Deník nejen o počasí

Tento deník je soukromý, prosím opusťte jej. Odkazy na moje meteorologická data a záznamy umístěné v pravé horní části stránky a tato data můžete pro vaše nekomerční účely použít libovolně. This is a private diary, please leave it. However, you may freely use the links to my weather measurements and data located in the upper top corner of the page and these data for your non-commercial purposes.

Archiv

2023 2022 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003
Meteozáznamy 2024
Aktualni data
Statistika
Graf měsíc
Epigramy

23. dubna 2024: Studený vzduch zateklý od severovýchodu, bezvětří a jasná obloha. Co se stane, když se tyto tři ingredience spojí dohromady? Správně! Výsledkem je velmi mrazivá noc s teplotou v šest ráno -6,5°C. Na Jizerce bylo minimum -14°C a leží tam 5cm sněhu. Bojím se bojím, že zas nebudou jablka na cidre.


20. dubna 2024: Venku je regulérní vánice, na Labské je 25cm sněhu a mínus tři stupně. Dnes jsme měli jet na kola na Istrii, ale zrušili jsme to, neboť celý příští týden bude asi celá Evropa drkotat zubama a rozhodně to nebude "na kolo". Chvilku jsme ještě uvažovali o změně destinace na Malorku, ale ani tam to asi nebude nic moc.


17. dubna 2024: Je to (bohužel) tady. Tlaková výše se narichtovala nad severní Atlantik a lifruje k nám studený a vlhký vzduch. Teplé jarní až skoro letní počasí je fuč, místo toho máme aprílové počasí s přeháňkami včetně sněhových. Radarové obrázky Evropy jsou jako kropenatá slepice a v německém Schwarzwaldu napadlo 20cm sněhu. No tak je duben, no, ještě tam budem se říká. Apríl. Normálka. Jenže my už jsme se dík předcházejícím týdnům tak nějak přešaltovali a návrat do syroviny není moc příjemný.


15. dubna 2024: Poslední dobou má počasí tak nějak "týdenní chod" a i moje zápisy do deníku jsou řidší a mají týdenní periodu. Takže, shrneme-li uplynulý týden, pak začal ještě v letním duchu s odpoledními maximy kolem 25 stupňů a až ve středu dorazila fronta, něco málo deště a ochlazení. Od pátku zase teploty stoupaly, ale tentokrát na obvyklejší dubnové hodnoty s maximy kolem dvacítky. A dnes v noci tu máme zase frontu. Tentokrát to ale vypadá na výraznější ochlazení, přičemž by mohlo možná i sněžit. No, to už snad ani není potřeba.. V sobotu jsme byli na závodech v České Třebové. Bylo to hezké, ale náročné, protože to bylo v oblasti hustě protkané MTB traily a ve změti čárek v mapě bylo chvílemi dost těžké se vyznat. Zbyek víkendu jsme strávili v Nekoři. Ranní výběh na Studený byl zase balzám na duši.


7. dubna 2024: Za pondělní frontou se trochu ochladilo a sem tam nějaké přeháňky se vyskytovaly ještě ve čtvrtek. Pak se opět začal projevovat příliv teplého vzduchu od jihu a teplota začala zase stoupat, tentokrát ale na vyloženě letní hodnoty. Včera sice letní den ještě u nás nebyl, dneska odpoledne ale bylo maximum 28 stupňů, takže dnes, sedmého dubna, jsme měli první letní den.


1. dubna 2024: Další velikonoční dny proběhly ve výrazně jarním teplém a polojasném počasí doprovázeném teplým jižním vichrem. Soudě podle podivně zastřené oblohy jsme tu ten saharský písek měli až do dnešního odpoledního přechodu studené fronty. Po dvou dnech náročných ale krásných závodů ve Skalce u Doks jsme se v sobotu odpoledne přesunuli na Nekoř navštívit švagra se švagřicí a samozřejmě taky vykoupat se v Cidlině a proběhnout se na Studeňák. Vyběhli jsme tam v neděli hned ráno a bylo teplo a nádherně. Málem jsem se rozplynul. Rozpoložení předchozích dní přineslo trochu melancholické myšlenky a nahoře jsem si říkal, že až se jednou naplní můj čas, chtěl bych, aby to bylo tady, až sem vyběhnu nebo se prostě nějak vyškrábu, tak tady aby si mě vzal čert... Dneska přešla zmíněná fronta, o které ještě včera ten blbec Aladin tvrdil, že přinese srážky jen na Moravu. Nevyšlo mu to, troubovi, v Čechách se srážky vyskytovaly hodně. Tak se nám aspoň zalil trávník a doteklo trochu vody do sudu.


