Deník nejen o počasí

Archiv

26. prosince 2019: Došlo už i na polystryrenové kuličky. Na Jestřebích horách byl dneska poprašek vlhkého sněhu.

25. prosince 2019: Tak už to není střední Itálie, teď je to spíš Británie nebo Irsko. Teploty šly trochu dolů, ale kromě nejvyšších poloh Krkonoš zůstávají stale nad nulou. Vliv Atlantiku je zřejmý. Připomíná to aprílové počasí, protože se střídají krátké slejváky s protrhanou oblohou. Když jsem dneska běžel na Čížkáče, tak jsem si připadal jako pod pokličkou. Kolem dokola bylo vidět modro a slunce, nade mnou byl jako poklička mrak a z něho celou dobu lilo jak z konve. Ale v dubnu bývá proudění chladnější a přeháňky bývají sněhové nebo spíš takové ty "polystyrenové" kuličky, což by bylo mnohem příjemnější.

21. prosince 2019: Pokud současné počasí připomíná druhou polovinu prosince, tak leda někde ve střední Itálii ale určině ne u nás.

18. prosince 2019: V neděli se cyklóna nad Atlantikem naopak nasunula víc k jihu a proudění se tím pádem změnilo na intensivní jihozápadní až jižní. To přináší inverzi jak hrom. Dnes ráno v Praze pod nízkou oblačností nula, v Liberci při skoro jasné obloze +7°C, Labská bouda má +5°C. Odpoledne padaly rekordy, na některých stanicích i absolutní prosincové. Nejvyšší teplota byla na severní Moravě, necelých 19°C.

15. prosince 2019: Víkend nakonec ještě přinesl aspoň na hory sněžení a napadlo 10-15cm sněhu. Bohužel po dnešním brutálním oteplení, kdy odpoledne v Praze bylo jak na jaře a 13 stupňů, to půjde rychle do háje.

12. prosince 2019: Azorská výše se poslušně drží nad Azorami a je to spíš takový mrzáček, který nemá v podstatě žádný vliv na dění v atmosféře, takže severní Atlantik je plně pod kontrolou jednotlivých hlubokých níží, které se jedna za druhou valí na východ do Evropy. S nimi přichází oceánský vzduch, který není příliš studený, takže lze očekávat spíš plískanice a teploty v jednociferných nadnulových číslech než sníh a mráz. Občas se sice stočí izobary trochu víc k severu, jako například včera, a teploty klesnou, ale od zířka se zas narovnají, takže to ochlazení a pár sněhových vloček nestojí za řeč.

7. prosince 2019: Po dvou ledových dnech, které nám zařídila nízká oblačnost, dnes v noci na frontě nasněžilo několik centimetrů, jenže zároveň se razantně oteplilo na 6°C. Na promrzlé zemi přesto sníh vydržel až do odpoledne.

5. prosince 2019: Nízkou oblačnost modely předpovídat neumí a to ani na příští den. Včera to vycházelo tak, že se dnes v Čechách vyskytovat spíš nebude a opak je pravdou. Jsme opět zaliti jako v nějakém pitomém kotlíku.

4. prosince 2019: Severní proudění nevydrželo dlouho a stočilo se k západu. Zároveň se nad střední Evropou vytvořila malá tlaková výše a vytlačila frontální aktivitu na sever od nás. Sněžení zatím ve výhledu není.

2. prosince 2019: Jak model hlásal, tak se stalo. Ochladilo se a místy napsal poprašek sněhu. Na horách asi od 700m n.m. se teplota držela celý den pod nulou a zem stačila trochu promranout, takže těch pár vloček drželo a krásně se v tom běželo. Na Ještědu v jednom místě zapnuli dělo a tak to tam vypadalo jak uprostřed zimy. V nižších polohách bylo ale odpoledne nad nulou a sníh roztál.

28. listopadu 2019: Zatím je spíš nadprůměrně teplo, ale o víkendu zima přijde. Model se, zdá se, nemýlil. Moc sněhu ale asi nenapadne.

24. listopadu 2019: Tak vyhlídka na zimu a sněžení se nám maličko rozplývá. Ne že by ji model GFS úplně vypustil, ale už není ve výhledu v tak čísté podobě a hlavně je tam teď jen na krátkou chvíli. V aktuálním čase si užíváme podzim na plný koule, to jest Českou kotlinu zalitou inverzní oblačností, ze které vykukuje Šumava, Frýdlantsko a dnesk dokonce i Sněžka.

21. listopadu 2019: Na přelomu listopadu a prosince bychom se mohli dočkat situace, která by mohla přinést zimu, sníh a lyžovačku. Myslím, že se jí říká "Nc", tedy "severní cyklonální", a spočívá v tom, že mezi tlakovou níží nad Severním mořem a výší nad Británií a přilehlou částí Atlantiku proudí do střední Evropy studený arktický vzduch plný vlhkosti a tudíž sněhu. Právě tuto situaci už několik dní na přelom měsíce počítá model GFS a jelikož si za tím již několik dní stojí, nemusel by to být výplod jeho bujné fantazie ale mohlo by to nakonec vyjít ;-).

20. listopadu 2019: Situace tlakové níže nad Itálií je pro chladné období roku telativně typická. Ale letos na podzim se opakuje tak často a intenzivně, že v Itálii bojují se záplavami a v Dolomitech s přívaly sněhu a následnými lavinami a sesuvy půdy.

17. listopadu 2019: Polibek zimy v první polovině minulého týdne byl opravdu jen letmý. Konstelace atmosférických útvarů se změnila a tlaková níže nad Itálií k nám po své přední straně lifruje teplý středomořský vzduch, takže dnešní odpolední maximum bylo 15°C. Nebýt velmi silného větru, bylo by to snad na kolo :-). Zato do Alp po zadni straně stejné níže proudí vzduch vlhký a studený, takže tam sněží jako blázen a padají laviny.

14. listopadu 2019: Na Rudolfově leží v otevřených místech mimo les tak 10-15cm sněhu.

13. listopadu 2019: Tak nakonec jsme se sněžení dočkali i v nižších polohách. Sněží od včerejšího večera, ale jelikož nulová izoterma je až kolem 800m. n.m., sníh na naší zahradě taje. Na horách už ale pár centimetrů už asi ležet musí.

11. listopadu 2019: V Evropě probíhá intenzivní cyklonání aktivita. Jeden střed je nad Středozemním mořem, druhý nad Severním a třetí nad Atlantikem. Evropa je mezi nimi a v jejím středu je teď tlak mírně vyšší, takže srážky ustaly a naspoupily mlhy a nízká oblačnost. A protože se ještě víc ochladilo, sníh se nakonec aspoň na horách objevil. Včera, když jsem běžel z Desné do Hejnic, začínal první sníh těsně pod Knejpou a na Jizeře ho už ležely tak 2-3cm.

9. listopadu 2019: Pranostika se opravdu nevyplní, přestože dnes se poměrně výrazně ochladilo a srážek bylo spoustu. Nad střední Evropou se totiž vlní fronta a od rána spadlo už 7mm deště. Na poslední orienťák v kamenitém terénu u Raspenavy to bylo těžké, přes mokré a zamlené brýle je v mapě hovno vidět. Trochu smůla, když uvážíme, že včera bylo celkem hezky a zítra má být také.

4. listopadu 2019: Nic nenasvědčuje tomu, že by se měla vyplnit pranostika o Martinovi, který přijíždí na bílém koni. Naopak se opět oteplilo a odpolední teploty stoupají přes deset. O víkendu přecházely dvě fronty, jedna v sobotu a zalila nás řádně na závodech v Bohdanči, druhá včera večer a v noci. Počasí tedy celkem listopadové, jen s tím Martinem to teda neklapne asi.

