Deník 2010


24. prosince 2010: Počasí je opravdu tragický. Třeskuté mrazy v úterý jako mávnutím kouzelného proutku vystřídala obleva, kdy ani na horách ani v noci teplota neklesala pod nulu. Dneska celý den leje jako z konve a teplota klesla na mínus jeden, takže se celý Jablonec obalil ledem. Zajímavé je, že dole u Turnova stejně jako nahoře na Béďově bylo nad nulou. Moc nechybělo a bývali bychom na tradiční procházku na Valdštejn nevyrazili, ale nakonec jsme k autu doklouzali a vyrazili. Naštěstí tam déšť nenamrzal a tak se nám podařilo na hrad vydrápat :-).


22. prosince 2010: Nad naší republikou dnes přecházela od jihu teplá fronta, což bylo krásně vidět na horách podle typické oblačnosti. Sice to zní v prosinci blbě, ale trochu jsem si připadal jako na jaře. Když jsem v 8 vyjížděl z Bedřichova, byl sníh ještě celkem suchý a pěkně jel. Při návratu už byl vlhký a vrzal.



18. prosince 2010: Už čtvrtý den skoro vůbec nesněžilo a dneska odpoledne se udělalo jasno. Vyrazili jsme na Béďov zabruslit si, ale byla to bída. Sice to bylo celkem upravené a počasí hezké, ale díky silnému mrazu byl sníh tak přemrzlý, že to vůbec, ale vůbec nejelo. Prožíval jsem chvíle zoufalství, kdy jsem všechny síly napínal k tomu, abych ty lyže dostal o další metr dopředu. Ráďa to zvládala statečně a na rozdíl ode mne bez nadávání ;-)


16. prosince 2010: Během včerejšího dopoledne přestalo sněžit a udělalo se skoro jasno. Během večera pak klesla teplota na -18°C. Dnes ráno je zataženo, což rtuť teploměru vydráždilo k -12°C.



15. prosince 2010: To, co se venku děje, je asi zatím nejdivočejší zimní počasí, které jsem za pět let v Jablonci zažil. Celou noc nadále hustě sněžilo a foukalo, takže ráno se cestou na autobus brodíme po kolena ve sněhu, některé závěje jsou i dvoumetrové. Úklid chodníků už asi město víceméně vzdalo, protože díky větru je to asi marná práce. Hlavní silnice jsou kupodivu stále celkem sjízdné, takže autobusy jezdí. Řidičům pluhů i autobusů se klaním.


14. prosince 2010: Už 6 dní trvale bez přestání padají srážky, kromě soboty stále sněhové. Včera hustě sněžilo z řídkých mraků, kterými docela jasně prosvítalo slunce. Situace nápadně připomíná únor 2009, jen s tím rozdílem, že se k husté chumelenici přidal silný vítr.


12. prosince 2010: Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastný, řekl by klasik. Už dva týdny buď trvale vydatně sněží, nebo se počasí v mžiku překlopí do oblevy a leje jako z konve. Když už nějaký den nic nepadalo, tak byly aspoň třeskuté mrazy pod mínus deset. Prostě ideální počasí na sport :-(. Teď konkrétně - v pátek celý den chumelilo, v sobotu se ráno během dvou hodin oteplilo z -3 na +2°C a celý den lilo. Dnes už zase vydatně chumelí. I přes vichřici a chumelenici za oknem jsme ale nakonec po obědě vyrazili na lyže. Pravda, byla to těžká hančovina, zvlášť na otevřených pláních a hrázi přehrady, ale jinak to jelo moc pěkně a dobře drželo, takže jsme si to užili. Nakonec jsme sjeli přes Maxov a Jindřichov až dolů do Jablonce, takže jsme lyže sundavali až před vchodem do domu.


10. prosince 2010: V severozápadním proudění se opět ochladilo a připadlo asi 25cm prašanu. A díky pěkně zahuštěným izobarám se k tomu přidal silný vítr.


8. prosince 2010: Včera přišla obleva a začalo pršet, takže na promrzlé zemi se udělala ledovka. Dneska pršelo celý den a v noci pro změnu hrozí náledí, protože se má zas ochlazovat.


5. prosince 2010: Na konci pracovního týdne zasypala téměř celou republiku asi dvaceticentimetrová vrstva nového sněhu, takže doprava kolabovala, hlavně v Praze. O víkendu se dostavila inverze. V sobotu ráno jsme se probudili do slunečného mrazivého počasí, ale už dopoledne se zatáhlo nízkou oblačností. Na horách jsme ale ještě chytili jasno, jiskřivo a celkem teplo. Bruslili jsme, ale moc to nejelo.


1. prosince 2010: Dnes ráno klesla teplota na -11°C, sněhu ale moc nepřibylo. V Jablonci je tak 10cm, což mi ale vůbec nevadí ;-), na horách tak 20cm, což už mi trochu vadí, chtělo by to víc. Včera bylo krásně, ideální šance otevřít běžkovou sezónu, ale prošvihl jsem to. Dneska je kosa a mlhavo, takže nevím, jestli vyrazím...
Aktualizace 18h: Tak jsem nakonec na první lyžovačku vyrazil. Ukázalo se totiž, že na horách je tepleji něž tady dole v Jablonci, jen -5°C. Sněhu bylo tak akorát, kameny nelezly, ale žádné závěje to taky nebyly. Ale zatím to nebylo upravené, spíš rozježděné od lesní techniky.


27. listopadu 2010: Vypadá to, že zima se u nás usídlila už na trvalo. Sněhu sice moc nepřipadlo, ale teplota ještě klesla a v Jizerkách se dnes první skalní lyžaři chystají otevřít sezónu. Vyšší polohy jsou prý ok, dokonce to dnes projedou skutrem. Nicméně nástupní trasy jsou ještě bídné, víc kamene než sněhu. Takže si ještě počkám do pondělí, kdy by mělo připadnout ;-).


24. listopadu 2010: Ochladilo se v noci na včerejšek, a to hned o 8 stupňů na hodnoty kolem nuly. Dnes se k tomu přidalo sněžení, takže momentálně leží v jablonci asi 5cm sněhu.


22. listopadu 2010: Minulý týden panovalo počasí pro listopad víceméně typické, srážky byly na denním pořádku a teploty kolem 5 stupňů. Jen včera klesla ráno díky nočnímu vyjasnění teplota pod nulu. Přes den se ale opět zatáhlo, oteplilo a v noci se spustil trvalý intenzivní déšť, který má na svědomí tlaková níže mající svůj střed kdesi v Německu. Modely naznačují, že se v našich krajích chystá začít uplatňovat svůj vliv ruská anticyklóna, což znamená, že od zítřka se začne ochlazovat a ke konci týdne se v noci dočkáme dvouciferných mrazů.


15. listopadu 2010: Tak včera dokonce padaly rekordy, v Praze na Karlově prý naměřili 21°C. Na mojí meteostanici bylo maximum "pouhých" 19.6 stupně. Ještě i dnes to vypadá na pěkný den, potom už asi díky vlnící se frontě nastane obvyklá listopadová šeď.


13. listopadu 2010: Týden uplynul ve znamení deštivého a velmi větrného počasí, ovšem stále relativně teplého. Řídícím útvarem pro počasí v Evropě byla a stále je hluboká a mohutná níže nad Anglií a severní Evropou, kolem které k nám proudí vzduch ze západních směrů. Chvíli se severozápadu a chvíli zas z jihozápadu. Takže zatímco uprostřed týdne leželo na Jizerce trochu sněhu, dnes a zítra to vypadá, že minimálně v nižších polohách bude přes patnáct.


8. listopadu 2010: O víkendu se nad severní částí republiky vlnila studená fronta, takže počasí mělo podobu typické listopadové plískanice. Teplota postupně klesala, až se dnes večer začal na Jablonec snášet první sníh...


5. listopadu 2010: Teplé počasí dneska vrcholí. Ranní teplota zůstala na 13 stupních a denní se má vyšplhat až ke dvaceti. Jen to trochu kazí silný vítr a to, že je brzo tma, takže se po práci už nedá nikam jet.


