Meteostanice Jablonec nad Nisou 2006




Meteozáznamy 2006


23. prosince 2006: Žádná změna. Téměř stále anticyklóna a inverze. Něco málo sněhu sice na horách napadlo, ale nestojí to za řeč. Dneska je zas tlak pro změnu extrémně vysoký - 1040hPa.



16. prosince 2006: Předpokládané ochlazení se nekoná. Na horách sice během minulého týdne napadl nějaký sníh, ale pak se cirkulace zase vrátila k západnímu typu. A dnešní výsledky modelů ani žádnou podstatnou změnu neslibují.
Letošní rok je prý šestým nejteplejším z hlediska průměrné teploty na zemi od počátku měření. Přičemž všech šest spadá do posledních deseti let. Dneska me slunce za oknem zas vytáhlo na kolo. Přestože nebylo zdaleka tak teplo jako před přemi týdny, kdy jsem byl naposled, byla to paráda. S čím jsem ale nepočítal, bylo asi 10cm sněhu, který na horách ležel i na silnici. Byla to docela sranda v těch vyjetých kolejích, místy po sněhu, místy po ledu. Hřebínek jsem dobyl a ani jsem hubu nehodil. Ty ne na kole. Při překonávání zledovatělého kusu cesty pěšky jsem tlamu hodil a rovnou odepsal nové elasťáky...



10. prosince 2006: Takhle hlubokou tlakovou níži jsem ještě neviděl.


10. prosince 2006: Dnes se po dlouhé době ochladilo, proudění se stočilo trochu víc k severozápadu a na kopcích se objevil konečně i sníh. Modely předpovídají, že by se měl "zimní kurs" udržet i v následujících dnech. Nejprve sice jen zlehka, ale před Vánoci by mohla zima přece jen udeřit. No uvidíme.


5. prosince 2006: Zima tento rok opravdu nemá naspěch. Ačkoli je prosinec, dnes se dalo být venku jen ve svetru a sníh a mráz se zdají být asi tak vzdálené jako Austrálie... Může za to hluboká a hlavně rozsáhlá tlaková níže nad Skandinávií a Severním mořem, která zasahuje přes Island snad až ke Grónsku, a kolem které k nám proudí buď od západu nebo od jihozápadu. Cestou do Prahy jsem u Boleslavi dokonce viděl kvetoucí pole řepky... v prosinci. Inu příroda nám vrací, jak se k ní chováme. A lepší to asi nebude, spíš naopak, protože lidé mají jiné priority, než zachovat planetu obyvatelnou. Pud sebezáchovy v tomhle případě nějak nefunguje, převažuje zřejmě pocit, že peníze člověka před vichřicí nebo povodní ochrání.... A mikrovlnka se jim smála, to né já, to VY jste troubové.....



28. listopadu 2006: Odjíždím na pracovní výlet do Prištiny, Kosovo. Když to bude stát za to, napíšu i samostatný deník. Uvidíme. Během letu do Budapešti je zajmavé pozorovat inverzní deku shora. Leží všude, kam až mé oko dohlédne, a čouhají z ní jen hory. Nejdříve na jihu Šumava a v dálce i Alpy, potom na severovýchodě asi Žďárské Vrchy a nakonec jsou nádherně vidět zasněžené Nízké i Vysoké Tatry. Obrazovky v letadle hlásí, že v letové hladině 8000m je -32°C, takže docela "teplo". Cestou z Budapešti do Prištiny letíme přes Rumunsko a Bulharsko, takže můžu obdivovat z výšky krásy všech tamních hor, pozorovat chaty na zasněžených vrcholcích a snít o nějaké skialpové výpravě.


26. listopadu 2006: Počasí uplynulých dnů je stále spíše teplejší, srážek ubylo, zato přibylo mlh a inverzí. Dneska dopoledne, ač bylo zataženo nízkou oblačností, jsem vzal už zazimovaného horáka a vyjel do hor. Příroda se mi za tu "odvahu" odměnila - hned v Loučné se mraky rozpustily a udělalo se krásně. Od Královky byl úžasný pohled na oblačné moře, ze kterého koukalo jen pár kopců a hlavně vrchol Jěstědu. Byla to suprová vyjížďka v příjemném počasí. Škoda, že jsem neměl foťák.


15. listopadu 2006: Až do dnešního dne nebylo co psát. Hnusně, hnusně a zase hnusně. Potoky tekoucí z hor permanentně trochu rozvodněné. Přehrada, která byla ještě v půli října poloprázdná, je zas plná. Přes dva týdny se neukázalo slunce, až dneska. A spolu s přílivem teplého vzduchu od jihozápadu rovnou padaly na mnoha místech teplotní rekordy.