31. října 2019: Říjen se loučí jasným mrazivým ránem a teplotou -3°C i v Liberci.

30. října 2019: Na hřebenech Krkonoš je kolem -3°C a leží poprašek sněhu. V Liberci byl také ráno mírný mráz a teď máme jen několik stupňů na nulou.

28. října 2019: V noci přešla studená fronta, zapršelo a ochladilo se. Babímu létu je konec. Když jsme se byli projít po Pálavě mezi vinicemi, všimli jsme si jednoho velkého rozdílu proti loňskému roku. Přestože ani letošní rok nebyl kdovíjak bohatý na srážky (tedy aspoň u nás na severu ne), jsou cesty zase blátivé a mazlavé a nikde žádné pukliny nebo prach, jako to bylo touto dobou loni. Všude je zas vlhko až mokro jako obvykle.

27. října 2019: Včera, po rozpuštění hnusné nízké oblačnosti, jsme si užili krásnou vyjížďku na kole do "Modrých Hor", viničných kopců za východně od Hustopečí. Cestou jsme projížděli po hrázi Novomlýnských nádrží a připadali jsme si jako u moře, protože díky oparu nebyl vidět druhý břeh. V Modrých Horách byly hezké silnice a málo aut, na rozdíl od silnice do Lednice a Valtic, kde byla snad celá republika a provoz jako v Praze ve špičce všedního dne. Naštěstí jsme mohli tu hnusnou silnici opusit směrem na Hlohovec a kolem rybníka Nesyt už jsme si zas užívali klid a krásné barvy podzimní přírody. V Sedlci jsme objevili, že doře asfaltovaná signálka vede i mezi Valticemi a Mikulovem, takže hlavní silnici jsme dali definitivně vale. Ráďa se vrátila do Perné přes Březí a já jsem si dal pak ještě špurt přes Nový Přerov a Brod nad Dyjí, takže stovka padla.

25. října 2019: Pokačuje povětrnostní situace, které já říkám "diagonální". Jde o to, že Evropa je od Pyrenejského poloostrova až po Pobaltí úhlopříčně rozdělena na jihovýchodní část, kde panuje vyšší tlak a severozápadní, kde panuje nízký. Gradient tlaku je na rozhraní poměrně velký a proudění je intenzivní a teplé. O rekordy není nouze a včera dokonce na některých stanicích na Vysočině málem byla tropická noc, chybělo jen pár desetin. Podle všeho vydrží situace do neděle, takže máme naději užít si v Perné dva baboletní dny na kole. Pak se asi prosadí severozápadní studené proudění.

22. října 2019: Jihozápadní cirkulace se vrátila a včera asi dosáhla svého vrcholu. Padaly teplotní rekordy a na Šumavě bylo dokonce překročeno letních 25 stupňů. U nás to letní den nebyl, ale i tak muselo být krásně. My jsme byli zrovna na cestě z Lisabonu, kde se stejný tlakový útvar, který u nás posouvá rekordy, postaral o studené proudění od severu a občasné přeháňky.

15. října 2019: Zatím se kupodivu neprojevoval v teplém jihozápadním proudění nepříjemný podzimní fenomén, nízká oblačnost. Zato dnes vypadal družicový snímek jako kdyby někdo zvolil šedou barvu a dal "vyplnit objekt" tvořený hranicemi naší republiky. Dneškem však teplé počasí končí, tlaková níže nad Británií se prosadí víc do střední Evropy a proudění se stočí k západu až severozápadu.

12. října 2019: Přes Evropu se od jihozápadu k severovýchodu táhnou izobary oddělující vyšší tlak na jihovýchodě od nižšího na severozápadě. Tato situace pro nás znamená jednak velmi teplé počasí a pak také větrno. A tak dnešní den byl babí léto jako ze žurnálu avšak v Liberci mírně pokažené silným větrem. Naštěstí v Ráji, kam jsme vyrazili na kolo, byl vítr jen mírný a bylo teplo a slunečno. Prostě nádhera.

7. října 2019: Máme za sebou první pořádně studené ráno, o které se postaralo vyjasnění a chladný vzduch od severu přitékající po přední straně oblasti vyššího tlaku nad Švédskem. U nás bylo ráno -2°C, na Jizerce -8°C. Podle modelů by nás ale postupně měl čekat teplý jihozápad, takže o víkendu se možná zas ohřejeme.

6. října 2019: Včera jsme v Liberci běželi poslední závod RunCzech seriálu, Nature Run, 23km z Benešáku až na hráz Bedřichovské přehrady a zpátky. Počasí nám to pěkně osladilo. Přes střední Evropu zrovna přecházela níže a pršelo na ní vydatně celý den. A k tomu byla dost zima, dole asi devět, nahoře šest. Ale i přes dost brutální podmínky nelituju, že jsem to nevypustil, jak jsem původně zamýšlel. To dnes bylo jiné počasí, neboť níže je fuč a rychle se k nám nasunul od severu výběžek vyššího tlaku. Dopoledne bylo sluníčko až mně to vytáhlo na kolo. Naštěstí jsme se dost oblékl, protože byla zima jako sviň a odpoledne se pak zase zatáhlo.

2. října 2019: Výrazná studená fronta dnes přinesla kromě deště ochlazení o osm stupňů během půl hodiny.

30. září 2019: Ve slabém výběžku vyššího tlaku byl víkend celkem příjemný. Bylo většinou polojasno až oblačno a poměrně teplo. Blízkost anticyklóny prozrazoval jen silný a nepříjemný vítr. Na kolo by to rozhodně nebylo ale to nevadilo, protože jsem byl s Mámou v Drážďanech. Příjemné město, hlavně čtvrti na pravém břehu Labe, kde se ve svahu nad řekou míchá vilová zástavba s vinicemi. Cestou domů jsem se byl proběhnout na Dolním Sedle a dlouho se mi neběželo tak hezky jako včera. Určitě v tom sehrála roli ta nádherná podzimní příroda, která byla všude okolo. Fotogenické oblaky prozrazující vlnové proudění nad Jizerkami dávaly však jednoznačně tušit, že přijde změna, a ta v noci taky přišla v podobě deště a vichřice s maximální nárazem 16m/s.

27. září 2019: Atlantická níže, která byla v létě zašlapaná do země Azorskou výší, se probudila z letargie a karta se obrátila. Oblačnosti je hodně, srážky poměrně časté a výběžek od Azor ve výhledu není žádný.

25. září 2019: Nyní u nás určuje počasí tlaková níže nad Británií a lifruje nám sice stále ještě poměrně teplý ale výrazně vlhčí vzduch z Atlantiku. Takže převažuje zataženo a pošmourno, dneska asi trochu zaprší. Díky oblačnosti byla dnešní noc teplá, minimum bylo jen 13 stupňů.

23. září 2019: Víkend byl slunečný a poměrně teplý, to díky vlivu anticyklóny odsunuvší se mírně k východu. Ideální počasí na mistrovství republiky na klasické trati, které se konalo letos v prostoru celého Harcovského hřebene. Závody to byly drsné, hlavně nedělní finále, kde jsem ztratil na páté kontrole brýle a o kus dál si pak vrazil větev do oka. Orienťák se ale nevzdává, takže jsem 8,3km s převýšením asi 500m dokončil, i když na dálku jsem viděl jen na jedno oko a na blízko skoro vůbec ;-).

