Deník nejen o počasí

Archiv

2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003
Meteozáznamy 2017


31. prosince 2017: Závěr roku byl ve znamení velmi výrazného oteplení. Opolední maxima šplhala na některých místech až k deseti stupňům.


30. prosince 2017: Dva dny vydrželo zimní počasí a oba jsme strávili na běžkách. Včera odpoledne jsme si za celkem pěkného počasí a posléze měsíčného večera projeli na skate východní část Jizerek včetně celého sněhuláka a dneska jsme to vzali turisticky na klasiku z Harrachova přes Orle, Jizerku, pak zadem za Středním hřebenem na Smědavu a kolem Protržené přehrady do Josefáče. Kus před Smědavou začalo chumelit a během chvíle napadlo několik centimetrů sněhu, takže stopa zapadala, protože už byl večer a ty davy lidí, co přes den ucpávaly stopy, se už stáhly zpět z hor pryč. Měkký čerstvý sníh jel krásně tiše a lehce a nikde nikdo nebyl. Jen na Mariánskohorských boudách se mihotala stvětélka v oknech dvou chalup.


28. prosince 2017: Jedna z tlakových níží se vysunula víc na jih a vytvořila samostatné jádro nad Itálií. Za ní právě dochází k ochlazení, takže zítra snad bude zas jeden zimní den. Zajímavostí tohoto ochlazení je, že přichází od jihu. Italská níže ale nebude mít zřejmě dlouhého trvání a izobary se záhy opět srovnají s rovnoběžkami. Chělo by to, aby se Azorská výše vysunula víc k severu, ale zatím to nevypadá, že by se jí to mělo podařit.


25. prosince 2017: Cirkulaci nad Evropou teď v převážné míře určují dva útvary. Nad jižní Evropou se táhne pás vysokého tlaku propojující azorskou a sibiřskou anticyklónu, na severu je obrovská oblast nízkého tlaku skládající se z mnoha jader. Převažuje západní proudění, srážek není moc, ale mokro je všude víc než dost po roztátém sněhu z minulého týdne. Šedivá inverzní oblačnost neláká moc ven.


24. prosince 2017: Obleva pokračuje a vrcholí, venku je sedm stupňů. Na Kvíčale pravděpodobně muselo být na počátku týdne spousta sněhu, protože ještě včera bylo cestou na Čížkovy Kameny v místech mimo les dost sněhu a v něm zbytky stop od lyží. Cesty byly ledovaté a běžecké kolečko jsem si mohl dát jen díky tomu, že jsem si koupil boty hřebovky.


21. prosince 2017: Obleva, typická pro toto období, se dostavila a vrcholit nejspíš bude právě v neděli.


19. prosince 2017: Včera ráno bylo na Jizerce -23°C. Večer pak přišla fronta a napadlo asi 5-10cm sněhu. Dnes se už začíná projevovat oteplení, zatím spíš mírné.


18. prosince 2017: Včera se ochladilo, v přeháňkách ještě připadlo něco sněhu a dneska už byl krásný jasný zimní jiskřivý den, kdy teplota zůstala pod nulou i v nižších polohách. Jasno vydrželo až do večera, takže když jsem se byl projet na klasiku "po kanále", byla pěkná kosa, ale tisíce hvězdiček. Na Hřebínku bylo mínus devět. Podmínky na horách jsou výborné a i na zahradě v Liberci leží dvacet centimetrů sněhu.


17. prosince 2017: V pátek dopoledne sněžilo jako blázen. Dole to sice spíš tálo, ale nahoře utěšeně přibývalo sněhu a večer bylo na měřící tyči za Bílými Buky už 70cm sněhu. Včera už protáhli celou magistrálu. Na místech, kde jeli poprvé, to bylo měkčí a pomalé, ale jinak cellkově krása. Dnes v noci napadlo dalších 15cm sněhu, dole opět mokrého.


14. prosince 2017: Houpačka pokračuje. V úterý se opět ochladilo a na hory se vrátil celodenní mráz, dnes v noci trochu nasněžilo i dole, ale zas se mírně oteplilo. Okluzní fronta v silném severozápadním proudění přinesla i bouřku.



11. prosince 2017: Počasí jak na houpačce. V noci přešla teplá fronta a z večerních mínus tří stupňů je najednou ráno plus tři a večer dokonce plus osm. Sníh dole je úplně pryč. Tentokrát ale to oteplení probíhalo postupně a tudíž nemělo derivaci typu diracova impulsu jako minulý týden. Frontu přinesla hluboká tlaková níže, kterou zase pojmenovali, tentokrát Yves. Jádro má jen 985hPa. Zejména na severovýchodě má foukat až 150km/h.


10. prosince 2017: O víkendu panovala zima. V pátek na hory připadlo trochu sněhu a tak na sobotu upravili magistrálu. V sobotu zas připadlo a tak v neděli zas upravili. My jsme ale klidný víkend strávili v nížině Polabské, v lázních Poděbrady. Bydleli jsme v posledním patře hotelu Tlapák, nově opravené budovy z třicátých let nacházející se přímo v centru lázní. V Polabí bylo celkem slunečno a užili jsme si to. I podél Labe jsme se v sobotu pěkně proběhli. Dneska odpoledne jsme ještě vyrazili sklouznout se do Béďova. Váhal jsem, protože Aladin vyhrožoval vichřicí až 20m/s, ale zdálo se, že odpoledne zas tolik nefouká, tak jsem si řekl, že se třeba Aladin přepočítal. Nepřepočítal. První polovinu cesty byl ještě sice vítr jakž takž a hlavně v zádech, takže to bylo v pohodě. Sníh byl luxusní, úplně jiná liga než ve čtvrtek. Ale na Máří, tam už běsnily živly a začalo i hustě chumelit, takže jsme to otočili. Cesta zpět byla hančovina největšího kalibru.


7. prosince 2017: V úterý ráno poprvé upravili z Bedřichova magistrálu, tak jsem to byl dnes ráno vyzkoušet. Sněhu je málo, bylo to dost rozorané a zmrzlé, takže žádná hitparáda. Ale na první svezení na začátku prosince to nebylo špatné.


6. prosince 2017: Včera dopoledne přecházela teplá fronta. Ráno ještě sněžilo, ale v poledne se skoro "skokově" oteplilo o tři stupně a tak zas všechen sníh dole roztál. Na horách to snad vydrželo, i když i tam bylo lehce nad nulou. Teď se naštěstí zas mírně ochlazuje.


4. prosince 2017: Víkendové počasí se docela povedlo. V oblasti vyššího tlaku bylo chvílemi i polojasno a lehce mrazivo. Na Kvíčale sníh nebyl, ale na loukách nad Markoušovicemi ho trochu bylo a zmrzlý lehce poprášený les na Čížkových kamenech měl nádhernou atmosféru. Když se k tomu přidaly nízkým sluncem nasvícené Krkonoše, byla to krása. Dnes ráno jsme se dočkali první skutečné sněhové nadílky v Liberci, napadlo asi 5cm.


1. prosince 2017: Ani během týdne se situace nezměnila. Ačkoli mělo na horách sněžit téměř každý den a napadnout 30 až 50cm sněhu, napadlo nakonec stěží 15cm a to je málo na to, aby to zmemožnilo dřevorucům jezdit po cestách auty a traktory. Lyžovačka se tedy zatím nekonala.


26. listopadu 2017: Ochlazení se opravdu dostavilo, v tom se modely nezmýlily, ale co se množství nového sněhu týká jim to úplně nevyšlo. Nepřipadl totiž zatím skoro žádný sníh. Včera jsme byli se podívat na Jizerce. Sněhu tam moc není, ale nebýt toho, že jsou cesty rozježděné od aut, tak by stopa být mohla a lyžovat by se dalo. I upravit by to asi skútrem šlo.


23. listopadu 2017: Nad Británií se vytvořila protáhlá mohutná cyklóna, kolem které to k nám fouká od jihozápadu. Takže se oteplilo a například na Labské boudě je dnes ráno skoro o deset stupňů tepleji než na počátku týdne. Zároveň se projasnilo a tak máme po dlooouhatánské době příjemné vlahé ráno a čeká nás slunečný den. Doufejme, že sníh za tři dny oblevy nestačí roztát, protože už v neděli by se níže měla odstěhovat na sever a mělo by se tudíž opět výrazně ochladit a spadnout nějaký sníh. Počátek prosince by tedy mohl přinést první lyžovačku.


19. listopadu 2017: Na Moravě jsme se tentokrát opravdu moc nezahřáli. Bylo sychravo, kolem pěti stupňů, chvílemi pršelo, dnes dokonce i sněžilo. Přesto jsme navštívili všechna obvyklá místa - Mikulov, Sirotčák, Stolovou Horu i Dívčí Hrady.


16. listopadu 2017: Přestože nám momentálně vládne anticyklóna, je většinou zataženo a to i na horách. Pouze kousek Šumavy a část Moravy si užívá trochu slunce. My jedeme na Moravu dnes a moc se tam tentokrát neohřejeme. Usoudil jsem, že brát si silničku by nemělo smysl. Kromě poloh nad 900-1000m sníh už roztál, ale od neděle opět začne padat a středa vypadá nadějně.


12. listopadu 2017: Sníh a polojasné počasí, které bylo vidět na kamerách ve vyšších partiích Krkonoš, mě vylákalo vyjet na Mísečky pozdravit sníh. Bylo ho tam překvapivě hodně, tak 20cm, a naprostá zimní idylka. Sice se zatáhlo a padla trochu i zas mlha, ale i tak tam bylo hezky. Dokonce i lyžaři vyrazili a to včetně skialpinistů. Vyšplhal jsem na Medvědín, pak šel po hřebeni směrem na Vrbatku a po silnici jsem se zas vrátil dolů.


