Deník nejen o počasí

Archiv

2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003
Meteozáznamy 2016


27. prosince 2016: Vánoční obleva dorazila až na první svátek vánoční. Včera kolem poledne vrcholila teplotami skoro deset stupňů, ale odpoledne po přední straně další mohutné anticyklony přešla studená fronta a zase ochladilo asi o 5 stupňů během půl hodiny, takže do vyšších poloh se vrátil mráz a trochu sněžení. K tomu všemu se ale přidává velmi silný vítr s nárazy v Liberci 17 m/s.


24. prosince 2016: Letošní prosinec je asi rekordní v počtu situací, kdy se vyskytovala ledovka. Opakovalo se to snad několikrát týdně a ani dnes tomu nebylo jinak. Dvůr, chodníky, auta - vše bylo pokryto milimetrem ledu a při teplotě kolem nuly nadále mrholilo. Teď v poledne ale začalo chumelit a padají obrovské vločky. Odpoledne v Jizerkách ale ještě stále panovala zimní idylka a pěkně jsme se projeli. Sněhu v oblasti Béďova není moc, tak 10-20cm, ale na lyže to zatím stačí. Vezme-li se to kolem a kolem, tak kdy naposledy se dalo na vánoce vyrazit na běžky, že?


22. prosince 2016: Dnes ráno je inverze ještě silnější. V centru Pece pod Sněžkou je -9°C, na Jizerce -14°C, zatímco na Husově boudě nad Pecí +3°C.


20. prosince 2016: Včera opět krásný 30km skate v oblasti Jizerky. Nejdříve sice byla nepříjemná mlha, ale záhy zmizela a byly hvězdičky, mraky hvězdiček. Dneska ráno je na Sněžce -0,5°C, zatímco na Jizerce -13°C.



19. prosince 2016: Po včerejším ledovo-dešťovo-sněhovém dni se vrátila inverze, ze které čouhá s bídou vrcholek Sněžky.


16. prosince 2016: Ochlazení opravdu přišlo, s ním i trochu sněhu na hory a teď se ustavila klasická inverze. Včera večer byla parádní lyžovačka na Jizerce a v okolí. Sněhu tak do 20cm, ale dobře vrstvený, tvrdý a upravený. Spíš březnový utažený firn než prosincový sníh, ale to vůbec neva, protože díky tomu to mělo parádní skluz.


12. prosince 2016: Máme za sebou tři dny, které svým počasím moc zimu nepřipomínaly. V sobotu byl takový vlahý, trochu slunečný den s teplotou kolem deseti. Včera a dnes intenzivně prší a fouká silný vítr. Výhled ale naštěstí slibuje zklidnění počasí a ochlazení.


8. prosince 2016: Dorazilo inverzní počasí. Sněžka má tři stupně na nulou, zatímco Jizerka tři pod nulou.


6. prosince 2016: Počasí v Evropě vládne mohutná anticyklóna a to většinou představuje počasí se zhoršenými rozptylovými podmínkami. A platí to i o prachových částicích, díky kterým můžeme na různých místech pozorovat zajímavý jev, říkají tomu "průmyslový sníh". Prachové částice prý působí jako kondenzační jádra, na kterých se sráží a vzápětí mrzne vzdušná vlhkost. Ta potom padá v podobě jakéhosi pseudosněhu na zem. Vypadá to trochu jako technický sníh. Včera odpoledne takhle napadlo během chvíle asi půl centimetru a v noci pak další jeden, zatímco kousek za městem nenapadlo ani prd.


4. prosince 2016: Tak máme za sebou první běžkovačku. V sobotu jsme byli s Járou a Lenkou na Benecku v jednom post-totalitním hotýlku. Ráno jsme popojeli na Mísečky a nejdřív jsme si proběhli jediný upravený okruh - závodní 5km. Bohužel byl na hladko bez stopy a jeli jsme ho v protisměru. Což nebylo nikde vyznačené, to sa tak prostě vie. Potom jsme vyšlápli sjezdovku na Medvědín a odbočili doleva po hřebeni na Zlaťák, protože byly zprávy, že silnice je vypluhovaná. Byla a nebyla. Vršek nebyl a byl dokonce i urolbovaný, přestože na hřebenech bylo sněhu opravdu málo. Došli jsme až na Labskou na polívku a Paroháče. Navečer jsme se ještě vypravili pěšky do Kotelních Jam. Nevím proč jsem si myslel, že bude lepší jít pěšky. Nebylo, protože tam bylo 20-30cm sněhu a docela pěkná stopa. A my jsme to drtili pěšky. Bylo to sedm kiláků dřiny. Ale v Kotli bylo krásně, člověk tam má takový velehorský pocit. V neděli jsme pak zajeli do Jakuszyc, kde už mělo být celkem dost tratí upravených. Byla to pravda a tak jsme se jeli pokochat výhedem od lomu a na polévku jsme se stavili na Orleti.


2. prosince 2016: Vichřice dnes uvádí další změnu počasí. Teplejší fáze, ve které včera roztálo vše, co předevčírem napadlo, bude opět vystřídána chladnějším počasím, avšak suchým. Sněžení není na programu. Zajímavý obrázek poskytuje dněšní rozložení tlakových útvarů. Vytvořila se totiž "Azorská" tlaková níže...


1. prosince 2016: Večer a v noci napadlo dobrých 10cm sněhu, jenže k ránu do toho při teplotě +1 stupeň začalo pršet. Takže všechno ukrutně teče a na dvoře máme několik centimetrů těžké neodkliditelné břečky.


30. listopadu 2016: Včera byl u nás první den letošní zimy (i když ani meteorologická ani kalendářní zima vlastně ještě nezačala), kdy se teplota u nás udržela celý den pod bodem mrazu. Dnes ráno bylo mínus pět a od severu se chystá sněžení. Možná, že přijdou ke slovu běžky.


