Deník nejen o počasí

Archiv

2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003
Meteozáznamy 2019
Aktualni data
Statistika
Graf měsíc

19. září 2019: Dnešní ranní teplota klesla na pouhé 2,1°C. Jinovatka ale nebyla, takže bodu mrazu nebylo dosaženo ani v přízemní vrstvě. Ovšem meteostanice na letišti v přízemní vrstvě mezi druhou a šestou ranní lehký mráz naměřila.


18. září 2019: Zmiňované přerušení je výraznější, než se očekávalo. Včera i v pondělí přišla ve večerních hodinách studená fronta, která oživila na cvíli vzpomínky na pravé jizerskohorské počasí, t.j. mlhavou šeď kam oko pohlédne, chladno a déšť. V obou případech spadlo několik milimetrů srážek, což se hodí. Uvidíme, co bude dál, neboť modely se nějak nemohou rozhodnout, jestli bude návrat anticyklóny jen přechodný na víkend, nebo si tato prodlouží svůj pobyt i na příští týden. Vzhledem k obvyklým móresům anticyklón bych čekal spíš to druhé a nemůžu neříct že by mi to tentokrát nevadilo ;-).


16. září 2019: Anticyklonální počasí trvá, jen dnes a zítra bude přerušeno studenějším vzduchem od severozápadu kolem mohutné níže nad Skandinávií. Víkend byl ale nádherný a hlavně včera bylo odpoledne i vyloženě teploučko. Byli jsme v Litoměřicích. V sobotu jsme projeli okruh přes kopce Českého Středohoří do Zubrnic. Tam jsme se chvíli placatili v železničním muzeu a měli jsme zrovna štěstí, protože právě měl přijet mimořádný parní vlak. Potom jsme sjeli k Labi a po cyklostezce jsme se proti proudu řeky vrátili do Litoměřic. Cestou jsme navštívili v Žernosekách sklípek u Mikulenků. V podvečer jsme na závěr ještě vyjeli do vesnice Kamýk, která se tyčí za Radobýlem na ještě vyšším kopci a od stejnojmenné zříceniny je nádherný rozhled. V neděli jsme dopoledne ještě sedli na kolo a jeli se podívat do Roudnice, po levém břehu tam, po pravém zpět. Cestou domů jsme se ještě proběhli na Skalce po Husí cestě a krásnými pískovcovými údolími.


12. září 2019: Zavládlo opět anticyklonální počasí. Azorská výše se přesunula nad Británii, možná aby umožnila slunci svými paprsky rozsvítit v hlavách britských politiků jednajících stále dokola o způsobu jak vystoupit z Unie nebo zda vlastně vůbec vystoupit. Z hlediska počasí to znamená jasno až polojasno, ale žádné velké teplo. Ráno pod deset, odpoledne kolem dvaceti. Perfektní počasí na běhání a stále ještě ucházející počasí na kolo, i když brzká tma už možnosti švihů začíná omezovat.


9. září 2019: Den jako je ten dnešní jsme už neměli hodně dlouho. Déšť, déšť, déšť. Od včerejšího večera prší a spadlo už asi 13mm. Konečně. Během víkendu jsme měli na našem území dvě vlnící se fronty a dvě srážkové epizody s nimi spojené. Při té první v noci na sobotu a během soboty u nás zase skoro nepršelo, protože srážková pásma se rozevřela jako lehká holka a opět náš kraj obešla. Další fronta včera v noci už ale nic nerozevírala a zasáhla nás poctivě.


5. září 2019: Nakonec to zatím není s tím koncem léta tak žhavé, protože kupříkladu včera byl naprosto luxusní den. Ráno svěží, přes den teplo, ale žádné tropy, tak do pětadvaceti. Ale příroda po tom chladném a trochu deštivém pondělním intermezzu přecejen nasadila podzimní kurs. Prozrazují ho takové příznaky, jako je čiré povětří s velkou dohledností a samozřejmě barvy.


2. září 2019: Skončily prázdniny a zdá se, jako by skončilo i léto. Do včerejška panovalo velmi teplé počasí, přerušené jen ve čtvrtek poměrně rozsáhlou bouřkovou epizodou, kdy i u nás na severu pršelo. Dnes v noci přešla výrazná studená fronta, za kterou se ochladilo o více než 10 stupňů a opět přinesla nějaký déšť. Byli jsme u Davida na chatě na Staňkově a projezdili jsme na kole tisíc a jednu cestu v hlubokých lesích Vitorazska a Třeboňska. Ačkoli i Staňkovský rybník byl, navzdory poplašným zprávám, dobře koupatelný, skvělou koupačku jsme i v takto pozdím letním čase užili na pískovnách v Suchdole nad Lužnicí.


28. srpna 2019: Na účtence tropických nocí tohoto roku se dnes objevila další čárka.


26. srpna 2019: Vrátilo se nám velmi teplé počasí s vysokou vlhkostí. Zpočátku byly ještě noci poměrně chladné, ale dnes už se teplota díky vysoké oblačnosti udržela celou noc na sedmnácti stupních a 90% vlhkosti. To je velmi nepříjemné povětří na spaní, které navíc dobře vede zvuk a tak je hluk města intenzivně slyšet celou noc.


21. srpna 2019: Včera zasáhlo Českou republiku mohutné pásmo srážek, v Praze pršelo odpoledne a večer intenzivně několik hodin. Což by bylo skvělé až na malý detail, že jsme byli v letní scéně divadla Ungelt na Hradě. Na jevišti se odehrával vážný kus, zatímco v hledišti to byla naopak spíš komedie. Musel jsem se tomu smát, jak jsme tam v tom lijáku všichni seděli, všichni zabalení v těch vyfasovaných igelitových pláštěnkách, voda zatékala do bot a do zadku a vůbec to byla legrace...