1. listopadu 2010: Od druhé poloviny minulého týdne se v počasí nad střední Evropou začalo stále víc uplatňovat jihozápadní proudění a tak teploty postupně šplhaly nad 10 a východě dokonce i nad 15°C. K tomu je polojasno až oblačno, ale oblačnost je řídká, takže slunce většinou prosvítá. Naopak ranní šedivák už je minulostí, dneska ráno bylo +9°C.


27. října 2010: Noční vyjasnění přineslo zatím nejchladnější ráno tohoto podzimu, -4°C.


24. října 2010: Víkend uplynul ve znamení akce "Sněžka". Jelikož jsme tentokrát šli s Emou a Jáchymem, rozhodli jsme se pro základní tábor na Pomezkách. Ukázalo se však, že ačkoli je z Pomezek převýšení o něco menší než z Pece, výstup je delší a místy i náročnější. Vrchol jsme tedy nedobyli. Přesto to bylo fajn a počasí nádherné i když mrazivé a větrné. Místy bylo i několik cm sněhu.


21. října 2010: Dostavila se zima. O něco později než loni a hlavně umírněným způsobem odpovídajícím konci října. Severní proudění přineslo sněhové přeháňky a do vyšších nadmořských výšek díky celodennímu mrazu i první sněhovou pokrývku. Loni to bylo jiné kafe, to už leželo na hřebenech Jizerek 80cm sněhu a uzavíraly se sázky, jestli už vydrží nebo roztaje. Samozřejmě roztál, už v půlce listopadu byl fuč.


17. října 2010: Slunečné počasí vydrželo až do čtvrtka, i když se postupně ochlazovalo a ráno klesala teplota až k -2 stupňům. Pátek a sobota byla u nás ve znamení nízkého tlaku a jednotlivých front - zataženo, chladno a občas déšť. Konec cyklistické idylky se zdál být neodvratný. Jenže dneska se vše změnilo. Dopoledne se vyjasnilo a měli jsme nádhernou, i když dost chladnou, neděli. Když se člověk dobře oblékl, tak to bylo zase parádní poježdění.



11. října 2010: Ranní teplota už druhý den klesla na mínus jeden stupeň. Odpoledne je ale díky slunci pořád příjemně. Využil jsem toho a vyrazil včera odpoledne ještě znovu do kopců. Řekl bych, že uplynulý víkend byl jeden z nejlepších jak pokud jde o počasí, tak poježdění.


9. října 2010: Počasí zatím drží. Ráďa dostala nápad udělat si výlet do polských Jizerek a tak se taky stalo. Na nádraží v Harrachově byl docela frmol a my jsme konečně mohli spatřit polský motorák, který po pětasedmdesáti letech opět obnovil provoz na trati do Szklarskej Poreby. Jako obvykle jsme nejprve udělali kolečko okolo Velké Jizery a u Gorzystů si dali nalešnik a pivo. Bylo tak nádherně, že jsme se váleli venku ve zlatavé trávě a nassávali sluneční paprsky. Pak jsme přes most přejeli na Jizerku a pokračovali přes Knejpu, kolem Smědavské hory, a nakonec přes Hřebínek na Šámalku. Tam už se docela ochladilo, takže domů přes Béďov a znovuobjevený Harcák nám drkotaly zuby. Byl to úžasný podzimní výlet v krásném a minimálně zpočátku příjemně teplém počasí. Už jsem ani moc nedoufal, že něco takového ještě vyjde.


8. října 2010: Jelikož je docela teplo, vyjel jsem včera na kole, inverze neinverze. Žlutá skla v brýlích se postarala po ránu o rozjasnění šedivé oblohy. Nicméně kolem poledne se po šesti dnech nízká oblačnost rozpustila a odpoledne vykvetlo do nádherného barevného podzimního počasí. Po dlouhé době jsem jel přes Harcák a vůbec jsem nelitoval. Byla to prostě paráda.


3. října 2010: Tak bohužel slunečné počasí zůstalo jen v sobotu a od neděle panuje silná inverze. Na družicových snímcích by ani nemusely být vyznačené hranice naší republiky, protože nažloutlá oblast nízké oblačnosti je vyznačuje dost přesně. Jen frýdlantský výběžek svou zelenou barvou jako by naznačoval, že k nám nepatří. Příčinou toho všeho je mohutná anticyklona východně od nás, po jejíž přední straně k nám proudí teplý vzduch od jihu, bohužel jen ve větších výškách. Při zemi se to jaksi neprojevuje.


2. října 2010: Tento víkend se ukázal v lepším světle než ten minulý. Díky tlakové výši nad Finskem, která zasahuje až k nám, máme polojasno, ráno velmi chladno, ale odpoledne na slunci se dá být v krátkém rukávu. Ráďa je s kamarády z práce ve sklípku na Moravě a já jsem si udělal fotovýlet do Drábských Světniček. Bohužel z focení nakonec nic nebylo, protože jednak světlo bylo moc tvrdé a pak podzim ještě nerozvinul své barvy naplno.


30. září 2010: "Období dešťů" snad konečně skončilo. Dnes ráno se vyjasnilo, teplota klesla na 2 stupně a kolem půl sedmé vše během několika minut zahalila mlha.


28. září 2010: Za uplynulých 72h spadlo v Jizerkách 100 až 120mm srážek.


27. září 2010: Babí léto je v čudu. Už druhý den leje jako z konve, takže opět stoupají hladiny řek. Nisa pod Libercem už je zas na dvojce, Jeřice taky a na Smědé na hranicích s Polskem je už dokonce trojka. Tady v Králíkách se sice zatím nic z břehů nevylejvá, ale hnusně je taky. Přesto jsme se vypravili na výlet do Dolní Moravy a do Pazeltky. Tentokrát díky letošním vydatným srážkám byla hladina jezírka až po horní okraj měřící tyče. Cestou zpátky jsme ještě omrkli mramorový lom.


25. září 2010: Prodloužený víkend trávíme na Amálce. Máme štěstí, že počasí babího léta vydrželo ještě aspoň dneska a mohli jsme podniknout obvyklý výlet přes Jeřáb na Severomoravsku chatu. Tam se konaly burčákové slavnosti, bylo k mání rožněné selátko a vůbec tam bylo příjemně. Z původní myšlenky jít do Podlesí na vlak opět nezbylo nic a tak jsme se vraceli zase po svých.


22. září 2010: Dočkali jsme se několika dnů babího léta. Ráno je sice zima jako blázen, takže na kole musí člověk být nabalený jako pumpa, ale odpoledne je příjemných 18 až 22 stupňů.


18. září 2010: Dneska jsme vyrazili do Jizerek po dlouhé době pěšky. Bylo totiž sice hezky, ale zima jak v márnici, takže na kolo to nelákalo. A jsem rád, protože jsou nádherný místa, kam se člověk na kole prostě nedostane. Jeli jsme vlakem do Josefáče a pak se vydali k vodopádům Jedlové. Nad vodopádem jsme kousek poskakovali po kamenech korytem potoka a pak jsme museli zdolat tu nekonečnou panelovou cestu ke Knejpě. Po sváče jsme si "zaskočili" na Jizeru a vydali se po hřebeni na druhou stranu přes Černou horu směrem na Holubník. Většina cesty vede po nově udělaných haťových chodnících. Na vršku Černé hory jsme ještě zaskakočili na vyhlídku Čertův odpočinek. Z Holubníku jsme pokračovali na Ptačí kupy, prolézli štěrbinou mezi skalami, která je v zimě vždycky jak ledová jeskyně, a pak se po magistrále vrátli do Béďova. Během výletu jsme stanuli na pěti jizerských tisícovkách: Jizeře, Černé hoře, Čertově odpočinku, Holubníku a Ptačích kupách.


15. září 2010: O víkendu to byla s tím počasím klika, protože hned od pondělí se to vrátilo k zataženu a deštivu. Žádná naděje na babí léto. Škoda.


12. září 2010: Víkendové počasí se vydařilo. Oba dny se obešly bez deště, sobota byla sice ještě spíš oblačná a sluníčko se moc neukazovalo, ale neděle byla skoro letní. V sobotu jsem najel 75km po Jizerkách a zase jsem při tom dost mrznul, zatímco Ráďa hrála svůj první (a hned úspěšný) tenisový turnaj v teplíčku liberecké nížiny. V neděli jsme jeli oblíbenou trasu přes Kokořínsko a to jsme se zas naopak zahřáli až až. Nedělní výlet vyšel na 118km, protože jsme nakonec jeli ještě z Turnova taky na kole.