5. listopadu 2006: "Zimní období" netrvalo dlouho. Zatímco v pátek byla teplota po celý den pod bodem mrazu a v sobotu dopoledne ještě sněžilo při teplotě kolem -1°C, odpoledne již pršelo a teplota k večeru vyšplhala na +4°C. A protože intenzivní déšť neustal ani v noci ani během dnešního dne, na některých řekách (Jizera, Smědá) už je zase 3. stupeň povodňové aktivity. Když se k tomu přidá silný vítr, který má na svědomí značný tlakový gradient mezi střední a severní Evropou, vychází z toho víkend se skutečně psím počasím.


2. listopadu 2006: A je to tady. Včerejší večer přinesl do Jablonce první sníh. Celkem hluboká tlaková níže nad Pobaltím způsobuje jednak vichřice v celé střední Evropě a jednak příliv hodně studeného vzduchu od severu. Počasí ráno v Jablonci: -3,7°C, silný vítr a 1cm sněhu. Anemometr mi zamrzl, protože se do ložisek dostala vlhkost. Musím mu vymyslet nějakou krycí sukýnku...


29. října 2006: Zatímco sobotní dopoledne bylo ještě ve znamení téměř babího léta, odpoledne přišel zlom. Na frontě, která se ke všemu začala nad námi vlnit, leje od toho včerejšího odpoledne jako z konve a tlak spadl o 15hPa za 24h. Asi abychom se už začali psychicky chystat na sníh.... ;-). Tak snad ho bude akorát...


27. října 2006: Včera vyvrcholila teplá jihozápadní cirkulace, padaly i nějaké rekordy (např. Praha 21,5°C). Jablonecké maximum bylo 20,4°C, ale jen špička, jinak bylo odpoledne kolem 18°C.


24. října 2006: Převážně jihozápadní cirkulace přináší v současné době velmi teplé počasí s nočními teplotami hodně přes 10°C a odpoledními skoro 20°C. Ve čtvrtek by snad měla být i dvacítka překonána...


17. října 2006: První mrazivá noc tohoto podzimu, ranní teplota v Jablonci -1°C.


15. října 2006: Další ročník výstupu na Sněžku, již šestý v pořadí. Počasí bylo slunečné, relativně teplé, jen na Obří boudě se kolem nás přehnaly nějaké chuchvalce mlhy. Ale lidí, těch je snad rok od roku víc. Obě noci jsem spal venku, v sobotu bylo teplo a téměř bez rosy, což je na polovinu října nezvyklé. Noc na neděli už byla výrazně chladnější a vlhčí. Památnou událostí toho víkendu taky je, že jsme složili na zem kvíčalský ořech.


10. října 2006: Po týdnu podzimních plískanic se vrací anticyklonální počasí, sluníčko a odpoledne relativně teplo, místy i přes dvacet. Ale rána jsou díky jasným nocím pěkně studená, zatím nejnižší naměřená ranní teplota je 3,5st.


2. října 2006: S babím létem, které trvalo téměř celé září a bylo údajně nejsušším od roku 1961, je asi konec. V neděli přišla první fronta a s ní déšť, dnes další a mělo by to pokračovat. Teploty taky postupně klesají, s dvacítkami je už asi konec.


24. září 2006: Cyklovýlet na Mělník. Počasí stále stejné, tedy příjemné babí léto, které bylo během týdne přerušeno jen krátce slabou frontou. Jeli jsme vlakem do České Lípy a pak přes Dubou a Kokořínsko do Mělníka. Několikrát jsme opět bloudili, jak už je na Kokořínsku tradicí. Mělnické vinobraní nás ale zklamalo, protože jen za vstup mezi stánky s hadry chtěli 100Kč, takže jsme jen koupili lahev burčáku a svalili se na hodinu a půl do trávy mezi vinicemi na cestě do Všetat. Mezitím se zas doc slušně rozfoukalo, takže zbytek cesty do Neratovic jsme občas měli práci se udržet na silnici (kvůli větru, ne kvůli burčáku ;-). V Neratovicích jsme se posilnili pečenými žebry a nasedli na rychlík do Rychnova s přestupem v Turnově. Domů jsme pak jeli už za tmy s čelovkami na hlavě jako horníci. 100km.


19. září 2006: Babí léto pokračuje. Celý minulý týden bylo slunečno a teplo, kazil to jen velmi silný vítr, takže na kolo nebylo úplně to pravý ořechový.


11. září 2006: Měli jsme štěstí. Už během naší cesty do Dolomit a i nyní vládne nad Evropou vysoký tlak, takže je krásné pozdně letní počasí. Ráno sice už kdovíjak teplo není, ale odpoledne je příjemných třiadvacet. A to je ještě o trochu oteplí.