28. listopadu 2016: Venku je mínus dva a lehce posněhává. Vládu totiž převzala anticyklóna nad Baltským mořem a kolem ní k nám fouká od severu. Ale jak už to tak s anticyklonami bývá, žádné velké sněžení zatím bohužel očekávat nelze.


21. listopadu 2016: Mráz a sníh jsou dávnou minulostí. Mohutná cyklóna východně od Británie zasahující hodně na jih se postarala o silný fén, díky kterému se na některých místech Německa a Rakouska vyšplhala teplota dokonce přes dvacet. Zároveň to s sebou ale přináší silný vítr, takže "na kolo" by to asi stejně nebylo. U nás nejsou projevy tak výrazné, ale teplo je taky - kolem deseti - a dost fouká. Ale až na ten vítr bylo dneska poměrně hezky a i trochu slunce. O prodlouženém víkendu jsem mámě zorganizoval výlet do Vídně a počasí bylo milosrdné. Až na krátkou chvíli nepršelo a taky bylo relativně teplo, i když dvacítky teda nebyly, to ne.


15. listopadu 2016: Ještě ráno bylo jasno a mrazivo, ale pak začala naše území přecházet teplá fronta a déšť, který přinesla, zabalil na některých místech vše do ledové krusty. Teď večer je venku totální kluziště. Silnice byly sice celkem v pohodě, ale dostat se od autobusu domů po chodníku vyžadovalo změnit techniku pohybu a místo chůze použít řízený skluz.


14. listopadu 2016: Včera v noci se vyjasnilo a tak bylo velmi chladné ráno. U nás asi -7°C, na Jizerce -14. Vyrazili jsme na tradiční podzimní výlet přechod přes Jizerky z Josefáče do Hejnic. Letos se ale nedalo moc o podzimních podmínkách mluvit, protože byla regulérní zima. Leden by se za takový krásný jiskřivý mrazivý den nemusel stydět. Sněhu bylo sice jen maličko, tak pět cenťáků, ale to neodradilo některé nejskalnější borce od vytažení prkýnek a jejich broušení po kamenech na cestě.


11. listopadu 2016: Chladné počasí trvá, takže dneska ráno bylo cestou do práce bílo. Martin tedy plně dostál své pranostice. Ale nesněží moc, takže na horách se zatím nedá o nějakém lyžování mluvit.


6. listopadu 2016: Včera jsme v Kutné Hoře zakončili orienťáckou sezónu závody na krátké trati na Kaňku. Bylo dost větrno, ale jinak celkem dobře, hlavně nedošlo na předpovídaný déšť. Měl jsem v krku nějaký dost bolestivý bacil, takže běh nebyl nic moc, ale neudělal jsem žádnou zásadní chybu, takže ztráta na vítěze byla jen asi 10 minut, což ovšem stačilo na umístění jen někde uprostřed pole. Odpoledne jsme se ještě prošli po Kutné Hoře, ale strašně jsme při tom promrzli.

Už v září jsem si zapsal, že Azorská anticyklóna je na svém místě a díky ní máme pravé babí léto. Teď bych k tomu doplnil, že i Islandská cyklóna se usídlila nad stejnojmenným ostrovem a tato učebnicová konfigurace zřejmě má na svědomí, že i počasí je "učebnicové". Říjen zcela v obvyklých hodnotách a počátek listopadu taky. Lidová pranostika o Martinovi tentokrát bude naplněna. Můžeme se tedy těšit na "normální" zimu bez extrémů?



3. listopadu 2016: Martin si to popletl a přijel letos na bílém koni o týden dřív. Dneska ráno byl na autech poprašek sněhu, sníh poletoval ve vzduchu a hory v dálce byly bílé.


31. října 2016: Letošní říjen měl nulovou teplotní odchylku od průměru.



30. října 2016: Zbylé dva dny na Pálavě zůstaly poměrně chladné, stále i trochu slunečné, ale hodně větrné.


29. října 2016: Včerejší den se povedl. Ráno bylo sice trochu mlhavé, takže když jsem projížděl Brodem nad Dyjí, bylo mlíko, že jsem zapnul blikačku. Pak začalo mlhou prosítat slunce a na cyklostezce už bylo krásně. A zůstalo hezky celý zbytek dne, takže jsem nevydržel a šel se odpoledne ještě proběhnout po kopcích.


27. října 2016: Rok se sešel s rokem a jsme zase v Perné. Teda ne jsme ale jsem, protože Ráďa dala přednost teplejším a jižnějším krajím = jela s holkama do Valencie. Tak si to tu užívám sám. Dopoledne vypadalo počasí celkem nadějně, lezlo i slunce a na dvoře bylo příjemně. Tak jsem odpoledne vyjel na Giro di Pálava. Bohužel se to zatáhlo a tak jsem většinu osmdesátikilometrové trasy absolvoval v deseti stupních a šedivém počasí. Jen barevné listí krajinu oživovalo. V Mikulově jsem se po italsku stavil v kavárně na palačinku a objel jsem si zámek. Zrovna se trochu projasnilo a udělala se v zapadajícím slunci zlatá chvilka.


23. října 2016: Nejhezčí dny podzimu připadají právš na tyto dny, protože lesy jsou krásně barevné. Počasí je ale spíš nevábné. Na některých místech republiky by sice možná o uplynulém víkendu mohli říct, že bylo hezké počasí ale my na Kvíčale měli šeď a mlhu. Největší mlíko bylo v sobotu, když jsme jeli na závody na Stachelberg. Naštěstí se to pak trochu zvedlo, ale stejně bylo v lese místy přítmí, takže jsem v mapě, navíc přes věčně zamlžený brejle, prd viděl. Dneska jsem na se byl ještě proběhnout na Čížkových kamenech v lese a byla to nádhera.


21. října 2016: Nedělní celkem příjemné odpoledne mne v pondělí nalákalo vzít ještě do práce silničku. nahrával tomu i fakt, že ještě ráno byla jasná obloha, ze které pražil měsíc ostošest. Jenže během půl hodiny po rozednění se navalila nízká oblačnost a tak to zůstalo celý den. Dlouho jsem v tak nevábném počasí nebyl na kole. A vlhké a syrové počasí trvá i nadále, bez vyhlídek na aspoň pár příjemných slunečných dnů.