19. srpna 2019: Celý víkend se k nám pokoušela probojovat hluboká níže z Británie. Na návětří Krušných hor ale narážela na plytkou oblast vyššího tlaku a vyjížděla podél ní k severovýchodu. K nám se tedy dostala jen oblačnost a žádné srážky. A oteplovalo se, včera byl dokonce opět tropický den. V noci se níže konečně přes hory probojovala a přináší trochu deště. Víkend beze srážek mi zas tak nevadil, v sobotu jsem jel na silničce vyprovodit Ráďu do Bakova a pak jsem to vzal zpátky přes lázně Kundratice. Dalo to pěkných 145km, jen závěr z Bílého potoka proti dost silnému větru člověk po tolika kilometrech hůře snáší. Včera jsem horku utekl do Krkonoš, ale stejně jsem byl v Harachově rád, že jsem se mohl zchladit v ledovém potoce.



15. srpna 2019: Dočkali jsme se obnovení cyklonální činnosti nad západní a částečne i střední Evropou, takže týden probíhá ve znamení západního až severozápadního proudění. Není moc teplo a občas se vyskytují přeháňky.


12. srpna 2019: Neděle byla slunečná a teplá. Po závodech jsme se ještě vrátili do Vrchlabí do kempu a byla tam tak příjemná letní atmosféra, že se nám vůbec nechtělo domů. Dnešek byl opět zamračený a tentokrát opravdu deštivý i u nás, spadlo 7mm.


10. srpna 2019: Dneska celý den poprchává, ale přitom zatím od rána nespadlo víc něž půl milimetru. Jen v noci to bylo o trochu víc. Je extrémně nepříjemné skleníkové povětří: teplota 23 stupňů, relativní vlhkost 85%. Snad bude zítra na závody ve Špindlu líp.


8. srpna 2019: Včera přes střední Evropu přecházela jedna z front spojených s mělkou oblastí nízkého tlaku nad Severním mořem. Konečně tedy zapršelo i u nás trochu víc, 5,1mm. S Moravou se to ale opět nedá srovnat, neboť tam byly úhrny 10-30mm.


6. srpna 2019: Přes tu trochu deště, která u nás v posledních dnech spadla, zůstávají severní pohraniční hory jednou z oblastí nejvíce postižených suchem. Stejně jako loni. A stejně jako loni naopak jižní Morava suchem trpí výrazně méně. Běh věcí je v tomto případě zcela opačný, než bývalo zvykem v dřívějších letech. Modely vytrvale slibují obnovení cyklonální činnosti nad Evropou, stále tuto změnu ale odkládají.


4. srpna 2019: Vzduchová hmota nad naším územím se změnila. Je výrazně vlhčí a přestože odpolední teploty se drží jen několik stupňů nad dvacítkou, dochází ke konvekci a přeháňkám. Včera nás jedna zasáhla na Béďově a padaly při ní kroupy, které vytvořily na zemi vrstvičku. Naštěstí už jsme byli po závodě, potkat to v lese by nebylo příjemný. Dneska se přeháňky honily jedna za druhou, mně se ale povedlo mezi nimi prokličkovat a udělat si pěkný švih na kole přes Výpřež, údolím Mohelky, Všeň a Rohozec.


1. srpna 2019: Léto stárne. Neklamným důkazem by mohlo být dnešní ráno, které bylo chladné a vytvořila se mlha s viditelností kolem 100m. Když jsem pak jel do práce začala se rozpouštět a mezi jejími cáry probleskovalo slunce. Prostě typický příznak stárnoucího léta... Včera přes naší republiku přecházela fronta, která konečně i k nám přinesla několik přeháněk a celkem asi 2,5mm srážek. Není to moc, ale na vytvoření totálně skleníkového povětří to včera stačilo. Měl jsem naplánovaný přeběh Jizerek z Hejnic do Liberce a v ovzduší kolem 20 stupňů a vlhkosti přes 90% to bylo utrpení. Koupal jsem se v potu a když jsem si dovolil na Maliníku zastavit na kousek piva okamžitě se do mně dala zima. Brr.


30. července 2019: Nad naším územím rejdí bouřky už od soboty, přičemž včera jich bylo hodně. Kupříkladu na Kvíčale pršelo celkem vydatně už po několikáté. Ovšem u nás nic. Ani kapka deště. Vlhkost vzduchu je ale velká, takže se v noci udělala nízká oblačnost a díky ní bylo už druhou noc nepříjemné tropické ovzduší.


28. července 2019: Střední Evropu navštívila zase jednou oblast nízkého tlaku a v ní se vlní frontální rozhraní. To se však kroutí víc na západ, takže u nás se celá situace projevuje jen lokálními bouřkami, které byly včera zajímavé tím, že se vůbec nepohybovaly. Na určitém místě se jádro začalo tvořit, mohutnět a po určité době slábnout až zase zaniklo. Celý ten životní cyklus probíhal víceméně bez pohybu.


24. července 2019: Vrátilo se nám parné léto, kdy odpolední teploty šplhají na třicet a místy i víc. Stále jsme na tom ale dobře proti Francii, kde teplota překračuje čtyřicet. Jet v takové teplotě Tour musí být drsné. Zajímavý pohled nabídla dneska animace vývoje tlakového pole. Cyklóna postupuje od Islandu nad Británii ale pak se jako míč odrazí od zdi Evropy nad severozápadní Norsko...