11. listopadu 2017: Venku je listopad, ten hnusnej měsíc. Dnes na Martina se ale udělalo maličko lépe a svatý muž přijel na svém koni aspoň do hor. Sněžná čára leží kolem 800m n.m. To v Alpách už je sněhu mnohem víc a podle blogu Lawinenwarndienst Tirol první nadšenci vyrazivší na túry hlásí ve vyšších nadmořských výškách toller Pulverschnee.


4. listopadu 2017: Předpovídání zasadních změn meteorologické situace na týden dopředu jde modelům relativně dobře. Dnešní den je ale příkladem toho, že i samotná konkrétní předpověď počasí na určitý den občas vyjde týden dopředu poměrně přesně. Už od minulého víkendu totiž modely slibovaly v oblast vyššího tlaku a slunečný, relativně teplý den, jediný v tomto týdnu. Jak modely řekly, tak se stalo :-).
Aktualizace: Nechval dne před večerem. Nakonec se zcela zatáhlo vysokou oblačností a k tomu přibyla na horách nízká vrstva mlhy. Šli jsme výlet z Josefáče do Bílého Potoka a vrcholu Jizery bylo příšerně - mlha, zima jako blázen a silný vítr. K tomu zbytky sněhu a všude mraky bláta. Až na Frýdlantském Cimbuří jsme se z mlhy dostali ven a slunce přes vysokou oblačnost trochu svítilo. Vichřice byla ale veliká, voda v kamenném hrnci u vrcholového kříže se točila ve víru jak kdyby to byla obrovská výlevka.


3. listopadu 2017: Byl jsem se proběhnout v Liďákách. Nejprve jsem si říkal, že po nedělní smršti nikde moc žádných stop není. Kromě dvou padlých stromů cestou nahoru nic. Ale potom v traverzu pod Výšinou to bylo horší. Bylo to skoro neprůchozí, celá krajní řada stromů tam lehla.


30. října 2017: Po větrné smršti přichází uklidnění, projasnění a ochlazení. Na horách leží při teplotě kolem nuly jiskřivý poprašek sněhu.



29. října 2017: Orkán, který přes střední Evropu přechází, pojmenovali Herwart. Zatím to vypadá, že ani síly Kyrila z ledna 2007 ani Emmy z března 2008 nedosáhne, ale i tak je venku docela peklo. Na většině území zatím nárazy větru nepřesáhly 20-25m/s, ovšem na Milešovce to byl dvojnásobek - 42m/s. A to už je zatraceně dost. Vsechny dnesni orientacke zavody byly zruseny.



27. října 2017: Modely zpřesnily předpověd na neděli, která je vidět na mapce ze včerejška. Střed níže bude nad Pobaltím, rozdvojí se a propadne se někam k 970hPa. Takže gradient nad střední Evropou bude obrovský. Ale Kyril měl střed ještě hlubší, 960hPa.


26. října 2017: Včerejší den byl velmi teplý, i když spíš šedivý a zatažený. Ale k večeru v Drábských nakonec bylo hezky a i problesklo pár slunečních paprsků. Byl jsem běhat relativně nalehko a bylo mi vedro. Noc byla také velmi teplá, nicméně to končí, protože situace avizovaná modely už na začátku týdne, t.j. ochlazení a dokonce sněžení i vnižších polohách, se stává čím dál jistější.


23. října 2017: Víkend začal otáčet kormidlem počasí. V noci na neděli přecházelo výrazné pásmo deště, takže to vypadalo, že závody ve Skokovech poblíž Kosti budou tragédie. Ale naštěstí jsem startoval až po poledni a a to už fronta přešla a dokonce se oblačnost trochu protrhala, takže les byl sice "šťavnatý" ale bylo celkem příjemně a šel jsem to jen tričku. Ve skalách jsem dvakrát trochu zakufroval, takže výsledek nic moc. Dnešní ráno přineslo od severu další ochlazení a totální hnus. Zima, vítr, déšť. Podle modelů se vytvoří nad Británií výše a Norskem níže, takže dojde možná i na sněžení.


19. října 2017: Dnes byla nízkou oblačností zalitá už od rána celá republika. V jižních oblastech se ale přece jen během dne rozpouštěla, zatímco u nás na severu spíš během dne houstla, pokud ovšem nepočítám Frýdlantsko, kde byla opět modrá obloha. V Liberci bylo tak napůl, slunce prosvítalo přes mraky a bylo relativně příjemně. Ale když jsem jel odpoledne na kole do Turnova, bylo to peklo. Na Záskalí nebylo v podstatě vůbec vidět, teplota spadla na deset a silnice byla úplně mokrá jak se na stromech mlha srážela a padala v podobě velkých kapek na silnici. Hnusnější počasí na kole už dlouho nepamatuju.


18. října 2017: Mlhy k podzimu patří, zejména v obdobích vlivu anticyklón a teplého proudění. Takže není nic divného, že se dnes žlutošedá barva na družicových snímcích vyskytovala hojně. Ale nezdá se mi zase až tak obvyklé, aby se pole nízké oblačnosti posouvalo ve směru proudění vzduchu jako by to byla oblačnost frontální. Vytváří se, rozpouští se, ale málokdy se přesouvá aniž by měnilo svou velikost a tvar jako tomu bylo dneska. Díky tomu jsme měli až do druhé hodiny odpoledne víceméně jasno ale pak najednou padla deka. Další zajímavostí bylo, že modely tentokrát nízkou oblačnost předpověděly poměrně přesně, což tak není zrovna pravidlo.


16. října 2017: Tak to vyšlo. Už od soboty je slunečné počasí a tady v Budapešti je opravdu babí léto. Přes den je tak 23 stupňů, takže se dá chodit v tričku a sedět na zahrádkách nebo v parku. Na včerejší běh bylo naprosto ideálně, lepší počasí jsem si nemohl přát. Byl to nádherný závod, výborná atmosféra a časy 2:37 (já) resp. 2:51 (Ráďa) jsou taky důvodem ke spokojenosti. Večer jsme si zašli do lázní Szt. Lukács, abychom se trochu "vyléčili" z bolavých nohou. Dnešek jsme si taky ještě užili naplno. Ráno jsme si koupili celodenní jízdenku na MHD, sjeli tramvají po proudu Dunaje až k poslednímu mostu "vnitřního" města a chtěli jet lodí D12 zpátky. Jenže na nástupišti byla vylepená cedule, že dneska tam loď nestaví. Naštěstí jsme stihli dojít o stanici dál. Vystoupili jsme na Margit Sziget, trochu se prošli a pak jsme jeli zas na zubačku č. 60 směr Szechenyi Hegy. Cestou jsme se ještě v masné "cukrárně" na Kalman Teru najedli. Zubačka jela jen do půlky, zbytek jel náhradní bus. Parky na kopci byly ještě hezčí než před dvěma lety, protože bylo teplo a na stromech bylo barevné listí. Vypekla nás ale lanovka, byla mimo provoz kvůli údržbě. Museli jsme tedy tím krpálem dolů na autobus pěšky a to dost bolelo po tom včerejším běhu. Pak jsme se ještě povozili tramvajemi, zašli na večeři do sámošky Szeráj a už za tmy jsme se ještě znovu svezli lodí, tenokrát zpátky po proudu.


10. října 2017: Počasí řídí hluboká níže nad Islandem a druhá nad Polskem, takže proudění je studené a zatraceně vlhké. Slovo "nevlídno" je velmi slabé na výstižný popis toho, jak venku je. Ale zdá se, že by se mohlo trochu blýskat na lepší časy, neboť modely už delší dobu vytrvale naznačují, že by se konečně u nás mohla usídlit anticyklóna. Například v neděli na maraton v Budapešti by mohlo být až 21 stupňů, což by bylo naprosto ideální. Kéž by to vydrželo aspoň dva tři týdny..


8. října 2017: Ve čtvrtek v noci nakonec foukalo poměrně dost a kupříkladu to zdemolovalo připravené shromaždiště orienťáckých závodů v Červené Vodě. Tam my jsme ale nebyli, jeli jsme jen na Kvíčalu a v sobotu dopoledne zajeli na závody do Police nad Metují. Počasí bylo všelijaké, většinou totální humus, ale chvílemi se i trochu projasnilo jako například v sobotu odpoledne. Na Čížkových Kamenech bylo ale dneska počasí strašidelné.


4. října 2017: Zítra se má přes nás od západu až severozápadu přehnat hluboká tlaková níže, snad pozůstatek některého z hurikánů u amerických břehů. Sdělovací prostředky se hemží varováními, modely předpovídají vítr až 120 km/h. Přitom střed té níže má mít jen 990hPa, což má na hony daleko ke Kyrilovi, se kterým to ve zprávách srovnávali. Ten měl kolem 960hPa. Samozřejmě, vítr je dán gradientem a nikoli absoultni hodnotou tlaku, ale stejně to zase spíš vypadá na hysterii, jakých je v dnešní degenerované době spousty. Prostě bude trochu víc foukat, no ;-).


2. října 2017: Prodloužený víkend nakonec vyšel hezky. Ne, nebylo žádné vedro, ale bylo vesměs slunečno, takže pokud zrovna nefičel ledový vítr, tak těch 14-18 stupňů bylo docela fajn. V pátek jsem byl na silničce v Ráji a při posezení v Cafe Kolej jsem se krásně vyhříval. V sobotu na orienťáku v Bedřichově to byl ledový vítr, kdo mírně kazil celkový dojem. Nedělní závody Jizerky Run Race nakonec proběhly za ideálního počasí, protože vítr se zklidnil a blížící se fronta se zarazila na západ od nás, takže vydrželo slunečno a na běh příjemně.


27. září 2017: Babí léto? Leda prd. Ačkoli rozložení tlakových útvarů v přízemní vrstvě by tomu odpovídalo, ve vrstvách vyšších se stále děje cosi podivného a tak je stále hodně oblačnosti a vlhkosti. Aspoň už ale není taková zima. Včera bylo kolem dvaceti, když pominu údolí mezi skalami v Ráji, kde teploměr na cyklokompjutru spadl na hnusně vlezlých šestnáct a silnice tam byly mokré jako kdyby právě přestalo lejt.