17. října 2016: O víkendu nakonec nebylo úplně tragické počasí, v neděli bylo dokonce v podstatě hezky, sem tam lehce problesklo slunce, a bylo poměrně teplo - 15 stupňů. Na orienťák v Alšovicích jsem se ze zvyku celkem nabalil a pak jsem se potil jako kráva ;-). Ovšem dnešní předpověď ze stránek ČHMÚ nepotřebuje komentář :-(.


14. října 2016: Když už to vypadá, že konečně bude trochu lépe, tedy polojasno a trochu menší zima, tak se vzdor modelům dostaví do české kotliny nízká deka a nárazový vítr. Fuj. Ale stejně jsem vzal na cestu do práce kolo. Tlaková výše, o níž je už docela dlouho řeč, různě rejdí v oblasti severní Evropy sem tam, vysouvá hřeben tu sem a tu zas tam, ale odmítá se nějak výrazněji hnout, takže už se asi žádných teplejších dnů nedočkáme. Snad to aspoň nedopadne tak, jak naznačuje dnešní model GFS, že na Pálavě nám bude sněžit.


10. října 2016: Zima, sychravo a mrholení jsou nejčastější atributy počasí posledních dnů. Odpolední teploty zůstávají pod desítkou. Výhled na příští týden není lepší, stále k nám duje od severu kolem anticyklóny nad Skandinávií. Dnešní mapa tlakového pole je v podstatě identická s tou o kousek níže, která je z minulého týdne.



5. října 2016: Dominující vliv anticyklóny nemusí vždy znamenat hezké počasí. Například teď přinesl přepnutí léta na zimu. Je kosa, větrno, vlhko. Na horách je pod nulou a leží tam poprašek sněhu.


3. října 2016: Včera odpoledne a v noci přecházelo přes Čechy rozsáhlé pásmo deště. S ním spojená níže se podle všeho posune k severovýchodu a mezi ní a výší nad Severním mořem k nám zaduje studený severák. Být o měsíc více, tak by Martin řádil na bílém oři a my začínali chystat lyže (.. a hrabla).



2. října 2016: Původně to vypadalo, že teplé a příjemné počasí víkendem skončí, zatím se tak nestalo. Obě dvě noci sice zapršelo, ale jinak zůstalo teplo příjemně. Takže včerejší výlet na Sněžku vyšel hezky. Kazil to trochu jen silný vítr, díky kterému ani nejezdil horní úsek lanovky. To zas ale mělo pozitivní vliv na počty lidí na vrcholu. Emča nám už tentokrát dala košem a jela na orienťácké soustředění, takže jsme šli jen s Jáchymem a Žofkou. A byli s námi Faltusovi, ti zas pro změnu bez Ondry.


29. září 2016: Včera, ačkoli nebylo během dne kdovíjaké teplo, tak dvacet maximálně, byl krásně teplý večer. Ještě v devět hodin ukazoval teploměr 18 stupňů a dalo se pobýt venku v síti. Dnes bylo krásně. Přes den se sice řídká vysoká oblačnost objevovala, ale když jsem v Bakově, kam mne svezla Adéla cestou do Prahy, po čtvrté hodině nasedal na kolo, bylo slunečno a krásně teplo. Celkem fičelo, to je pravda, ale konečně jednou taky ve správném směru, takže se to jelo jedna báseň. Byla to rozhodně jedna z nejlepších letošních odpoledních vyjížďek. Asi poslední, ale stála za to.



26. září 2016: Další povedený zářijový víkend. Tentokrát už měl více podzimní charakter, protože rána byla studená a mlhavá, ale odpolední teploty vyšplhaly po oba dva dny ke dvacítce nebo i lehce nad ní. V sobotu byl orineťák na Bezdězu a bylo to tam krásné. Konečně jsem se i podíval, byť krátce, na hrad. Závod samotný byl fajn, ale nakupil jsem několik menších a dvě větší chyby, takže z toho bylo osmnácté místo. V neděli jsme s Ráďou na pohodu objeli Ráj včetně míst, kudy jsme o týden dříve běželi půlmaraton. Hodilo to stovečku.


22. září 2016: Vládu opět zaujímá tlaková výš, ovšem cirkulace atmosféry s ní spojená je výrazně jiná než v první polovině září. Je výrazně chladnější a tak dnešní ráno spadla teplota na 2°C, přičemž na sklech aut byla námraza. Na Jizerce bylo -3°C. Ani odpoledne nebude kdovíjaké teplo, rtuť teploměru zůstane asi pěkný kus pod dvacítkou.


19. září 2016: Tak nakonec jsme měli štestí. Ještě když jsme dopoledne jeli na Branžež, lilo jako z konve, z oblohy se valily proudy vody. Nedovedu si představit v něčem takovém běžet. Ale když jsme dojeli na místo, byly sice všude obrovské louže a spousty bahna, ale pršet přestalo. A vydrželo to až do večera, dokonce odpoledne chvílemi vylezlo slunce a bylo kolem 18 stupňů. Sotva jsme ale přejeli při návratu Paceřák, ocitli jsme se v hororu odehrávajícím se na anglických vřesovištích. Mlha s viditelností 50m, šero, 12 stupňů. Tak jsme se před tím hnusem schovali v sauně. Závod samotný byl fajn, běželo se mi celkem dobře, čas 1:44. Ráďa 1:59.


17. září 2016: Uplynulý týden byl opravdu exkluzivní. Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy byl na kole pět dní z pěti. I když ve čtvrtek to bylo po návratu z Prahy jen symbolicky. Dnes v noci ale idylka skončila a ve střední Evropě se vytvořila oblast nízkého tlaku s několika jádry a v ní se kroutí a vlní několik frontálních systémů. Hodně intenzivní srážky jsou zatím spíš jihozápadně od nás a pohybují se zpět na severozápad, jak se to vlní. Nás zasáhla jen v noci bouřka a teď je mlhavo, šedivo a skleníkovo. Jsem zvědav, jak bude zítra v Ráji na půlmaraton.