21. července 2019: Ke konci týdne se dále oteplovalo a sobota byla už opět velmi teplá. Cestou z Borové jsme se ještě stavili na Kvíčale a byl jsem se proběhnout na Čížkáčích a prozkoumat významný strom, který nebyl na mapě :-). Odpoledne jsem si ještě dal malý 25km švih na Odolov a přes Červeňák a Rtyni zpátky. V noci přišly bouřky a i dnes přes den chvílemi pršelo. Příroda díky srážkám minulý i tento víkend ožila, tedy kromě našeho trávníku.


18. července 2019: Přecejen se nám vrátilo trochu léto, takže jsme ráno mohli posnídat venku a na kolo jsme mohli jet jen v dresu a kraťasech a rukávy jsem si natáhl jen jen na chvíli v nejvyšších partiích kopců a v lese. Byli jsme v samém středu Žďárských Vrchů, to jest ve Třech Studních. Krajina nezapře, že je nádherná v zimě na běžky. Cestou zpátky jsme si ještě jednou zajeli na pivo na jedinou horskou chatu v této oblasti - chatu na Luckém Vrchu. Na rozdíl od předchozích dnů se totiž dalo i ve výšce 720m n.n.m. sedět venku a kochat se výhledem. Do Borové jsme ale nejeli po té šílené cestě jako včera, sypané balvany velikosti kokosového ořechu, ale pěkně po silnici přes Telecí a Sádek.


17. července 2019: Včera jsme v Toulovcových Maštalích zažili normální listopad. No, možná říjen. Bylo šedivo, zataženo nízkou oblačností, foukal ledový vítr a teplota třináct stupňů. Až k večeru se oblačnost rozpustila. Dneska už bylo lépe, protože díky protrhané oblačnosti slunce trochu prohřálo vzduch. Ale stejně jsem celý den jel měl pod dresem termotriko a rukávy jsem sundal až po poledni v Litomyšli, když jsme si na sluníčku sedli na zahrádku na oběd. A večer, když jsme se stavili na pivko na hřišti v Borové, jsem si je zas moc rád vzal a stejně mi byla zima.


15. července 2019: Srážky pomalu ustaly, ale všude je mokro a je poměrně zima. Jsme tu hodně vysoko, takže o to je chladněji. Dneska jsme jeli na kolech na Devět Skal a potom do Hlinska. Vraceli jsme se přes Svratouch a nakonec lesem, kde jsme závodili. Věčer jsme zašli do Roubenky na pizzu a pak ještě na obecní sportovište zahrát si minigolf.


13. července 2019: Prší, prší, hurááá. Trochu míň hurá, že jsme my a Žofka na dovolené na vícedenním orienťáku ve Žďárských Vrších. Naštěstí přímo déšť během závodu se nám vyhnul, takže máme jen mokré hustníky, trávu a bahno. A nemůžeme jezdit na závody ani jinam na kole. Ale to se nedá nic dělat. Uvidíme, jestli zítra bude líp. V Liberci nám už napršelo asi 17mm srážek.



12. července 2019: Po několika týdnech bez kapky deště jsme se ho dneska konečně dočkali. A rovnou ne ledajakého, rovnou frontálního. Široký pás srážek se táhne přes celou republiku od severu na jih a pomalu postupuje na východ. Takže žádný konvektivní slejvák, ale poklidný intenzivní několikahodinový déšť jak má být. Další vývoj je ale nejistý. Zdá se, že existuje nějaká neznámá síla, která drží chapadlo izobary 1015hPa nad Evropou a to se kroutí a vlní jako had a odmítá vpustit na "svoje" území cyklonální aktivitu. Vždy to ke konci modelu už vypadá, že už jo, a pak nakonec ne. Tak doufejme, že ta dnešní fronta není zas na několik týdnů poslední.


8. července 2019: Prodloužený sváteční víkend byl docela fajn, v pátek a neděli jen lehce nad dvacet, sobota byla teplejší, ale také nebylo horko. Déšť žádný, pochopitelně. Dnes se ale ochladilo v severním studeném proudění ještě víc, je zataženo, 15°C a fouká ledový vítr.


5. července 2019: Nad Baltem se vytvořila mohutná níže, kolem které probíhá intenzivní severozápadní až severní proudění. Jednotlivé fronty přicházejí ze severu do Evropy, ale díky chapadlu vyššího tlaku, které k nám neustále vystrkuje Azorská výše, se nad naše území nedostanou. Začnou se nad Polskem stáčet k východu až se rozpadnou. Je tedy chladno, ale stále ani kapka deště.


3. července 2019: Ochladilo se minimálně o deset stupňů, takže dnes ráno bylo minimum 8,1°C a na kole mrzly ruce.


2. července 2019: Přicházející ochlazení s sebou tentokrát přineslo mohutné srážky v několika vlnách. Na Olomoucku dokonce zaznamenali kroupy o průměru 6cm. Sever ní Čechy ale zůstaly opět zcela mimo "pracovní oblast" fronty. Nevím, jestli z toho, že se nám to vyhnulo, mám mít radost, protože nám kroupy nerozbily střechu, nebo být smutný, protože všechno zas žloutne a schne jako loni.


1. července 2019: Včera byl zatím nejteplejší den tohoto roku s maximem 35,8°C. Užil jsem si ho maximálně, protože jsem se vracel na kole z Kvíčaly domů. Ale nebylo to ale tak zlé, jak by se mohlo zdát. Až do Lomnice to byla vůbec pohoda, pak už přitvrdilo a na Rohozci jsem musel natankovat dva kousky, protože mně zmáhala žízeň. Kromě toho závěru bych ani neřekl, že by neděle byla horší než sobota, kdy jsem jel opačným směrem a bylo minimálně o pět stupňů chladněji. I v sobotu padly dva kousky u Bulánka.

S průměrnou teplotou 21,6°C byl letošní červen nejteplejší za celou dobu mého měření a druhý nejteplejší měsíc po srpnu 2015. Nemám ale loňské léto, protože byla stanice v rekonstrukci, takže je pravděpodobné, že loňský srpen by byl také vysoko.