10. září 2010: Během naší dovolené ve Slavkovském Lese bylo počasí jakž takž rozumné. Tři dny slunečné, i když velmi studené, a dva zatažené, taky studené, ale bez výraznějšího deště. A nadcházející víkend vypadá taky slibně, hlavně by se mělo trochu oteplit.


3. září 2010: Skoro se mi nechtělo věřit svým očím, když jsem dneska ráno uviděl za oknem modrou oblohu a slunce, protože ještě včera vládla "listopadová plískanice". Doufejme že to vydrží a příští týden ve Slavkovském Lese nebudeme moknout a drkotat zubama.
Dneska jsem uzavíral srpnové záznamy z meteostanice. Můj srážkoměr naměřil 160mm, což je měsíční maximum za tu dobu, co srážkoměr mám. Ve skutečnosti to asi bude ještě víc, tak 250mm, protože měření je zkreslené umístěním srážkoměru u domu a ne na volném prostranství.


31. srpna 2010: Venku to už třetí den připomíná spíš konec listopadu. Mrholí a je 8-10°C. V bytě už máme pod dvacet a jen doufám, že nám teplárna zatopí, jinak je to na svetr a tlustý fusekle. Na hřebenech Krkonoš musí sněžit, jinak to není možný ;-).


28. srpna 2010: Počasí se vrátilo k vlhkému a srážkově bohatému charakteru. Kromě středy pršelo každý den, většinou v podobě krátkých velmi intenzivních lijáků a bouřek. Až včera a dnes dopoledne pršelo trvale, spadlo přes 30mm za 24h a opět se zvedly řeky, naštěstí tentokrát jen do prvního stupně.


22. srpna 2010: Modely se nemýlily a tak jsme se dočkali slunného a teplého víkendu s odpoledními teplotami kolem třicítky.


17. srpna 2010: Další fronta a další propršený den. Intenzita srážek je naštěstí menší. Modely však naznačují od čtvrtka konečně zlepšení. Za zmínku v deníku taky stojí nedělní pásmo bouřek, které přecházelo pozdě večer přes západ republiky a v Praze na něm padaly kroupy až 5cm v průměru.


14. srpna 2010: Po vlhkém a teplém počasí během týdne přišla další fronta, která se opět nad střední Evropou vlní a vylévá své zásoby vody na území, která jsou již nasáklá jako houba. Za uplynulých 24h spadlo na některých místech našeho kraje opět až 50mm deště a hladiny většiny toků opět vystoupily k hranici některého ze stupňů povodňové aktivity. Dolní tok Smědé byl opět na trojce a nebýt smeteného limnigrafu ve Frýdlantu asi by byl i tam.


8. srpna 2010: Celé dopoledne se v mé hlavě sváděl boj. Na jednu stranu jsem chtěl vidět tu spoušť na vlastní oči, protože o objektivitě sdělovacích prostředků občas silně pochybuju, na druhou stranu jsem nechtěl vočumovat cizí neštěstí. Nakonec zvítězila touha znát pravý stav věcí a tak jsme na kole vyrazili přes hory na druhou stranu. Pohled dalekohledem z Krásné Máří nenaskýtal nic neobvyklého, takže moje odhodlání sjet ze Smědavy dolů do Bílého potoka zesílilo. Avšak hned kousek pod Smědavou jsme spatřili co umí tisíce kubíků vody valící se ze strmých severních svahů Jizerek. Silnice byla doslova přeťatá několika balvanitými koryty, deset až dvacet metrů širokými, kterými se včera řítila voda. Nechápu jak je možné, že alespoň část té silnice to přežila (je omezeně průjezdná), protože síla vody musela být obrovská. Klobouk dolů před těmi, kdo tu silnici stavěli. Zbytek cesty dolů už byl celkem v pohodě, přestože voda se stále valila doslova ze všech směrů. Ani začátek Bílý Potok nevypadal nijak zle, voda se tu víceméně asi udržela v korytu, přestože průtok stoupl 400krát (0.1m3 někdy ve středu proti 40m3 při kulminaci v sobotu). Obrázek zkázy přišel až v Hejnicích. Kus silnice úplně zmizel, kusy baráků taky. Projížděli jsme mezi lidmi kydajícími bahno ze svých polozbořených domů. V tu chvíli jsem si řekl, že to stačí, že jsem viděl co jsem chtěl, a dál se tu motat a překážet není žádoucí. Takže jsme se vraceli opět přes Smědavu domů. Mezitím se zatáhlo a začalo pršet, takže jsme se vraceli v dešti a za občasného burácení hromu.



7. srpna 2010: Nad střední Evropou se vlní fronta a přináší k nám výrazné srážky. Naštěstí to nejsou konvektivní lijáky, ale poměrně intenzivní déletrvající srážky, takže se aspoň zčásti můžou vsakovat. Přesto je ale na Nise v Hrádku a na Smědé povodňové ohrožení. Zajímavé je nerovnoměrné rozložení srážek. Zatímco na jižní a jihovýchodní straně hor toho zas tolik nespadlo, sever a severozápad má povodňovou trojku. Nejspíš je to dané zpětným pohybem frontální vlny na západ a orografií.
Aktualizace 20h: Během dne nabrala situace dramatický spád. Lije celý den, za uplynulých 24h spadlo v některých částech Jizerek 200mm srážek. Hladina většiny toků v severní a severozápadní části Libereckého kraje stoupla o několik metrů, vylila se z koryt a zaplavila silnice, města i železniční tratě. V Chrastavě a Frýdlantu zaplavila voda náměstí do výšky 1,5m. Nabízí se srovnání s největší povodní, která Jizerky postihla v roce 1897, kdy spadlo místy až 300mm srážek za 24h. Vypravil jsem se na Jizerku, abych na vlastní oči viděl, jak vypadá průtok 20 kubíků v potoce, kde normálně teče ani ne jeden. Na malé Jizerské louce to ještě nevypadalo nijak divoce, mohutný proud se "líně" vinul mezi loukami, hukot přišel až když se masy vody začaly řítit podél Bukovce k soutoku s Jizerou. Jizera sama pak demonstrovala sílu živlu ještě mohutněji, nicméně i při průtoku odhadem tak 60-80 kubíků zůstávala jakž takž v korytě. Fotky zde.


4. srpna 2010: Zatímco Rusko již měsíc sužují rekordní čtyřicetistupňová vedra a rozsáhlé požáry, počasí ve střední Evropě je díkybohu normální. V pondělí a včera přecházela přes Čechy studená fronta, která přinesla poměrně vydatné srážky. Za ní se ochladilo a v noci i vyjasnilo, takže ráno bylo slunečné, ale hodně svěží a v údolích se povalovala mlha. Další příznak toho, že léto už má svůj vrchol za sebou. Dobře že jsem se ráno při odchodu do práce otočil, převlékl z civilu do cyklistického a jel na kole, protože taková rána mám nejradši...


1. srpna 2010: Příjemné počasí bylo i během víkendu, i když vlhkost byla vyšší než v úterý. Udělali jsme si stokilometrový výlet přes dvoje hory - Krkonoše a Jizerky. Jen mezi Tanvaldem a Harrachovem jsme se svezli vlakem.


27. července 2010: V letošním červenci už jsme zažili lecos. Přes dva týdny tropických veder, lijáky i brutální ochlazení o téměř dvacet stupňů v sobotu. Dneškem si k tomu výčtu můžeme přidat skvělý a svěží slunečný den bez extrémů, s dalekou viditelností a příjemně nízkou vlhkostí. Jelikož to vypadalo, že tak skvělý den bude v tomto týdnu jen jeden, vybodl jsem se na posilku a jel na kolo. V Jizerkách jsem byl letos už mnohokrát, zato na Ještědu ani jednou, takže cíl byl jasný. Byla to naprosto parádní vyjížďka a jak barvy trávy tak svěží a průzračný vzduch připomínaly, že léto už se překlopilo do druhé poloviny. Zakončil jsem jí koupelí v přehradě, která se po deštivém víkendu příjemně ochladila a pročistila.


24. července 2010: V noci a dnes dopoledne přešla přes naší republiku silná studená fronta, která přinesla ochlazení o 15 stupňů. K tomu přinesla do celé střední Evropy silné deště, lokální záplavy, krupobití a vichřici. My máme opět "štěstí", protože u v Jizerkách zůstalo "jen" u té vichřice a silného deště.