19. září 2019: Dnešní ranní teplota klesla na pouhé 2,1°C. Jinovatka ale nebyla, takže bodu mrazu nebylo dosaženo ani v přízemní vrstvě. Ovšem meteostanice na letišti v přízemní vrstvě mezi druhou a šestou ranní lehký mráz naměřila.

18. září 2019: Zmiňované přerušení je výraznější, než se očekávalo. Včera i v pondělí přišla ve večerních hodinách studená fronta, která oživila na cvíli vzpomínky na pravé jizerskohorské počasí, t.j. mlhavou šeď kam oko pohlédne, chladno a déšť. V obou případech spadlo několik milimetrů srážek, což se hodí. Uvidíme, co bude dál, neboť modely se nějak nemohou rozhodnout, jestli bude návrat anticyklóny jen přechodný na víkend, nebo si tato prodlouží svůj pobyt i na příští týden. Vzhledem k obvyklým móresům anticyklón bych čekal spíš to druhé a nemůžu neříct že by mi to tentokrát nevadilo ;-).

16. září 2019: Anticyklonální počasí trvá, jen dnes a zítra bude přerušeno studenějším vzduchem od severozápadu kolem mohutné níže nad Skandinávií. Víkend byl ale nádherný a hlavně včera bylo odpoledne i vyloženě teploučko. Byli jsme v Litoměřicích. V sobotu jsme projeli okruh přes kopce Českého Středohoří do Zubrnic. Tam jsme se chvíli placatili v železničním muzeu a měli jsme zrovna štěstí, protože právě měl přijet mimořádný parní vlak. Potom jsme sjeli k Labi a po cyklostezce jsme se proti proudu řeky vrátili do Litoměřic. Cestou jsme navštívili v Žernosekách sklípek u Mikulenků. V podvečer jsme na závěr ještě vyjeli do vesnice Kamýk, která se tyčí za Radobýlem na ještě vyšším kopci a od stejnojmenné zříceniny je nádherný rozhled. V neděli jsme dopoledne ještě sedli na kolo a jeli se podívat do Roudnice, po levém břehu tam, po pravém zpět. Cestou domů jsme se ještě proběhli na Skalce po Husí cestě a krásnými pískovcovými údolími.

12. září 2019: Zavládlo opět anticyklonální počasí. Azorská výše se přesunula nad Británii, možná aby umožnila slunci svými paprsky rozsvítit v hlavách britských politiků jednajících stále dokola o způsobu jak vystoupit z Unie nebo zda vlastně vůbec vystoupit. Z hlediska počasí to znamená jasno až polojasno, ale žádné velké teplo. Ráno pod deset, odpoledne kolem dvaceti. Perfektní počasí na běhání a stále ještě ucházející počasí na kolo, i když brzká tma už možnosti švihů začíná omezovat.

9. září 2019: Den jako je ten dnešní jsme už neměli hodně dlouho. Déšť, déšť, déšť. Od včerejšího večera prší a spadlo už asi 13mm. Konečně. Během víkendu jsme měli na našem území dvě vlnící se fronty a dvě srážkové epizody s nimi spojené. Při té první v noci na sobotu a během soboty u nás zase skoro nepršelo, protože srážková pásma se rozevřela jako lehká holka a opět náš kraj obešla. Další fronta včera v noci už ale nic nerozevírala a zasáhla nás poctivě.

5. září 2019: Nakonec to zatím není s tím koncem léta tak žhavé, protože kupříkladu včera byl naprosto luxusní den. Ráno svěží, přes den teplo, ale žádné tropy, tak do pětadvaceti. Ale příroda po tom chladném a trochu deštivém pondělním intermezzu přecejen nasadila podzimní kurs. Prozrazují ho takové příznaky, jako je čiré povětří s velkou dohledností a samozřejmě barvy.

2. září 2019: Skončily prázdniny a zdá se, jako by skončilo i léto. Do včerejška panovalo velmi teplé počasí, přerušené jen ve čtvrtek poměrně rozsáhlou bouřkovou epizodou, kdy i u nás na severu pršelo. Dnes v noci přešla výrazná studená fronta, za kterou se ochladilo o více než 10 stupňů a opět přinesla nějaký déšť. Byli jsme u Davida na chatě na Staňkově a projezdili jsme na kole tisíc a jednu cestu v hlubokých lesích Vitorazska a Třeboňska. Ačkoli i Staňkovský rybník byl, navzdory poplašným zprávám, dobře koupatelný, skvělou koupačku jsme i v takto pozdím letním čase užili na pískovnách v Suchdole nad Lužnicí.

28. srpna 2019: Na účtence tropických nocí tohoto roku se dnes objevila další čárka.

26. srpna 2019: Vrátilo se nám velmi teplé počasí s vysokou vlhkostí. Zpočátku byly ještě noci poměrně chladné, ale dnes už se teplota díky vysoké oblačnosti udržela celou noc na sedmnácti stupních a 90% vlhkosti. To je velmi nepříjemné povětří na spaní, které navíc dobře vede zvuk a tak je hluk města intenzivně slyšet celou noc.

21. srpna 2019: Včera zasáhlo Českou republiku mohutné pásmo srážek, v Praze pršelo odpoledne a večer intenzivně několik hodin. Což by bylo skvělé až na malý detail, že jsme byli v letní scéně divadla Ungelt na Hradě. Na jevišti se odehrával vážný kus, zatímco v hledišti to byla naopak spíš komedie. Musel jsem se tomu smát, jak jsme tam v tom lijáku všichni seděli, všichni zabalení v těch vyfasovaných igelitových pláštěnkách, voda zatékala do bot a do zadku a vůbec to byla legrace...

19. srpna 2019: Celý víkend se k nám pokoušela probojovat hluboká níže z Británie. Na návětří Krušných hor ale narážela na plytkou oblast vyššího tlaku a vyjížděla podél ní k severovýchodu. K nám se tedy dostala jen oblačnost a žádné srážky. A oteplovalo se, včera byl dokonce opět tropický den. V noci se níže konečně přes hory probojovala a přináší trochu deště. Víkend beze srážek mi zas tak nevadil, v sobotu jsem jel na silničce vyprovodit Ráďu do Bakova a pak jsem to vzal zpátky přes lázně Kundratice. Dalo to pěkných 145km, jen závěr z Bílého potoka proti dost silnému větru člověk po tolika kilometrech hůře snáší. Včera jsem horku utekl do Krkonoš, ale stejně jsem byl v Harachově rád, že jsem se mohl zchladit v ledovém potoce.

15. srpna 2019: Dočkali jsme se obnovení cyklonální činnosti nad západní a částečne i střední Evropou, takže týden probíhá ve znamení západního až severozápadního proudění. Není moc teplo a občas se vyskytují přeháňky.

12. srpna 2019: Neděle byla slunečná a teplá. Po závodech jsme se ještě vrátili do Vrchlabí do kempu a byla tam tak příjemná letní atmosféra, že se nám vůbec nechtělo domů. Dnešek byl opět zamračený a tentokrát opravdu deštivý i u nás, spadlo 7mm.

10. srpna 2019: Dneska celý den poprchává, ale přitom zatím od rána nespadlo víc něž půl milimetru. Jen v noci to bylo o trochu víc. Je extrémně nepříjemné skleníkové povětří: teplota 23 stupňů, relativní vlhkost 85%. Snad bude zítra na závody ve Špindlu líp.

8. srpna 2019: Včera přes střední Evropu přecházela jedna z front spojených s mělkou oblastí nízkého tlaku nad Severním mořem. Konečně tedy zapršelo i u nás trochu víc, 5,1mm. S Moravou se to ale opět nedá srovnat, neboť tam byly úhrny 10-30mm.