31. srpna 2006: Co se počasí týká, není do deníku co psát. Je to stále totéž - zima a déšť. Naštěstí by se podle modelů měla situace zlepšit a do střední Evropy zavítat a chvíli se i zdržet oblast vysokého tlaku. To je důležité, protože to dává naději na slušné počasí při naší výpravě do Dolomitů.


25. srpna 2006: Ráz počasí se nemění. Teploty lehce nad dvacet, každou chvíli prší, jen sem tam je den s více sluníčka a bez deště. Výletům na kole to moc nepřeje.


14. srpna 2006: V úterý přestalo pršet a situace na řekách se uklidnila. Zbytek týdne pak byl proměnlivý, ale víceméně beze srážek. V sobotu pak opět přišel vytrvalý déšť, naštěstí ne zas tak vytrvalý a intenzivní, aby způsobil nějaké vážnější problémy.


7. srpna 2006: Víkend propršel. Zatímco ale zpočátku šlo spíš o přeháňky, i když intenzivní, od včerejšího odpoledne nastoupil trvalý silný déšť. Leje už 26 hodin. Příčinou je tlaková níže, jejíž střed při zemi leží nad Polskem ale ve výšce se táhne až k nám. Na hřebenech Krkonoš napršelo za posledních 24h kolem 200mm srážek, na Jizerkách 100-160mm. Na mnoha tocích tekoucích z Krkonoš a Jizerek už stav vody vyskočil nad 3. stupeň.


4. srpna 2006: Tak období vedra opravdu minulým pátkem skončilo. Počasí určuje tlaková níže nad severozápadní Evropou a posílá nám chladný a vlhký vzduch. Prší často, zvlášť včera se frontální vlna vyřádila nad celým územím a tady v Jablonci prší doposud. Teploty se postupně snižovaly až na dnešních necelých dvacet. Déšť dokonce vyhnal Kiwiho z Tater, má chudák smůlu.


28. července 2006: Uplynul víc než týden beze změny. Sucho a vedro. Odpolední teploty 33 až 35 st. O víkendu jsme byli na Kvíčale a jediné co se dalo dělat, bylo zalézt do stínu a moc se nehýbat ;-), naštěstí v neděli se udělal odpoledne právě akorát na cestu na vlak konvektivní mrak a dokonce trochu zapršelo. Ne moc, ale stačilo to trochu ochladit vzduch, takže jsme se cestou na nádraží neupekli. Dneškem však zdá se tropy končí. Přišly bouřky a lijáky, tlak po dlouhé době klesl pod 1015hPa a modely slibují postupné ochlazování.


19. července 2006: Ochlazení bylo jen krátké a znovu se teploty šplhají přes třicet. Azorská tlaková výše se letos mimořádně činí a už šestý týden se víceméně bez větší přestávky se svým výběžkem "stará" o počasí nad většinou Evropy. Tlakový gradient je vesměs malý, takže tak nějak chybí "hnací síla" pro nějaké frontální dění. Jen tu a tam se nějaká nevýrazná brázda a s ní spojená fronta přežene a přinese nějaké bouřky, ale hned za ní se opět vše vrací k původnímu stavu - jasno, teplo, sucho. Ani modely v nejbližším týdnu nedávají naději na zásadní změnu cirkulace, snad ke konci měsíce možná... uvidíme.


15. července 2006: Po týdnu vedra se na víkend příjemně ochladilo, je lehce nad dvacet. Konečně uskutečňujeme jeden z dávných plánů, a sice vyjet si na kole přes Polsko na Smrk. Ráno vyjíždíme celkem pozdě - až v půl jedenácté - vlakem do Harrachova. Přelejzáme koleje a přes pěší přechod, stejně jako v zimě, jedeme do Jakuzsyc. Je to široká zpevněná lesní cesta, jen místy hodně balvanitá, takže se musí jet úplně po kraji a nesmí se mluvit, aby si člověk neukous jazyk. I dál pokračujeme stejně jako v zimě na lyžích po rozbité asfaltce vlevo na Rozdroze pod Cicha Równia a dále zase vlevo po hodně šutrovité cestě Sklarzska droga na Orle, kde je ideální místo na sváču. Odsud je už Smrk vidět a jedeme k němu téměř přímo, jen před Polanou Izerskou trochu uhýbáme vpravo, abychom záhy odbočili vlevo na mírným dlouhým stoupáním dojeli až skoro pod vrchol. Po kontrole polskými cajty zbývá k rozhledně jen asi kilometr, zato ale dost náročným terénem, na dvou místech musíme kolo i vést, šutrů je už moc a jsou moc velké. Z rozledny je vidět nádherně, navíc je ve studeném vzduchu dobrá viditelnost. Napadá mne myšlenka sem někdy zajít přespat, nahoru na rozhlednu, třeba až bude nějaký meteorický roj. Krásně by se to odsud pozorovalo a kdyby se zvrtlo počasí, u paty rozhledny je útulna, kam se dá schovat. Při sjezdu na českou stranu projíždímě jedním nepříjemným úsekem, a to když chceme po "Věžní stezce" objet "Nebeský žebřík", kam se s kolem nesmí. Věžní stezka totiž není ve své spodní části sjízdná. Dál po asfaltce na Předěl a na Smědavu je to pak už pohoda, stejně jako celý zbytek cesty přes Knejpu, Hřebínek a kolem Bedřichovské přehrady. Dolů sjíždíme kolem Královky a přes Hrabětice, kde se v Arnice stavujeme na jeden kvasničák. Celá cesta dala dohromady asi 80km.