22. července 2010: Dnes odpoledne se přes Jablonec přehnala průtrž mračen při které spadlo během hodiny 36mm srážek. Po chodníku před barákem tekla řeka a do sklepů nám nenatekla jen díky tomu, že asfaltová placka před barákem je vyspádovaná ke kanálu a ten to stíhal odvádět.


21. července 2010: Teploty opět stoupají nad třicítku, ale nemělo by to být na dlouho. Už během pátku by měla přecházet výrazná fronta a po ní následovat ochlazení pod dvacet. Doufejme, že všechny "nebezpečné" jevy, které s sebou fronta vzhledem k očekávanému teplotnímu rozdílu bezpečně přinese, se nám tak jako dosud vždy víceméně vyhnou.


18. července 2010: Po nesnesitelném pátku přišlo mírné ochlazení a nějaké bouřky včera, ale to skutečné ochlazení přišlo až v noci na dnešek. Zatímco včera ve 22h bylo ještě 21st., dnes dopoledne je 15, zataženo a trvalý déšť. Svijanské slavnosti proběhly nakonec v pohodě. Horko zmírnily mraky, nicméně bouřky se Svijanskému Újezdu odpoledne vyhnuly.


14. července 2010: Po krátkém mírném ochlazení na včerejší rozpadající se studené frontě se vše zas vrátilo do původních kolejí. Prostě vedro. Teď v půl jedenácté je venku 24 stupňů. Změna je jen v tom, že je vyšší vlhkost než o víkendu, takže zatímco v sobotu při vyšší teplotě se jelo v pohodě, dnes i přesto, že bylo chladněji, jsem se topil v potu. Ta fronta, která se u nás včera projevila jen bezvýznamnými přeháňkami, ale při přechodu přes Německo, ještě v plné síle, způsobila značné škody. Dokonce na ní bylo pozorováno několik tornád.


11. července 2010: Vedro, odpolední teploty 32 až 34°C, srážky žádné. Prostě léto na plný kule, ale na kolo už ty kule začínají být až moc plný. Voda v přehradě už je teplá a moc neosvěží. Ale je pořád pěkně čistá. Včera jsme vyjeli do Jizerek až navečer a bylo to celkem v pohodě, tak jsme dneska vyrazili už dopoledne vlakem do Harrachova a přes hory zpátky domů. Vedro bylo opravdu jako v pekle, ještě že se v chladné Jizeře dalo krásně osvěžit. V Jakuszycích i Harrachově už jsou koleje, ale vlaky stále nejezdí. Teda do Jakuszyc jo, ale přes hranici ne. Polákům začalo totiž vadit, že výpravčí na obou stranách hranice nemají mezi sebou drážní telefon...



3. července 2010: Dvakrát prodloužený víkend jsme strávili u nám nejbližšího moře - na Baltu na ostrově Usedom. chystali jsme se tam už několikrát, ale nikdy to nevyšlo, tak teď konečně. Stejně jako u nás bylo vedro, které ukončila v noci na úterý studená fronta. Teploty spadly o deset stupňů. Nicméně rozložení hlavních tlakových útvarů se nemění, takže ochlazení bylo jen krátké intermezzo před dalšími horkými dny.


2. července 2010: Situace se víceméně nemění. Nad Islandem sedí tlaková níže, která občas "vyplazuje jazyk" na jih, a naopak nad střední Evropou se od jihu k severu táhne pás vyššího tlaku. Mezi těmito útvary k nám proudí velmi teplý vzduch od jihu a v něm odpolední teploty šplhají přes třicet. A modely zatím nenaznačují žádnou změnu.


30. června 2010: Již více než týden máme jasné, velmi teplé a suché počasí. Teploty se z původních odpoledních hodnot kolem dvaceti vyšplhaly postupně až na tropických třicet. Zatímco v předchozích dnech se vše obešlo zcela beze srážek, dneska se začaly bouřky tvořit už dopoledne a kolem druhé hodiny jedna přešla i přes Jizerky.


27. června 2010: S nástupem astronomického léta se i počasí zásluhou nevýrazné anticyklóny nad Evropou přece jen překlopilo do letní polohy. Je jasno až polojasno, zcela beze srážek a odpolední teplota 23-25 stupňů. Téměř ideální počasí, které kazí trochu jen neustálý poměrně silný vítr, jehož příčina mi není úplně jasná, protože tlakový gradient je minimální. Takže asi nějaká orografie..


23. června 2010: Počasí se umoudřilo. Žádná vedra sice nejsou, odpolední teploty jsou do dvacítky, ale jinak je celkem hezky.


19. června 2010: Abychom si na to ideální počasí minulých dvou dnů moc nezvykli, tak se to zas podělalo. Včera pršelo skoro celý den, ochladilo se na jedenáct a fičí. Na kolo prostě ideální počasí. Příčina je opět stejná - výše nad severním Atlantikem a níže nad Skandinávií. Tohle se letos opakuje furt dokola. Už mně to fakt leze na nervy.
Aktualizace 21h: Odpoledne se trochu vycasilo a tak jsem vyjel do kopců. Zima byla sice řádná, ale jinak bylo nakonec večer krásně.


17. června 2010: Když jsme byli na dovolené v Bretani, bylo u nás několik letních dní s teplotami kolem třicítky. Byly i nějaké lijáky a při jednom napršelo během dvou hodin 30mm srážek. To v Bretani zdaleka tak teplo nebylo, teplota se nepřehoupla přes 18 stupňů. Přesto tam bylo ty dny, kdy svítilo sluníčko a utišil se trochu vítr, celkem příjemně. Takový byl ale bohužel jen jeden den, jinak fičel studený vítr a dva dny propršely.
Jak včera v Berlíně, tak dneska u nás je perfektní počasí na kolo. Kolem dvacítky, mírný vítr a jasno. Z práce jsem to vzal přes Jizerky, ale vůbec to nejelo. Asi mám málo najeto a je to znát.


6. června 2010: Tak jsme se dočkali prvního letního víkendu. Oba dny byly jasné a teplé, dneska padla i hranice 25 stupňů. Vyjeli jsme do Jizerek a konečně je letos pořádně křížem krážem projeli. Nevynechali jsme téměř žádné z oblíbených míst a na haťovém chodníku v sedle Holubníku jsme navečer nasávali teplo, které asi budeme potřebovat během příštího týdne v Bretani. Včera i dneska jsme taky dali koupel v přehradě a překvapivě voda není až tak studená, je to příjemné osvěžení.


2. června 2010: Po nadějné sobotě se počasí zase vrátilo k předchozímu hnusu. Jen s tím rozdílem, že konvektivní lijáky opět vystřídal trvalý déšť a ochladilo se na odpolední teploty kolem 12 stupňů. Jen co na Moravě opadla voda z povodní minulého týdne, už jsou tam opět "trojky" a podobná situace se přesouvá tenokrát i do Čech.


30. května 2010: Minulý týden zase propršel, lijáky byly na denním pořádku. Až v sobotu jsme se dočkali lepšího počasí bez deště, tak jsem vyrazil na kolo do Ráje. Měl jsem tu výhodu, že jesem se nemusel vracet až domů, že jsem končil na Malé Skále, kde hrála Ráďa volejbalový turnaj a měli jsme tam auto. Přestože bylo celkem hezky a teplo, tak to ale na kole nebylo úplně to pravé ořechové, protože tolik bahna, kolik bylo včera, jsem snad nezažil. Mlaskavý sajrajt byl úplně všude, i na asfaltových úsecích. Nejlepší to nakonec bylo kolem Kosti, kde jsou cesty většinou pískové a voda se dobře vsakuje. Tam se jelo krásně. Závěr dne ve škole na Skále byl prima - maso, pivko a fajn lidi.



24. května 2010: Ani víkend nepřinesl žádnou větší změnu. Sice se občas ukázalo slunce, ale ani jeden den se neobešel bez pár lijáků. Všude je spousta bahna a jak se oteplilo, je to živná půda pro všelijaké okřídlené zmetky. V neděli odpoledne na kole to bylo chvílemi jako průlet sopečným mrakem. Včera odpoledne se přes sever republiky přehnalo pásmo lijáků s vichřicí a místním krupobitím.