6. srpna 2019: Přes tu trochu deště, která u nás v posledních dnech spadla, zůstávají severní pohraniční hory jednou z oblastí nejvíce postižených suchem. Stejně jako loni. A stejně jako loni naopak jižní Morava suchem trpí výrazně méně. Běh věcí je v tomto případě zcela opačný, než bývalo zvykem v dřívějších letech. Modely vytrvale slibují obnovení cyklonální činnosti nad Evropou, stále tuto změnu ale odkládají.

4. srpna 2019: Vzduchová hmota nad naším územím se změnila. Je výrazně vlhčí a přestože odpolední teploty se drží jen několik stupňů nad dvacítkou, dochází ke konvekci a přeháňkám. Včera nás jedna zasáhla na Béďově a padaly při ní kroupy, které vytvořily na zemi vrstvičku. Naštěstí už jsme byli po závodě, potkat to v lese by nebylo příjemný. Dneska se přeháňky honily jedna za druhou, mně se ale povedlo mezi nimi prokličkovat a udělat si pěkný švih na kole přes Výpřež, údolím Mohelky, Všeň a Rohozec.

1. srpna 2019: Léto stárne. Neklamným důkazem by mohlo být dnešní ráno, které bylo chladné a vytvořila se mlha s viditelností kolem 100m. Když jsem pak jel do práce začala se rozpouštět a mezi jejími cáry probleskovalo slunce. Prostě typický příznak stárnoucího léta... Včera přes naší republiku přecházela fronta, která konečně i k nám přinesla několik přeháněk a celkem asi 2,5mm srážek. Není to moc, ale na vytvoření totálně skleníkového povětří to včera stačilo. Měl jsem naplánovaný přeběh Jizerek z Hejnic do Liberce a v ovzduší kolem 20 stupňů a vlhkosti přes 90% to bylo utrpení. Koupal jsem se v potu a když jsem si dovolil na Maliníku zastavit na kousek piva okamžitě se do mně dala zima. Brr.

30. července 2019: Nad naším územím rejdí bouřky už od soboty, přičemž včera jich bylo hodně. Kupříkladu na Kvíčale pršelo celkem vydatně už po několikáté. Ovšem u nás nic. Ani kapka deště. Vlhkost vzduchu je ale velká, takže se v noci udělala nízká oblačnost a díky ní bylo už druhou noc nepříjemné tropické ovzduší.

28. července 2019: Střední Evropu navštívila zase jednou oblast nízkého tlaku a v ní se vlní frontální rozhraní. To se však kroutí víc na západ, takže u nás se celá situace projevuje jen lokálními bouřkami, které byly včera zajímavé tím, že se vůbec nepohybovaly. Na určitém místě se jádro začalo tvořit, mohutnět a po určité době slábnout až zase zaniklo. Celý ten životní cyklus probíhal víceméně bez pohybu.

24. července 2019: Vrátilo se nám parné léto, kdy odpolední teploty šplhají na třicet a místy i víc. Stále jsme na tom ale dobře proti Francii, kde teplota překračuje čtyřicet. Jet v takové teplotě Tour musí být drsné. Zajímavý pohled nabídla dneska animace vývoje tlakového pole. Cyklóna postupuje od Islandu nad Británii ale pak se jako míč odrazí od zdi Evropy nad severozápadní Norsko...

21. července 2019: Ke konci týdne se dále oteplovalo a sobota byla už opět velmi teplá. Cestou z Borové jsme se ještě stavili na Kvíčale a byl jsem se proběhnout na Čížkáčích a prozkoumat významný strom, který nebyl na mapě :-). Odpoledne jsem si ještě dal malý 25km švih na Odolov a přes Červeňák a Rtyni zpátky. V noci přišly bouřky a i dnes přes den chvílemi pršelo. Příroda díky srážkám minulý i tento víkend ožila, tedy kromě našeho trávníku.

18. července 2019: Přecejen se nám vrátilo trochu léto, takže jsme ráno mohli posnídat venku a na kolo jsme mohli jet jen v dresu a kraťasech a rukávy jsem si natáhl jen jen na chvíli v nejvyšších partiích kopců a v lese. Byli jsme v samém středu Žďárských Vrchů, to jest ve Třech Studních. Krajina nezapře, že je nádherná v zimě na běžky. Cestou zpátky jsme si ještě jednou zajeli na pivo na jedinou horskou chatu v této oblasti - chatu na Luckém Vrchu. Na rozdíl od předchozích dnů se totiž dalo i ve výšce 720m n.n.m. sedět venku a kochat se výhledem. Do Borové jsme ale nejeli po té šílené cestě jako včera, sypané balvany velikosti kokosového ořechu, ale pěkně po silnici přes Telecí a Sádek.

17. července 2019: Včera jsme v Toulovcových Maštalích zažili normální listopad. No, možná říjen. Bylo šedivo, zataženo nízkou oblačností, foukal ledový vítr a teplota třináct stupňů. Až k večeru se oblačnost rozpustila. Dneska už bylo lépe, protože díky protrhané oblačnosti slunce trochu prohřálo vzduch. Ale stejně jsem celý den jel měl pod dresem termotriko a rukávy jsem sundal až po poledni v Litomyšli, když jsme si na sluníčku sedli na zahrádku na oběd. A večer, když jsme se stavili na pivko na hřišti v Borové, jsem si je zas moc rád vzal a stejně mi byla zima.

15. července 2019: Srážky pomalu ustaly, ale všude je mokro a je poměrně zima. Jsme tu hodně vysoko, takže o to je chladněji. Dneska jsme jeli na kolech na Devět Skal a potom do Hlinska. Vraceli jsme se přes Svratouch a nakonec lesem, kde jsme závodili. Věčer jsme zašli do Roubenky na pizzu a pak ještě na obecní sportovište zahrát si minigolf.

13. července 2019: Prší, prší, hurááá. Trochu míň hurá, že jsme my a Žofka na dovolené na vícedenním orienťáku ve Žďárských Vrších. Naštěstí přímo déšť během závodu se nám vyhnul, takže máme jen mokré hustníky, trávu a bahno. A nemůžeme jezdit na závody ani jinam na kole. Ale to se nedá nic dělat. Uvidíme, jestli zítra bude líp. V Liberci nám už napršelo asi 17mm srážek.

12. července 2019: Po několika týdnech bez kapky deště jsme se ho dneska konečně dočkali. A rovnou ne ledajakého, rovnou frontálního. Široký pás srážek se táhne přes celou republiku od severu na jih a pomalu postupuje na východ. Takže žádný konvektivní slejvák, ale poklidný intenzivní několikahodinový déšť jak má být. Další vývoj je ale nejistý. Zdá se, že existuje nějaká neznámá síla, která drží chapadlo izobary 1015hPa nad Evropou a to se kroutí a vlní jako had a odmítá vpustit na "svoje" území cyklonální aktivitu. Vždy to ke konci modelu už vypadá, že už jo, a pak nakonec ne. Tak doufejme, že ta dnešní fronta není zas na několik týdnů poslední.

8. července 2019: Prodloužený sváteční víkend byl docela fajn, v pátek a neděli jen lehce nad dvacet, sobota byla teplejší, ale také nebylo horko. Déšť žádný, pochopitelně. Dnes se ale ochladilo v severním studeném proudění ještě víc, je zataženo, 15°C a fouká ledový vítr.