13. září 2016: Azorská anticyklona je přesně tam kde má být a posílá nám se svoje podzimní dětičky :-)


11. září 2016: Září se opravdu snaží dohnat, co léto zameškalo. Slunce září, je krásně teplo (jako vedro mi to nepřipadá, ale prý je...) a už třetí den za sebou jsme se koupali. V pátek ještě v Kanadě ve Zvůli, včera a dneska v krásně čisté jablonecké přehradě. Na Hraběticích byl dvoudení orienťák, žebříček A a taky elita. V sobotu to bylo příšerný, terén neběhatelný a nepřehledný, spousta šutrů porostlých metrovým borůvčím a strašně dlouhý. Hned druhou kontrolu jsem zcela zvrtal, dohledával jsem 20 minut, a tak jsem celkem v lese strávil 10km a 130min. Ale poslední jsem ani tak nebyl :). Dneska to bylo kratší a hezčí. Dalo se i bežet a bylo to pestřejší. Třeba takový malý rybníček uprostřed hustníku byl milé zpestření :).


9. září 2016: Během našeho pobytu v na jihu naší země jsme měli štěstí, protože konec léta je letos opravdu vydařený. Celé dva týdny vládlo anticyklonální slunečné a převážně teplé počasí, jen dvakrát přerušené epizodou nějaké fronty. Jen silný vítr nás druhý týden hodně natrápil.


25. srpna 2016: Na letošní léto nakonec nebudeme vzpomínat jen jako na studené a deštivé. Anticyklonální počasí dominuje posledním dnům a tak je převážně slunečno a teplo. I večery a rána jsou příjemná, přestože z nich je blížící se podzim cítit. Včera jsem si dal kolečko přes Frýdlant a dneska jsem po dlouhé době vyjel zase do Jizerek. Bylo tam krásně a když jsem si dal u kapličky pivo, nechtělo se mi pak vůbec dolů. Zdá se, že máme naději na docela hezkou dovolenou v Jižních Čechách, kterou máme naplánovanou na příští dva týdny.


20. srpna 2016: Přecejen nám počasí trochu tepla dopřálo. Během týdne se postupně oteplovalo, i když rána byla pořád studená, a bylo celkem hezky. Včera dokonce už vyšlo i termické počasí a mohl jsem využít poukázku na let ve větroni v Hodkovicích. Bylo to nádherné, stoupák kousek od letiště nás vytáhl až do 1600m, pak jsme letěli nad Ještěd. Akorát jak jsem seděl vzadu s kolenama pod bradou, tak ke konci už jsem měl co dělat, abych se nepoblil. Divný, nikdy dřív jsem tyhle problémy neměl. Asi to bude jak v autě, když člověk řídí, nikdy mu blbě není. Asi bych se s tím měl naučít lítat ;-). Dneska jsem vyjel na kole do Lužických a Žitavských hor. Přes Výpřež, Osečnou a Brniště jsem dojel do Cvikova, kde je pěkný malý pivovárek s hospodou. Dal jsem si svíčkovou a dvě desítky a pokračoval dál. Bylo krásně. Projel jsem Trávníkem, Mařenicemi a Krompachem a pak už jsem přejel na německou stranu. Nejprve jsem myslel, že to vezmu přes Žitavu, ale pak jsem jel z Jonsdorfu na Olbersdorf a pak zpátky na Oybin a Luckendorf. Za Oybinem byla cedule 17% stoupání, což mně trochu vyděsilo, ale nakonec to bylo max. 13%. Přecejen jsem pak do Žitavy sjel ale hned na kraji jsem to zahnul vpravo do Hrádku, kde jsem měl rande s Ráďou, která jela kratší trasu. Okruh jsme dokončili přes Václavice, Novou Ves a Mníšek. 135km.


16. srpna 2016: Dlouho nám to léto nevydrželo, už máme zase říjen. Ne že by bylo ošklivo, to úplně ne, ale je zima psí, odpoledne stěží dvacet. Tlaková výše nad Severním mořem nám sem totiž lifruje pěkně studený vzduch. Být to v prosinci, tak máme parádní zimu se sněhem a mrazem.... Když jsem jel včera malé silniční kolečko přes Dub, bylo mi v dlouhém triku pod dresem většinou tak akorát. Dneska ráno jsem zpracovával statistiku z meteostanice a zatím to vypadá, že letošní léto bude nejchladnější z těch, co jsme v Liberci, a je dost možné, že i nejdeštivější.


13. srpna 2016: Dneska se konečně udělalo počasí, za které se léto nemusí stydět. Dopoledne sice bylo téměř zataženo, ale nebyla zima a odpoledne se postupně i vyjasnilo. Vyrazili jsme na kole z Pohorska na Kašperk, pak do Kašperských Hor a pak Klostermannovou stezkou na Churáňov. Ráďa při přejezdu jedné louky spadla do hnoje.. no vlastně do bahna. Tam jsme objeli vršek a kus po stejné cestě jsme se vrátili do Nicova. Prudkým stoupákem přes Krankoty jsme dojeli do Javorníku, ve stejné hospodě jako před třema lety jsme se zastavili na pivo a potom jsme zadními cestami sjeli do Pohorska. Bylo to asi 50km a 1300m do výšky. Já jsem si pak dal ještě 10km výběh na Javorník k rozhledně.



12. srpna 2016: Počasí nám opravdu moc nepřeje. Dneska bylo celý den zataženo a mrholilo, teplota kolem deseti. Jeli jsme se podívat do Olympijského parku na Lipně. Ve Frymburku jsme si vyzkoušeli atletiku, což bylo celkem fajn, ale v centru samotném v Lipně to nebylo nic moc. Ještěže tam byly i orientační sporty a udělali tam areál pevných kontrol, takže jsme i přes mokro a mrholení vyrazili do lesa několik kontrol najít.