21. května 2010: Je až neuvěřitelné, jak dlouho může jeden určitý druh počasí vydržet. Pořád je zataženo a prší. K malé změně došlo jen v tom, že se trochu oteplilo a trvalý déšť menší intenzity nahradily kratší ale o to intenzivnější lijáky. Včera odpoledne se sice udělalo docela hezky a tak jsem už plánoval jet dneska do práce na kole, ale v noci začalo lejt nanovo. Na Moravě a jižním Polsku jsou opět rozsáhlé povodně. Lidé, kteří si tvrdošíjně znovu staví své domy v záplavových oblastech, opět o svá obydlí mnohde přišli.


17. května 2010: Víkend byl ledový, větrný a vlhký. Naštěstí u nás těch srážek zase nebylo tolik, jako třeba na Moravě, v Maďarsku nebo Chorvatsku, kde za 24h spadlo 30-80mm deště. Na severní Moravě už byly včera dosaženy 3. SPA. Všechno to mají na svědomí cyklóny, které jedna za druhou táhnou ze středomoří přes střední Evropu na severovýchod.


14. května 2010: Jestli přísloví nelžou, tak bude letos veliká nadúroda. Říká se totiž, že studený máj ve stodole ráj. A ten letošní máj je nejen studený (dneska odpoledne 9st.), ale ještě k tomu opravdu hodně deštivý. Když se rozmýšlím, jestli jet na kole do práce, tak už jsem si zvykl neřešit, jestli je zima nebo ne, ale zabývat se jen a pouze otázkou pravděpodobnosti deště...


9. května 2010: V pátek se ozval z Prahy Radek, že jestli prý bych mu neporadil nějakou pěknou trasu na kolo po Jizerkách. Že chtějí v neděli se Zdeňkem vyrazit. Jelikož jsme chtěli s Ráďou vyrazit v neděli na kolo taky, netrvalo dlouho a domluvili jsme se, že to spojíme a pojedeme společně. Sraz jsem naplánoval na 10h na parkovišti u Bašty. Počasí je ráno dobré, ale sotva nasedáme na kolo, zatahuje se a je pěkná zima. Na hřeben vyjíždíme přes Jindřichov, Hrabětice a kolem chaty Věčného mlčení. Leje ze mně jako z vola a přitom je mi zima. Docela zvláštní pocit.. Na Knejpě se trochu vyjasňuje, tak se chvíli hřejeme a zobeme. Pak se ale zas zatahuje a tak po celou dobu sjezdu na Smědavu po Kasárenské drkotám zubama. Ze Smědavy odbočujeme vpravo, míjíme Smrk vpravo a Nebeský Žebřík a pak sjíždíme dlouhým sjezdem k chatě Hubertka. Ale už na rozcestí kousek před ní se napojujeme na kýžený singletrack. Je to houpavá pěšina z udusaného perku, bez kamenů a většinou i bez bláta. Sranda, příjemné zpestření. Je to úzké, takže musí člověk dávat pozor, aby neštrejchnul pedály a taky se občas projíždí dost úzkými průjezdy mezi stromy. Ale je to fajn. Potíž je jen v tom, že většinu času se jede ze sedla a z toho mne berou po chvíli křeče do kříže. U Obřího Sudu v Libverdě zase chvíli zobeme a jelikož je to nízko, trochu akumulujeme i teplo. Trek pokračuje dál směrem na Nové Město, míjí o fous pramen Kyselky a ještě kus dál za Kyselkou směrem na polskou hranici teprve končí a po asfaltce se trasa stáčí vpravo do kopce. Pro nás začíná pětisetmetrové stoupání zpět k nebeskému žebříku, se kterým se vyrovnává každý po svém, ale později se shodujeme, že to byla krize. Je nezbytně nutné doplnit energii a tekutiny a tak zastavujeme na Smědavě na sladkou klasiku - borůvkové knedle. Pak už nám zbývá jen výjezd po Kasárenské na Knejpu, ve kterém nás Zdeněk ubezpečuje, že má krizi, pročež vzápětí nasadí svoji kadenci 120 a zmizí vpředu ;-), a následně dobře známý úsek Krásná Máří - Hřebínek - Bedřichov - Jablonec. Celkem jsme ujeli 92km s převýšením 1600m a jelikož nakonec se i to počasí jakž takž umoudřilo, bylo to super.


7. května 2010: Dneska se konečně zase udělalo trochu hezky, tak jsem vzal do práce kolo a zpátky jsem se trochu projel přes Rádlo a Proseč. Zkratka po staré silnici z Horní Proseče do Brandlu, která vedla celá v lese, je díky loňské říjnové sněhové kalamitě úplná vyhlídková trasa.


6. května 2010: Počasí nad střední Evropou má ve své režii tlaková níže, která se přesouvá ze severní Itálie k severovýchodu. Je tedy zataženo, teploty mezi 10 až 15 st. A často prší.


3. května 2010: Od pátku se nad střední Evropou vlní studená fronta. Je oblačno až zataženo a hodně prší. Dnes v noci se to dostalo až do Jablonce - pršelo celou noc.


30. dubna 2010: Po slunečném víkendu následoval i docela slunečný a teplý týden. Pár srážek spadlo v pondělí na studené frontě v podobě bouřek a přeháněk, ale nijak významná množstí. Měsíc duben byl opět srážkově slabý, což je situace, která se opakuje už poněkolikáté v posledních pěti letech. Narozdíl od loňského dubna ale byl ten letošní výrazně chladnější.


25. dubna 2010: Víkend tentokrát vyšel úplně excelentně. Oba dny byly jasné a poměrně teplé, i když včera ráno ještě byl šedivák. Ráďa v Itálii takové štěstí nemá, protože je prý deštivo, větrno a zima. V sobotu se konal tradiční sjezd Jizery a byla to opět mooc povedená akce. Bylo o dost míň vody, takže na Paraplíčku zle čouhaly kameny z vody a taky tam hned tři plavidla šly ke dnu a bylo třeba zahájit menší záchrannou operaci. Ale naštěstí k žádným ztrátám na mužstvu ani materiálu nedošlo, takže jsme mohli pokračovat. Jez v Brodě byl zvednutý a nic přes něj neteklo, takže jediný odvážlivec Jirka, který ho chtěl skočit, na něm uvízl a nemohl ani vpřed ani vzad. Nová elektrárna v Brodě a stará v Líšném kradou vodu fest, takže v korytu to bylo jen tak tak na projetí. Za týden už to nepůjde. Od Malé Skály už pak bylo vody jakž takž a jelo se fajn. Louka před Rakousy byla plná ovcí co zrovna za zuřivého bečení do trávy rodily jehňata. Jeda z osádek chtěla věc blíže prozkoumat, ale opodál stojící porodní dědek je zahnal z vyloďovací pláže zpět do vody. Skvělý den jsme uzavřeli posezením u Zrcadlové Kozy.
Dneska jsme měli s Přemetem naplánovaný cyklovýlet. Sraz byl v deset v Rychnově na nádraží, odkud jsme se rychlíkem přesunuli do Staré Paky, což byl náš startovací bod. První průjezdní bod byl vrch Tábor, na jehož vrchol vede hustý stoupák. Následně jsme sjeli na druhou stranu kopce do Libuně a zase vyšplhali k Troskám. Tak se vytřídalo ještě několik sjezdů a výjezdů až jsme skončili na Hrubici, kde jsme poobědvali smažák. Stejnou cestou jako minulý týden, t.j. kolem Kopicova statku a přes Valdštejn jsme po obědě pokračovali do Turnova, z Dolánek jsem ale zvolil novou, včera z lodi objevenou trasu po pravém břehu, pak přes železniční most do Rakous a pak ovčí pastvinou podél řeky. Je to nádherná cesta, jejíž jedinou vadou na kráse je, že nevede až na Skálu a na jejím konci se musí asi 200m do prudkého kopce na silnici. Na Žluté plovárně jsme chvíli relaxovali a inhalovali tu pohodu a krásu a potom jsme se už rozloučili, neboť Přemet jel přes Frýdštejn do Hodkovic, zatímco já zas přes Sněhov domů.