5. července 2019: Nad Baltem se vytvořila mohutná níže, kolem které probíhá intenzivní severozápadní až severní proudění. Jednotlivé fronty přicházejí ze severu do Evropy, ale díky chapadlu vyššího tlaku, které k nám neustále vystrkuje Azorská výše, se nad naše území nedostanou. Začnou se nad Polskem stáčet k východu až se rozpadnou. Je tedy chladno, ale stále ani kapka deště.

3. července 2019: Ochladilo se minimálně o deset stupňů, takže dnes ráno bylo minimum 8,1°C a na kole mrzly ruce.

2. července 2019: Přicházející ochlazení s sebou tentokrát přineslo mohutné srážky v několika vlnách. Na Olomoucku dokonce zaznamenali kroupy o průměru 6cm. Sever ní Čechy ale zůstaly opět zcela mimo "pracovní oblast" fronty. Nevím, jestli z toho, že se nám to vyhnulo, mám mít radost, protože nám kroupy nerozbily střechu, nebo být smutný, protože všechno zas žloutne a schne jako loni.

1. července 2019: Včera byl zatím nejteplejší den tohoto roku s maximem 35,8°C. Užil jsem si ho maximálně, protože jsem se vracel na kole z Kvíčaly domů. Ale nebylo to ale tak zlé, jak by se mohlo zdát. Až do Lomnice to byla vůbec pohoda, pak už přitvrdilo a na Rohozci jsem musel natankovat dva kousky, protože mně zmáhala žízeň. Kromě toho závěru bych ani neřekl, že by neděle byla horší než sobota, kdy jsem jel opačným směrem a bylo minimálně o pět stupňů chladněji. I v sobotu padly dva kousky u Bulánka.

S průměrnou teplotou 21,6°C byl letošní červen nejteplejší za celou dobu mého měření a druhý nejteplejší měsíc po srpnu 2015. Nemám ale loňské léto, protože byla stanice v rekonstrukci, takže je pravděpodobné, že loňský srpen by byl také vysoko.

28. června 2019: Ve středu padly na některých stanicích absolutní teplotní rekordy pro červen. V Doksanech naměřili přes 38°C. Čtvrtek a pátek následně přinesly krátké chladnější intermezzo, hlavně dnes bylo jen lehce nad dvacet a v noci příjemně chladno. Ochlazení, byť způsobené vpádem studeného vzduchu od severu, nemělo absolutně žádné frontální projevy kromě mírně zvětšené oblačnosti dnes dopoledne a větru, samozřejmě. Ten chybět nebude nikdy... Zítra už opět bude teplota stoupat a v neděli čekáme další tropický den, i když není zatím jisté, zda bude jen tropický, nebo velmi tropický.

26. června 2019: Máme za sebou další skorotropickou noc (19,1°C) a dnešní odpolední teploty budou dost přes třicet. Zítra se má za studenou frontou ochladit na příjemné teploty. Za studenou frontou, na které nejspíš nespadne ani kapka deště. Aspoň tak to počítá Aladin. GFS přecejen nějaké srážky dává, ale já tomu moc nevěřím. Chod počasí je divný a tak proč by nemohla být studená fronta přinášející v Nwc situaci desetistupňové ochlazeni beze srážek.

22. června 2019: Pranostika o Medardovi je už asi zralá do koše. Místo ní se objevuje nový fenomén, který si říká o zapsání do učebnic meteorologie, a sice "letní baltská antickylóna". Přesně to teď totiž opět vzniká nad Baltem, aby to posléze zachvátilo celou Evropu. Takže opět pršet nebude. Ne a ne. A teploty budou vysoké.

18. června 2019: Přestože se nedá říct, že by bylo vyloženě sucho, to jest že by nad Evropou nepršelo, klasická frontální aktivita v podstatě neexistuje. Tlakové útvary nejsou příliš výrazné a všechna voda, která spadne, je v konvektivních srážkách.

17. června 2019: Půlmaraton v Olomouci poběhl za horkého počasí. I když prý nebylo tak zlé, jako před třemi lety. Pravda je že tehdy bylo asi víc skleníkovo, protože obě noci, kdy jsme v Olomouci spali, byly bouřky jako blázen. Tentokrát se se nám však sobotní bouřky vyhnuly a tak vlhkost nebyla až tak vysoká. Průběh závodu byl pro mně také podobný, jako tehdy, to jest opatrnější začátek a napálený konec. Ale čas byl jiný, tehdy 1:47, letos 1:43. Neděle přinesla ochlazení, hlavně v noci, takže se dá spát.

12. června 2019: Ve střední Evropě je mělká tlaková níže a po její přední straně k nám fouká od jihu Sahara. Bouřky, tropické noc, odpolední teploty přes třicet. Za uplynulých 24h je minimum 21,2°C a maximum 33°C.

10. června 2019: Po přechodném ochlazení v pátek a sobotu bylo včera zase teplo, ale příjemně. Luxusní den na kolo do Ráje. Večer se ale opět zatáhlo vysokou oblačností a tak noc byla opět velmi teplá. K tropické ale stále maličko chybělo.

6. června 2019: Dnešní noc byla "téměř" tropická, vysoká oblačnost asi zabránila radiaci a tudíž i nočnímu ochlazení.

4. června 2019: Maximální teplota už třetí den za sebou atakuje třicítku.

2. června 2019: Nevýrazná oblast vyššího tlaku ve střední Evropě se postarala o to, že tento víkend máme a pár dalších dní ještě budeme mít léto. Včrejší maximum bylo 27,4°C a dnes nebo v příštích dnech bude ještě tepleji.

30. května 2019: Fronta se odvlnila pryč a vyjasnilo se, což způsobilo velmi chladné ráno, v mrazových lokalitách klesla teplota pod nulu a je možné, že přízemní mráz se vyskytl i jinde. Květen asi bude mít na většině míst republiky kladnou ochylku srážek, což díkybohu zmírní dlouhotrvající sucho.

27. května 2019: Tlaková níže nás opustila a na víkend se projevil výběžek vyššího tlaku, takže srážky se objevily jen ojediněle a postupně se oteplovalo až na dnešních odpoledních 25°C. Zítra se má ale nad naším územím objevit opět další oblast nízkého tlaku a v ní se vlnit fronta, takže se čekají další výrazné srážky.

23. května 2019: Tlaková níže se usídlila nad jihovýchodem Polska. Při takové situaci se může projevit orografický efekt Krkonoš a Jizerek a tak u nás konečně spadly vyšší srážkové úhrny. Den jako byl včera jsme nezažili už hodně dlouho, celý den buď pršelo nebo aspoň intenzivně mrholilo. Spadlo celkem 30mm srážek za 48 hodin, na návětří Jizerek ale byla údajně místa, kde spadlo za stejný čas 150mm a Smědá dosáhla 3. stupeň povodňové aktivity. V Beskydech byla situace na řekách ještě napjatější.

20. května 2019: Zimní počasí skončilo a o víkendu jsme měli jaro jak má být, kazil to jen poměrně silný vítr. Teď nás postupně ovládla mělká níže se středem přímo nad naším územím a díky vlhkému a labilnímu vzduchu očekáváme během týdne hodně konvektivních srážek.

15. května 2019: Na Jizerce je dnes v půl deváté opět mírně pod nulou a sněží. V Liberci 3°C a mrholí. Ani v lednu by se takovému počasí nikdo příliš nedivil ;-).