11. srpna 2016: Jsme na Pohorsku a tentokrát máme s sebou samotného Jáchyma. Počasí nám úplně nepřeje. Ne že by nemohlo být ještě hůř, to ne, ale včera pršelo, dneska bylo skoro zataženo a pekelná zima a zítra má zas pršet. Ale ráno bylo jasné a tak na Kvildě bylo mínus dva. Popojeli jsme autem na Modravu a pak jsme na kole projeli okruh přes Poledník, Prášilské jezero, Vchynicko-Tetovský kanál, Srní, Tříjezerní slať a Javoří pilu zpátky do Modravy. Potom jsme ještě jeli kus směrem na Březník, kde to Ráďa s Jáchymem otočili a já jsem si to dal ještě zajížďkou přes Filipovu Huť.


8. srpna 2016: Celý pátek nad střední Evropou seděla mezi dvěma oblastmi vyššího tlaku brázda a v ní se vlnila fronta. Pršelo, pršelo, pršelo. V sobotu už se od západu začal projevovat výběžek a bylo o něco lépe, ale stále docela zima. Nejlíp bylo včera, ale na výlet do Jizerek to taky nelákalo. Dopoledne pořád chladno, skoro zataženo a vlhko a až odpoledne se udělalo příjemně. Dole v Ráji bylo i pocitově celkem teplo, takže David, s nímž jsem byl na cyklovýletě, uvažoval o koupeli v přehradě až se vrátíme. Jak jsme ale vystoupali ze Skály na Dalešice, myšlenka na koupání vzala rychle za své..:-). Projeli jsme se kolem Kozákova, Trosek a Kosti, ve Svijanech jsme se zastavili na pivo a přes Turnov, Skálu a Sněhov jsme to vzali zpět domů. Mně to dalo necelých 120km.


5. srpna 2016: Čtvrtek přinesl přechodně trochu víc slunce a výrazné oteplení. Tak jsme s Ráďou jeli kolečko přes Smědavu a Frýdlant, kde jsme se stavili v pivovaru na vynikajícího ejla osmičku. Zpočátku se nejelo moc dobře, protože bylo příšerný vlhko a dusno, ale k večeru to už bylo lepší a teplý večer byl fajn. Dneska už je zas zataženo, tma, déšť.


3. srpna 2016: V úterý a dneska jsem byl služebně v Bratislavě. Jel jsem vlakem a mrzelo mně pak, že jsem si to neprotáhl o den a nevzal s sebou silničku. I v EC vlaku se totoiž dá kolo v pohodě převážet a v penzionu, kde jsem bydlel, by to taky bylo v pohodě. A mohl jsem za mimořáně příznivého počasí prozkoumat okolí Blavy. Tak třeba příště. To u nás počasí rozhodně kolu nepřálo. Bylo zataženo, přítmí, déšť. Depkový počasí, fujtajbl.


1. srpna 2016: S tou milosrdností počasí to bylo.. no jak se to vezme. V noci přecházelo pásmo bouřek a lilo fest. Ráno taky pršelo, ale pak kolem deváté přestalo. Les byl nacucaný jako houba a bylo silně skleníkovo. Ale nepršelo. Nakonec mi třetí etapa vyšla ze všeho nejlíp, byl jsem šestý, a stáhl jsem docela ztrátu předchozích dnů. Dokonce jsem zjistil i částečnou příčinu bloudění předchozích dnů ve stejném místě. Jedna z oplocenek zanesených na relativně malém prostoru v mapě, v terénu nebyla. Byl tam jen jakýsi hustníček... Až do odjezdu už nepršelo, i když bylo zle zataženo a vypadalo to, že začne každou chvíli. I cestou domů jsme jeli jakýmsi suchým koridorem, přičemž okolo nás se stejným směrem táhly deště a bouřky a byla tma jako v pytli.


30. července 2016: Včera jsme vyrazili na třídenní orienťácké závody na Boží Dar, resp. do areálu Eduard, což je bývalý uranový důl nad Mariánskou. Cestou nás ještě honily bouřky, ale odpoledne už pak bylo docela hezky. Zabivakovali jsme v improvizovaném kempu v areálu a ve čtyři už byl start krátké trati. Měl jsem to 5,4km a 20 kontrol. Trať byla náročná, protože v lese jsou stovky různě velkých jam po středověkké težbě stříbra a kontroly je tudíž kam ukrýt. Noc byla celkem v pohodě, nová matrace se osvědčila. Dnes vydrželo hezké počasí celý den. Start byl v deset a klasická trať nebyla o moc jiná než včera: 5,8km a opět 20 kontrol. Po obědě jsme si šli sjet adrenalinovou lanovku přes místní jezírko a pak nasbírat pár borůvek. Zítra nás čeká poslední etapa, doufejme, že počasí bude milosrdné.


26. července 2016: Průtrže a lijáky se opakují den co den. Včera se to sice naštěstí Liberci vyhnulo, takže jsem ještě večer jel na malý rychlý švih do Jablonce a zpátky, ale dneska je to zabité odpoledne.


25. července 2016: Nízká oblačnost a mlhy nebývají typickým jevem pro vrcholné léto. Dnes se však hojně vyskytují v celé jihozápadní části Čech.


24. července 2016: V pátek jsem se rozplýval nad tím, jak se Medardovi povedlo pěkně vypočítat srážky. To v sobotu a v neděli se to naopak nepovedlo vůbec. V sobotu ráno nebyly na žádném z meteogramů na celý víkend v podstatě žádné srážky. Ovšem v reálu byla situace úplně jiná. V sobotu jsem jel odpoledne na kole na Kvíčalu a to jsem tomu ještě ujel. Bylo horko, což by mi tak nevadilo, ale foukalo proti. Ne moc, ale nepříjemně, takže jsem toho po 120km měl celkem dost. V noci lilo nad celými západními a středními Čechami a to dost intenzivně, k ránu pak i na Kvíčale, takže ráno byl venku totální skleník. Na zpáteční cestu jsem vyrážel v poledne a to nepršelo. Začalo ve Dvoře Králové a pak už jsem jel v dešti až do Staré Paky. Nakonec to v tom dešti jelo celkem dobře, líp než potom za Lomnicí, když už nepršelo, a udělala se zas úplná prádelna. Celkem jsem za víkend najel 250km.