24. září 2017: Léto skončilo. A skončilo poněkud nevesele. Zatímco loni bylo září teplé, slunečné a příjemné, letos je velmi chladné a deštivé. Tetno víkend tomu nasadil korunu. Ještěže jsme včera v Raspenavě na MČR v orienťáku překvapivě nepostoupili ;-), jinak bychom museli dneska do toho mrholení a humusu znova. Poslední dny si srážky užívá hlavně Morava, jako by počasí chtělo nahnat to, co během roku zameškalo. Léto bylo totiž především na Moravě velmi suché a horké. Často a opakovaně se hlavně v srpnu objevovalo výrazné rozhraní teplot mezi západem a východem republiky s rozdíly přes 15 stupňů. Sucho bylo i v jiných částech země a vlastně v celé Evropě, zejména jižní. U nás na severu sice možná napršelo také méně než je průměr, ale jako suché bych rozhodně toto léto v Jizerkách nehodnotil. Tráva rostla jako vzteklá :-).


22. září 2017: Ačkoliv by se podle modelu přízemního tlakového pole mohlo zdát, že nás čeká krásné babí léto, není tomu tak bohužel. Podle všeho bude škodit výšková tlaková níže, takže počasí sice bude o něco lepší než ten humáč, co je teď, ale žádné teplé a jasné podzimní dny asi bohužel očekávat nelze.


20. září 2017: V důsledku tlakové níže točící se nad severní Itálií a Balkánem zasahují moravu jednotlivé frontální vlny a poměrně vydatně tam už několik dní prší.


19. září 2017: Máme podzim jako hrom. Dnes ráno bylo jasno a čtyři stupně, na některých místech mrzlo. Od Turnova se povaluje mlha a od Hradiště je zataženo nízkou oblačností.



17. září 2017: S příchodem září přišla do Evropy i zásadní změna cirkulace, která přinesla do Čech deštivý a studený podzim, takže teplárenské společnosti musely zahájit topnou sezónu. Azorská tlaková výše se protáhla až nad Island a vytlačila odtamtud níži nad Skandinávii. Změna zasáhla i středomoří a přinesla do Francie a Itálie silné bouřky a lijáky. My na Korsice jsme naštěstí takový liják zažili jen jednou, bylo to v noci a zrovna jsme nespali v kempu ale pod střechou v Corte. Takže kromě rámusu houby zle. Druhý den pak bylo zataženo, mlhavo a poměrně zima, takže na koupání v nádherných Cascades des Anglais nebylo ani pomyšlení. Další fenomén, který nám toto počasí přineslo, byl velmi silný vítr, který zejména v pondělí v údolí Restonica opravdu asi dosahoval 100km/h jak předpovídali. U jezera Melo se skoro nedalo stát na nohou. U moře pak byly díky tomu velké vlny (dobrý) a spousta naplaveného rostlinného svinstva u břehu (blbý). Když jsme jeli domů začalo pršet v Livornu a přestalo snad až v Praze, přičemž v Liberci se slejvák opět spustil.


1. září 2017: Včera jsme opět měli obrovské rozdíly teplot mezi východem a západem. Cheb 16°C, Strážnice 32°C. Dneska přišel meteorologický podzim a přinesl vytrvalý déšť. Prší vydatně už asi 18 hodin.


29. srpna 2017: Včera byl nádherný den a tak jsem si naplánoval odpoledne cestou z Prahy vyjížďku na kole. Zaparkoval jsem v Turnově u Maškovy Zahrady a projel jsem se po Ráji - Branžež, Sobotka, Věžák, Vyskeř. Nízké slunce a začínající barvy podzimu dělaly nádhernou atmosféru. Bylo to krásných 60km do míst, kde jsem vlastně letos na silničce nebyl, protože v rámci podvečerních švihů z kanclu v Lberci je to moc daleko.


28. srpna 2017: Včera a v sobotu bylo počasí u nás rozdělené ve směru poledníků a rovnoběžek. Od západu na východ to bylo teplotou, kdy západ měl opět výrazně chladnější počasí než východ, kde teploty překračovaly třicítku. V severojižním směru pak to byly zase srážky, které dělily naše území. Zatímco severní oblasti se obešly téměř beze srážek, na jihu řádily zejména včera dost silné a rozsáhlé bouřky. 'Padaly při nich místy i 2cm velké kroupy. Vezl jsem Emu, Žofku a Jáchyma na orienťácký tábor do Milov kousek od vrcholu Devět Skal a abych trochu využil příležitost, udělal jsem si tam běžecké kolečko včetně výběhu na onen kopec a několik dalších skalních suků. Krajina a příroda je tam krásná, jak na Šumavě.


25. srpna 2017: V Evropě panuje nevýrazné tlakové pole a počasí jakoby nevědělo, co z toho má uvařit. Pondělí a úterý byly chladné a deštivé, ale modely pak předpovídaly výrazné oteplení na tropické hodnoty. To se ovšem nestalo. Ve středu oblačnosti výrazně ubylo, ale zůstalo chladno. Byla nádherná viditelnost a tak se výlet s Rudou, který se za mámou vypravil na návštěvu, náramně vydařil. Včera se přecejen oteplilo přes dvacet, ale žádné vedro, to zas ne. Slunce tlumila vysoká řídká oblačnost.


20. srpna 2017: Víkend byl opět plný "zajímavých" meteorologických událostí. Nejprve v pátek v noci na jihozápadě Čech a na Šumavě přecházely velmi silné bouřky, bílými fleky se to na radaru jen hemžilo. Poblíž Plešného jezera to prý posekalo kus lesa jako obilí. Pak pro změnu na Moravě pršelo trvale až do dnešního poledne a spadlo tam přes 30mm za 24h. Nám se řádění živlů vyhnulo a víkend byl poměrně hezký, i když poměrně chladný.


16. srpna 2017: Azorská tlaková výše a islandská níže by podle modelů měly být určující faktory počasí u nás pro následující období. Měly by se tedy střídat fronty a vpády chladného vzduchu s příjemným slunečným počasím ve výběžcích vysokého tlaku. Po včerejším slunečném a teplém dni by dnešek měl být zrovna takový "frontální" a zítra by se opět mělo počasí zlepšovat.


13. srpna 2017: Teplotní rozhraní se odsunulo na východ a v pátek přineslo do Čech velmi výrazné srážky, během 24 hodin někde napršelo až 40mm a ve východních Čechách to místy mělo destruktivní účinky, však na radaru se to bílými fleky jen hemžilo. My jsme odpoledne jeli do Ostrovce k Jirkovi a Galině Bláhovým na cyklovíkend. Cesta až skoro do Prahy byla děsivá, lilo fakt brutálně, ale pak najedou byla na obzoru čára a za ní modrá obloha. A tím déšť skončil, oba dny jsme měli sice chladné a větrné, ale suché počasí, takže jsme si bajka užili. V sobotu jsme jeli okruh asi 70km na jih přes Kestřany a Sudoměř do Putimi a zpět podél Otavy přes Písek. Zejména druhá polovina cesty byla krásná, skoro by se dalo říct singl podél řeky a pak krásné lesní cesty. Závěr špičkový terének k lávce přes řeku Lomnici, to vše po cyklotrase 12 ;-). Dnes jsme jeli pro změnu na sever až na Orlík a po druhé straně vody, opět spíš lesem, zpět na Zvíkov. Po obědě ve Zvíkovském pivovaru jsme přejeli obě řeky zpět na západ a lesem do Ostrovce. Závěr jsem si dal podél Lomnice sám, k lávce po červené, pak do Ostrovce po modré. Zase jsem si po dlouhé době užil bajka.



10. srpna 2017: Nad naší republikou se tento týden ustavila zajímavá situace. Výrazné teplotní rozhraní rozděluje velmi Moravu a Čechy od severu na jih, přičemž rozdíl mezi nejteplejším místem na jihovýchodě a nejstudenějším na západě by mohl být přes 20°C. Na onom rozhraní občas prší, ale zatím jsme měli tu kliku, že u nás to bylo vždycky v noci.


7. srpna 2017: To už tady dlouho nebylo, aby ranní teplota poklesla na jednociferné číslo. Dnes ráno v Liberci 7°C, Jizeka 1°C a při zemi -2°C.


6. srpna 2017: Konec týdne byl u nás na severu poměrně příznivý. Mírně se ochladilo, ale zůstalo stále docela teplo, a pršelo jen jednou v noci. Výraznější ochlazení přišlo až dneska, což se nám dobře hodilo, protože jsme byli na závodech v Adršpachu a nesmažili jsme se tam ve vlastní šťávě. To včera by se běhalo hůř, ale na kolo to bylo v pohodě. Dal jsem si 100km přes Smědavu, tentokrát ve směru z Tanvaldu. Na jihu Čech a Moravě ale dneska zdaleka nebylo tak příjemně, vydatně tam pršelo a za 24h tam spadlo asi 20mm srážek.


1. srpna 2017: Srpen začal opravdu letním počasím jak se patří, to jest slunečným a velmi teplým. Odpoledne teplota výrazně přesahovala třicítku, maxima dosahovala 37 stupňů. Teď nás čeká další tropická noc a bude asi tropická i v některých horských polohách. Například na Jizerce je teď ve 21h ještě 25 stupňů. Od západu se ale blíží pásmo oblačnosti a dalších bouřek, které může průběh teploty v noci dost ovlivnit.