28. června 2019: Ve středu padly na některých stanicích absolutní teplotní rekordy pro červen. V Doksanech naměřili přes 38°C. Čtvrtek a pátek následně přinesly krátké chladnější intermezzo, hlavně dnes bylo jen lehce nad dvacet a v noci příjemně chladno. Ochlazení, byť způsobené vpádem studeného vzduchu od severu, nemělo absolutně žádné frontální projevy kromě mírně zvětšené oblačnosti dnes dopoledne a větru, samozřejmě. Ten chybět nebude nikdy... Zítra už opět bude teplota stoupat a v neděli čekáme další tropický den, i když není zatím jisté, zda bude jen tropický, nebo velmi tropický.


26. června 2019: Máme za sebou další skorotropickou noc (19,1°C) a dnešní odpolední teploty budou dost přes třicet. Zítra se má za studenou frontou ochladit na příjemné teploty. Za studenou frontou, na které nejspíš nespadne ani kapka deště. Aspoň tak to počítá Aladin. GFS přecejen nějaké srážky dává, ale já tomu moc nevěřím. Chod počasí je divný a tak proč by nemohla být studená fronta přinášející v Nwc situaci desetistupňové ochlazeni beze srážek.


22. června 2019: Pranostika o Medardovi je už asi zralá do koše. Místo ní se objevuje nový fenomén, který si říká o zapsání do učebnic meteorologie, a sice "letní baltská antickylóna". Přesně to teď totiž opět vzniká nad Baltem, aby to posléze zachvátilo celou Evropu. Takže opět pršet nebude. Ne a ne. A teploty budou vysoké.


18. června 2019: Přestože se nedá říct, že by bylo vyloženě sucho, to jest že by nad Evropou nepršelo, klasická frontální aktivita v podstatě neexistuje. Tlakové útvary nejsou příliš výrazné a všechna voda, která spadne, je v konvektivních srážkách.


17. června 2019: Půlmaraton v Olomouci poběhl za horkého počasí. I když prý nebylo tak zlé, jako před třemi lety. Pravda je že tehdy bylo asi víc skleníkovo, protože obě noci, kdy jsme v Olomouci spali, byly bouřky jako blázen. Tentokrát se se nám však sobotní bouřky vyhnuly a tak vlhkost nebyla až tak vysoká. Průběh závodu byl pro mně také podobný, jako tehdy, to jest opatrnější začátek a napálený konec. Ale čas byl jiný, tehdy 1:47, letos 1:43. Neděle přinesla ochlazení, hlavně v noci, takže se dá spát.


12. června 2019: Ve střední Evropě je mělká tlaková níže a po její přední straně k nám fouká od jihu Sahara. Bouřky, tropické noc, odpolední teploty přes třicet. Za uplynulých 24h je minimum 21,2°C a maximum 33°C.


10. června 2019: Po přechodném ochlazení v pátek a sobotu bylo včera zase teplo, ale příjemně. Luxusní den na kolo do Ráje. Večer se ale opět zatáhlo vysokou oblačností a tak noc byla opět velmi teplá. K tropické ale stále maličko chybělo.


6. června 2019: Dnešní noc byla "téměř" tropická, vysoká oblačnost asi zabránila radiaci a tudíž i nočnímu ochlazení.


4. června 2019: Maximální teplota už třetí den za sebou atakuje třicítku.


2. června 2019: Nevýrazná oblast vyššího tlaku ve střední Evropě se postarala o to, že tento víkend máme a pár dalších dní ještě budeme mít léto. Včrejší maximum bylo 27,4°C a dnes nebo v příštích dnech bude ještě tepleji.


30. května 2019: Fronta se odvlnila pryč a vyjasnilo se, což způsobilo velmi chladné ráno, v mrazových lokalitách klesla teplota pod nulu a je možné, že přízemní mráz se vyskytl i jinde. Květen asi bude mít na většině míst republiky kladnou ochylku srážek, což díkybohu zmírní dlouhotrvající sucho.


27. května 2019: Tlaková níže nás opustila a na víkend se projevil výběžek vyššího tlaku, takže srážky se objevily jen ojediněle a postupně se oteplovalo až na dnešních odpoledních 25°C. Zítra se má ale nad naším územím objevit opět další oblast nízkého tlaku a v ní se vlnit fronta, takže se čekají další výrazné srážky.


23. května 2019: Tlaková níže se usídlila nad jihovýchodem Polska. Při takové situaci se může projevit orografický efekt Krkonoš a Jizerek a tak u nás konečně spadly vyšší srážkové úhrny. Den jako byl včera jsme nezažili už hodně dlouho, celý den buď pršelo nebo aspoň intenzivně mrholilo. Spadlo celkem 30mm srážek za 48 hodin, na návětří Jizerek ale byla údajně místa, kde spadlo za stejný čas 150mm a Smědá dosáhla 3. stupeň povodňové aktivity. V Beskydech byla situace na řekách ještě napjatější.


20. května 2019: Zimní počasí skončilo a o víkendu jsme měli jaro jak má být, kazil to jen poměrně silný vítr. Teď nás postupně ovládla mělká níže se středem přímo nad naším územím a díky vlhkému a labilnímu vzduchu očekáváme během týdne hodně konvektivních srážek.



15. května 2019: Na Jizerce je dnes v půl deváté opět mírně pod nulou a sněží. V Liberci 3°C a mrholí. Ani v lednu by se takovému počasí nikdo příliš nedivil ;-).