22. července 2016: Dneska mne zaujala pěkná shoda modelu Medard z včerejšího nočního běhu a reality z dnešního odpoledne. Připadá mi, že ten Medard nějak líp zvládá počítat konvektivní srážky. Ale ono jde taky o to, že výstup z Aladina je prezentován jako 6-hodinové úhrny, což se hůř interpretuje, pokud jde o krátkodobý horizont.


20. července 2016: O víkendu nás na chvíli navštívil výběžek vyššího tlaku, takže v sobotu bylo docela hezky, i když žádné letní teplo. Vyjeli jsme si na silničce Berzdorfersee, ale na rozdíl od loňska to bylo bez koupele, protože na tu to opravdu nebylo. Cestou zpátky jsme se stavili na pivo ve Frýdlantě a zjistili jsme, že v pivovaru dělají prohlídky pro veřejnost bez předchozího objednání. Využili jsme toho hned v neděli, protože počasí se opět zkazilo a bylo zataženo a každou chvíli pršelo. Od pondělí se počasí zas postupně zlepšuje a dneska už byl teplý letní den.


14. července 2016: Dnešek bych někde pod stanem trávit nechtěl. Už od včerejšího večera intenzivne a trvale prší a na některých místech za tu dobu spadlo přes 40mm srážek.


13. července 2016: Švih na silničce byl dneska opět kličkování mezi konvektivními buňkami. Naštěstí relativně úspěšné. Od jihu se žene další mohutné pásmo srážek a za ním modely vyhrožují odpoledními teplotami 14 stupňů.


12. července 2016: Horké počasí dorazilo včera i k nám a vyhnalo rtuť teploměru přes třicet, Dobřichovice 36°C. Byl to však jediný tropický den tohoto týdne, protože v noci přešla studená fronta a dneska se ochladí o nejméně deset stupňů. Přinesla rozsáhlé srážky, které se nám ale kupodivu vyhnuly. Nicméně oblačnost se nám nevyhnula a způsobila nepříjemně vlhkou tropickou noc.



10. července 2016:
O víkendu jsem vyrazil za Ráďou do Lyonu. Ona byla už od středy v Grenoblu a tak jsme se potkali až v pátek večer v hotelu poblíž nádraží Part-Dieu. Já jsem přiletěl asi ve čtyři odpoledne a bylo to trochu jako změna ročního období. U nás bylo snad sotva dvacet a v Lyonu přes třicet. Přesto jsem dodržel plán vykašlat se na předraženou letištní tramvaj a dojít pěšky asi 6km na konečnou normální tramvaje. Cesta byla docela fajn, ani to vedro mi nevadilo. Na jednom poli pěstovali dokonce mátu a to byla úžasná vůně. Večer jsme si půjčili kola. v Lyonu mají šikovný systém půjčování kol. Po celém městě je rozprostřeno asi 300 stanic, přičemž na každé je asi deset až dvacet stojanů. Člověk si koupí za 1,5 eura celodenní kartu a může si kdekoliv kolo půjčit a pokud ho zas kdekoliv jinde do půl hodiny vrátí, nic ho to nestojí. Půlhodina navíc stojí asi euro a pak každý čas navíc už stojí docela hodně. Vymyšlené je to prostě tak, že si kolo vezmu, popojedu kam potřebuju a zas ho vrátím. Pokoukám, dám si kafe, vezmu další kolo, zas popojedu a tak dál. Malý háček to akorát má v tom, že existují jakési hlavní směry cestování, které způsobují, že v některých oblastech jsou stanice skoro prázdné a jinde zas úplně plné. Na to jsme narazili nejprve v pátek pozdě večer, když jsme se vraceli od muzea na soutoku Rhony a Saony a chtěli si v baru na nábřeží dát pivo. V tu dobu byli totiž na nábřeží snad všichni místní a stanice byly tím pádem plné. Naštěstí kousek dál v ulicích už místo bylo. Opačnou situaci jsme zažili v sobotu dopoledne, když jsme jeli do čtvrti Croix Rousse, která je na dost výrazném kopci.
Ráďa tam kdysi bydlela a chtěla mi ukázat ten dům a taky trh, který se tam pravidelně koná. Když jsme se tam na těžkých kolech v tom horku vydrápali, našli jsme jen prázdnou stanici a už tam číhali pán s paní, takže jsme neměli to srdce jim kola nedat a jen si je prodloužit. Prostě všichni na kolech jezdí dolů z kopce k vodě a nikomu se nechce zpátky to dřít nahoru. Na trhu jsme si koupil grilované farmářské kuře velikosti kachny a jeli jsme do velkého parku poblíž Rhony zapiknikovat. Kuře bylo nejen obrovské, ale hlavně výborné. Myslím, že ta půlka byla větší než když si u nás šlověk koupí celé. Odpoledne jsme se projeli metrem a pozemní lanovkou k areálu velkého římského amfiteátru, pak jsme přešli ke katedrále na Fourviere a chvíli jsme tam odpočívali, neboť to courání po rozpáleném městě, byť většinou na kole, nás hrozně vysílilo. V podvečer jsme sešli parkem dolů k Saoně a na kole se projeli kus podél ní. Oproti Rhoně, která má jeden břeh úplně rovný, je Saona zaříznutá mezi svahy a tak její nábřeží vypadá úplně jinak, chybí tam ta široká promenáda. Večer jsme zapiknikovali zase u soutoku obou řek a zakončili to pivem ve stejném baru jako v pátek. Dnešní cestu na letiště jsem měl vymyšlenou tak, že se od tramvaje 3 ještě popovezeme na konečnou autobusu 28 do Pusignanu a zbytek, t.j. necelé 2km už dojdeme. Jenže bus nám o tři minuty ujel, takže jsem byl smířený s 30 eury za 5km letištní linkou tramvaje. Ráďa ale projevila odvahu i ve svých nepříliš vhodných botách vyrazit pěšky stejnou cestou jako jsem šel v pátek a tak jsme to dali pěšky.