30. července 2017: Na víkend se počasí celkem umoudřilo. Ještě v pátek dopoledne se honily slejváky, přičemž jeden z nich mne zastihl na trati při orienťáckých závodech v Horním Prysku. Bylo to jako sprcha a v mžiku jsem přes brýle viděl úplný kulový, takže jsem nakupil několik chyb a výsledek tudíž nic moc. Včera už ale nepršelo a tak jsme vyjeli, po dlouhé době zas na horáku, přes Jizerky do Kořenova na Vyhlídku, kde jsme přespali a dneska jsme jeli přes Polsko a Smrk domů. Bouřky nějaké přišly, ale až večer a nás zastihlo jen pár kapek. Na Smrku to byla krása, nádherné výhledy a pohádkový pán s občerstvením, který tam přjel na koni se zapřaženým vozíkem. Nad Krkonošemi byly dneska k vidění krásné oblaky lenticularis dokazující teplé jižní proudění které naráží na hory a stoupá do výše.


27. července 2017: Dnes v noci u nás na severu při trvalém dešti napršelo až 40mm a na Smědé vyskočil 3. stupeň povodňové aktivity.


26. července 2017: Po výrazné frontě s rozsáhlými a trvalými srážkami v pondělí a v noci na úterý přišel včera podzim. Bylo docela hezky, oblačno, čirý chladný vzduch pod dvacet, daleká dohlednost. Zato dnes je den podzimní mlhavý, šedivý, vlhký a ponurý. Na obrázku z druzice je krásně vidět tlaková níže se středem někde nad Polskem a ona fronta, která kolem něj krouží. Ve středním Německu přinesla místy přes 200mm srážek za 36 hodin a záplavy.


24. července 2017: Konvektivní počasí plné bouřek a lijáků pokračovalo i o víkendu. V sobotu jsme tomu ujeli do Prahy. já jsem jel na silničce do Mělníka, tam mne Ráďa vzala do auta a jeli jsme do Prahy. Odpoledne jsme byli na údajně druhé nejošklivější stvbě světa - Žižkovském vysílači. Rozhled byl krásný a bylo vidět, jak buřiny táhnou severně od Prahy. Večer pak byla párty u Nováků. V neděli přes den taky několikrát lilo a až večer se udělalo lépe. Tak jsem si vyběhl na Ještěd.



21. července 2017: Jižní Morava dostala za posledních 24h pořádnou porci deště, takže snad aspoň půdní sucho a riziko požárů není tak velké. Modely neměly o takto intenzivních srážkách ani ponětí. Že se něco dít bude to sice přepovídaly, ale zdaleka ne v takovém rozsahu. U nás se to honilo taky, navíc bylo 24 stupňů při 80% relativní vlhkosti, takže jsem od záměru vyběhnout na Ještěd upustil.


19. července 2017: Medardovská cirkulace, o které byla řeč na konci června, v podstatě asi nastala a trvá. Azorská níže je mohutná, Islandská níže se protahuje na jihovýchod a mezi oběma útvary k nám již dlouho převažuje proudění vlhké. Je jen málo dnů, kdy by se nevyskytovaly žádné srážky, ale převažují intenzivní a kratší srážky konkvektivního druhu před trvalejšími srážkami frontálními. Na jihovýchodě nebo jihu republiky ale stále prý jsou místa, kde je sucho. No, my na severu si opravdu na sucho stěžovat nemůžeme. Výhled na další týden je beze změny.


16. července 2017: Včera k nám počasí opět lifrovalo vlhký a studený vzduch od severozápadu, takže jeden lijáček střídal druhý, bylo to jak na apríla, přeháňky se od severu táhly jedna za druhou v takových zvláštních provazech. Až v podvečer to ustalo a udělalo se hezky, takže jsem vyrazil na běžecký výlet po Českém Ráji. Zaparkoval jsem v Turnově u zastávky vlaku a běžel jsem po protipovodňové hrázi do Všeně, pak po cyklotrase lesem na Pohoř a mezi loukami dolů ke Králíčkovi. Pak kus po žluté do skal, ale záhy jsem odbočil ze značky krásnou pěšinou vpravo a ta mne zavedla ke Kopicově statku. Okruh jsem uzavřel přes Valdštejn a Hlavatici. Sedmnáct nádherných kilometrů. Dneska jsem pro změnu vzal silničku a že si zajedu pro klubovou kartu do frýdlantského pivovaru. Ráno bylo jasno, ale sotva jsem sedl v půl jedenácté na kolo, udělaly se nad Ještědem ošklivé konvektivní mraky. Předpokládal jsem, že zmoknu, neboť i modely tvrdily, že konvekce bude, ale nakonec se tak nestalo. Oblačnosti bylo sice hodně, ale bylo vidět, že nemá vertikální mohutnost. Výstupné proudy zřejmě brzdil poměrně vysoký tlak vzduchu.


14. července 2017: Za studenou frontou se ve výběžku vyššího tlaku odpoledne a v noci vyjasnilo a ve studeném vzduchu klesly ráno teploty na 8 stupňů, na Jizerce dokonce na -1.7°C a to nejen při zemi ale i ve 2 metrech.


13. července 2017: Další slejváky a bouřky, v noci vichřice jak sviň. Už by to mohlo dát pokoj.


11. července 2017: Dnes nás místo bouřek zasáhlo rozsáhlé a mohutné frontální srážkové pásmo.


10. července 2017: V západním proudění do střední Evropy přichází vlhký a nestabilní vzduch a tak nás denně bičují konvektivní lijáky. Dnes bylo těžiště spíš na Moravě a bílými fleky se to jen hemžilo. I na Pálavě byly mohutné odrazy, tak snad to na vinicích nezničilo hrozny, co ještě zbyly po jarních mrazech.


9. července 2017: Celý uplynulý týden jsme byli na kole s Jáchymem na Balatonu. Původně jsme měli jet na sever na Balt, ale předpověď počasí nás donutila změnit na poslední chvíli plán. Vypadalo to totiž na to, že se nastaví severozápadní cyklonální situace, chladná a deštivá. I na Balatonu byl první den realtivně chladný, na kolo akorát. Potom teploty stoupaly postupně přes třicet a v pátek už bylo dost nesnesitelně, ani ne tak kvůli teplotě, jako kvůli vlhkosti. Ale bylo to určitě lepší, než ten sever, kde bychom asi mokli a nebylo by to ono. V Liberci taky nebylo nijak horko, až ke konci týdne se teplota taky zvedla a v pátek odpoledne řádily bouřky, na Frýdlantsku údajně až 3cm.


29. června 2017: Přes Čechy přecházela dneska výrazná fronta. Pršelo intenzivně na celé západní polovině celý den a na některých místech napršelo až 120mm a některé řeky vystoupily až na druhý stupeň povodňové aktivity. Zato Morava je stále beze srážek.


28. června 2017: Dosud bylo počasí fajn, ale teď se nám situace mění. Už třetí den je silná konvekce, bouřky řádí jako blázen. Včera se nám to nakonec vyhnulo, ale stejně bylo odpoledne nesnesitelně - zataženo, 25 stupňů, 80% vlhkost. Dneska nás to neminulo a padaly i malé kroupy. Od zítřka se asi změní cirkulace na severozápadní cyklónu, což nás bohužel donutilo zrušit plánovanou cestu na kole podél Nisy až na Usedom. Budeme muset najít nějakou alternativu.



26. června 2017: V sobotu jsme byli na půlmaratonu v Olomouci. Tentokrát byly podmínky vcelku příznivé, hlavně tím, že během celého víkendu nebylo konvektivní počasí. Bylo sice zase hodně teplo, vybíhalo se za téměř třiceti stupňů, ale byl sušší vzduch, žádné noční slejváky a noci byly chladnější než loni, takže se v autě spalo celkem dobře. Na rozdíl od loňska, kdy jsem měl v sobě ještě poměrně čerstvou zkušenost z Hradce, navíc v tom vedru, běžel vyloženě na pohodu a dokázal jsem do cíle ještě zasprintovat, lestos mi zase kolem 16 km začaly tuhnout nohy a do cíle jsem trpěl, i když jsem se díky vodiči ještě hecnul na 1:43. Ráďa to dala 1:56, musí si ale odečíst čůrací pauzu.



22. června 2017: První letošní vyjížďka po práci do Jablonce na přehradu vykoupat se se změnila ve zběsilý úprk domů před rychle se blížící bouřkou, která na radaru hrála všemi barvami včetně bílé. Stihl jsem se krátce vykoupat v krásně čisté ale nechutně teplé vodě a pak jsem sthihl i dojet domů. Slejvák následoval až poté a ve dvou fázích trval celý večer.



20. června 2017: Tak jsem to asi zakřikl, ale téma do deníku už je tady. Evropu totiž zasáhla vlna veder, zejména pak jihozápad, t.j. Španělsko a Francii, kde stoupají odpolední maxima přes čtyřicet. V Portugalsku pak vypukly rozsáhlé lesní požáry. U nás by dnešní odpoledne mělo být taky horké přes třicet a v některých oblastech vyhrožují také rizikem lesních požárů. Na jižní Moravě a v západních Čechách je nasycení půdy vlhkostí jen 10% využitelné kapacity.


19. června 2017: Stále platí, že o počasí není moc co psát. V noci na pátek se přehnaly nějaké bouřky a ochladilo se, v sobotu celkem výrazně, bylo jen kolem 15°C. Neděle už opět přinesla výběžek vyššího tlaku, takže oblačnosti ubylo a oteplilo se. Dnes je slunečný a teplý letní den.


15. června 2017: Od poslední květnové dekády je počasí celkem přívětivé. Střídají se teplejší a chladnější období, ale nevyskytují se žádné extrémy, žádné konvektivní šílenství, žádná hypervedra atd. Je ale asi pravda, že ačkoli je nám to příjemné, tak prší méně, než by bylo záhodno, takže v některých oblastech se začíná tvořit sucho. Dnešek patřil k teplejším dnům a tak jsem se vydal na horskou etapu, to jest okruh kolem Jizerek přes Raspenavu, Smědavu, Smržovku a ještě jednou nahoru na Hrabětice. Nemusel jsem se totiž bát, že budu nahoře klepat kosu.