11. května 2019: Zdá se, že z pohledu přírody by květen mohl být dobrý měsíc. Nadále totiž pokračuje ve stylu "vlhký a studený", což rostlinstvu svědčí. Snad jen ty ranní mrazíky při vyjasnění tu a tam nějaké škody napáchají, ale to je v květnu normální. Určující tlakové útvary budou minimálně příští týden anticyklóna nad Severním mořem a mělká níže nad Balkánem a mezi nimi bude ve střední Evropě dost chladno a občas zaprší. No, na kolo to holt nebude, ale nebuďme sobci, že.


5. května 2019: Na horách mrzne a nasněžilo trochu sněhu.



3. května 2019: Studený Máj ve stodole ráj? No uvidíme. Cyklonální cirkulace se přecejen dostavila a rovnou nám to pustí od severu, takže bude zima jak prase a možná i trochu sněžit. Na horách zcela určitě.


30. dubna 2019: Duben nakonec ještě stihl trochu deště přinést. Zasloužila se o to mělká tlaková níže která k nám přišla od východu z Ukrajiny. V Liberci spadlo včera asi 14mm, v Perné pršelo včera v noci, i když ne tolik, ale pršelo i dnes celou noc a prší stále. Pro nás je to sice trochu smutné, že kam přijedeme, tam se počasí zkazí, ale příroda to potřebuje jak sůl a pookřívá... takže si můžeme říkat, že vlastně konáme dobré skutky :-).


28. dubna 2019: Předpovědní modely vyšly celkem dobře, pro nás však nedobře. Na Mallorce jsme měli hezky jen dva dny, zbytek byla zima, vítr, déšť. Zato u nás bylo, stejně jako loni, léto. A sucho, sucho, sucho. Za měsíc duben spadlo v Liberci 1,2mm srážek a to v pátek. Jinak nic. Severozápadní cykonální režim prostě vůbec nefunguje.


19. dubna 2019: Ze suchého, slunečného a poměrně teplého anicyklonálního počasí jsme odletěli na Malorku, do vichřice, chladna a deštivého počasí, o které se stará tlaková níže až ze severní Afriky, jejíž přesun nad Středození moře očekáváme v příštích dnech.


14. dubna 2019: Dnes ráno leželo na zahradě pár sněhových vloček, které ale rychle roztály. Pak ještě trochu pršelo cestou na závody do Hořic, ale po obědě už se vyjasnilo. Bývaly časy, kdy jsem se na anticyklonální počasí těšil, protože znamenalo pár slunčných dnů, tak zvaně "na kolo". Jenže přítel, který přijde na návštěvu, ale neví kdy je čas odejít, přestane být časem přítelem. A tak to je teď s anticyklonami. Nakvarýrovaly se nad Evropu loni skoro na celý rok a i letos prudí už třetí týden.


12. dubna 2019: Výhled se bohužel nemění. O něco málo oblačnosti a pár kapek deště nebo pár vloček se nad Evropou starají pouze dvě mělké oblasti nízkého tlaku ve vyšších vrstvách atmosféry.


10. dubna 2019: Už několikátý týden u nás trvá anticyklonální situace. Momentálně se přesunula nad Skandinávii a posílá k nám chladný suchý vzduch od severovýchodu, takže odpolední teploty proti víkendu silně poklesly a noční spadly dokonce pod bod mrazu. Pokud se výhled na příští dny nějak nezmění, bude nejspíš duben opět velmi suchý.


7. dubna 2019: V pátek a sobotu se nad naším územím vyskytly první konvektivní srážky, ale byly to přeháňky a u nás na severu jen v symbolickém množství. Vítr se postupně utišil a počasí tedy bylo ideální pro běhání po lese...


5. dubna 2019: Ačkoli jsme se dostali pod vliv tlakové níže, která se rozkládá nad celou západní a částí střední Evropy, je slunečno a v teplém sektoru odpolední teploty dosahují 18°C. Fronty spojené s touto níží se ale všelijak vlní a k nám asi nepřinesou žádné srážky. Zdá se, že sotva se během zimy zásoby vláhy trochu doplnily, už zase máme našlápnuto k suchu. Na Bedřichově už je po sezóně, zimu připomínají jen zbytky špinavého na cestách.


1. dubna 2019: Anticyklona se přesunula nad Balt a díky ní byl po deštivém čtvrtku konec týdne a měsíce slunečný, ale nijak mimořádně teplý. Je to asi dobře, protože příroda se probouzí tak jak má, pomalu. Na závody v Sedmihorkách bylo ale počasí ideální a i na kole se dalo, chtělo to jen dlouhé gatě a bundu.



28. března 2019: Azorská anticyklóna je vysunutá nad Británii a většinu času nám po své přední straně posílá chladný vzduch od severozápadu, takže teploty rozhodně žádné rekordy netrhají. Naši předkové, odhadující krátkodobý vývoj počasí podle tlakoměru, by byli zmateni, protože ačkoli je tlak vysoký, přes 1030hPa, venku je lezavo, syrovo a občas trochu prší.


25. března 2019: Jaro přineslo v pátek a sobotu dva nádherné dny, slunečné, bez větru, s odpolední teplotou kolem dvacítky. Využili jsme toho na první jarní vyjížďku do Ráje. Pak se ale anicyklóna stáhla zpět na západ a po její přední straně k nám začal proudit od severu studený vzduch a dnes v něm má zase sněžit. Nejspíš to budou přeháňky "polystyrenových kuliček" jako minulý týden.


21. března 2019: Slibované anticyklonální období je tady. Zatím je ještě relativně chladno a noční teplota díky vyjasnění klesá pod nulu. Včera ráno jsem byl ještě na běžkách a bylo to moc pěkné. Nebylo to sice upravené, takže osluněná místa v nižších partiích byla zmrzlá oranice, ale ve stínu a ve vyšších partiích všude to bylo krásné svezení za krásného počasí. Kolem Knajpy bylo dokonce asi 5cm čerstvého lehkého sněhu, takže paráda.