11. května 2019: Zdá se, že z pohledu přírody by květen mohl být dobrý měsíc. Nadále totiž pokračuje ve stylu "vlhký a studený", což rostlinstvu svědčí. Snad jen ty ranní mrazíky při vyjasnění tu a tam nějaké škody napáchají, ale to je v květnu normální. Určující tlakové útvary budou minimálně příští týden anticyklóna nad Severním mořem a mělká níže nad Balkánem a mezi nimi bude ve střední Evropě dost chladno a občas zaprší. No, na kolo to holt nebude, ale nebuďme sobci, že.

5. května 2019: Na horách mrzne a nasněžilo trochu sněhu.

3. května 2019: Studený Máj ve stodole ráj? No uvidíme. Cyklonální cirkulace se přecejen dostavila a rovnou nám to pustí od severu, takže bude zima jak prase a možná i trochu sněžit. Na horách zcela určitě.

30. dubna 2019: Duben nakonec ještě stihl trochu deště přinést. Zasloužila se o to mělká tlaková níže která k nám přišla od východu z Ukrajiny. V Liberci spadlo včera asi 14mm, v Perné pršelo včera v noci, i když ne tolik, ale pršelo i dnes celou noc a prší stále. Pro nás je to sice trochu smutné, že kam přijedeme, tam se počasí zkazí, ale příroda to potřebuje jak sůl a pookřívá... takže si můžeme říkat, že vlastně konáme dobré skutky :-).

28. dubna 2019: Předpovědní modely vyšly celkem dobře, pro nás však nedobře. Na Mallorce jsme měli hezky jen dva dny, zbytek byla zima, vítr, déšť. Zato u nás bylo, stejně jako loni, léto. A sucho, sucho, sucho. Za měsíc duben spadlo v Liberci 1,2mm srážek a to v pátek. Jinak nic. Severozápadní cykonální režim prostě vůbec nefunguje.

19. dubna 2019: Ze suchého, slunečného a poměrně teplého anicyklonálního počasí jsme odletěli na Malorku, do vichřice, chladna a deštivého počasí, o které se stará tlaková níže až ze severní Afriky, jejíž přesun nad Středození moře očekáváme v příštích dnech.

14. dubna 2019: Dnes ráno leželo na zahradě pár sněhových vloček, které ale rychle roztály. Pak ještě trochu pršelo cestou na závody do Hořic, ale po obědě už se vyjasnilo. Bývaly časy, kdy jsem se na anticyklonální počasí těšil, protože znamenalo pár slunčných dnů, tak zvaně "na kolo". Jenže přítel, který přijde na návštěvu, ale neví kdy je čas odejít, přestane být časem přítelem. A tak to je teď s anticyklonami. Nakvarýrovaly se nad Evropu loni skoro na celý rok a i letos prudí už třetí týden.

12. dubna 2019: Výhled se bohužel nemění. O něco málo oblačnosti a pár kapek deště nebo pár vloček se nad Evropou starají pouze dvě mělké oblasti nízkého tlaku ve vyšších vrstvách atmosféry.

10. dubna 2019: Už několikátý týden u nás trvá anticyklonální situace. Momentálně se přesunula nad Skandinávii a posílá k nám chladný suchý vzduch od severovýchodu, takže odpolední teploty proti víkendu silně poklesly a noční spadly dokonce pod bod mrazu. Pokud se výhled na příští dny nějak nezmění, bude nejspíš duben opět velmi suchý.

7. dubna 2019: V pátek a sobotu se nad naším územím vyskytly první konvektivní srážky, ale byly to přeháňky a u nás na severu jen v symbolickém množství. Vítr se postupně utišil a počasí tedy bylo ideální pro běhání po lese...

5. dubna 2019: Ačkoli jsme se dostali pod vliv tlakové níže, která se rozkládá nad celou západní a částí střední Evropy, je slunečno a v teplém sektoru odpolední teploty dosahují 18°C. Fronty spojené s touto níží se ale všelijak vlní a k nám asi nepřinesou žádné srážky. Zdá se, že sotva se během zimy zásoby vláhy trochu doplnily, už zase máme našlápnuto k suchu. Na Bedřichově už je po sezóně, zimu připomínají jen zbytky špinavého na cestách.

1. dubna 2019: Anticyklona se přesunula nad Balt a díky ní byl po deštivém čtvrtku konec týdne a měsíce slunečný, ale nijak mimořádně teplý. Je to asi dobře, protože příroda se probouzí tak jak má, pomalu. Na závody v Sedmihorkách bylo ale počasí ideální a i na kole se dalo, chtělo to jen dlouhé gatě a bundu.

28. března 2019: Azorská anticyklóna je vysunutá nad Británii a většinu času nám po své přední straně posílá chladný vzduch od severozápadu, takže teploty rozhodně žádné rekordy netrhají. Naši předkové, odhadující krátkodobý vývoj počasí podle tlakoměru, by byli zmateni, protože ačkoli je tlak vysoký, přes 1030hPa, venku je lezavo, syrovo a občas trochu prší.

25. března 2019: Jaro přineslo v pátek a sobotu dva nádherné dny, slunečné, bez větru, s odpolední teplotou kolem dvacítky. Využili jsme toho na první jarní vyjížďku do Ráje. Pak se ale anicyklóna stáhla zpět na západ a po její přední straně k nám začal proudit od severu studený vzduch a dnes v něm má zase sněžit. Nejspíš to budou přeháňky "polystyrenových kuliček" jako minulý týden.

21. března 2019: Slibované anticyklonální období je tady. Zatím je ještě relativně chladno a noční teplota díky vyjasnění klesá pod nulu. Včera ráno jsem byl ještě na běžkách a bylo to moc pěkné. Nebylo to sice upravené, takže osluněná místa v nižších partiích byla zmrzlá oranice, ale ve stínu a ve vyšších partiích všude to bylo krásné svezení za krásného počasí. Kolem Knajpy bylo dokonce asi 5cm čerstvého lehkého sněhu, takže paráda.

18. března 2019: Včera jsme se dostali do teplého sektoru a odpolední maximum se podívalo dvacítce pod sukni velmi zblízka. Byl by to parádní den na jarní vyjížďku na kole, jenže únava ze sobotního závodu a velmi silný vítr to nedovolily. Dnes jsme byli naopak v sektoru studeném a bylo jen několik stupňů nad nulou a počasí aprílové, slunce střídaly intenzivní přeháňky, které byly navečer už sněhové a padaly při nich obří vločky. Poté se vyjasnilo a přízemní teplota klesla dokonce pod nulu.

17. března 2019: Bouřlivé počasí ve střední Evropě trvalo celý týden. Jednu z tlakových níží nazvali dokonce "orkán Eberhard", neboť rychlost větru odpovídala kritériu orkánu a škody jí napáchané taky. My jsme naštěstí byli skryti na Alpským hřebenem a tyto rozmary k nám tolik nedoléhaly. Až cestou zpátky jsme to chytili naplno, protože jsme jeli jedenáct hodin v silném dešti a větru. Ještě včera toto počasí doznívalo, ale aspoň dopoledne, kdy se konaly tradiční Jarní Skály, bylo jakž takž přijatelně. Teď to vypadá, že se opět váhy počasí překlopí a čeká nás anticyklonální období.

9. března 2019: Dnes odjždíme na skialpy do Osttirol. Počasí u nás stojí za hovno, zejména kvůli silnému větru, který skoro pořád fičí. Na meteostanici se mi v datech maximálního nárazu větru objevila v "trávě" kolem 15-20m/s špice 45m/s. Zřejmě nějaký zákmit, ale i tak to svědčí o síle větru, který rozkmitá celý anemometr.