10. července 2006: Po celou dobu naší výpravy na sever trvalo u nás horké letní počasí způsobené nevýrazným tlakovým polem (avšak s poměrně vysokou absolutní hodnotou).


22. června 2006: Po víkendovém mírném ochlazení se vrátilo počasí pravých letních veder s teplotami přes třicet. Včera se pak přehnala další fronta s bouřkami, při níž jsem poprvé zažil situaci, kdy mi kroupy bušily za jízdy na kole do helmy... Zítra odjíždíme na naší dobrodružnou výpravu do Skandinávie, deník se po návratu objeví tady.


18. června 2006: Uplynul týden veskrze letního počasí, kdy odpolední teploty dosahovaly a možná i mírně překračovaly třicítku. Až pátek přinesl intenzivní bouřky a na víkend částečné ochlazení, na příjemných 25 stupňů.


12. června 2006: Tak jsme se přece dočkali. Po polojasném týdnu přišel slunečný víkend s teplotami přes dvacet stupňů. I když vlastně v sobotu ráno, když jsem vyjížděl na kolo, to moc nadějně nevypadalo. Zataženo a zima. Podnikl jsem výlet do Ráje (kam jinam, že...) s tím rozdílem, že tentokrát jsem se vracel přes Trosky, Kozákov a Malou Skálu. Cestou na Kozákov to trochu dřelo a tak jsem vymyslel říkanku: Kozákov. Krpál. Krize, ksakru kleju. Konečně kopec končí. Kofola, klídek. Krása. Na Malé Skále jsem asi hodinu relaxoval u piva vleže pod slunečníkem. Naprostá pohoda.


4. června 2006: Počasí pokračuje v trendu subarktického léta. Hodně prší, větrno je až až a zima. Na kole je to na dlouhé kalhoty, teplou bundu a rukavice, pokud vůbec. Během noci na pátek se vyjasnilo a tak teplota klesla dokonce až mírně pod nulu. No aspoň si zvyknem na klima "severského léta" ;-).


28. května 2006: Během týdne panovalo většinou proměnlivé počasí, ale deště nebylo zpočátku zas kdovíjak moc, až víkend celý propršel. V pondělí, kdy bylo dokonce jasno, jsme si udělali nádhernou vyjížďku do Jizerek. Byla výborná viditelnost a z cesty mezi Hřebínkem a Krásnou Máří bylo vidět celé Lužické hory, kus Středohoří a na obzoru dokonce i Bukovou horu. Zbytek týdne jsem pak strávil na nucených pracech v Žamberku.


21. května 2006: Včera večer se po přechodu fronty přes naše území přehnalo ještě podružné pásmo bouřek, které měly místy divoký průběh. V Jablonci se kolem desáté večer strhlo krupobití s kroupami v průměru 4-8mm.


17. května 2006: Sobotní fronta ukončila poměrně dlouhou dobu, kdy u nás panovala anticyklona, a zahájila období dešťů, nebo spíš přeháněk a bouřek, o které se stará západní cirkulace. Včera při převozu busu ze Žamberka jsem zažil slejvák, jako už dlouho ne. Připadalo mi to, jako kdybych projížděl mělkým dětským bazénem a nějaký zmagořený hasič to proti mně pálil hadicí...:-)


13. května 2006: Při výletu na Kokořínsko jsem dneska překonal rekord v ujeté vzdálenosti za den - 156km.


11. května 2006: Už druhý týden pokračuje slunečné, suché a dost větrné anticyklonální počasí. Ale co se teploty týče, tak žádné rekordy zrovna nepadají. Odpoledne se to stěží dostane na dvacítku, spíš tak 17-18st. Dnes ráno ledoví mužíci zařídili dokonce přízemní mráz.