11. června 2017: V sobotu bylo ukázkové konvektivní počasí. Byli jsme s Faltusovými na Kvíčale a jeli jsme na výlet na Hejšovinu, odkud jsme krásně mohli pozorovat jednotlivá srážková jádra v krajině. Několik nás jich i zasáhlo. Překvapilo mne, že v některých skalních průrvách byl ještě sníh. Dnes jsme byli na kole v Jestřebkách a už se to obešlo beze srážek.


8. června 2017: Za frontou se k nám nasunula anticyklóna a kolem ní zafoukalo od severovýchodu pěkně studeně. Na Jizerce a Kvildě byl údajně dnes v přízemní vrstvě mrazík.


6. června 2017: Dnešní fronta přinesla během odpoledne do Čech velmi rozsáhlé a intenzivní pásmo srážek.



4. června 2017: Během druhé poloviny týdne teploty opět stoupaly a bylo krásně. Až dnes v noci během dne přecházela od západu fronta, ale za ní by se mělo počasí ve výběžku vysokého tlaku zase zlepšit. V sobotu jsme byli na béčkovým orienťáku v Řitce a cestou domů jsme se stavili na Žižkovském pivobraní, což byla výborná akce na Vítkově, taková přehlídka minipivovarů.



30. května 2017: Horké počasí přineslo dnes odpoledne do východních Čech velmi intenzivní bouřky. Bílou barvou se to na radaru jen hemžilo takže to asi byla místy divočina.



29. května 2017: Dnes byl na mnoha místech tropický den. Ještě že tak, protože jinak by v televizních zprávách neměli o čem mluvit. Dobrých deset minut jim vydrželo informovat celou zemi o tom, že v Řeži bylo 33 stupňů (na reaktor to snad nemělo vliv ;-) a že v Průhonicích museli zalévat sazenice rododendrónů. Já jsem si dal poprvé letos horskou etapu přes Jizerky - Béďov, Hrabětice, Smržovka, Nová Ves, Brod, Skála, Frýdštejn, Záskalí.. 75km, ale kupodivu to ukázalo převýšení jen asi 1200m, čekal jsem víc.


26. května 2017: Příjemný týden přerušený jen slabou frontou v noci na čtvrtek, pak chladnější severozápad, ale dneska už zas příjemná dvacítka. Dnešek je důkaz, že když je člověk ve formě, může být silniční švih parádní i za celkem dost větrného počasí, jako bylo dneska, kdy foukalo v průměru 4 m/s a v nárazech 8 m/s.


22. května 2017: Nebýt toho větru bylo by o víkendu ideální počasí. V pátek vrcholilo teplo, ale fronta v noci na sobotu se u nás obešla beze srážek (na rozdíl od Německa, kde se dost vyřádila) a v sobotu tak bylo jen zataženo a asi o deset stupňů chladněji. Včera už se opět projasnilo, ale na kolo to v tom vichru nebylo. Dneska je bezvětří, takže by parádní projížďce nemělo nic bránit. Jenže příroda má v rukávu i jiné trumfy než počasí.. hmyz. Stupeň zahmyzení byl totiž dneska 4-5. Milióny odporných zelených mušek bušily při jízdě do nebohého cyklisty, lezly do uší, nosu, všude. Během minuty jsem jimi byl úplně obalený. Fuj, svině mrňavý.


19. května 2017: Tento týden je skutečně letní. Konečně pár dní teplo a beze srážek. Ale aby to nebylo zas moc dokonalé, tak aspoň začalo silně foukat. Ve středu to s tím větrem ještě šlo, takž švih na Frýdlant se vydařil pěkně.



15. května 2017: Bouřky a lijáky nás provázejí už několik dní. V pátek odpoledne jsem propásl startovací okno pro odjezd z práce a chytil jsem to. V sobotu jsme to chytili cestou na závody v Křižanech, ale potom naštěstí přestalo, takže samotný závod už byl spíš ve skleníku. A byl pěkně náročný, ale hezký. V neděli jsme to vykoumali dobře. Jeli jsme na kolo dopoledne, kdy bylo teplo a hezky a už po jedné jsme byli doma. Buřina přišla až potom. V tomto týdnu by se u nás měla prosadit anticyklóna a přinést konečně pěkné již téměř letní dny.


12. května 2017: Včera došlo konečně ke změně počasí. Proudění se stočilo k jihozápadu, takže se oteplilo a včerejšek ještě vydržel beze srážek. Vzduchová hmota je ale vlhká a nestabilní, takže nás v příštích dneš čeká sice teplo, ale bouřky a přeháňky budou bohužel na denním pořádku.


9. května 2017: Špička Ještědu je bílá od námrazy a když jsem byl odpoledne běhat, tak i ve městě pletoval sníh. Fuj tajbl.


7. května 2017: Jak popsat počasí o víkendu? No, zažili jsme toho hodně ale příjemného z toho nebylo skoro nic. Ráno mlha jak v listopadu, pak skeník, konvektivní liják, studený vítr. Oba dva dny stejně, jen v neděli bylo o trochu chladněji. Přesto jsme v neděli vyjeli na Kvíčalu na kolo. O Velikonocích, když jsme byli běhat na Čížkáčích a viděli tam ty nové traily, tak se mi zastesklo po horáku. Dneska jsme je tedy vyjeli prozkoumat. Jsou hezké, ale hodně kamenité a samý kořen, takže to správné flow měl jen prostřední úsek Kozího trailu. Dali jsme si to tedy dvakrát. Pak jsme zajeli na Řehačku. U Lotranda jsme se rozdělili, Ráďa jela rovnou zpátky na Kvíčalu a já jsem to vzal po hřebeni dál až do Červeňáku a pak přes Krákorku a Vízmburk do Úpice a zadem lesem na Kvíčalu.


4. května 2017: Rozložení tlakových útvarů je tak nějak vzhůru nohama. Mohutná výše má střed nad Islandem, zatímco hluboká níže naopak trůní nad Azorami. Takže při včerejším Giro di Ještěd jsem zas celkem mrznul, hlavně díky ledovému větru. Dnešní počasí zas pro změnu u nás připomíná podzimní inverzi. V Liberci bylo odpoledne zataženo, šedivo, mlhavo a o kus dál v Jablonci skoro jasno. V jižní polovině republiky je počasí naopak svým způsobem letní, řádí celkem výrazné konvektivní lijáky.


1. května 2017: Na Moravu se jezdíme vždycky tak trochu ohřát, letos to ale moc neplatí. V sobotu i v neděli bylo nejprve polojasno, později oblačno a zima. Na dvoře se sice zdálo teplo, takže v sobotu po běhu jsem dokonce vlezl do ledového bazénu, ale pak jsem se do večera nezahřál. A včera, když jsme vyjeli na kolo, navlékal jsem záhy všechno oblečení, co jsem s sebou měl. Jeli jsme tentokrát směrem na Vysočinu po dvojkách vedoucích na Třebíč a Jihlavu, pak nás ale zlákala šipka "Znojmo" a změnili jsme plány. V jedné vedlejší uličce jsme si dali pizzu d' asporto a na protějším rohu k tomu pivo. Zpáteční cesta přes Hevlín byla trestem za všechny hříchy, bylo to 50km přímo proti ledovému vichru.



28. dubna 2017: Včera ráno ležel na Ještědu opět poprašek sněhu. A dnes odpoledne bylo na Churáňově mínus jedna a 30cm sněhu. Sněžilo i na Vysočině cestou na Moravu.


26. dubna 2017: Tlaková výše se v pondělí a úterý nakrátko postarala o přechodné zlepšení počasí. Oteplilo se na čtrnáct a vylezlo slunce. Kazil to pro změnu velmi silný vítr. Dnes se vrátilo zase studené a deštivé počasí. Vyhlídka na kolo je bídná, snad o víkendu na Moravě aspoň jeden den klapne.


23. dubna 2017: V sobotu se konal tradiční sjezd Jizery. Vyměkl jsem a navrhl, že změníme druh sportu a místo jízdy na kanoi zvolíme raději, s ohledem na počasí, pěší tůru. Nikdo se nepřidal a tak jsme pěší variantu absolvovali sami a s vodáckou skupinou jsme se potkávali na občerstvovačkách. Bylo vidět, že letos se dá vodácká varianta absolvovat jen naředí-li se krev dostatečným množstvím "nemrznoucí látky", například rumu ;-). Nakonec aspoň nepršelo a občas i slunce vykouklo, ale fičelo a zima byla velká. Na Koze jsme seděli uvnitř a byli vděční za roztopená kamna. Dneska byl orienťák na Luckendorfu. Hezká ale hooodně náročná trať a ještě náročnější počasí. Během závodu se dokonce strhla vánice a napadla vrstvička sněhu.


19. dubna 2017: Studené počasí graduje. Včera regulérně sněžilo i v nižších polohách, dnes ráno klesla teplota na -2°C, na Jizerce bylo mínus šest. V Krušných horách a Jeseníkách napadlo několik desítek centimetrů sněhu, u nás spíš jen poprašek, takže na probuzení běžek z letního spánku to není. Vlastě ani nevím, jestli by se mi chtělo. Předpovědní modely moc optimistické, co se návratu teplejšího počasí týká, nejsou. Dnešní radarový obrázek vypadá jako kropenatá slepice. V Alpách napadlo 30cm nového sněhu, za poslední tři dny tam celkem napadlo až 100cm.



17. dubna 2017: Sobota byla pořád ještě docela příjemná, sem tam slunce, a teplota lehce nad deseti. Jeli jsme dopoledne na Kvíčalu, tam jsme odhodili zavazadla a hnedle vyrazili na výlet přes Čížkovy Kameny a novou rozhlednu na Řehačku. Když jsme se vraceli, začalo už trochu krápat. V noci přešla fronta a nastala první fáze ochlazení, která přinesla totální apríl. Chvíli jasná obloha a chvíli sněhová bouře. Dopoledne jsme si zopakovali včerejší výlet, ale tentokrát běžecky. Fičelo, zima byla, ale chvílemi to slunce přece trochu vylepšilo. Večer cestou domů jsme chytili několik sněhovo-dešťovo-kroupových vánic. Dneska jsou tři stupně a prší, na Bedřichově je bílo.