30. března 2024: Na Velikonoce dorazil pozdrav ze Sahary. Teplý vzduch a taky písek. Včera bylo odpoledne kolem 18 stupňů a tlakový spád směrem k západu zajistil opět pořádný vítr. Slunce vesměs moc nebylo, spíš oblačno až zataženo, ale teplý luft je prostě teplý luft. Na závodech ve Skalce u Doks jsme už vytáhli křesílka jako při letních akcích. To dnes ráno už se písek dostavil. Slunce je úplně zastřené a jsem zvědavý, zda odpolední teploty budou opravdu přes dvacet nebo ne.


25. března 2024: Dnes ráno byly hory kolem Liberce zasněžené, bílé byly louky na Rašovce a Javorník už od poloviny kopce.


23. března 2024: Dnes byly závody na Křivoklátsku, kousek od Podkozí. A vypadalo to, že po týdnu hezkého počasí přesně v sobotu dopoledne zase přijde vyrazná fronta jako minulý týden na Kosti. Ještě v deset dopoledne, když jsme projížděli Prahou, bylo polojasno a 17 stupňů, na západním obzoru už se to ale černalo. Chvíli po tom, co jsme vyjeli z Břevnovského tunelu, se vichr a slejvák spustil. Nicméně nakonec ten nahoře asi usoudil, že nejsem takový lotr jak to vypadá, a zařídil, že pršet přestalo, v lese nakonec bylo i sucho a chvílemi dokoce problesklo slunce. Takže úplná pohoda, jen trochu fičelo a to v lese nevadí. Fronta sice tedy přešla a za ní se opravdu citelně ochladilo, ale nám se to prostě vyhnulo :-).


21. března 2024: Od neděle jsme si užili několik krásně slunečných dní, přičemž ale slabá severovýchodní anticyklóna se postarala o poměrně nízké teploty. V noci mrzlo a k ránu bylo kolem mínus 5 stupňů, odpoledne pak jen kolem 6-7 stupňů a to jen díky slunci, které chladný vzduch přecejen trochu prohřálo. V pondělí za oknem kanceláře slunce peklo tak, že jsem blbec vyrazil běhat na Ještěd hodně nalehko a pak jsem trochu litoval. Postupně se opět otepluje, v Praze včera ráno bylo sice stále ještě poměrně chladno, ale odpoledne už se dalo běžet v letním.


16. března 2024: Týden po návratu z hor probíhal doma celkem bez zajímavých meteorologických událostí. Stále bylo spíš teplo, odpolední maxima mezi deseti v úterý a patnácti včera. K tomu ale vítr a dost oblačnosti. Dneska byly Jarní skály a loňská sněhová epizoda se neopakovala. Bylo teplo a nejprve docela hezky, ale pak přišly intenzivní konvektivní přeháňky a dokonce padaly i kroupy. Malé, ale zato hodně. Ráďa to chytla dokonce přímo v lese.


9. března 2024: Poslední přišla na řadu túra z Lusens na Langentaler Weisser Kogel. Dlouhá túra. Vyrazit je třeba brzo, nejen z důvodu její délky, ale i z důvodu parkování v Lusens. Takže v 8:14 jsme na místě, ale ouha, parkoviště je plné. Ne, to není přece možné? Je. Ale naštěstí už víme ze včera, kdy jsme se jen tak zajeli do Lusens mrknout, že v nouzi se parkuje i podél příjezdové silnice. Jsme třetí auto v pořadí a odpoledne uvidíme, že jich tam pak ješte bylo dost. Je zase docela mrazivo a jdu v bundě, teprve až u Jugendheimu se svlékám. Předpovídaný fén se zatím nekoná. Sotva jsme se však vyhoupli přes strmý lesní kousek nad Jugenheimem a dostali se do Langentalu, fén se objevil. A pak jen sílil a sílil.. až jsme měli na sobě kromě péřovky úplně všechno. Ale bylo to lepší než včera, kdy jsem se zevnitř vařil. Postupně jsme předešli všechny, kromě jedno běžce. Ten zas rozdílem kategorie předběhl nás. Nahoře jsme váhali, jestli skončit už na kótě 3000 nebo ne.. a šli jsme dál. Ukázalo se, že Ráďa musí víc nacvičit Spitzkehren, ve strmějších výstupech je to potřeba. Na vrchol se muselo zase kousek popolézt bez lyží, místy i po čtyřech. Výhled byl krásný, ale vichřice moc nedávala šanci si ho užít. Při sjezdu jsem nahoře málem minul důležitou odbočku, což by znamenalo asi 20m skok.. nevím, jak by to bývalo dopadlo, neměl jsem zrovna na nohou skočky. Zbytek sjezdu byl střídačka ještě celkem pěkně jetelného suchého sněhu (schválně nepíšu prašanu) a sněhu utaženého větrem.