5. března 2019: Na studené frontě jsme se dnes dočkali intenzivních přeháněk a teplota poklesla odpoledne během dvou hodin z osmi na dva stupně, což je každou čtvrthodinu o jeden stupeň. Na horách opět sněží. Solidní výkyvy v jednotlivých sektorech severozápadní cirkulace.

4. března 2019: Zima asi definitivně skončila. Odpolední teploty šplhají k patnácti stupňům a ještě teď večer je osm. Ale příjemně venku rozhodně není, zataženo a silný vítr dělá počasí vlezlé a nepřívětivé pro venkovní aktivity. Už podruhé jsem si dneska všim zajímavé věci - podle radaru nad námi přecházelo celkem výrazné pásmo srážek, přitom ale ve skutečnosti vůbec nepršelo.

3. března 2019: Tlakové výše ztratily nadvládu nad Evropou a cirkulace se mění na západní cyklonální, někdy severozápadní. Tak tomu bylo například včera a díky tomu aspoň na horách zůstala teplota celý den pod nulou, takže se dalo pěkně sklouznout po tvrdých jarních tratích.

28. února 2019: Tři dny a tři sporty: běh, silnička a běžky :-). Když se tohle povede, tak obvykle někdy v druhé polovině března. Letos se to však povedlo na konci února. Na horách je stále sněhu dost, například sněhoměrná tyč u Bílých buků ukazuje 120cm. V některých místech je jeho kvalita ale už dost bídná.

24. února 2019: Déšť na čtvrteční frontě proměnil hory v ledovec a trasy, které nebyly ve správný čas upraveny rolbou, jsou spíš na nordické brusle než lyže. Oba víkendové dny byly celkem chladné, dokonce i dneska odpoledne v Ráji zůstaly ve stinných partiích zbytky sněhu úplně zmrzlé. Při ranním výběhu na Ještěd se moc osvědčily nové nesmeky Venga, které držely perfektně i v seběhu po červené dolů směrem na Výpřež, kde to byl jeden led.

22. února 2019: Slunečné anticyklonální počasí nám uprostřed týdne přerušila jedna slaboučká a jedna poměrně výrazná fronta. Ta druhá přecházela dneska v noci po přední straně zmíněné anticyklóny, napršelo na ní asi 12mm a za ní se nám přechodně ochladí, takže zítra máme naději na ještě jeden ledový den. Ale pak se střed toho tlakového hrbu zas vrátí k nám a jaro bude pokračovat.

18. února 2019: Jarní počasí pokračuje. Amplituda teplot je velká, ráno obvykle pod nulou a odpoledne až k patnácti. Na mnoha místech byly překonány rekordy maximálních teplot. Firnová lyžovačka v sobotu brzo ráno z Jizerky byla opět nádherná, včerejší skialp do Krkonoš měl trochu kaz na kráse v podobě tvrdé lesklé ledové krusty, kterou byly potaženy všechny svahy kromě jižních. Na těch byl sice krásný firn, ale z hřebene kolem Violíku jich moc není. Při pohledu na modely se začínám trochu bát, aby se neopakovala absolutní dominance anticyklón nad starým kontinentem, kterou jsme zažili loni a která vedla k téměř katastrofálnímu suchu.

15. února 2019: Přišlo nám úplné jaro. Včerejší teplota atakovala desítku a vzhuch byl vlahý a voněl vlhkou půdou. Dnešní ráno na lyžích bylo krásné a firnové. Upraveno bylo sice jen napůl, ale i tak to jelo nádherně a nakonec jsem se i projel po tvrdém hlaďoučkém povrch Bedřichovské přehrady, což je zážitek, který miluju.

12. února 2019: Po víkendové oblevě, která v neděli dosáhla až do hor pěkně zatopila závodníkům Jizeské 50, kteří stále ještě jezdí klasicky na stoupací vosky, se mírně ochladilo a trochu sněží. Ale podle modelů to vypadá, že zima snad končí a blíží se jaro, protože opět se má nad námi ujmout vlády anticyklóna, ale tentokrát nepřinese arktický studený vzduch, nýbrž vlahý vzduch s odpoledními teplotami hodně nad nulou. Snad jen v noci, díky vyzařování, bude v přízemní vrstvě mrznout a tak sníh bude tát pomalu a vytvoří se jarní firnové podmínky.

9. února 2019: Až do čtvrtka vládlo příjemné zimní anticyklonální počasí, občas trochu inverzní ale slunce se taky ukazovalo. Kromě pondělní večerní klasiky jsem si to ale neužil, protože mne položil bacil. Ve čtvrtek večer přinesla mohutná cyklona z Británie změnu cirkulace a slabou frontu s ledovkou. No a teď panuje obleva, nemá ale snad mít dlouhého trvání.

4. února 2019: Tak sobota na boudách byla nakonec celkem v pohodě. Ne že by bylo krásně, to tedy opravdu ne, ale na skate to jelo dobře. Tratě byly poměrně tvrdé a rychlé. Byla obleva, ale nefoukalo nijak mimořádně a pršelo až pozdě odpoledne, kdy jsme byli zpět v chalupě. Celý den jsme potkávali borce jedoucí závod Boboloppet, 90km volně po celých Jizerkách. Ďábelské. V neděli se předpovědi celkem naplnily, hned od rána chumelilo a fičelo, takže už jsme ani na projížďku nevyrazili a rovnou jsme zvolili strategický ústup do předem nepřipravených pozic. Trochu jsem se bál, abychom se z parkoviště na Mariánské Hoře dostali, když by napadlo dvacet nebo třicet cenťáků. Nakonec tolik nenapadlo a sjet to šlo.

31. ledna 2019: Počasí se rychle střídá. V úterý se opět ochladilo a po zbytek týdne máme zase celodenní mrazy, přerušené jen včera kolem poledne sluníčkem, které prohřálo vzduch a vyhnalo teploměr lehce nad nulu. Dnes bylo slunce tlumené vysokou oblačností, ale i tak bylo krásně a ranní sklouznutí nemělo chybu :-). Bohužel na víkend vypadá přepověď nedobře, po přední straně tlakové níže nad západní Evropou k nám sice přechodně, ale zato intenzivně foukne výrazně teplejší vzduch, takže vyhlídky minimálně na sobotu na MHB jsou pět nad nulou, vítr a déšť.

28. ledna 2019: O víkendu přišla fronta a s ní konec ledového období. V sobotu chumelilo celý den a teplota se i v Liberci ještě udržela pod nulou, navzdory modelu, který vzestup teploty nad nulu počítal už na polední hodiny. Večer jsem šel pěšky do města a byla krásná atmosféra, všude klid, skoro žádná auta, lehce chumelilo... V noci ale oteplení přišlo a včera už sníh dole tekl. Do hor ale obleva nedosáhla a tak tam sněhová peřina utěšeně roste. Odpolední sklouznutí bylo příjemné, jen vítr a mlha to trochu kazily.

24. ledna 2019: Celý týden máme mrazivé lednové počasí beze srážek. Noční teploty klesají pod mínus deset a na většině území panuje inverze. My tentokrát máme to štěstí, že se nám vyhýbá. A dnes dokonce i dost kuriózním způsobem. Celá střední Evropa je jí zalitá a jen nad Jizerkami a Krkonošemi, včetně podhůří, je bezoblačné "oko".

20. ledna 2019: Anticyklona znamená v zimě jediné, inverzi. My jsme jí unikli opět na polskou stranu hor a na skialpy. Tentokrát jsme vyšplhali na hřeben přes schronisko Pod Labskim Szczytem. Bylo nádherně a výstup měl tak trochu nádech alpských výletů. Dokonce jsme se kus svezli i v prašanu z České Budky zpátky na hranici lesa. Pak jsme vyšplhali na Szrenicu a po sjezdovce zase sjeli dolů.

