|
|
Vyrážíme z Prahy až v sobotu ráno, protože v pátek se nám nějak nechce pospíchat, balit atd.
Ve Stupně jsme asi v půl jedenácté, dáme kafe a v jedenáct vyjíždíme. Trasu plánuje Jára a její
nejvzálenější bod je Libín u Berounky. Z Stupna jedeme kolem nádraží, které je poměrně velké a
je úvraťové. Dnes je zde minimální provoz (zdá se že jen osobní vlaky), zato dříve tu asi bývalo
rušno, protože se dovídám, že se tu těžilo uhlí a o kousek dál v Břasích byl velký tovární
komplex. Ve vsi jménem Vranovice bloudíme poprvé, když nemůžeme najít výjezd na jakousi cestičku
(v mapě byla značená jako čárkovaně, takže možná ani neexistuje..), a tak volíme náhradní trasu.
V Němčovicích obědváme - pivo, výbornou polévku a koprovku. Dál jedeme kus po silnici a pak
odbočujeme po lesní cestě vlevo z kopce k Berounce. V lese by měla být jakási zřícenina, nějak
jí ale nemůžeme najít. Když už to skoro vzdáváme, objevuju mezi stromy věž... zřícenina je velká,
zachovalá je oválná věž a rozsáhlé zbytky paláců a druhé, válcové, věže. Od zříceniny jedeme dost
krkolomnou cestičkou do Libína. Cestička je úzká, zařízlá do svahu nad Berounkou, a zarostlá,
takže vidíme leda tak kulový. Občas je ještě šikmo nakloněná, takže s nohama zacvaklýma v pedálech
to žádný zázračný pocit není. V jednom místě si všímám černající oblohy a vydávám krátkodobou
předpověď počasí: do hodiny a půl skápne. Z Libína (doplňujeme vodu) vede naše cesta po silničkách a
kus po polní cestě do Kamence, kde nás chytá deštík..je to asi hodinu a čtvrt, co jsem
vydal svoji předpověď :-). V Kamenci se dočítám, že se zde vyráběl (lisováním?) vitriol z jakéhosi
"vitriolového kamene" - horniny obsahující sírovku. Zajímavé, něco podobného jsem fakt netušil.
Z Kamence stoupáme po loukách do kopce na vrch Hrádek a pak sjížďíme do Radnice. Při sjezdu máme
opět menší orientační problémy, ale přístroj GPS nás zachraňuje ;-). V Radnicích zastavujeme v
jednom malém krámku na nanuka a při té příležitosti ochutnáváme moc dobré koláčky. No a na závěr
cesty se rozdělujeme, my s Ráďou děláme ještě menší zajížďku po krásných lesních cestách Radečského
hřbetu a vracíme se přes Sklenou huť do Stupna. Tachometr ukazuje asi 57km, cesty byly až na onen
úsek nad Berounkou dobré (většinou silnice nebo lesní cesty). Večer nám buřtíky zapíjené pivem a
vínem moc chutnají.
|
|
|
Dnes plánuji trasu já a opět je ve znamení bloudění. Mapy této oblasti totiž moc nesedí s terénem,
tlustě značené cesty ve skutečnosti často neexistují a úplné dálnice jsou naopak značené čárkovaně nebo
vůbec. V plánu máme vyjet na nejvyšší vrchol Radnického hřbetu a orientační problémy nastávají hned
po vjezdu do lesa. Opět nás zachraňuje skvělý přístroj GPS ;-), takže sice klikatě ale přece jedeme lesem
po krásných cestách kýženým směrem kolem vrchů Hradiště a Rumpál, přejíždíme asfaltovou silničku a
stoupáme do Brna :-). Tedy vlastně spíš na Brno, protože tak se jmenuje 718m vysoký vrch - nejvyšší
v Radnickém hřbetu - na němž stojí vysírač. Pardon vysílač. Výhled stojí za prd, tak se aspoň občerstvujeme
čokoládou a musíme se taky poprvé schovat, protože krápe. Na šipčičníku se dočítám zase jednu
zajímavost - býval zde dříve základní triangulační bod střední Evropy.
Z Brna se jedeme po červené turistické značce, která vede z části krásným lesním terénem, podívat na
zříceninu jakéhosi hrádku. Hrádek ten skalní výchoz sice moc nepřipomíná, ale jinak je to nádherné místo
s úžasným rozhledem. Tady se schováváme podruhé. Hrádek je naším "bodem úvrati", odtud se začínáme zase
vracet zpět směrem na Stupno a jak jinak než po skvělých lesních cestách a silničkách. Cestou se schováváme
potřetí. V osadě Habr se zajíždíme mrknout do kempu na rybník a protože je tam hospoda, dáváme si i něco
k pití (samozřejmě piwo). Není moc teplo, takže za chvíli drkotáme zubama a jsme celkem rádi, že naše cesta
pokračuje do kopce, který trochu zahřeje. Na výjezdu z lesa mezi Osekem a Březinou zase bloudíme,
nakonec však úspěšně nalézáme cestu z lesa ven na silnici, po níž se vracíme do Stupna. My s R. si ještě
zajíždíme přes Břasy okouknout ty staré fabriky a vlečku (dávno již bohužel bez provozu).
Celkem máme asi 32km převážně po lesních cestách vedoucích překrásnými jehličnatými a smíšenými
lesy Radnického hřbetu. Cestou jsme nepotkali kromě jednoho cyklisty nikoho.
Před odjezdem domů ještě debužírujeme - na ohni pečené uzené kuřátko s brkaší a zeleninou :-)~