6. července 2016: Dnešní dopoledne připomínalo spíš říjen. Patnáct stupňů, silný vítr a přeháňky. Odpoledne jsem se jel proběhnout do Rádelského lesa a když jsem tam přijížděl, nemohl jsem uvěřit svým očím. Podél silnice byla totální spoušť. Stovky polámaných stromů a v jednom místě úplně kus lesa chyběl, zbyly po něm jen ulámané zbytky kmenů. Po mojí obvyklé trase se běžet nedalo, protože cesta byla za jezírkem blokovaná desítkami stromů. Proběhl jsem tedy lesem napříč rovnou na hřebenou cestu. Směrem na Jablonec to pak už bylo lepší, sice sem tam taky vyvrácený strom, ale nic děsivého. Vypadalo to, že od Rašovky přes Dlouhý Most, Mojžíšák a dál směrem na Jablonec snad přecházelo tornádo, protože co jiného by dokázalo zlámat v pásu širokém dobrých 50m všechny stromy do jednoho? Radši jsem to ani nefotil, byl to smutný pohled. Na svědomí to má sobotní odpolední bouřka na studené frontě, která ale ani v Liberci ani na radaru nevypadala tak zle. Jak vidět stačí několik kilometrů vedle a situace je jiná a radar mlčí...


5. července 2016: Letošní léto opravdu zatím nelze považovat za suché. Prší totiž téměř každý den. Snad jen včera to byla taková vyjímka a měli jsme kliku, protože se nám to velmi hodilo. Vraceli jsme se totiž z cyklovýletu z Prahy. To v neděli cestou tam to bylo o fous horší... i když zas ne o moc.
Vyrazili jsme v neděli ráno za chladného ale docela hezkého počasí přes Výpřež a Křižany na cyklostezku do Stráže. Po občerstvení sorbetem Svijany 11 jsme pokračovali do Mimoně a k Mácháči, kde jsme měli v kempu Borný domluvený sraz s Bulířema. Společně s Blankou, Dorkou v sedačce, Žofkou a Zorkou jsme popojeli na oběd do Splavů. Ten se nám trochu protáhl, protože holky brigádnice byly ještě duchem asi ve škole a byly zmatené. Ale jídlo mi chutnalo. Mezitím se venku zatáhlo a vypadalo to na slejvák, ale vyhnul se nám nakonec. Rozloučili jsme se a vydali směr Kokořínsko. Jeli jsme vrchem přes Střezivojice, Dobřeň a Vysokou. Ve Vysoké mne zasatvil vývěsní štít obchodu s pralinkami, protože jsem měl chuť na čokoládu. Vzápětí bylo potřeba ji ale spláchnout a naštěstí hned vedle byl výčep kde měli Červeného Krále. V Mělníku nás už slejvák bohužel dostihl a přestože netrval dlouho a stihli jsme se schovat, následná jízda po silnici plné vody dala skoro stejný výsledek jako kdybychom se neschovávali vůbec. Do Prahy jsme dojeli přes Odolenu Vodu a Panenské Břežany. Shodili jsme se, že tyto oblasti okolí Prahy jsou mimořádně nehezké. Kdysi jsme se tam byli dívat na jeden byt a zaplať bůh, že jsme ho nekoupili. Po nákupu v Albertu (vypadalo to tam hůř než na Dobiášovce) nás u dveří novákovic domu čekalo nemilé překvápko, klíč do zámku nepasoval. Měli jsme jen jeden a mysleli jsme, že pasuje jak k bytu, tak ke dveřím od domu. Ale nebylo tomu tak. Chvíli to vypadalo poměrně prekérně, ale pak se ukázalo, že Bulírovi dali klíče sousedce, která byla doma, a tak jsme si je mohli půjčit a přenocovat u nich. Nedělní etapa měřila 144km.
V pondělí ráno to vypadalo všelijak, protože Ráďu bolelo břicho a tvrdila, že umře. Čekal jsem, jak se situace vyvine. Pak se jí po druhém brufenu udělalo lépe a překvapivě byla překvapená, že bychom měli do Poděbrad jet vlakem. Původní plán byl totiž vlakem do Poděbrad a pak přes Jičín domů. Řekl jsem si po strejdovsku "proč ne?" a jeli jsme tedy rovnou z Prahy na kole. Směrem na Čelakovice je okolí Prahy mnohem hezčí a kupodivu i některé satelitní oblasti jsou docela hezké. V Zelenči jsme objevili nádherný kus cykostezky mezi polemi. Začínala parkem, byla asfaltová, několik km dlouhá a mělo smysl po ní jet, protože nebyla přerušované každých padesát metrů těmi přiblblými modrými značkami o slejzání z kola ;-). Pak se to ale do Poděbrad docela táhlo a taky celkem foukalo. Hned za mostem v Poděbradech jsme si dali k obědu svíčkovou, v zámku jsme natankovali do bidonu Poděbradku a pokračovali směrem na Jičín. První vsí byl Pátek. Než jsme se napojili na silnici dvojku z Městce Králové, docela to odsejpalo. Na té dvojce se po přejetí do Hradeckého kraje hodně zkazil asfalt a to pak byla pakárna. Dokonce nás dojel nějaký chlapík s brašnami, kterého jsme předjížděli asi o 10km dříve. Poslední kus do Jičína jsme nakonec jeli po jedničce, protože jsem měl už toho hrkání dost. V Jičíně jsme se zastavili na kávu a zákusek v příjemné kavárně zastrčené ve dvoře jednoho starého domu. Měli jsme za sebou už 100km a bylo dost pozdě, takže jsem si říkal, že bychom asi měli jet spíš po hlavní, kde to pojede rychleji. Ale potom jsme se rozhodli pro trasu po okreskách skrz Ráj a bylo to dobře. Slunečný podvečer v Ráji byl krásný. Prachov, Mladějov, Libošovice, Vyskeř, Kacanovy, Turnov byla naše trasa. Na rovince nad Paceřicemi jsme sezobli svačinu a na Dlouhém Mostě se ještě stavili na pivo. Ale byla zima, tak jsme tam moc neočumovali. Zatímco v sedm se ještě v Turnově cachtaly děti v novém koupališti, o hodinu později bylo nahoře na Záskalí pouhých 15 stupňů... Pondělní etapa tu předchozí trumfla, protože se tachometr zastavil na 170km.