14. dubna 2017: Velikonoce začaly ve výběžku vyššího tlaku polojasně a docela příjemně, ale žádné teplo není. Vzduch k nám proudí od severozápadu až severu a tak teplota zůstala do deseti stupňů.


10. dubna 2017: Víkend byl celkem fajn. V sobotu už nepršelo, a bylo poměrně chladno, takže závody ve Velenicích u Zákup byly v pohodě. Včera odpoledne bylo zas už docela teplo, skoro dvacet, a mohli jsme s Ráďou vyjet na Kozu. Dneska bude teplo vrcholit a celý další týden má nastoupit víceméně severní cirkulace.


8. dubna 2017: Včerejší počasí bylo doslova ukázkově hnusné. Pršelo nebo intenzivně mrholilo celý den, do toho foukal dost čerstvý vítr a zima byla velká. Na víkend to ale vypadá, že bude výrazně lépe a tepleji.


6. dubna 2017: Cirkulace se na sever opravdu stočila a dneska ráno padal v přeháňkách sníh, respektive obvyklé dubnové "polystyrenové" kuličky. Na hřebenech Krkonoš jsou čtyři pod nulou, na Jizerce jen mínus jedna. Večer se udělalo trochu líp a když jsme v podvečer šplhali za Nováky na Ještěd, bylo jasno a z vrcholu byly krásné výhledy.


4. dubna 2017: Teplé slunečné počasí je fuč, vystřídalo ho ochlazení, přeháňky a déšť spojené s tlakovou níží nad Balkánem. Ke konci týdne se má stočit cirkulace k severu a tudíž ještě víc ochladit.


2. dubna 2017: V pátek a sobotu byly dva letní dny. A to i ve smyslu meteoroligické definice, protože na některých místech odpolední teplota překročila 25°C. Maličko to kazil jen dosti silný jihovýchodní vítr, kvůli kterému jsem se v pátek na kole při sjezdu z Vítkova do Frýdlantu doslova bál, že skončím buď ve škarpě nebo pod autem. Včera na orienťák na Rohozci už to nevadilo. Zaznamenal jsem životní orienťácký úspěch, byl jsem druhý. Dnes k ránu nás přecházely první slabé bouřky.


28. března 2017: Celá Evropa je jako vymetená, téměř všude vládne jasné slunečné anticyklonální počasí. U nás dnes padaly rekordy, někde bylo i přes 25°C, u nás maximum podle mojí meteostanice 24,1°C. Tak jsem si dal první pořádnou vyjížďku na kole - 90km přes Frýdštejn, Malou Skálu, Besedice, Turnov, Svijany, Dub a Hodkovice. Nastoupáno mám stejně jako kdybych jel Innsbruck - Kühtai, akorát že tam by to bylo v jednom zátahu na 40km.. ;-)


26. března 2017: Od středy jsme byli ve Stubaikách na skialpech. Počasí jsme měli hezké, teplé, fénové. Skoro by se dalo říct jako vždy.. Po návratu se na nás chystá příjemný slunečný týden.


21. března 2017: První vyjížďka na silničce. Rašovka, Hodkovice, Frýdštejn, Jablonec. Moc hezky sice nebylo, ale bylo deset nad nulou a nepršelo a já už jsem to nemohl vydržet.


20. března 2017: Víkend byl velmi deštivý a nevlídný. Jen v neděli dopoledne se vytvořila jakási diagonální linie ze severozápadu na jihovýchod, která se posouvala jen pomalu a oddělovala přechodně polojasné počasí od deště. Když jsme dopoledne jeli k Přelouči na závody, bylo docela hezky a pršet začalo až v lese ale jen relativně mírně. Pořádný slejvák přišel až cestou domů.


17. března 2017: Opět se nám během týdne průběžně otepluje a dnes by to mělo vrcholit. V noci se výrazně ochladí. Včera jsem vyjížděl v půl čtvrté z Prahy a teploměr v autě ukazoval 17 stupňů. Když jsem přijel na Kost, bylo to už jen 13 a když jsem se vracel po asi hodině a půl z lesa, bylo už šero a jen 8 stupňů. Ruce jsem měl zmrzlé tak, že jsem si nemohl rozvázat tkaničky u bot. Při návratu jsem se byl podívat co jsem tak zmastil na posledním úseku sobotního závodu. Bylo to jasné jak facka, kombinace blbosti, mapy 1:15000 a chybějící lupy mne stála tak dvě až tři minuty. Dneska jsem taky vyjel poprvé do práce na kole, a poprvé na novém 29" horáku. Jede se na něm pěkně, jen to řazení 2x10 je nezvyk. Po rovině jedu skoro nejtěžší převod..


13. března 2017: Už o víkendu k nám přechodně zafoukalo studeně od východu, což vrátilo noční teploty, zejména při vyjasnění, pod nulu, a způsobilo, že jsme na Kosti poměrně dost mrzli. Ale na hory to zas vrátilo zimní počasí a proto jsem dneska neváhal a jel se ráno sklouznout. Přivítaly mne spíš zimní než jarní podmínky, krásné tratě a místo firnu jiskřivý sníh čerstvě připadlý minulý týden. Dojel jsem až na Knejpu a když jsem uviděl v té kráse v dálce Milíř, mé srdce neodolalo a musel jsem tam. Pod vrstvičkou čersvého sněhu se naštěstí firn nezapřel a byl zmrzlý, takže se dalo bruslit kam člověk chtěl, vůbec se to nebořilo. Jeden z dalších nádherných momentů této vydařené zimy.



12. března 2017: Včera jsme na Kosti otevřeli orienťáckou sezónu. Emča přijela za námi v pátek autobusem, pak jsme si užili hezký večer, dali si sushi a zahráli chvíli "kávovou" hru. Ráno jsme se rozdělili, protože Ráďa měla start v 00 a já ve 148. Nakonec jsem ale šel na vakanta v 84. Počasí bylo ráno krásné ale chladné, pak se ale zatáho a bylo celkem sychravo. Trať byla náročná, 8,5km s převýšením 400m. Odpoledne jsme si na chvilku ještě zašli na Valečov a pak jsme Emku odvezli do Prahy na bus do Karlových Varů, protože jela za zbytkem rodiny na Eduarda. Dneska bylo ráno zase azuro a mrazivo, ale během dopoledne se zas komplet zatáhlo.


8. března 2017: Opět se mírně ochladilo, ale dost na to, aby včera a v noci napadlo na hory zas trochu sněhu a teplota klesla lehce pod nulu. V sedm ráno tak čekaly na každého, kdo si přivstal, nádherné podmínky. Bylo takové to černobílé počasí, šedomodrá obloha, stromy poprášené, jehličí zakryté novým sněhem. Proste dalsi povedené ráno.


6. března 2017: Sobota byla velmi teplá, na jižní Moravě teplota dokonce překročila dvacítku, takže byly překonány nějaké rekordy. U nás bylo jen asi čtrnáct, ale i to stačilo, abychom po běžeckém tréninku ve skalách mohli posedět na hřišti v Olšině u piva s kofolou.


3. března 2017: Po včerejším větrném a bouřlivém počasí, které přineslo na hory 5-10cm nového sněhu, se v noci vítr uklidnil a vyjasnilo se. OPSka hlásila noční úpravu, takže jsem opět popadl příležitost za pačesy a vyrazil. Po vyžehlené trati to jelo skvěle a rychle, takže jsem byl za 23 minut na Hřebínku. Na točně odbočovala upravená trať na panelku a rovně pokračoval neprojetý prašan. Rozdíl ve skluzu byl obrovský, najednou jako by mne někdo chytil za nohy a táhnul zpátky ;-). Zatnul jsem zuby a dojel až na Čihadla, za odměnu jsem měl všechnu tu osamělou bílou nádheru jisřící v raním sluníčku. Když jsem se vracel zpátky, tak jsem se ale už těšil zpátky na panelku, protože ten prašan byl hodně vysilující.


2. března 2017: Aprílové počasí přišlo o měsíc dřív. Slunečné periody se rychle střídají s krupkovými slejváky, za které by se nemuselo stydět vrcholné léto.


1. března 2017: Od pondělí se proudění opět stočilo k západu a jednotlivé fronty se střídají s obdobími polojasna beze srážek. Včera večer přecházela výrazná fronta, za kterou se ve výběžku vyjasnilo a trochu ochladilo, takže ráno bylo na horách mírně pod nulou a polojasno. Využil jsem toho k rannímu sklouznutí. Bylo krásně, ale zpočátku jsem byl dost našvaný na OPSku, která sice včera v noci mokrý sníh víceméně zbytečně upravila, zato dneska, kdy byla předpověď že teplota půjde pod nulu, se na to vykvajzla a tak tratě byly jedno velké zmrzlé oraniště. Naštěstí u Gregoráku jsem si všiml, že odbočka na Olivetskou je krásně hladká a tak jsem jel tudy, což už bylo moc pěkné a i další části kolem Máří nebo panelka u Bílých buků byly taky super. Na měřící tyči u Bílých Buků je ještě 80cm sněhu.