8. března 2024: Tak Lampsenšpice přišla na řadu dneska. Ale moc nechybělo a byla jen velká smůla, protože když jsme přijeli kolem půl desáté na Praxmar, bylo všude úplně plno, ani místečko volné. Naštěstí jsem při otáčení se zahlédl, že dole u potoka, na konci loipy, ještě pár míst zbylo. Fofrem jsme tam mazali a chytli plac. Dole u potoka bylo sice mínus šest, ale při výstupu bylo ukrutné vedro, kontrolka teploty motoru svítila trvale červeně, chladící kapalina vřela a mizela s každým vyždímáním čelenky. Byl asi nejtěžší výstup, co na tenhle kopec pamatuju. Kdyby to šlo, šel bych asi ve slipech. Všude kolem nás proudily nahoru davy, ale ve skidepotu v sedle zas takový přetlak nebyl. Ani nahoře u kříže ne. Sněhu bylo hodně a někteří se škrábali nahoru dokonce na lyžích. Jeden borec vylezl odkudsi z druhé strany kopce, tak se to asi dá obejít a vyšplhat snáze. Sjezd nebyl špatný, drželi jsme se hodně vlevo jako loni, abychom našli ještě nějaký čistý kousek sněhu. U almíku, kde je "sněhová" meteostanice, jsme si dali plechovku rázné desítky a potom jsme to dolů vzali po Rodelbahn, protože jinde to už bylo úplně rozorané a jelikož prašan to nebyl, jelo se v tom blbě.


7. března 2024: Lawinenwarndienst psal včera dvakrát denně a mapa je červená jako rak po uvaření. Dokonce zavřeli příjezdovou silnici k lanovce na Stubai. Je těžké vymyslet, kam se vrtnout. Ráno je navíc zase skoro všude mlha. Myslel jsem, že půjdeme na Lampsenšpici, jenže je tam mlha a kdo ví, jestli tam někdo šel a udělal stopu. Bylo to na palici. Potřebovali jsme najít relativně mírný ale zas rozumně vysoký kopec, kde se začíná až tak aspoň ve 1300m. Moc takových tu není, ale nakonec jsem ještě jeden objevil. Eggerberg. Začátek v cca 1400m u lamí farmy v horním Nosslachu, konec 2280m. Placatý hřeben se sklony maximálně 20 stupňů. Nejprve se stoupalo smrkovým a pak modřínovým lesem k nějakým starým důlním dílům. Potom už řídkým lesem a nakonec po otevřené pláni až na vrchol Nosslachjoch. Odtud pak po hřebeni přes sedélko na samotný Eggerberg. Při sjezdu jsme si to namířili nejdřív šikmo pod jakousi boudu, v mapě nazvanou Skihutte, a sníh byl sice trochu utažený, ale fajn. Pak už jsme jeli kolmo dolů "zahrádkou" řídkých malých smrčků a jiných stromů a keřů, nádhera to byla a sníh byl ještě lehký, jak peřina. Níže potom houstl jak les tak sníh. Les ale zůstal stále dosti světlý na to, aby jím šlo krásně jet a sníh sice zhoustl místy dost, ale pořád to šlo. Sjeli jsme kolem seníků na jakousi cestu a po ní až k chatě Nosslachhutte. Kupodivu byla otevřená a tak jsme si dali pivo a polévku. Seděli jsme venku a chytali sluneční paprsky, když zrovna mraky slunce odkryly. Pak jsme po cestě sjeli až k autu.