18. března 2019: Včera jsme se dostali do teplého sektoru a odpolední maximum se podívalo dvacítce pod sukni velmi zblízka. Byl by to parádní den na jarní vyjížďku na kole, jenže únava ze sobotního závodu a velmi silný vítr to nedovolily. Dnes jsme byli naopak v sektoru studeném a bylo jen několik stupňů nad nulou a počasí aprílové, slunce střídaly intenzivní přeháňky, které byly navečer už sněhové a padaly při nich obří vločky. Poté se vyjasnilo a přízemní teplota klesla dokonce pod nulu.


17. března 2019: Bouřlivé počasí ve střední Evropě trvalo celý týden. Jednu z tlakových níží nazvali dokonce "orkán Eberhard", neboť rychlost větru odpovídala kritériu orkánu a škody jí napáchané taky. My jsme naštěstí byli skryti na Alpským hřebenem a tyto rozmary k nám tolik nedoléhaly. Až cestou zpátky jsme to chytili naplno, protože jsme jeli jedenáct hodin v silném dešti a větru. Ještě včera toto počasí doznívalo, ale aspoň dopoledne, kdy se konaly tradiční Jarní Skály, bylo jakž takž přijatelně. Teď to vypadá, že se opět váhy počasí překlopí a čeká nás anticyklonální období.


9. března 2019: Dnes odjždíme na skialpy do Osttirol. Počasí u nás stojí za hovno, zejména kvůli silnému větru, který skoro pořád fičí. Na meteostanici se mi v datech maximálního nárazu větru objevila v "trávě" kolem 15-20m/s špice 45m/s. Zřejmě nějaký zákmit, ale i tak to svědčí o síle větru, který rozkmitá celý anemometr.


5. března 2019: Na studené frontě jsme se dnes dočkali intenzivních přeháněk a teplota poklesla odpoledne během dvou hodin z osmi na dva stupně, což je každou čtvrthodinu o jeden stupeň. Na horách opět sněží. Solidní výkyvy v jednotlivých sektorech severozápadní cirkulace.



4. března 2019: Zima asi definitivně skončila. Odpolední teploty šplhají k patnácti stupňům a ještě teď večer je osm. Ale příjemně venku rozhodně není, zataženo a silný vítr dělá počasí vlezlé a nepřívětivé pro venkovní aktivity. Už podruhé jsem si dneska všim zajímavé věci - podle radaru nad námi přecházelo celkem výrazné pásmo srážek, přitom ale ve skutečnosti vůbec nepršelo.


3. března 2019: Tlakové výše ztratily nadvládu nad Evropou a cirkulace se mění na západní cyklonální, někdy severozápadní. Tak tomu bylo například včera a díky tomu aspoň na horách zůstala teplota celý den pod nulou, takže se dalo pěkně sklouznout po tvrdých jarních tratích.


28. února 2019: Tři dny a tři sporty: běh, silnička a běžky :-). Když se tohle povede, tak obvykle někdy v druhé polovině března. Letos se to však povedlo na konci února. Na horách je stále sněhu dost, například sněhoměrná tyč u Bílých buků ukazuje 120cm. V některých místech je jeho kvalita ale už dost bídná.


24. února 2019: Déšť na čtvrteční frontě proměnil hory v ledovec a trasy, které nebyly ve správný čas upraveny rolbou, jsou spíš na nordické brusle než lyže. Oba víkendové dny byly celkem chladné, dokonce i dneska odpoledne v Ráji zůstaly ve stinných partiích zbytky sněhu úplně zmrzlé. Při ranním výběhu na Ještěd se moc osvědčily nové nesmeky Venga, které držely perfektně i v seběhu po červené dolů směrem na Výpřež, kde to byl jeden led.


22. února 2019: Slunečné anticyklonální počasí nám uprostřed týdne přerušila jedna slaboučká a jedna poměrně výrazná fronta. Ta druhá přecházela dneska v noci po přední straně zmíněné anticyklóny, napršelo na ní asi 12mm a za ní se nám přechodně ochladí, takže zítra máme naději na ještě jeden ledový den. Ale pak se střed toho tlakového hrbu zas vrátí k nám a jaro bude pokračovat.


18. února 2019: Jarní počasí pokračuje. Amplituda teplot je velká, ráno obvykle pod nulou a odpoledne až k patnácti. Na mnoha místech byly překonány rekordy maximálních teplot. Firnová lyžovačka v sobotu brzo ráno z Jizerky byla opět nádherná, včerejší skialp do Krkonoš měl trochu kaz na kráse v podobě tvrdé lesklé ledové krusty, kterou byly potaženy všechny svahy kromě jižních. Na těch byl sice krásný firn, ale z hřebene kolem Violíku jich moc není. Při pohledu na modely se začínám trochu bát, aby se neopakovala absolutní dominance anticyklón nad starým kontinentem, kterou jsme zažili loni a která vedla k téměř katastrofálnímu suchu.


15. února 2019: Přišlo nám úplné jaro. Včerejší teplota atakovala desítku a vzhuch byl vlahý a voněl vlhkou půdou. Dnešní ráno na lyžích bylo krásné a firnové. Upraveno bylo sice jen napůl, ale i tak to jelo nádherně a nakonec jsem se i projel po tvrdém hlaďoučkém povrch Bedřichovské přehrady, což je zážitek, který miluju.