26. února 2017: Na víkend nám počasí přichystalo krátký návrat zimy. Když jsme v pátek jeli na Mariánskohorské boudy, sněžilo a bylo lehce pod nulou. Po lepivé zkušenosti z minulého týdne jsme se rozhodli vyzkoušet bezvoskové klasické běžky "nanogrip" od Peltonenu, takže jsme se stavili na Bedřichově si je půjčit. Parkovali jsme tentokrát na Mariánské Hoře, protože je tam přecejen lepší cesta a menší převýšení. Cesta na boudu byla ale krize největší, protože sníh byl opět superlepivý a na ty naše půjčené běžky se nalepil tak silně, že bačkory skoro nešly sundat. Polodnovi dorazili na chalupu asi kolem osmé a Rohanovi v jednu v noci po strastiplné cestě, když museli několikrát doplňovat tekoucí hydraulický systém a pak opravovat táhla řadicí páky. Ještě že mají jen auto a ne letadlo ;-), ve vzduchu by obě závady vedly na rychlé vyřešení situace. V sobotu se udělalo hezky a celý den zůsalo pod nulou. Lyže jely o poznání lépe, protože jsem je nechal vysušit a ráno pak naopak vymrznout. Jeli jsme okruh jako vždycky na Jizerku, Pyramidu a Pytlácké Kameny. Dneska jsme si vyšlápli, taky tradičně, na Milíř. Stihli jsme ještě pěkné výhledy i když bylo zataženo, o chvilku později totiž začalo chumelit. Po přechodu fronty se zase rychle vyjasnilo a výrazně oteplilo. Na Mariánské hoře jsme si pak ještě vychutnali předjarní slunečné odpoledne.



22. února 2017: Přechází jedna fronta za druhou a prší. Brutální obleva způsobuje, že sníh v dolních partiích mizí před očima. Na zahradě už zbývá jen pár centimetrů, v lese v Liďákách ve spodní části už není skoro nic. Nahoře na Rudolfově ho ale je stále dost.


20. února 2017: Cirkulace se stočila k západu a intenzivně prší i v nejvyšších polohách.


19. února 2017: Myslím, že můžeme směle říct, že nám počasí nakonec vzdor modelům vyšlo pěkně. Dneska bylo totiž od rána zase skoro jasno. Hned ráno jsme se sbalili a vyrazili uskutečnit můj dávný plán sklouznout se na dlouhých nožích po Lipenské ledové magistrále. Čím jsme se vzdalovali od Kvildy, tím sněhu ubývalo, a kolem Lipna to vypadalo spíš jak na konci března než v únoru. A i kvalita ledu byla jarní a docela špatná, nicméně okruh u Frymburka se ještě jakž takž jet dal, takže jsme se svezli a já jsem konečně ověřil, že můj projekt nordických bruslí funguje. Najeli jsme během chvíle asi 10km, ale pak už začal být led tak měkký, že to fakt moc nešlo. Docela dobře by se dalo po ledě sklouznou na běžkách, ale už jsme to pak vypustili a zbývající čas jsme strávili moc příjemnou procházkou po ledě.


18. února 2017: V noci opět napadl poprašek sněhu a mírně se ochladilo. Ráno bylo zataženo, ale docela příjemně, žádná mlha nebo tak něco. Počítal jsem s tím, že před víkendem protáhli všechny tratě, takže se pěkně sklouznem na skate. Jenže Šumava nejsou Jizerky. Úprava je jak se komu zachce, takže některá místa projetá byla a jinde jsme se brodili ve včerejším a dnešním čerstvém sněhu. Budiž jim omluvou, že na mnoha místech je sněhu opravdu málo a asi už se to ani moc upravit nedá. Jsou tu velké rozdíly v množství sněhu, zatímco tyč poblíž pramenů Vltavy sněhoměrná tyč ukazovala 70cm, o pár kilometrů dál se místy jede po kamenech. Najeli jsme skoro 50km. Nejdříve stejnou cestou jako včera přes Churáňov a Zhůří na Horskou Kvildu, pak jsme ale odbočili na Filipovu Huť a teprve odtud jsme se stočili zpět na Kvildu. Po občerstvení v pivovaru a pekárně jsme obkroužili kolečko k prameni Vltavy, na Bučinu a zpět na Kvildu. Vrátili jsme se přes Horskou Kvildu a Zlatou Studnu.


17. února 2017: Jarní počasí skončilo s naším příjezdem do penzionu na Šumavských Pláních. Anticykĺóna ustoupila, proudění se stočilo k západu a začaly nás přecházet jednotlivé fronty. Ta první přinesla dnes do vyšších poloh trochu snežení. Nasněžit by trochu potřebovalo, protože tady na Šumavě je sněhu málo, o dost míň než v Jizerkách a asi i míň než u nás na zahradě. Tam je teď asi 30cm tvrdého firnu. No ale tady na Šumavě napadlo tak 5 až 10cm sněhu, takže dobrý.. teda on to tak uplně sníh nebyl, spíš bílé lepidlo. Vyjeli jsme ráno na skejtech, jenže v tom neprojetém těžkém sněhu to byla pakárna a tak jsme se vrátili pro klasičky, na které jsem napatlal červený Swix. Zpočátku to byla tragédie. Trhali jsme sníh z cesty a po pár desítkách metrů jsme měli bačkory, na kterých se nešlo udržet. Neustále jsme lyže sundavali a škrábali. Ale vydrřeli jsme a postupně se to zlepšovalo. Přestalo totiž sněžit a vylezlo slunce, takže sníh se změnil, že tolik nelepil. Odraz teda taky nebyl, takže to bylo spíš soupaž. Ke konci dne jsme to už dřeli vyloženě po firnu buď soupaž nebo skate. Ale by krásný den a Šumava je hezká, takže jsme si to užili i přes náročné podmínky. Jeli jsme přes Churáňov, Zhůří a Horskou Kvildu na Kvildu. Tam jsme zastavili na pivo a polívku v místním pivovárku, který jsme měli v paměti z léta. Pak přišel lyžařsky nejlepší úsek do Borových Lad. Cesta vedla lesem, mírně nahoru a dolů a celkem to jelo i sem tam drželo. Návrat z Borových Lad do Plání už byl po firnu, místy v lesních partiích jen po zbytcích sněhu, a byl ke konci už dost na morál. 40km jsme ujeli.


15. února 2017: Počasí je jarní čím dál víc. Amplituda teplot je sice víceméně stejná, ale posouvá se směrem k vyšším hodnotám, takže dneska ráno bylo jen asi mínus dva a odpoledne deset. Vzal jsem si dopoledne dovolenou a vyrazil jsem na Jizeru. Přesně tohle je počasí kdy je tam po ránu nejkrásněji.


13. února 2017: Ode dneška po několik dalšíc dnů bude počasí pravděpodobně vyloženě jarní. Slunečno, ráno velmi chladno a odpoledne teploučko. Dneska v 8 ráno bylo na Jizerce mínus šestnáct a o čtyři hodiny později plus pět. To je ďábelský gradient 11 minut na stupeň :-)


12. února 2017: Vliv tlakové výše na naše počasí trvá, jen se změnil směr proudění z východního na jihovýchodní, takže se oteplilo. Přes den stoupá teplota dokonce mírně nad nulu, ale sníh v podstatě netaje. Přes noc zmrzne na kámen a během dne nestačí příliš povolit. Včera model předpovídal přechod slabé fronty a trochu sněžení, které se nedostavilo, tedy aspoň ne k nám. Na Polubném, kde jsme se byli dnes odpoledne sklouznout, byl asi 1cm poprašek sněhu a člověk by nevěřil, jak dokáže tak nepatrné monžství sněhu situaci změnit. Především zakrýt ty ledové plotny, které už byly na některých místech téměř nesjízdné. Na rozdíl od páteční vichřice bylo dnes v horách úplně klidno a zvláštní tichá atmosféra. Na sněhulákovi jsme kolem čtvrté hodiny nepotkali ani živáčka.


8. února 2017: Dostali jsme se opět do vlády antickyklóny. Leží nad severovýchodní Evropou a díky ní se u nás zase výrazně ochladilo, takže se vrátily celodenní mrazy. Podmínky na horách se změnily, sníh se změnil na firn a všechno zmrzlo na kámen. Jede to sice rychle, ale místy je to na ledových plotnách pěkně o držku. Už tři týdny nesněžilo.


5. února 2017: Víkend byl deštivý a mlhavý, obleva řádila i v nejvýše položených částech našich hor. Přesto jsme se v neděli vypravili zabruslit si do Harrachova a užít si podvečerní klídek na Orleti. Podmínky byly proměnlivé, pod 900m n.m. to bylo hodně mokré a měkké, nad 1000m byl poprašek čerstvého lepivého vlhkého sněhu.


2. února 2017: Další fronta, tentokrát teplá, se nám už nevyhnula. Přinesla déšť a na všem se udělala pěkná vrstva ledu. Hlavně dlážděné povrchy byly neschůdné a nesjízdné, na asfaltu to ještě jakž takž šlo. Být na kopcích tak by to asi byl parádní skluz na tom ledíku... už jsem to jednou předloni zažil, jelo to tehdy jako blesk.


1. února 2017: V pondělí odpoledne začala přes naše území přecházet okluzní fronta a přinesla sněhovou a ledovkovou kalamitku. Nějaká dálnice snad prý stála 5 hodin. Nám se to ale úplně vyhnulo, napadl pouze poprašek nového sněhu, asi tak 2cm.


29. leden 2017: Dneska jsme šedivině unikli do Rokytnice a vzali jsme si k tomu skialpy. Kromě Rádi, která měla běžky, ale tulení chlup na nich měla taky. Dorazili jsme tam poměrně pozdě, i dole už bylo slunečno, ale kouřmo a zima mínus deset. Vzali jsme to vpravo po loukách a lesem na Světlanku a pak po rolbové cestě na Dvoračky. Tam už bylo teplo, takže jsme si pivo a kofolu vychutnávali venku spolu s nádhernými výhledy nad nízkou oblačností, která zalévala údolí kam až oko dohlédlo. Na obzoru vykukoval jen malý kousíček nějakého kopce s rozhlednou, který jsme nakonec identifikovali jako Tábor. Sníh byl nahoře spíš jarní měkký. Vyšplhali jsme až do sedla Lysé Hory a k horní stanici lanovky, kde jsme sundali pásy a holky jely po modré (Ráďa na běžkách!!!) a já červenou FIS. Užil jsem si krásné dlouhé carvové oblouky a dole jsem odbočil zas na ty louky a našel jsem si dokonce i kousek prašanového sjezdíku.