6. března 2024: Vyrazili jsme do Alp. Měl jsem chuť letos změnit trochu destinaci a dát po letech opět Lungau, jenže zima je naprd a tak jsme se rozhodli neexperimentovat a vsadit zas na "jistotu" známých míst Selrainu. Když jsme včera projížděli Mittentwalde, byl to celkem smutný pohled. Pršelo, po sněhu ani stopy, nikde ani noha. V Seefeldu byly už jen sem tam zbytky běžeckých tratí, jinak nic. A zádumčivé přítmí, kdy se kdekdo shání po špagátu ;-). V noci pak začalo pršet a lilo celou noc, přičemž k ránu v Birgitz přešel déšť do mokrého sněžení. Dopoledne to pak přešlo zas do deště a viditelnost mizerná. Kamery v horách taky ukazovaly jen bílé nic ale díky meteostanicím jsme věděli, že na Brenneru už je teplota pod nulou a napadlo tam něco mezi 30 a 50cm sněhu. Takže po dlouhém, pomalém a váhavém ránu jsme za poledního odbíjení kostelního zvonu vyrazili na Sattelberg. To je taková jistota, kterou jsme objevili minule, když jsme bydleli v Trinsu a počasí bylo taktéž nahovno. Z parkoviště pod mostem jsme šli na lyžích jen díky tomu, že čerstvě nasněžilo, jinak by tam byla už jen holá louka, ale tak o sto výškových metrů už bylo sněhu celkem dost a u Sateelbergalmu ho bylo mraky. Nahoře na hoře nebylo vidět na krok, takže vrcholek sjezdu byl dost prekérní, ale od hranice lesa už to bylo pěkné, i když nohy v tom hlubočáku bolely a musel jsem často zastavovat. V Almu jsme si dali pivo a polévku z Graukase a potom jsme si zopákli výstup k hranici lesa a sjezd po bývalé sjezdovce. Prima byl i sjezd dolů od Almu k autu. V Birgitz večer zas ještě pršelo.


4. března 2024: Už včera odpoledne se inverze rozpustila a odpoledne bylo slunečno a dosti teplo. Běželi jsme na Prosečský hřeben v krátkém rukávu. A dneska jsem přes poledne vyrazil poprvé na kolo. Bylo také slunečno a asi 14 stupňů, takže v dlouhých čapákách s chlupem mi bylo pěkně vedro.


29. února 2024: Jeden z meteorologických jevů, který jsme letos ještě nezažili, je pořádná inverze. Tak teď je to tady. Už třetí den panuje hnusná mlha a pod ní syrovina. Dneska ráno cetou do Prahy bylo inverzní roložení teploty znát, protože v Liberci byly ráno +4 stupně, zatímco v Praze -2 stupně. Hranice oblačnosti je ale tentokrát dost vysoko, takže slunce není ani na horách.


25. února 2024: K narušení toho polárního víru nejspíš opravdu došlo, protože zonální cirkulace je pryč. Zesílily Azorská i Sibiřská anticyklóna a situace nad Evropou je teď mnohem komplikovanější. Bohužel ale ony vpády studeného vzduchu od severu se vyskytují jinde, nad Británií, a u nás jsou to spíš vpády teplého vzduchu od jihu a nadále hnusné počasí. Ve čtvrtek pršelo celý den a spadlo zase asi 30mm. Zima je asi s nejvetší pravděpodobností pryč. Včera v noci se nakrátko ochladilo a na hory dokonce napadlo 5cm sněhu, přičemž během dne se mělo vyjasnit. To nás opět ještě zlákalo zkusit někde lyže. Nevěřil jsem svým očím, když jsem viděl, že ještě upravili Promenádní, Kasárenskou a okolí. Takže jsme ráno jeli na Mořinu a v 9 vyráželi po trati. No, bylo to hodně hraniční, řekl bych ;-). Místy holý asfalt překrytý vrstvičkou sněhu, místy přeoraný firn smíchaný s pískem. A pak místy celkem fajn trať. Hlavně druhá půlka Pod Černým vrchem a celá Kasárenská byly fajn, pak taky neupravená ale krásná odbočka z Kasárenské k Protržence. Ale při návratu už nový poprašek odtál a například ze Smědavy na kiosek to už byl holý asfalt, takže jsme šli po kraji silnice po mokré trávě :-).