23. dubna 2010: Týden byl spíš oblačný, sem tam nějaké srážky, ale jen málo. Ale hlavě děsná zima, takže ve středu dokonce trochu sněžilo. Teď na víkend se zase chystá anticyklona, takže už dnes bylo úplně jasno, nicméně od úmyslu jet do práce na kole mne odradil ráno pohled na teploměr. Bylo na něm -3°C. Naštěstí by se mělo přece jen trochu oteplit, takže snad zítra na Jizeře nezmrznem.


18. dubna 2010: Střední Evropa je pod vlivem slabé anticyklóny, což znamená, že jsme měli slunečný víkend. Slunečný ale nerovná se teplý. V noci klesala teplota pod nulu a přes den, pokud člověk neseděl na přímém slunci v závětří, tak byla taky zima. Z okna to sice vypadalo na kraťasy, ale ve skutečnosti jsem měl většinu dne na kole bundu a návleky na nohy. Byli jsme totiž na první jarní vyjížďce do Ráje. Přitom jsme trochu zaexperimentovali s trasou a podívali se i do míst, kde jsme ještě nebyli, například na Kopicův statek. Vítr fičel jako sviň, takže domů jsme přijeli po 80km úplně vyšťavení.
Na Islandu ve čtvrtek začala jedna z místních sopek s nevyslovitelným jménem chrlit do atmosféry sopečný matroš, který se vzdušnými proudy rozprostřel skoro nad celou Evropou. Díky tomu v pátek ustal letecký provoz na většině evropských letišť. Ráďa má v pátek letět do Milána a začíná to vypadat, že by taky nemusela odletět :-(.


13. dubna 2010: Nad střední Evropou sedí výšková tlaková níže, která nás zásobuje studeným a vlhkým vzduchem. O déšť, sněžení nebo přeháňky není nouze. U nás v Jizerkách je ale včera a dnes taková "anomálie" Zatímco všude dokola je zataženo a přeháňky, nad naším severním cípkem je jasno.


11. dubna 2010: Posledních několik týdnů bývá zvykem, že po příjemném počasí během pracovního týdne přijde nevábný víkend. Nejinak tomu je i tentokrát. Velmi výrazně se ochladilo a od včerejšího rána následuje jedna intenzivní přeháňka druhou, chvílemi se déšť mění na morký sníh. Na horách napadlo určitě přes deset centimetrů sněhu. Na vytažení lyží už to ale bohužel není, na to by se muselo ochladit ještě víc a musel by být pod novým sněhem nějaký podklad.


8. dubna 2010: Po Velikonocích se u nás ustavila anticyklonální situace, takže máme slunečné a relativně teplé dny. Rána jsou ale ještě mrazivá, takže na kole musí být člověk nabalený jako pumpa a odpoledne to pak veze v batohu. Včera jsem se byl podívat na Nové Louce. Sněhová pokrývka je sice nesouvislá, ale na na některých místech, kam nesvítí slunce, je ještě i několik desítek cm sněhu, od něhož jde pěkná zima.


5. dubna 2010: Na velikonoce jsme vyrazili do Rakouska na skialpy. Předpověď sice nebyla nejlepší, ale nakonec to bylo skvělé. Více v samostatném deníku.


Aprílové ráno na Šachtách...

1. dubna 2010: Apríl nám přinesl ochlazení, takže včerejší fronta přinesla do vyšších poloh po delší době zase sníh. V noci se za frontou projasnilo, takže ráno klesla teplota pod pod nulu. Kdyby bylo nahoře toho sněhu víc, bylo by se dalo ještě pěkně zaběžkovat. Jenže v Jizerkách ho už je málo, podepsal se na něm hlavně déšť v minulých dnech. Zato v Krkonoších by se asi na hřebeny ještě vyrazit dalo, alespoň soudě podle toho, co bylo vidět z Vysokého n.J., kde jsem byl dnes ráno na otočku.


28. března 2010: Opakuje se situace z minulého týdne. V pracovní dny krásné počasí, i když větrné, a na víkend zataženo a déšť. K pobytu venku to fakt člověka neláká. V pátek večer ukončila to hezké teplé počasí studená fronta a na ní se objevily první jarní bouřky.


25. března 2010: Tak včera jsem uzavřel běžkovou sezónu a dneska pro změnu otevřel cestou do práce a zpět na kole tu cyklistickou. Bylo polojasno a odpoledne si teplota brnkla o dvacítku. Nebýt silného větru a prachu, byly by to téměř ideální podmínky. Přehrada je zatím skoro celá zamrzlá a jen na několika místech se objevuje hladina. Jsem zvědav, jestli se udělají kry jako loni, rád bych si totiž zase "zadriftoval" ;-).


24. března 2010: Tak dnešním dnem jsem asi uzavřel běžkovou sezónu. A stálo to za to! Konečně jsem se totiž ráno dočkal přimrzlého firnu, po kterém to jelo jako namydlený blesk. Pravda, sotva se slunce dostalo kapku víc nad obzor, stala se ze sněhu rychle kaše, která naopak nejela skoro vůbec. Ale to mi nevadilo, bylo to i tak skvělé. Zatímco na měřící tyči pod Bílými Buky bylo ještě 60cm, na některých jiných místech (typických...) už nebyl sníh žádný, např. kolem Krásné Máří. Dokonce jsem si vylezl s lyžemi v ruce na Jizeru a protože se mi nechtělo dolů stejnou cestou, vzal jsem to jakýmsi průsekem typu "direttisima" na Kasárenskou. Za celou sezónu jsem nehodil tolik tlam jako tam na jednom kilometru :-).


21. března 2010: První jarní víkend se opravdu projevil jarně. V noci bylo 5 stupňů nad nulou a přes den kolem deseti. Včera ráno bylo ještě jasno a stihli jsme příjemnou lyžovačku, ale kolem desáté začalo pršet a s přestávkami trochu pršelo celý zbytek dne. A dneska leje od rána. Sníh mizí díky vysoké teplotě a hlavně dešti neuvěřitelně rychle. Snad ještě něco málo zbyde a příští týden klapne po nočním vyjasnění jedno ranní lyžování a pak už bude asi pro letošní sezónu po ptákách.


18. března 2010: Dnešní den by se asi dal považovat za první jarní den tohoto roku. Slunečné počasí, maximální teploty kolem 15 stupňů. Díky nočnímu vyjasnění ale klesla ranní teplota pod nulu, takže jsem si vzal půl dne volno a vyrazil ráno na lyže. Počasí bylo opravdu parádní, ale firnová lyžovačka to ještě nebyla. Když to kolem deváté změklo a začalo vrzat, tak už to potom moc nejelo.
Na družicovém snímku ve viditelném oboru spektra je dobře vidět, kde na našem území ještě leží sníh.


14. března 2010: Uplynulý víkend byl ve znamení vyloženě psího počasí. Sněžení se střídalo s deštěm, teplota těsně nad nulou a vichřice cloumala okny. Pokud zrovna sněžilo, tak sníh létal vodorovně, takže se nedalo říct, že by padal... Dneska prý byla průměrná rychlost větru na Sněžce 30m/s. Odpoledne jsme po velkém váhání vyjeli na lyže a bylo to překvapivě dobré, sice foukalo, ale zdaleka ne tolik, jako po poledni v Jablonci, což mi stále nešlo do palice. Takže jsme se projeli pěkně, sníh byl nahoře suchý a lidí málo. Dokonce jsme se stihli po delší době zas zastavit na Šámalce.
Teď je devět hodin večer a venku se strhla sněhová bouře, míněno doslova, protože hřmí a létají blesky.


12. března 2010: Celé odpoledne chumelí jako uprostřed zimy. Měli jsme jet na skialpy do Rakouska, ale po velkém váhání to nakonec padlo. Laviny na trojce, lavinová zpráva složitá a nejasná stejně jako sněhové poměry. Počasí na cestu pod psa, počasí na místě tak padesát na padesát. Aby do toho koza trkla! Doufám, že vyjdou aspoň ty velikonoce... dva slunečné dny na bezpečném firnu...


9. března 2010: Březnové ráno v arktickém stylu. Teploměr na mojí meteostanici ukazuje v půl sedmé -10°, ale na Béďově je ještě míň, -15°. Na běžky je to fakt zima. Nejen že mrznou ruce, ale hlavně jemnozrnný sníh je přemrzlý a má vlastnosti spíš písku :-). Slunce naštěstí má už sílu a během těch dvou hodin vydráždilo teploměr na mínus pět. A bylo nádherně, úplně jasno, takže i když to jelo-nejelo, stálo to za to.