19. ledna 2019: Tak k nám po dlouhé době opět zavítala anticyklóna a přinesla slunečný a chladný den. Na některých místech země bylo pod mínus 10, na Šumavě naměřili k ránu dvouleté minimum -32°C. Byli jsme zase v Jakuszycích a bylo task krásně. Viditelnost daleká, sněhu spousty a dost možná ještě víc. V polské části hor zdaleka není tolik polámaných stromů jako na naší straně.

17. ledna 2019: Větší část magistrály už je průjezdná, tak jsem se i přes mizerné počasí vydal na Polubný se projet. Už cesta autem z Desné nahoru byla zážitek, protože podél silnice jsou mantinely místy snad tři metry vysoké a silnice chvílemi připomíná oraniště. Parkoviště u lesa naštěstí vyhrábnuté bylo a cesta od Václavíkovy studánky projetá rolbou taky. Ale stromů tam bylo popadaných hodně, smrky zlámané a oklizené stranou, zato břízy ohnuté jako luky a vytvářející něco jako brány. Od rozcestí dál po Jezdecké to už bylo na cestě lepší, ale kdo ví, jak to vypadalo kus dál od ní. Mlha totiž zas byla jak sviň, viditelnost do tří metrů s čelovkou na minimum, silnější svícení znamenalo bílou zeď. Dojel jsem až na Knejpu a pak přes Smědavu zpátky. Sněhulák projetý rolbou nebyl.

15. ledna 2019: Jizerská magistrála je mimo provoz. Sněhem zatížené stromy se díky vichřici lámou a blokují tratě.

14. ledna 2019: Sníh, déšť, sníh, déšť ... takhle se to střídá. Fronty nás přecházejí jedna za druhou. Včera kupříkladu skoro celý den pršelo při teplotě kolem tří stupňů. Večer přišla zase vichřice s nárazy kolem 20m/s a ochladilo se. Teď ráno mírně sněží.

13. ledna 2019: V sobotu jsme vyrazili na skialpech z Jakuszyc na Szrenicu. Pro výstup jsem zvolil stejnou cestu po zelené, po níž jsem jednou na konci listopadu nahoru běžel. Tehdy tam byl poprašek sněhu, teď snad dobré dva metry. Naštěstí před námi někdo šel na sněžnicích a byla i stopa jedněch lyží. Sněžničáři to otočili u skaliska a skialpinistu jsme dohnali o kus dál, takže zbytek cesty jsem v totální mlze hledal a prošlapával. Nahoře byla sibiř jako sviň. Viditelnost tři metry a vítr 16m/s. V chatě tím pádem krásný klídek a poloprázdno. Jenže vykopat se zpátky ven do toho svinstva, to chtělo silnou vůli. Sjižděli jsme po sjezdovce a první kousek byl naprosto příšerný. Neměli jsme brýle a nešlo otevřit oči. Ráďu to sfouklo na zem. Pak jsme se ale najednou dostali ven z mlhy, vítr se ztišil a zbytek sjezdu byl po krásném přírodním sněhu. Vzrůšo jsme ještě zažili cestou vlakem domů, protože vlak nejel kvůli popadaným stromům na trati a vezli nás do Harrachova dodávkou.

11. ledna 2019: Na čele teplé fronty dnes večer pršelo při -1 stupni. Vzápětí se srážky ale změnily zpět na sníh. Na sněhové pokrývce se ale vytvořila ledová krustička. Na zahradě máme 30cm sněhu.

9. ledna 2019: Dnešek byl ve znamení sněhového šílenství, o které se postarala tlaková níže nad Polskem. Sněžit začalo už v noci a vánice trvala celý den při teplotě kolem nuly. Napadlo dobrých 20cm vlhkého těžkého sněhu. Anemometr se zalepil a přestal měřit.

5. ledna 2019: Počasí se mění jako nálada na burze. Ještě včera sněžilo a většinu dne i mrzlo a dneska celý den propršel a vetšina sněhu ze zahrady při teplotě 3 stupně zas roztála nebo se proměnila v hnusnou kaši.

2. ledna 2019: Azorská výše se vysunula nad Anglii a způsobila, že se proudění stočilo k severu. Takže včerejší déšť vystřídalo husté chumelení a teplota spadla o 8 stupňů. Izobary jsou ale stále hodně zahuštěné, takže vítr zatím přetrvává.

1. ledna 2019: Nový rok nás přivítal deštěm a větrem při teplotě šest stupňů. Nevábnější počasí si jen stěží lze představit. Obrovský kontrast proti včerejší zimní nádheře v Jizerkách. Déšť potřebujeme jako sůl, to jo, ale snad to zas nevezme opačný extrém podle vzorce "jak na nový rok tak po celý rok".

31. prosince 2018: Poslední den v roku 2018 nám, aspoň na horách, dal ochutnat krásného zimního počasí. Nic nepadalo, nefoukalo, bylo lehce pod nulou a chvílemi svítilo slunce. V Jakuzsycích jsme si to užili, snad jen davy blbců rozšlapávajích krásně upravené tratě to poněkud kazily. Kdyby se dalo vraždit pohledem, byla by to jatka. Sněhu je tak tak, v některých nižších partiích je to na hraně pro úpravu rolbou, protože podklad je na mnoha místech mokrá bažina a sníh se do ní propadá.

30. prosince 2018: Venku panuje téměř dokonalý nečas. Severozápadní proudění je velmi intenzivní a přináší kromě vydatných srážek také silný vítr. Na horách se sníh drží, protože teplota se drží kolem nuly, v nižších partiích je ale nad nulou a sníh, pokud padá, tak hned taje a vytváří nechutnou břečku. Včera bylo lehce nad nulou i na Jizerce, ale tratě byly většinou docela tvrdé a jelo to pěkně. Až večer pak mokrý sníh zařídil pěknou kaši. Zítra se snad trochu ochladí, tak by to mohlo přimrznout. Počasí se snaží, zdá se, dohnat ke konci roku, co zameškalo. Srážky a severozápadní cirkulace byly letos vzácnější než šafrán, zato v posledních dnech roku je obojího požehnaně.

27. prosince 2018: Cirkulace se bohužel opět stočila k západu a tak se oteplilo. Ještě včera byla nulová izoterma někde kolem 650m n.m., takže na hřebeni Jestřebích hor stále panovala zima a našlo se i několik nadšenců, kteří na těch asi pět centimetrů vytáhli lyže. Dneska bohužel už zůstává pod nulou už jen na Sněžce. Všude jinde je nechutná plískanice.

24. prosince 2018: Obleva je minulostí. V noci se začalo ochlazovat a ráno jsme se probudili do sněžení. Na Kvíčale sníh ještě nedržel, ale Čížkáče byly dopoledne už pocukrované a na Jestřebkách vládla zima. I když sněhu tam bylo jen tak asi 2cm, právě tolik, aby se v tom pěkně běželo, neklouzalo to a nebořilo se to.

22. prosince 2018: Dnešní maximální teplota je 8,8°C, za uplynulých 24h spadlo 20mm deště a sníh je víceméně pryč.

21. prosince 2018: Včera je ještě na chvíli ochladilo, teplota vydržela pod nulou celý den a napadlo několik centimetrů sněhu. Tak jsme toho využili a jeli se ještě večer sklouznout do Bedřichova. Večer už to ale začalo tát a dnes už ne přes dva stupně a mírně prší.