19. února 2024: Včera nám byl dopřán slunečný den. A nejen den ale i předcházející noc, což spolu s utišením větru po delším čase způsobilo mrazivé ráno. Vyrazili jsme hledat sníh :-). Pochopitelně do Krkonoš, kam jinam. Šly nějaké hlášky, že prý snad na Terexu sníh je a že to tam i protáhli ještě rolbou, takže jsme jeli k celnici. Tam nebylo po sněhu téměř ani památky, ale bylo tam pár aut a nenechali jsme se odradit. Holým lesem jsme si to zkrátili na rozcestí a potom jsme dál po téměř holé cestě stoupali s lyžemi v ruce nahoru. Asi po kilometru, když trochu ustoupil vysoký les, se objevil. Sníh. A dokonce fakt upravený rolbou. Přimrzlý, rychlý a pěkný. Polovinu Terexu to bylo super, snad až na stopy toho jediného pěšího kokota, který nemohl jít po kraji ale musel štrádovat prostředkem a nadělal do mašestru díry, které pak zmrzly a trochu komplikovaly prudší sjezdy, kde bylo třeba plužit a ty zmrzlé díry a hroudy byly nebezpečné. Prekérka nastala až později, kde upravenou trať rozorala čtyřkolka a poté, co to v noci zmrzlo, se trať z luxusní stala jen obtížně jetelnou. No co, aspoň svítilo sluníčko. Z Vosecké jsme pak jeli na Vrbatovku a protože všude byl hladký pevný firn, dalo se skvěle bruslit kdekoliv. Rozdupané cesty nám proto vůbec nevadily, neb jsme jeli vedle a pak to i maličko řízli přes Krakonošovo. Vládce hor naštěstí asi spal a neseslal na nás psí počasí. Ani sojka práskačka se neobjevila. Zpět jsme jeli stejnou cestou a Terex byl už na sluníčku místy dost kašovitý. Celkově to byl nádherný výlet.


17. února 2024: Celý týden bylo naprosto nezajímavé, teplé a spíš hnusné počasí. Za zmínku snad stojí sobota, kdy jsme byli běhat v Klokočkách a bylo slunečno a teplo na kraťasy a tričko. Jinak to prostě stojí za prd, západ a zase západ. Anglie. Atlantik. Ach jo. Ve čtvrtek jsem běžel přes Maliník a tam není v podstatě po sněhu ani památky, jen pár malých flíčků v lese a mlha, že by se dala krájet. Jsem žádostiv, jak se věci budou vyvíjet dál.


10. února 2024: Podle modelů by v nejbližších dnech údajně mělo dojít k rozpadu "polárního víru" nad severním pólem a to by mohlo učinit přítrž zonálnímu proudění, zvlnit polární frontu a přinést nějaký vpád studeného vzduchu od severu. Trochu už se to rýsuje, tak snad to klapne.


7. února 2024: Dnes nás na severu lízl okraj oblasti studenějšího vzduchu ze severu. Na grafu teploty je vidět krásný schod o několik stupňů během necelé hodiny. Teď večer je už lehce pod nulou a sněží. Bohužel už zítra odpoledne zas bude po ptákách a západ obnoví svou vládu.


3. února 2024: A je to tady zas. Západ se k nám tlačí s plnou silou. Izobary se zase staly téměř rovnoběžkami a je zataženo, větrno, mokro a teplo. Hádám, že Padesátku dneska odvolají, protože v nižších partiích hor není sníh téměř žádný. Naopak ve vyšších, zejména nad 1000m n.m. je ho hodně, ale to je z pohledu závodů v Jizerkách prd platné.