8. března 2010: Včerejší den by se spíš hodil do poloviny ledna než první březnové dekády. Ráno bylo úplně vymeteno, jiskřivo od sobotní sněhové nadílky a teplota mínus deset. Vyrazili jsme do Kořenova s úmyslem přejít hory po vedlejších stezkách mimo nápor rekreantů. I sněhové podmínky připomínaly leden, žádný přimrzlý firn, ale prašánek. Jediné, co prozrazovalo pravý stav věcí, bylo slunce už docela vyskoko na obloze. Po dlouhé době jsem na běžkách navštívil Umrlčí cestu, úplně poprvé Střední Jizerský hřeben s Pytláckými kameny a poprvé jsem jel na lyžích po známé borůvkové cestě ze sedla Holubníku na Hřebínek. Odpoledne se pak částečně zatáhlo a chumelilo, přitom ovšem přes řídké mraky prosvítalo slunce.


5. března 2010: Březen nebřezen, jaro nejaro, my tady v okrese na severu máme zase zimu. Teplota ráno -8°C, chumelí, k tomu fouká poměrně čerstvý vítr.


3. března 2010: Proudění se stočilo k severu a ochladilo se. Protože je vzduch zároveň vlhký, bylo včerejší počasí tak trochu aprílové - chvíli jasno a slunečno a v zápětí sněhová vánice. A tak dokola. Ráno jsem si užil perfektní lyžování, zvlášť prvních pár kilometrů to po přimrzlém firnovém manšestru jelo jako blesk... Dnešní ráno je jasné a velmi chladné, -7°C.


1. března 2010, 19h: Venku zuří sněhová bouře s vichřicí.


28. února 2010: Dnes jsme se probudili do slunečného rána, ale silného větru, který ohýbá smrky nad chalupou jako prd. Po snídaní balíme věci a jedeme na druhou stranu hřebene do mělkého údolí Orlického Záhoří. Na širokých firnových pláních si pak užíváme nádherné slunečné dopoledne, které kazí jen ten pitomý vichr, se kterým musíme svádět nerovný boj. Po poledni, právě když se začíná obloha zatahovat, vyrážíme domů s pocitem, že to bylo skvělé a měli jsme štěstí.



27. února 2010: Celý zbytek týdne jsem netrpělivě a s obavami sledoval vývoj počasí, protože jsme měli na víkend jet do Orlických hor na běžky. Myšlenka tohoto výletu je stará jako naše manželství samo, protože Ráďa má na orlickohorské kopce hezké vzpomínky a já jsem tam zas nikdy nebyl. Takže letos to Ráďa zorganizovala, ale nakonec jsme váhali, zda vůbec jet, protože obleva byla silná a počasí všelijaké. Včera, když jsme sem přijížděli, tak pršelo, byla mlha, a k tomu tma. Ještě v noci bušily kapky do střešního okna našeho minipokojíku, ale ráno bylo lehce pod nulou a poprašek nového sněhu. Po snídani jsme vzali lyže do ruky, vyšli asi 3km do Luisina údolí a dál už na lyžích po široké upravené cestě pokračovali na hřeben. Nejprve jsme se dali vlevo a přes Velkou Deštnou a Masarykovu chatu jsme doběhli až na Vrchmezí. Tam jsme se otočili, vrátili se po hřebenu zpátky na rozcestí, kde jsme se na hřebenovku ráno napojili, ale pak jsme pokračovali zas ještě několik km na druhou stranu a nakonec se zas vrátili a sjeli zpět do Luisina údolí. Do chalupy jsme se pak vrátili zkratkou na lyžích, takže jsme nemuseli pochodovat po silnici. Ale v měkkém mokrém sněhu to bylo náročné. Ony podmínky byly vůbec náročné, vystřídaly se snad všechny druhy sněhu, ale bohatě to vynahradilo nádherné počasí.


23. února 2010: Rozumné počasí naštěstí vydrželo ještě do dnešního rána, takže jsem si mohl zajet užít ranní samotu na čerstvě upravených tratích. Bylo polojasno, teplota kolem nuly a místy celkem větrno. Protože to nebylo moc umrzlé, tak to nijak zvlášť nejelo, ale zato bylo upraveno i přes Olivetskou horu, takže jsem mohl trochu změnit trasu, abych neběhal stále totéž kolečko... Teď už bohužel venku prší a na Béďově jsou dva nad nulou.


22. února 2010: Na víkend se zase trochu ochladilo a v noci na sobotu napadlo pár centimetrů nového sněhu. Potom bylo příjemné polojasno. Ale když jsme v neděli v pozdním odpoledni konečně mohli někam vyrazit, jako mávnoutím kouzelného proutku se zatáhlo a během tříhodinové vánice napadlo asi 10cm sněhu. Šli jsme na sněžnicích na Ptačí kupy; myslel jsem, že udělám konečně nějaké ty večerní fotky podhůří, jenže kvůli mlze nebylo vidět víc než 50 metrů. Dneska je neuvěřitelně krásné ráno, jenže já ho můžu pozorovat leda tak z oken autobusu do Prahy :-(.


19. února 2010: Dostavila se obleva. Teplota ani v noci neklesla pod nulu a včera večer dokonce pršelo. Dneska ráno se ale vyjasnilo a vzduch úplně voněl jarem. Díky vyjasnění i trochu přimrzlo a bývalo by bylo super ranní lyžování. Škoda že mě to nenapadlo dřív než cestou na autobus.


17. února 2010: Panuje mlhavé počasí inverzního charakteru. Zajímavé je, že oblast zalitá inverzní oblačností celkem přesně kopíruje naše hranice resp. naše hraniční pohoří. Jinými slovy zatímco v Německu, Polsku či Rakousku je jasno, Česká kotlina je zalitá nízkou oblačností. Bylo to vidět i dnes večer v Jizerkách, kdy na Krásné Máří bylo jasno a čistý výhled do frýdlantského výběžku, zatímco o několik set metrů dál směrem do vnitrozemí už byla mlha a zataženo.


14. února 2010: Touto dobou jsme minulé roky jezdívali na Tetřevku. Letos to ale nešlo, protože lesáci ji někomu dlouhodobě pronajali, tak jsem v zoufalství zkoušel vygooglit nějakou náhradu a záhy jsem objevil k pronajmutí chalupu na Mariánskohorských boudách. Podmínky jsou podobné jako na Tetřevce, chalupa je však výrazně větší. Hned po příchodu jsme měli takovou menší kalamitu, a sice že kamna v kuchyni vůbec netáhla a veškerý čoud šel do chalupy, přičemž okna v kuchyni byla zatlučená, takže se nedalo vyvětrat. Posléze jsem si všiml, že z boku kamen chybí deklík čistícího otvoru, což celou situaci plně vysvětlovalo. Zbytek dne už pak proběhl zcela eremy. Páteční večer jsme pak chalupu sdíleli s partou lyžníků z počátku dvacátého století.. jinými slovy partou lidí, kteří vyrazili na přechod Jizerek na starodávných jasanových lyžích a v odpovídajících oděvech. Lyžníci opustili chalupu v sobotu asi v deset směrem na Jizerku a my jsme se vydali stejným směrem, jen trochu jinou trasou. Pavel měl zátěž v podobě chariota s malým Vildou, já měl zátěž v podobě zánětu hrtanu a zvýšené teploty, Markéta měla zátěž v podobě několika měsíců nečinnosti a Ráďa si ještě dobře pamatovala žaludeční trable předchozích dní, nicméně i přesto jsme uběhli 33km a nebylo to vůbec špatný, mně to například docela vyléčilo. Dneska jsme si dopoledne udělali vycházku na sněžnicích na nejnovější tisícovku Jizerek Milíře a troufnu si tvrdit, že šlo o prvovýstup pětiměsíčního mimina na tento vrchol :-).


9. února 2010: Další arktické ráno této zimy. Při jasné obloze klesla ráno teplota na -16 °C.