28. leden 2017: Přijela k nám na víkend Emča. Podle všech předpovědí a modelů mělo být hezky, ale nebylo tomu tak. Celé území Čech a Moravy bylo opět zalité nízkou oblačností jako když hranice obtáhne. Nám se však podařilo tomu uniknout do polské části Jizerek, kde najednou kousek za stadionem mlha zmizela a bylo modro. A pěkné rozdíly teploty byly. Nahoře u lomu bylo docela teplo, zatímco dole na Velké Jizerské louce bylo snad mínus patnáct. Neskutečná kosa. Ještě že jsme měli čas se zastavit na Orleti něco pojíst a hlavně rozmrazit nohy. Závěr do Harrachova byl super, jelo to parádně. Ujeli jsme 35km.



26. leden 2017: Už od pondělí nás trápí opět inverze a nízká oblačnost. Jediné, co nad ní vyčnívá, jsou nejvyšší partie Krkonoš a pak samozřejmě, jak jinak, Frýdlantsko. Kus čisté frýdlantské oblohy zashahoval naštěstí i do oblasti Krásné Máří a tak když jsem se byl přes poledne sklouznout, bylo tam krásně.


22. leden 2017: Na uplynulý víkend si nemůžeme stěžovat. Když pominu včerejší dopoledne, tak zbytek času bylo krásně, teploty spíš předjarní, sněhu mraky. Dneska jsem vzal klasičky, do batohu sněžnice, a vyrazil jsem na Ptačí kupy a Holubník. Sněžnice byly v podstatě zbytečné, protože se konaly jizerské tisícovky a byly krásně projeté stopy. Až na vichr, který se odpoledne rozfoukal, byl všude klid a mír. Lufťáci naštěstí neopouští hlavní trasy magistrály. Večer jsem sjel na lyžích až na tramvaj do Liďáků.


21. leden 2017: Tak se nám pro změnu dostavila inverze. Během noci na včerejšek teplota prudce stoupla skoro o deset stupňů a včera odpoledne bylo jen lehce pod nulou, na horách dokonce nad nulou. Bohužel máme ale díky tomu deku a to i v Jizerkách. Čisté jsou jen hřebeny Krkonoš a taky celé vnitrozemí od Mnichova Hradiště až po Šumavu. Je to postavené na hlavu. Nakonec se ale i v Jizerkách a Liberci udělalo odpoledne moc hezky. Dal jsem 50km skate z Polubného přes Smědavu, kompletního sněhuláka, Knejpu, Hřebínek, Bílou Kuchyni a kolem přehrady do Bedřichova.


19. ledna 2017: Letošní leden se opravdu za své jméno nemusí stydět. Sněžení totiž vystřídaly silné mrazy a tak dnešní ráno je nejspíš nejchladnější v této zimě. Teplota u nás byla -17°C, na Jizerce -26°C.


17. ledna 2017: Vypadá to nadějně. Včera večer přestalo sněžit a dneska je polojasno a krásně. Konečně si člověk může ten sníh trochu užít. Lezl jsem po střeše altánku a shazoval 60cm vrstvu sněhu. Pak jsem bez obav skočil dolů do měkkého.


16. ledna 2017: V meteorologii existuje pojem "letní monzun". Je to relativně častá a halvně stabilní situace, při které k nám vane od severozápadu vlhký oceánský vzduch a díky které může propršet půlka června a července. Říká se tomu taky Medard, neboť právě svátek tohoto jména právě spadá do období, kdy obvykle letní monzun začíná. To, co zažíváme letos od začátku ledna, by se mělo nazvat "zimní monzun". Protože je to hodně podobné, jen to fouká víc od severu. Už dva týdny v podstatě trvale sněží. Snaha o jeho odklizení připomíná pověstný boj s větrnými mlýny.



15. ledna 2017: A sněží a sněží. Pořád, neřád. Napadlo dalších tak asi 20 centimetrů. Včera jsme jeli autobusem na Maliník, pak jsme to vzali po kanále a kolem přehrady na Hřebínek a nakonec jsme kolem druhé přehrady a přes Maxov sjeli až do Jablonce. U Bílých Buků je sněhoměrná tyč a ukazuje 100cm.


12. ledna 2017: Včera ráno bylo jasno, trochu větrno, a mínus třináct. Zima jako v Rusku. Večer ale přešla okluze, na níž opět během tří nebo čtyř hodin napadlo v prudké vánici s větrem asi 10cm sněhu. Zajímavé na tom je, že se za ní během noc oteplilo skoro o deset stupňů, takže teď ráno máme pár desetin nad nulou.


8. ledna 2017: Dneska jsme si s Ráďou výlet kolem Lomnice zopakovali. Vyráželi jsme z lyžařského areálu a otáčeli jsme to až na zřícenině Kumburk.


7. ledna 2017: Jizerka dnes ráno -28°C, u nás jen -14°C. Vyrazil jsem zkusit něco nového - trasy kolem Lomnice nad Popelkou upravené místním lyžařským klubem. Něco na způsob tras v Jestřebích horách nebo Králíkách. Uběhl jsem tam třicet kilometrů po upravených stopách, atmosféra příjemná, lidí akorát, prostě fajn poježdění. Ale náročné, není tam kousek po rovině, buď člověk valí do kopce, nebo z kopce. Začínal jsem na křižovatce v sedle Kozákova a otáčel jsem to až daleko za Táborem.



6. ledna 2017: Celý týden sněžilo a foukalo, takže na běžky nebylo ani pomyšlení. Studený vlhký vzduch dělá na horách svoje. Svítí slunce a zároveň sněží jak blázen. Dneska ale mělo už sněžení přestat a vítr se utišovat, takže jsem neodolal a zkusil jsem večerní přejezd Jizerek. Po těch kvantech sněhu jsem neuvažoval o ničem jiném než klasice, a tak jsem si naplánoval zkrácenou trasu do Josefáče. Měl jsem na to skoro tři hodiny a říkal jsem si, že to bude klídek pohoda. Jenže jsem to podcenil. Vůbec to nejelo, v horních partiích navíc byla stopa totálně zafoukaná a zasněžená, takže postup byl velmi pomalý a nakonec jsem to musel zkrátit na minimum, abych ten vlak vůbec stihnul. Běh na lyžích to nepřipomínalo. Klika byla, že z Mariánskohorských bud už někdo jel do Josefáče přede mnou, takže jsem se neprodíral půlmetrovým hlubočákem jako první. To by asi byla dřina veliká, i když je to z kopce.


4. ledna 2017: Tato zima nevypadá, že bude chudá na sníh. Už na podzim se vytvořila nad Azorami tlaková výše a od té doby se různě přelévá nad kontinent a zas zpět nad oceán a v podstatě neustále ovlivňuje počasí u nás. Pro nás to teď znamená, že výběžky vysokého tlaku od západu jsou střídány propady studeného vlhkého vzduchu od severu. No a jeden takový propad nám v noci přinesl 20cm sněhu a během dne dalších 20cm. Brutus.


1. ledna 2017: Nový rok pokračuje v trendu inverzního počasí. Na Kvíčale bylo ráno mínus šest a všude spousta námrazy. Nízké oblaky se ale kolem poledne rozpustily a vysvitlo slunce, což způsobilo úplně pohádkově zimní atmosféru, nicméně zůstalo pod nulou. To na Jizerce sice bylo ráno mnohem chladněji, dvacet pod nulou, ale odpoledne tam teplota vyšplhala až na dva stupně na nulu.


31. prosince 2016: Silvestra trávíme na Kvíčale. Panuje inverzní počasí, ale včera jsme ještě měli štěstí, protože se oblačnost rozpustila a bylo nádherně. Ráno jsem se byl proběhnout na Čížkových kamenech po oblíbených singletrackách a odpoledne jsme byli s dětmi na Hejšovině. Tentokrát to tam díky sněhu a ledu bylo úplně jiné než loni a užili jsme si tam spoustu legrace a spoustu nádherných a dalekých výhledů. Dneska už se nízká oblačnost nerozpustila a všechno je obalené jehlicemi námrazy.


28. prosince 2016: Odpoledne jsme byli na běžkách na Jizerce. Podmínky dobré, obleva se moc neprojevila a spíš něco připadlo. Krásné počasí, ale kazil to silný vítr, který kradl všechno teplo vyprodukovane pohybem ;-).


27. prosince 2016: Vánoční obleva dorazila až na první svátek vánoční. Včera kolem poledne vrcholila teplotami skoro deset stupňů, ale odpoledne po přední straně další mohutné anticyklony přešla studená fronta a zase ochladilo asi o 5 stupňů během půl hodiny, takže do vyšších poloh se vrátil mráz a trochu sněžení. K tomu všemu se ale přidává velmi silný vítr s nárazy v Liberci 17 m/s.


24. prosince 2016: Letošní prosinec je asi rekordní v počtu situací, kdy se vyskytovala ledovka. Opakovalo se to snad několikrát týdně a ani dnes tomu nebylo jinak. Dvůr, chodníky, auta - vše bylo pokryto milimetrem ledu a při teplotě kolem nuly nadále mrholilo. Teď v poledne ale začalo chumelit a padají obrovské vločky. Odpoledne v Jizerkách ale ještě stále panovala zimní idylka a pěkně jsme se projeli. Sněhu v oblasti Béďova není moc, tak 10-20cm, ale na lyže to zatím stačí. Vezme-li se to kolem a kolem, tak kdy naposledy se dalo na vánoce vyrazit na běžky, že?


22. prosince 2016: Dnes ráno je inverze ještě silnější. V centru Pece pod Sněžkou je -9°C, na Jizerce -14°C, zatímco na Husově boudě nad Pecí +3°C.



20. prosince 2016: Včera opět krásný 30km skate v oblasti Jizerky. Nejdříve sice byla nepříjemná mlha, ale záhy zmizela a byly hvězdičky, mraky hvězdiček. Dneska ráno je na Sněžce -0,5°C, zatímco na Jizerce -13°C.