30. ledna 2024: Tlaková výše se dostavila v sobotu a nakonec přece mírné ochlazení přinesla. A taky krásné počasí, takže jsme v neděli vyrazili do Krkonoš. K mému překvapení se dalo stoupat od parkoviště vpravo strmou loukou až na hřebínek a cestu vedoucí na Dvoračky. O kus dál se od cesty odpojila stopa vpravo a my ji vzali, takže jsme se nakonec dostali na modrou značku vedoucí podél Huťského potoka a po ní jsme vyšplhali na Dvoračky. Byla to fajn cesta, určitě lepší a hlavně klidnější než klasická asfaltka tamtéž. Z Dvoraček jsme vyšplhali nahoru do sedla tentokrát po svahu přímo nad boudou a nikoli po té obvykle blbě schůdné cestě. Na vršku jsme udělali jen trojúhelník U Čtyř pánů a Vrbatka, neboť po rovině jsou ty skialpy přecejen trochu na palici ;-). Sjezd z Lysé na Dvoračky po téže louce kudy jsme vystupovali byl skvělý a červená sjezdovka pak víceméně taky, neboť kromě úplného spodku má jen přírodní sníh.
Včera a dnes ještě přetrvává slunečno a Liberec je zase nejteplejším místem republiky. Ráno jsme měli jen lehce pod nulou, zatímco třeba v Praze bylo mínus šest.


26. ledna 2024: Zimní idylka bohužel dlouho nevydržela a západ se prosadil. Nejprve jsme si zase užili trochu ledovky, potom už jen déšť a husté izobary znamenající silný vítr, vítr a zase vítr. Vážně celkem humus. Dneska v noci se konečně vyjasnilo a vítr utišil, tak jsem ráno chtěl na běžky, ale poté, co jsem si včera v sauně vyslechl, že to stojí celkem za prd a zápisy v "kam za sněhem" to potvrdily, jsem se na to vybodnul. Nejbližší výhled je sice obnovení tlakové výše, ale rozpláclé jak brambora, se středem nad Středozemním mořem a tvořícím severně od nás opět izobary připomínající rovnoběžky. Tak snad bude aspoň hezky když už nebude zima.


21. ledna 2024: Na víkend počasí uvařilo tlakovou výši a jezero studeného vzduchu nad střední Evropou, které zatím odolávalo atakům atlantické cirkulace od západu. Bylo nádherné mrazivé slunečné počasí, v noci byly mrazy místy i dvouciferné. Ačkoli soudě podle množství sněhu v Liberci by se to nezdálo, na horách přecejen napadlo v předchozích dnech poměrně dost sněhu a tak jsme v sobotu byli na Polevsku. Pravda, úplně ideální sněhové podmínky nebyly, ale projeté skůtrem to bylo a bylo to fajn. Hlavně proti Jizerkám, které o víkendu praskaly ve švech, to byl klídek a pohoda. Dneska jsme pocourali na pásech po Ještědském hřebeni. I tam je sněhu celkem dost, dokonce jsme byli i u naší oblíbené skály. Velkou změnou je, že Pláně jsou zasněžované a tak je lanovka v provozu.


18. ledna 2024: V noci nás od jihozápadu "lízl" teplý sektor frontálního systému. Večer bylo ještě mínus jedna, ale už pršelo, takže se tvořila pěkná ledovka. V noci teplota stoupla mírně nad nulu, ale ráno už zase mrzlo. Dnes opět trochu sněží.


14. ledna 2024: Mácháč zamrzl. Přestože teď ke konci týdne mrazy polevily, stačilo pár dní s nočními dvoucifernými mrazy a i denní teplotou hluboko pod nulou k tomu, aby zamrzly rybníky a tak jsme si mohli užít parádní bruslení na dlouhých nožích. Led byl silný asi 7-10cm a vetšinou krásně čirý a hladký. Zpíval, ale nepraskal a nikde nebyly vidět náledě. Nakroužili jsme tam přes 40km a byli jsme moc spokojení.



10. ledna 2024: Liberec nepatří mezi nejteplejší místa v republice, přesto se to tak občas semele, že to chvíli může platit. Po dvou dnech docela silných mrazů (včera k ránu -15°C) bylo sice dnes ráno ještě mínus deset, ale teď po obědě už je skoro dva nad nulou, což je nejvyšší teplota na celé mapě republiky :-).


7. ledna 2024: Jak Aladin pravil, tak se stalo. Máme tu celodenní mrazy, od včerejšího odpoledne teplota vytrvale klesá a blížíme se k dvoucifernému mrazu. Na jihu a jihovýchodě dnes sněžilo, u nás bohužel nic.