7. května 2006: Včera jsem byl na Ještědu a vracel jsem se po hřebení kolem chaty U Šámalů. Cesta byla skoro neprůjezdná kvůli spoustě polámaných stromů. Stejně jako na Harcáku, kde jsme byli minulý týden, i tady je dobře přes polovina stromů s ulámanými špičkami ne-li úplně zlomených. Skoro by se dalo říct katastrofa, a zrádná v tom, že není narozdíl třeba od předloňských Tater z dálky vidět. Až když člověk stojí v tom lese, vidí tu spoušť. Docela smutný.


1. května 2006: První májový den se počasí umoudřilo a vylezlo sluníčko, tak jsme vyjeli na kolo. Sice nebylo zrovna vedro a chvílemi by se hodily i dlouhé rukavice, ale přesto to byla moc povedená vyjížďka. Jeli jsme jak jinak než za teplem do Ráje. Přes Frýdštejn a Husu do Svijan do Pivovarské hospody na oběd, pak jsme sjeli do údolí Mohelky (terénem, přes mooc krásná místečka), dál přes Hradčany do Dubu a přes Rašovku a Rádlo domů. Napočítalo nám to zas přes 90km a hlavně 1600m převýšení....


30. dubna 2006: Po příjemných teplotách během týdne se v pátek situace zvrtla, začalo pršet a ochladilo se. Dneska ochlazení došlo tak daleko, že celé dopoledne sněžilo při teplotě 2 stupně. Takže nám počasí to třídenní volno trochu pokazilo :-(


26. dubna 2006: Včera byl první den tohoto roku s téměř letními parametry, teplota přes den až 25 stupňů, večer 17, jasno. A dnešek bude pravděpodobně stejný.


23. dubna 2006: Včera se mi taky splnil konečně sen, který sním už od konce února, kdy jsem se nasytil zimních sportů a začal se těšit na jarní výjezdy do Ráje, na Frýdštejn a tak. Tak včera jsme v tom Ráji konečně byli. Jeli jsme přes Frýdštejn (ale nikoliv lesem do Dalešic, kde je ještě sníh) a Turnov na Valdštejn, tam jedno stejnojmenné sedmiprocentní pivko, pak na Hrubou Skálu, k Věžáku, a do Čertoryjí na oběd. Posilněni jsme pak pokračovali přes Kost, kolem Komárovského rybníka na Valečov a pak po silničkách zpátky do Turnova na vlak. Celkem nám to dalo asi 95km a bylo bezva. Nová GPS Garmin ve spojení s turistickou mapou TOPO50 se ukázala jako dobrý pomocník tam, kde má člověk jakž takž přehled kudy se má jet, ale není si jistý v detailech, jestli odbočit tou anebo další odbočkou. Záznam trasy je zde


23. dubna 2006: Během týdne se pod vlivem nevýrazného výběžku vysokého tlaku udělalo konečně jarní počasí. zpočátku bylo sice dost přeháněk, ale ty postupně ustaly a od čtvrtka se teplota dostávala i fous přes dvacet. V sobotu večer přišla první pořádná buřina a dneska je tak nějak proměnlivo, trochu chladněji.


17. dubna 2006: Minulá sobota byla opravdu povedená, sluníčko, teplo, idyla. Bohužel v neděli (kdy bychom mohli bývali jet na kolo) zavládlo opět šedivé deštivé počasí, které přetrvávalo víceméně celý týden. Byl to týden nerozhodnosti, kdy ve mně bojovala touha jet ještě na skialpy s výsledky předpovědních modelů, které se neustále měnily, i když v globálním měřítku nedávaly šanci o velikonocích na stabilní počasí. Nakonec jsme do Alp nejeli a jediný hezký den, který velikonoce slibovaly, jsme chtěli strávit na kole někde v Ráji (konečně...). Ani to neklaplo, jeli jsme nakonec ještě v pátek večer na Kvíčalu, kde praskla voda a sklep jí byl plný. Takže slunečnou sobotu jsem strávil z části pod zemí jako horník. Od neděle se počasí vrátilo k oblačnému až zataženému charakteru s deštěm a přeháňkami.


7. dubna 2006: Po ochlazení z první poloviny týdne, kdy se už od středních poloh vyskytovalo sněžení (v úterý v Žamberku dokonce bouřka), se na konec týdne otepluje a vysoký tlak vzduchu se postará o pěkné počasí. Škoda, že nemůžeme jet na skialpy.


1. dubna 2006: Nedalo mi to a vyjel jsem dneska poprvé na kolo. Počáteční stav tachometru je 23920km. Jako loni jsem se vydal na Černou Studnici a ačkoli to bylo prakticky ve stejné datum, loni byl sníh jen nahoře, zatímco letos je sněhu ještě všude spousta a všude tečou spousty vody, i po silnicích. Ale jinak projížďka to byla prima. Povodňová situace se nezlepšuje, ba naopak. Počet kritických míst roste. Na vlastní oči jsem viděl v Mohelnici Mohelku valící se po silnici, zaplavená pole v okolí nebo jez v Malé Skále, který skoro nebyl vidět. Tam se ale Jizera zatím držela jakž takž v korytě... Praha má 1400 kubíků/s.