12. února 2019: Po víkendové oblevě, která v neděli dosáhla až do hor pěkně zatopila závodníkům Jizeské 50, kteří stále ještě jezdí klasicky na stoupací vosky, se mírně ochladilo a trochu sněží. Ale podle modelů to vypadá, že zima snad končí a blíží se jaro, protože opět se má nad námi ujmout vlády anticyklóna, ale tentokrát nepřinese arktický studený vzduch, nýbrž vlahý vzduch s odpoledními teplotami hodně nad nulou. Snad jen v noci, díky vyzařování, bude v přízemní vrstvě mrznout a tak sníh bude tát pomalu a vytvoří se jarní firnové podmínky.


9. února 2019: Až do čtvrtka vládlo příjemné zimní anticyklonální počasí, občas trochu inverzní ale slunce se taky ukazovalo. Kromě pondělní večerní klasiky jsem si to ale neužil, protože mne položil bacil. Ve čtvrtek večer přinesla mohutná cyklona z Británie změnu cirkulace a slabou frontu s ledovkou. No a teď panuje obleva, nemá ale snad mít dlouhého trvání.


4. února 2019: Tak sobota na boudách byla nakonec celkem v pohodě. Ne že by bylo krásně, to tedy opravdu ne, ale na skate to jelo dobře. Tratě byly poměrně tvrdé a rychlé. Byla obleva, ale nefoukalo nijak mimořádně a pršelo až pozdě odpoledne, kdy jsme byli zpět v chalupě. Celý den jsme potkávali borce jedoucí závod Boboloppet, 90km volně po celých Jizerkách. Ďábelské. V neděli se předpovědi celkem naplnily, hned od rána chumelilo a fičelo, takže už jsme ani na projížďku nevyrazili a rovnou jsme zvolili strategický ústup do předem nepřipravených pozic. Trochu jsem se bál, abychom se z parkoviště na Mariánské Hoře dostali, když by napadlo dvacet nebo třicet cenťáků. Nakonec tolik nenapadlo a sjet to šlo.


31. ledna 2019: Počasí se rychle střídá. V úterý se opět ochladilo a po zbytek týdne máme zase celodenní mrazy, přerušené jen včera kolem poledne sluníčkem, které prohřálo vzduch a vyhnalo teploměr lehce nad nulu. Dnes bylo slunce tlumené vysokou oblačností, ale i tak bylo krásně a ranní sklouznutí nemělo chybu :-). Bohužel na víkend vypadá přepověď nedobře, po přední straně tlakové níže nad západní Evropou k nám sice přechodně, ale zato intenzivně foukne výrazně teplejší vzduch, takže vyhlídky minimálně na sobotu na MHB jsou pět nad nulou, vítr a déšť.


28. ledna 2019: O víkendu přišla fronta a s ní konec ledového období. V sobotu chumelilo celý den a teplota se i v Liberci ještě udržela pod nulou, navzdory modelu, který vzestup teploty nad nulu počítal už na polední hodiny. Večer jsem šel pěšky do města a byla krásná atmosféra, všude klid, skoro žádná auta, lehce chumelilo... V noci ale oteplení přišlo a včera už sníh dole tekl. Do hor ale obleva nedosáhla a tak tam sněhová peřina utěšeně roste. Odpolední sklouznutí bylo příjemné, jen vítr a mlha to trochu kazily.


24. ledna 2019: Celý týden máme mrazivé lednové počasí beze srážek. Noční teploty klesají pod mínus deset a na většině území panuje inverze. My tentokrát máme to štěstí, že se nám vyhýbá. A dnes dokonce i dost kuriózním způsobem. Celá střední Evropa je jí zalitá a jen nad Jizerkami a Krkonošemi, včetně podhůří, je bezoblačné "oko".



20. ledna 2019: Anticyklona znamená v zimě jediné, inverzi. My jsme jí unikli opět na polskou stranu hor a na skialpy. Tentokrát jsme vyšplhali na hřeben přes schronisko Pod Labskim Szczytem. Bylo nádherně a výstup měl tak trochu nádech alpských výletů. Dokonce jsme se kus svezli i v prašanu z České Budky zpátky na hranici lesa. Pak jsme vyšplhali na Szrenicu a po sjezdovce zase sjeli dolů.


19. ledna 2019: Tak k nám po dlouhé době opět zavítala anticyklóna a přinesla slunečný a chladný den. Na některých místech země bylo pod mínus 10, na Šumavě naměřili k ránu dvouleté minimum -32°C. Byli jsme zase v Jakuszycích a bylo task krásně. Viditelnost daleká, sněhu spousty a dost možná ještě víc. V polské části hor zdaleka není tolik polámaných stromů jako na naší straně.


17. ledna 2019: Větší část magistrály už je průjezdná, tak jsem se i přes mizerné počasí vydal na Polubný se projet. Už cesta autem z Desné nahoru byla zážitek, protože podél silnice jsou mantinely místy snad tři metry vysoké a silnice chvílemi připomíná oraniště. Parkoviště u lesa naštěstí vyhrábnuté bylo a cesta od Václavíkovy studánky projetá rolbou taky. Ale stromů tam bylo popadaných hodně, smrky zlámané a oklizené stranou, zato břízy ohnuté jako luky a vytvářející něco jako brány. Od rozcestí dál po Jezdecké to už bylo na cestě lepší, ale kdo ví, jak to vypadalo kus dál od ní. Mlha totiž zas byla jak sviň, viditelnost do tří metrů s čelovkou na minimum, silnější svícení znamenalo bílou zeď. Dojel jsem až na Knejpu a pak přes Smědavu zpátky. Sněhulák projetý rolbou nebyl.


15. ledna 2019: Jizerská magistrála je mimo provoz. Sněhem zatížené stromy se díky vichřici lámou a blokují tratě.