5. ledna 2024: První týden nového roku změnu zatím také nepřinesl, stále máme západní proudění a déšť, přeháňky a vítr. Orlice v Nekoři je opět na 110cm, protože přítok do přehrady zase vyskočil včera přes 50 kubíků. Vše je tak nacucané, že se prakticky žádná voda už nevsakuje. Nicméně už je ale víceméně jisté, že na samém závěru týdne ke změně opravdu dojde. Vládu převezme anticyklóna, která ze vytváří nad Severním mořem, a ta k nám pošle pěkně ledový sibiřský luft. Nad Alpami sice bude tou dobou níže, která přinese sníh do jižních, možná jihovýchodních oblastí země, ale k nám asi moc ne. Tak snad aspoň zamrznou vodní plochy a bude bruslitelno.


1. ledna 2024: Počasí na závěr roku žádnou změnu nepřineslo. Sychravé a vlhké západní proudění s teplotami několik stupňů nad nulou není nic příjemného, ale stejně nám to nezabránilo jít se dvakrát proběhnout na Studeňák a na Slivestra vyrazit na Severomoravskou. Sníh už skoro nikde nebyl, jen na vrcholu Jeřábu v otevřených partiích leželo něco málo firnu. Řeka už nestoupala, průtok nejprve zarazili na 10 kubíkách a potom ho zvedli na 15. Díkybohu si dělají rezervu, protože ona ta přehrada je celkem mrňavá a samotný retenční prostor toho zas tak moc nepobere. Model GFS už několik dnů celkem konzistentně slibuje, že na konci týdne přijde zase zima a mráz. Už mu začínám věřit.


29. prosince 2023: Izobary nad Evropou se dnes dají splést s rovnoběžkami. Nad středomořím tlak vysoký, na severu nízký a u nás máme zonální proudění. Je teplo, ale neprší a trochu prosvěcuje sluníčko, takže docela dobrý.


27. prosince 2023: Oba svátky vánoční byly příkladem mimořádně hnusného počasí v západní atlantické cirkulaci. Pršelo nebo mrholilo, fičelo, teplota kolem devíti stupňů. Na některých řekách se zvedly hladiny až na povodňové stupně, například do Pastvin přitékalo v pondělí 80m3 na vteřinu a hladina stoupala tak, že zvedli odtok a v Nekoři teklo 40m3 a hladina byla přes 130cm. Chvíli hrozilo, že budou zvedat na 50, což by už asi ohrozilo i chaloupku, ale nakonec k tomu nedošlo a tak snad zůstalo jen u zatopené zadní zahrady. Dnes v noci se k nám probojoval od jihu vliv výše a vyjasnilo se, takže teplota klesla pod nulu. Na horách, hlavně ve východní polovině, kupodivu sníh zbyl a tak se dneska běžkovalo pěkně, ovšem byly to totálně jarní podmínky.


24. prosince 2023: Turbulentní počasí pokračovalo i den před vánocemi, jen s tím rozdílem, že hranice sněžení klesla, takže během dne napadlo v Liberci asi 25cm sněhu a sněžilo ještě večer. Na horách samozřejmě sněžilo také, a protože to měl být poslední mrazový den v tomto roce, šli jsme odpoledne na běžky. Sněhu byla opravdu fůra, klasika byla asi lepší volba a i směs modrého extra s fialovým se nakonec ukázala jako celkem dobrá, i když trochu to přece přimrzalo. Na tyči už bylo 65cm a je velká škoda oteplení, které přišlo už během noci, protože to se sněhem nejspíš hodně zamává. Teď už sníh dole ve městě úplně teče.


22. prosince 2023: Včera jsme zažili dost turbulentní počasí. Mohutná výše nad Azorami a hluboká níže nad jižní Skandinávií se postaraly o vichřici s nárazy na hřebenech kolem 25m/s a intenzivní déšť skoro celý den. Nisa v Liberci večer stoupla na 1.SPA. V noci se pak ochladilo, takže začalo i sněžit, ale celkově srážky ustávaly a hladina řeky zase klesla. Na horách připadl sníh, Béďov hlásí 25cm, ale vítr se moc neuklidnil, takže to tam asi moc příjemné nebude. Uvidíme, třeba zítra...


18. prosince 2023: Dneska to vypadá na výraznou inverzi. Jsme pod vlivem tlakové výše a proudí to k nám od jihozápadu. Noc byla po dlouhé době jasná a v údolích pěkně přimrzlo, dokonce i silnice byly ráno slušně namrzlé. Zato na hřebenech hor je už teď za svítání teplo, kupříkladu Sněžka má 3,5 stupně.