29. března 2006: Déšť posledních dnů a tání sněhu v důsledku vysokých teplot způsobily povodně. Na mnoha místech je překročený 3. stupeň, na Vltavě v Chuchli byl ráno 2. stupeň a průtok 1200 m3/s.


27. března 2006: Přestože ve střední Evropě nepanovala během minulého týdne anticyklonální situace, bylo docela hezky. Většinou slunečno, v noci díky vyjasnění mráz, přes den nad nulou. Až víkend přinesl v jihozápadním proudění zataženo, déšť a teplotu i v noci nad nulou, tak 3 - 5 stupňů. Dneska dopoledne po 48 hodinách pršet přestalo, protrhala se oblačnost a teplota vystoupila na 16 st., takže z práce jsem šel domů jen v tričku.


20. března 2006: Zítra začíná astronomické jaro a zdá se, že i počasí snad otočí směrem jarním. Víkend byl proměnlivý, pátek a sobota zataženo, šedivo, nad nulou, neděle se ale nakonec vyvedla. Výšková tlaková níže se vyplnila a tak se dopoledně roztrhaly mraky a bylo nádherně slunečno a teplo. Na lyže nás ráno vyhnala jen potřeba hýbat se trochu, ale pak jsme byli moc rádi, protože tak krásné počasí na lyžích jsme dlouho nezažili...


16. března 2006: Pás vysokého tlaku nad severním mořem a Polskem, chladné proudění od východu, polojasno, občas sněhová přeháňka, ráno sem tam mlha. To je počasí tohoto předjarního týdne. Chtěli jsme jet na skialpy na Bambergerhuette, ale bacil v mém krku to bohužel překazil :-(


12. března 2006: Počátek jara se blíží, ale počasí tomu vůbec nenasvědčuje. Po dvou dnech oblevy zase přituhlo a během noci a dopoledne připadlo nejmíň 20cm nového sněhu, nebo spíš "bílejch sraček". A ani podle výhledu to nevypadá na změnu k trochu jarnějšímu charakteru počasí.


6. března 2006: Víkend sliboval vítr, sníh, dokonce déšť a oblevu. Nic z toho se nekonalo, v sobotu sice trochu foukalo, ale sněhu napadlo jen trochu, včera dokonce svítilo skoro celý den slunce a teploty se držely pod nulou. Byli zase v Polsku, tentokrát si zabruslit. Připletli jsme se tam do jakéhosi závodu "Beg piastow", kde bychom možná měli ambice i na umístění, protože jsme všechny závodníky předbíhali :-). Ale sníh byl "nějakej divnej", vůbec to nejelo. Ve vzduchu je už cítit jarní vůně, přestože teploměr ukazuje stále pod nulu.


1. března 2006: Po takovém maličko jarním intermezzu se sima zase dala do práce a celý den nás zasypávala sněhem, během dne ho napadlo tak 10cm.


26. února 2006: Prodloužený víkend jsme příjemně strávili spolu s Pavlem Rohanem a Luckou na Tetřevce. Počasí panovalo slunečné anticyklonální, ráno -10st., přes den docela teplo, i když větrno. Jen dnes bylo trochu zataženo a posněhávalo.


23. února 2006: Západní cirkulace trvala po celou dobu, co jsme byli v Alpách, ale až zas tak teplo asi nebylo, protože sněhu moc neubylo. V pondělí bylo slunečno a teplota nad nulou, takové skoro časně jarní počasí. Už se docela těším, ještě teď o víkendu na Tetřevku, pak bych dal jednou v březnu skialpy a tím bych tuto zimu prohlásil za uzavřenou a už se třásl na jarní vzdoušek třeba v Českém Ráji... Ale teď zas přichází SV anticyklonální situace a ochlazení, zima ještě pevně sedí v sedle.


14. února 2006: Sněžení,i když už ne tak intenzivní, trvalo i prakticky po celý víkend, přestože se nad naším územím vytvořila oblast vysokého tlaku. Pod jejím vlivem se teprve až dneska projasnilo, čeká nás však podstatná změna v podobě hluboké níže nad Anglií a v jejím důsledku silné západní cirkulace. Prostě bude obleva, deštivo a větrno. Na jednu stranu jsem docela rád, že odtaje aspoň část těch mračen sněhu u nás, na druhou stranu je to ale blbý, protože právě odjíždíme do Rakouska na lyže. Jak to tak vypadá, túr asi moc neuděláme, tak nám asi zbydou jen ty sjezdovky.