14. ledna 2019: Sníh, déšť, sníh, déšť ... takhle se to střídá. Fronty nás přecházejí jedna za druhou. Včera kupříkladu skoro celý den pršelo při teplotě kolem tří stupňů. Večer přišla zase vichřice s nárazy kolem 20m/s a ochladilo se. Teď ráno mírně sněží.


13. ledna 2019: V sobotu jsme vyrazili na skialpech z Jakuszyc na Szrenicu. Pro výstup jsem zvolil stejnou cestu po zelené, po níž jsem jednou na konci listopadu nahoru běžel. Tehdy tam byl poprašek sněhu, teď snad dobré dva metry. Naštěstí před námi někdo šel na sněžnicích a byla i stopa jedněch lyží. Sněžničáři to otočili u skaliska a skialpinistu jsme dohnali o kus dál, takže zbytek cesty jsem v totální mlze hledal a prošlapával. Nahoře byla sibiř jako sviň. Viditelnost tři metry a vítr 16m/s. V chatě tím pádem krásný klídek a poloprázdno. Jenže vykopat se zpátky ven do toho svinstva, to chtělo silnou vůli. Sjižděli jsme po sjezdovce a první kousek byl naprosto příšerný. Neměli jsme brýle a nešlo otevřit oči. Ráďu to sfouklo na zem. Pak jsme se ale najednou dostali ven z mlhy, vítr se ztišil a zbytek sjezdu byl po krásném přírodním sněhu. Vzrůšo jsme ještě zažili cestou vlakem domů, protože vlak nejel kvůli popadaným stromům na trati a vezli nás do Harrachova dodávkou.



11. ledna 2019: Na čele teplé fronty dnes večer pršelo při -1 stupni. Vzápětí se srážky ale změnily zpět na sníh. Na sněhové pokrývce se ale vytvořila ledová krustička. Na zahradě máme 30cm sněhu.


9. ledna 2019: Dnešek byl ve znamení sněhového šílenství, o které se postarala tlaková níže nad Polskem. Sněžit začalo už v noci a vánice trvala celý den při teplotě kolem nuly. Napadlo dobrých 20cm vlhkého těžkého sněhu. Anemometr se zalepil a přestal měřit.


5. ledna 2019: Počasí se mění jako nálada na burze. Ještě včera sněžilo a většinu dne i mrzlo a dneska celý den propršel a vetšina sněhu ze zahrady při teplotě 3 stupně zas roztála nebo se proměnila v hnusnou kaši.


2. ledna 2019: Azorská výše se vysunula nad Anglii a způsobila, že se proudění stočilo k severu. Takže včerejší déšť vystřídalo husté chumelení a teplota spadla o 8 stupňů. Izobary jsou ale stále hodně zahuštěné, takže vítr zatím přetrvává.


1. ledna 2019: Nový rok nás přivítal deštěm a větrem při teplotě šest stupňů. Nevábnější počasí si jen stěží lze představit. Obrovský kontrast proti včerejší zimní nádheře v Jizerkách. Déšť potřebujeme jako sůl, to jo, ale snad to zas nevezme opačný extrém podle vzorce "jak na nový rok tak po celý rok".


31. prosince 2018: Poslední den v roku 2018 nám, aspoň na horách, dal ochutnat krásného zimního počasí. Nic nepadalo, nefoukalo, bylo lehce pod nulou a chvílemi svítilo slunce. V Jakuzsycích jsme si to užili, snad jen davy blbců rozšlapávajích krásně upravené tratě to poněkud kazily. Kdyby se dalo vraždit pohledem, byla by to jatka. Sněhu je tak tak, v některých nižších partiích je to na hraně pro úpravu rolbou, protože podklad je na mnoha místech mokrá bažina a sníh se do ní propadá.



30. prosince 2018: Venku panuje téměř dokonalý nečas. Severozápadní proudění je velmi intenzivní a přináší kromě vydatných srážek také silný vítr. Na horách se sníh drží, protože teplota se drží kolem nuly, v nižších partiích je ale nad nulou a sníh, pokud padá, tak hned taje a vytváří nechutnou břečku. Včera bylo lehce nad nulou i na Jizerce, ale tratě byly většinou docela tvrdé a jelo to pěkně. Až večer pak mokrý sníh zařídil pěknou kaši. Zítra se snad trochu ochladí, tak by to mohlo přimrznout. Počasí se snaží, zdá se, dohnat ke konci roku, co zameškalo. Srážky a severozápadní cirkulace byly letos vzácnější než šafrán, zato v posledních dnech roku je obojího požehnaně.


27. prosince 2018: Cirkulace se bohužel opět stočila k západu a tak se oteplilo. Ještě včera byla nulová izoterma někde kolem 650m n.m., takže na hřebeni Jestřebích hor stále panovala zima a našlo se i několik nadšenců, kteří na těch asi pět centimetrů vytáhli lyže. Dneska bohužel už zůstává pod nulou už jen na Sněžce. Všude jinde je nechutná plískanice.


24. prosince 2018: Obleva je minulostí. V noci se začalo ochlazovat a ráno jsme se probudili do sněžení. Na Kvíčale sníh ještě nedržel, ale Čížkáče byly dopoledne už pocukrované a na Jestřebkách vládla zima. I když sněhu tam bylo jen tak asi 2cm, právě tolik, aby se v tom pěkně běželo, neklouzalo to a nebořilo se to.



22. prosince 2018: Dnešní maximální teplota je 8,8°C, za uplynulých 24h spadlo 20mm deště a sníh je víceméně pryč.


21. prosince 2018: Včera je ještě na chvíli ochladilo, teplota vydržela pod nulou celý den a napadlo několik centimetrů sněhu. Tak jsme toho využili a jeli se ještě večer sklouznout do Bedřichova. Večer už to ale začalo tát a dnes už ne přes dva stupně a mírně prší.