7. února 2010: Mírná obleva vyvrcholila včera, kdy se teplota vyšplhala až na plus čtyři stupně. Pak se večer vyjasnilo a ráno jsme se probudili do slunečného počasí a mínus osmi stupňů. Vyrazil jsem si zabruslit do Jakuszyc. Na polské straně hor bylo ale bohužel zataženo a pěkně fičelo. Až k večeru se vyjasnilo a vítr trochu uklidnil. Ale celkově jsem byl trochu zklamaný, protože mi připadá, že upravují méně často a někde dokonce vůbec, jako například mezi Orle a hraničním přechodem. A i lidí bylo dost, alespoň v okolí stadionu, což by samo o sobě nevadilo, kdyby čtvrtina z nich nebyli pitomci v kožiších a bez lyží. Jednoho dědka, který se motal prostředkem placky, jsem při předjíždění majznul hůlkou. Přiznám se, že jsem ho schválně míjel blíž, než by bylo nezbytně nutné.


3. února 2010: V noci přecházela od severozápadu výrazná fronta, na které připadlo dalších 10-15cm sněhu, takže celkově leží v Jablonci asi kolem 50cm. Fronta však přinesla oteplení na teploty kolem nuly.


30. ledna 2010: Během včerejšího dne a v noci na dnešek připadlo dalších 20cm sněhu, ale teď se vyjasnilo a máme krásné mírně mrazivé ráno. Jeli jsme do Kořenova a přeběhli Jizerky do Béďova. Vzali jsme ale v bláhové naději skejty a to nebylo úplně dobře, protože nástup nebyl upravený vůbec a kde to pak upravené bylo, bylo to ukrutně měkké a rozryté, takže to byla velká dřina.


28. ledna 2010: Dnes převzala nad Evropou vládu hluboká a rozsáhlá tlaková níže ze Skandinávie a cirkulace se tím pádem změnila na severozápadní až severní. Díky tomu napadlo během noci a dneška asi 15-20cm nového sněhu a teploty se z hlubokých mrazů zvedly na celkem příjemné -2°C.



Tlakové pole 27.1.2010

27. ledna 2010: Tato zima dělá čest svému jménu. Ruská anticyklóna má na svědomí již od prosince neustálý přísun studeného a suchého arktického vzduchu ze Sibiře. Teploty v noci padají pod mínus patnáct, přes den jsou díky jasnému počasí mrazy jen jednociferné. Dnešní ráno je adept na rekord této zimy, v půl sedmé je -19,6°C.


21. ledna 2010: Po mírné oblevě na počátku týdne dnes zase přitvrdilo na skoro mínus deset a předpovědi na nejbližší dny mluví o nočních teplotách pod mínus patnáct. Jelikož se o to vše stará mohutná tlaková výše nad Ruskem a ze severovýchodu pochází tento ledový vzduch, nejsou ve výhledu žádné srážky. Myslím, že letošní leden bude výrazně podprůměrný. Dnes před půlnocí vyrážíme zase do Tamswegu k Frau Moser. Sraz s Alešem je v jednu v Újezdě.


16. ledna 2010: Jelikož je česká kotlina včetně pohraničních hor zalitá nízkou oblačností, zatímco polská strana hor podle družice a webkamer zdá se mít počasí lepší, vypravili jsme se znovu do na polskou stranu Jizerek. Jelikož jsme jeli o vlak dřív, tak jsem myslel, že stihneme dojít až na Stog Izerski a Smrk, ale nepovedlo se to. Mimo jiné asi taky proto, že mi dneska ukrutně mrzly ruce a vůbec jsem se nemohl dostat do tepelné pohody. Takže jsem často zastavoval a kroužil rukama jako magor, abych do prstů dostal nějakou krev aspoň odstředivou silou, když už to nešlo normálním oběhem. Takže jsme to na Planine Izerske otočili a přes Velkou Jizerskou louku se vydali zpět k Orleti. Až kus před Orle se jakoby špunty uvolnily a ruce najednou byly v pohodě.. Jo a abych nezapomněl, Ráďa byla dneska jako vystřelená z praku, neustále se mi ztrácela vpředu v mlze. Trasu z Orle do Harrachova vyhrála ne o kozy, ale o dobrých 300 koz :-).


13. ledna 2010: Počasí přešlo k částečně inverznímu charakteru. Rána jsou jasná a mrazivá, pak se údolí zalijí mlhou, zatímco na kopcích přetrvává jasná obloha. Když jsem teď dorazil z večerního kolečka v Jizerkách, překvapilo mne, že tady dole je jen mínus dva, zatímco na Hřebínku bylo mínus šest.


10. ledna 2010: Dnes jsme poprvé v letošní sezóně vyrazili do Jakuszyc. Protože sněhové podmínky nejsou pořád moc dobré, vzali jsme to raději na klasiku. A udělali jsme asi dobře, na bruslení by to moc nebylo a když už někde jo, tak by to bylo měkké. Na Velké Jizerské louce bylo sněhu tak málo, že všude lezla tráva a vypadalo to spíš jak na podzim po prvním sněžení. Naproti tomu cesta z Orle k nádraží byla vysněžená docela dobře. Celý den však sněžilo, takže se celková situace vylepšila, tady v Jablonci připadlo tak 10cm.
Zato v Praze je ted snehu vic nez v Jizerkach, asi 30cm. Tolik ho pry v Praze bylo naposledy v roce 1993.


8. ledna 2010: Tak ta slibovaná tlaková níže k nám dnes z alpské oblasti opravdu dorazila. Na Moravě a Vysočině napadlo za dnešek veliké množstí sněhu, k nám to ale zatím přineslo jen několik centimetrů. Ono je to celkem typické, že tento typ meteorologické situace k nám většinou nepřináší tolik sněhu jako severní cyklonální situace, kdy se uplatňuje orografický efekt Jizerek a Krkonoš. No uvidíme, jak se to vyvine, po žádných sněhových kalamitách zrovna netoužím ;-).


6. ledna 2010: Mrazivé počasí s teplotami kolem mínus pěti se udržuje i nadále, zatím však bez sněžení. Na horách je sněhu málo, ale stačí to na celem dobrou lyžovačku. Tlaková níže přecházející ze severní Itálie k severovýchodu dnes přinesla sněžení na Moravu a v pátek odpoledne by měla další taková níže přinést sníh i do Čech. Tak uvidíme.


2. ledna 2010: A dneska je zase všechno jinak. Dopoledne napadlo asi 5cm sněhu a teplota spadla na mínus šest.


1. ledna 2010: Dneska dopoledne se počasí přiklonilo k jarnímu charakteru. Bylo skoro jasno, teplo a všude to vonělo vlhkou jarní hlínou jako někdy v březnu. Na výlet na Jeřáb jsme šli jen ve svetrech a s vyhrnutými kalhotami. Potom se to ale zvrtlo, během chvíle padla mlha a domů jsme se vraceli za naprosté tmy a mlhy takové, že by se ani krájet nedala.



31. prosince 2009: Už druhý den je zas nad nulou, mlha a prší. Jsme v Králíkách ay jsme tu od včerejšího večera sami. Snad ten déšť přejde, abychom nepřišli z výletu na Severomoravskou chatu úplně zmáchaní.



29. prosince 2009: Jasno, umrzlá zem, poprašek sněhu a mínus tři stupně. Ideální počasí na zimní vyjížďku na kole. Pravda, na místech, kde byl pod vrstvičkou sněhu led, to nebylo úplně to pravé ořechové, ale jinak paráda. Mimo jiné krásná viditelnost.


27. prosince 2009: Počasí je teď jako na houpačce. Po hodobóžovém jarním dni je už druhý den zase mrazivo jako v zimě a převážně jasno. Být sníh, bylo by krásně na lyžařské výlety. Takhle je to bohužel jen na pěšky, protože sníh není téměř žádný, jen na hřebenech Krkonoš je asi 20cm. Možná zkusím zítra na chvíli kolo.


25. prosince 2009: Dneska bylo venku úplné jaro. Polojasno, šest stupňů nad nulou. Zbytky sněhu v ostrém slunci pěkně kontrastovaly s béžovo-zelenou barvou trávy a hnědým listím.


23. prosince 2009: Včera odpoledne vystoupila teplota nad nulu a v noci v Jablonci intenzivně pršelo. Na promrzlé zemi se místy udělala pěkná klouzačka. Během dneška se ale zas mírně ochladilo, teplota klesla slabě pod nulu a srážky během dopoledne přešly ve sněžení.