10. února 2006: Sněží. Tímhle jedním slovem by se dal shrnout průběh počasí od úterka. Od včerejšího večera napadlo zas nejmíň 15cm. Od zítřka je naštěstí naděje na výběžek vysokého tlaku a posléze samostatnou výši, která tomu zatrhne tipec. Chtěl bych bydlet ve srubu někde na louce u lesa, kde by mi nevadily ani dva metry sněhu... Ale tady ve městě, kde je spousta aut, jsou tyhle kvanta sněhu už moc.


7. února 2006: A zase změna. Zatímco včera, ještě pod vlivem vysokého tlaku, klesla večer teplota na -12 st., dneska večer je díky západní cirkulaci jeden nad nulou. Celou noc i den sněžilo, napadlo tak 15cm, ale teď už prší. Příval sněhu zase způsobil dopravní kalamity, teď jsem dokonce musel jít z Vratislavic pešky až domů, protože tramvaj dál nejela a tramvaják tvrdil že někde spadla "lavina"... a že nejede ani vlak a NAD není taky zavedena. To s tím vlakem se ovšem ukázalo jako kec, protože na nádraží v Brandlu mi pak řekli, že krom jednoho odřeknutého vlaku na Liberec jelo a jede všechno se zpožděním max. 15min.... Jsem zvědav, co se tam vlastně dělo.


6. února 2006: Víkend byl plný změn. Nejprve v sobotu vystřídala inverzní počasí fronta, bylo celkem teplo a napadlo asi 5cm sněhu. V noci na neděli se ochladilo asi o 15st. (sobota odpoledne -2st., neděle ráno -17st.). Stejně mrazivé ráno bylo i dnes.


3. února 2006: Celý týden je ve znamení inverzího počasí. Nížiny jsou zalité mlhou a smradem, u nás bylo kromě úterý a dneška sluníčko a denní teploty nad nulou. Na stránkách ČHMÚ se objevila předběžná zpráva o stavu globálního klimatu. No žádný veselý čtení to není :-(.


29. ledna 2006: Jak už to bývá, změnilo se velmi studené severovýchodní proudění na jihovýchodní, takže mrazy polevily a na horách je přes den pěkně teplo. Konečně po dvou letech plánování jsme se vydali do polských Jizerek na běžky. Ještě spolu s Davidem jsme se přiblížili vlakem do Harrachova, kde hned od nádraží začínají upravené stopy, protínající křížem krážem celou polskou část hor. Udělali jsme okruh asi 15km přes Jakuzsyce do Orle a připadali jsme si jako v Laponsku - rovinatý terén, nízké stromy, spousta stop... Na Orle jsme posvačili, popili polské pivo a pak se vydali hledat ten loni nově otevřený most přes Jizeru. Na druhý pokus se to povedlo a tak jsme se vrátili zas zpátky k nám, na Jizerku. Přes Smědavu a Knejpu jsme pak dojeli do Josefova Dolu, kde nám těsně ufrnk vlak, takže jsme měli čas zajít do hospody na pivo a dršťkovou. Najeli jsme tak kolem 40km.


23. ledna 2006: Troufám si hádat, že dnešní ráno padl minusový rekord letošní zimy, -22,5 stupně... Za 24 hodin od 21.1. 20:00 poklesla teplota o téměř 20 stupňů.


22. ledna 2006: Venku zavládlo mrazivé zimní počasí. Ještě včera se teplota mrcasila těsně nad nulou a padal déšť se sněhem, dneska ráno už bylo -13 stupňů, jasno a jiskřivo. Byl jsem shodit sníh ze střechy na zahrádce, leželo ho na ní určitě přes půl metru. Taky jsem si prohlížel na jednotlivé vrstvy, byla na nich krásně vidět historie počasí. Být to na pořádném svahu, tak by to určitě sjelo, asi v polovině byla firnová zmrzlá deska a na ní prašan, který nebyl vůbec spojený....



17. ledna 2006: Víkend, nebo vlastně neděli a pondělí jsme strávili v Nízkých Tatrách. Tenhle neobvyklý termín jsem vybral proto, abychom se vyhnuli návalu lidí jak ve vlacích, tak na horách a v chatách. Předpoklad se potvrdil, takže místo ve vlaku nebyl problém, na chatě taky ne a v horách bylo jen pár lidí. Na Chopok jsme stoupali z Jasnej jako loni s Milanem, ale šlo se hůř, protože na sjezdovce bylo spousta nastrouhané moučky, na které pásy v takovém sklonu nedrží. Na Kamence jsme posvačili a pak se vydali po hřebení směrem dál na Dereše a Poľanu, odkud jsme se mohli dosyta kochat výhledem snad na všechny slovenské hory, které vyčnívaly z moře inverzní oblačnosti dole. Vyhlídl jsem si jeden hřbet, kterým by se dalo jet dolů, ale nebyl jsem si jistý, jaký tam bude sníh. Protože na jižním svahu nebyl nic moc. Nebyl to firn, na to je lednové slunce asi moc slabé, ale ani prašan. Byla to místy zledovatělá deska, místy zmrzlá oranice, takže se v tom moc jet nedalo. Nakonec jsme to k chatě Kosodrevina sjeli dlouhým traverzem. Navečer jsme se šli ještě na chvíli projít a po večeři, asi v osm, jsme těžce vytuhli.

Ráno jsem váhal, kudy to vezmeme zpátky, jestli tak jako loni z Krúpovej hoľe nebo úplně na druhou stranu na Poľanu a sjedeme to po tom hřbetě, co jsem včera okukoval. Po poradě s místními a vzhledem k omezenému času jsem se rozhodl vystoupat do Demanovského sedla, okouknout terén z Krúpovej hoľe a pak to vzít kdyžtak přes Chopok zpátky. Stoupání od chaty do sedla je na sluníčku a pěkně to peče, ale odměnou je mulda obrácená k západu, ve které je měkký skoro prašan. Dvakrát jsme si jí sjeli a pak se po hřebeni vrátili na Chopok. V Kamence jsme se občerstvili a pak po sjezdovkách sjeli dolů na autobus. Cesta domů byla v pohodě, před jedenáctou jsme byli v Praze. Malý problém nastal jen v IC mezi Lipťákem a Žilinou, protože slovenské IC jsou povinně místenkové. Takže jsme museli uplatit průvodčího, aby nás nechal v kupé pro invalidy...;-)



14. ledna 2006: Slunečné mírně inverzní počasí pokračuje. Včera jsme si udělali večerní výlet po Jizerkách. Jasná obloha, průzračný vzduch, měsíc v úplňku a nikde nikdo. Kromě úseků v lese by se v pohodě dalo jet bez čelovky. Od Krásné Máří a pak z Čihadel byl nádherný rozhled do kraje, na údolí, ve kterých se válela mlha s prosvítajícími lampami. Ve výšce nádherná viditelnost, že bylo v dálce pozorovatelné i mihotavé světýlko Srzrenice a Vosecké. Dneska večer jedeme na dva dny do Nízkých Tatier.



8. ledna 2006: Víkend jsme strávili v Krkonoších na běžkách, spali jsme jako obvykle na Petrovce. Počasí bylo příznivé, většinou slunečno, jen dopoledne se sem tam povaloval cár mlhy. Terén sice nebyl nic moc, protože kromě jiných vlivů se v Krkonoších projevuje vliv blbců, kteří chodí v zimě po horách pěšky a rozšlapávají cesty, ale jinak paráda, ne moc lidí, nádherná viditelnost, úžasné tvary vytvořené námrazou. V sobotu jsme šli přes Voseckou a po hřebeni přes Mužské Kameny a v neděli zpátky přes Martinovku, Labskou a Dvoračky. Labská je opravená a otevřená, možná bychom to mohli tak někdy zkusit. Kdyby teď bylo pár dní teplo a slunečno a v noci mráz, mohly by se udělat docela dobré podmínky na skialpy. Zatím je to sice deska, ale ne dost pevná...



5. ledna 2006: Po období sněhových kalamit se u nás začíná projevovat vliv ruské tlakové výše, takže se dneska zas po dlouhé době ukázalo sluníčko. Podmínky na horách jsou ideální, akorát lidí je čím dál víc. V půl páté ve všední den je na Bedřichově plné parkoviště. No nedovedu si představit, jak to tam musí vypadat v sobotu když je hezky. To si asi pražáci šlapou po hlavách ;-/



31. prosince 2005: Silvestr v Králíkách. Počasí si drží tvrdou zimní linii a tlakové níže přesouvající se z Balkánu na severozápad se staraly o přívaly sněhu a kalamity. Prý i v Praze je přes dvacet centimetrů. No v JBC je už aspoň 60, tady v Králíkách taky. Naštěstí je to lehoučký prašánek a ne nějaké mokré sračky jako před vánoci. Jen kdyby taky na chvíli uchvátila moc nějaká výše, aby nám sluníčko trochu zvedlo náladu a mohli jsme si ten sníh líp užít. Dneska vyrazíme na Jeřáb, jsou tam pěkně najeté stopy a na Severomoravské prý dělají sele.



26. prosince 2005: Vánoční obleva trvala jen krátce, už včera se teplota vrátila pod nulu a dneska ráno bylo -4 stupně.



Deníky 2005 jsou přesunuty do archivu