4. července 2016: Velmi chladné ráno, teplota na Jizerce ve dvou metrech mínus dva stupně. V Praze bylo ráno naštěstí tepleji ;-).


2. července 2016: Sotva se včera oteplilo na letní hodnoty, přišla dneska další fronta s rozsáhlými srážkami a ochlazení na s bídou dvacet.


30. června 2016: Tak nám začínají prázdniny, ale letní koupací počasí zatím není. Západní cyklonální situace servíruje vlhký oceánský vzduch, ve kterém sice není zima, ale ani nijak výrazně teplo a je hodně oblačnosti a přeháněk s docela výrazným denním chodem. Mezi frontami chybí výraznější výběžky vyššího tlaku. Modely ale naznačují, že od neděle bychom se takového výběžku mohli přecejen dočkat.


27. června 2016: Tak víkend byl opravdu horký, tropický. Přes den kolem 33 stupňů a i večer bylo skoro třicet. Do Olomouce jsme dorazili v pátek a zabivakovali jsme v loni otevřeném kempu "Krásná Morava". Poseděli jsme do tmy venku a pak se uložili ke spánku do lůžkové úpravy našeho auta, byla to premiéra. Bohužel se úplně nepovedla, protože na spaní bylo ukruté horko a uprostřed noci přšla bouřka jako sviň, která nám smetla plachtový přístřešek, takže jsem ho musel v noci znovu stavět. Taky musela být zavřená okna, takže bylo na chcípnutí. Ráno bylo jak ve skleníku a já měl pocit, že nemůžu uběhnout ani kilometr. Ale během dne se to postupně zlepšovalo a večer jsem se cílil dobře, vedro nevedro. Závod jsem začal na pohodu, lehce přes pět minut na kilometr a zhruba na patnáctém kilometru jsem začal lehce přidávat. Cítl jsem se dobře. Na devatenáctém jsem to napálil, protože v hlavě selhala aritmetická operace a já byl v domnění, že je to poslední kilák. Až kilometrovník 20 mně probral, tak jsem zas trochu zvolnil. Ale ne moc a do cíle jsem spritoval tempem pod 3min/km s reálným časem 1:47:34. Jirka doběhl asi 3 minuty za mnou, prý přepálil začátek. Ráďa pak za dalších pár minut s časem 1:56:32. V noci se opakovalo totéž co v té předcházející - ukrutné vedro následované lijáky. Neděle byla chladnější, ale stále skleníková. Byli jsme se podívat na vyvěračky a jeskyni "Podkova" v okolí Mladče. Dneska od rána prší a je příjemné chladno.


23. června 2016: Máme tady první letošní vlnu horkého počasí a odpoledními třicítkami a vrcholit by měla v sobotu, kdy zrovna běžíme půlmaraton v Olomouci. Tak jsem zvědav, jaké to bude.


19. června 2016: Včera ráno to vůbec nevypadalo, že by mělo mít počasí nějaký větší sklon ke konvekci. Bylo relativně chladno a nepřišlo mi, že by byla nějak vysoká vlhkost vzduchu. Ale opak byl pravdou. Začalo se to honit už kolem poledne, když jsem vyjížděl na kolo a slejváček jsem chytil u Mnichova Hradiště. Potom jsem měl štěstí, protože všude kolem mně bylo vidět černé nacucané mraky, ale já jsem až na pár kapek v Malé Skále (navíc v hospodě pod slunečníkem..) mně už nic nechytlo. Dal jsem 120km po Ráji a tentokrát jsem to protáhl o kus dál směrem na Jičín do Mladějova. Dneska je to podobné, odpoledne se vytvořilo po celém území spousta přeháněk a bouřek.


17. června 2016: V noci bylo peklo. Jedna bouřka stíhala druhou, slejváky od večera až do rána. Spát se při zavřeném okně a tom randálu vůbec nedalo. Mám pocit, že snad během noci spadlo celé červnové průměrné množství srážek....


16. června 2016: Dnes odpoledne a večer se Českem přehnaly od jihu intenzivní bouřky, na jejichž odrazech radar nešetřil bílou barvou. Nám se to ale zatím vyhnulo. Uvidíme co bude v noci.


15. června 2016: .. a chčije a chčije.. ale však to nevadí, občas je to potřeba. Způsobuje to brázda nízkého tlaku ve střední Evropě.



12. června 2016: V první polovině minulého týdne bylo příjemně a docela teplo. V pondělí jsem odpoledne objel přes Smědavu Jizerky a ve středu jsme jeli spolu s Rádou kolečko přes Frýdštejn, které jsme zakončili na příjemné zahrádce u Zámecké Konírny ve Vratislavicích. V noci na čtvrtek ale přešla fronta a cirkulace se změnila. Tlaková níže na Pobaltím přinesla chladnější dny s teplotou jen kolem dvacítky a občas trochou deště. Od čtvrtečního večera do sobotního rána jsem byl ve Znojmě a oba večery jsem si stihnul zaběhat mezi vinicemi a dneska byl orienťák na Rádle.


5. června 2016: Pokud by si někdo myslel, že se během víkendu na počasí něco změnilo, tak by se spletl. Pořád stejné. Ale v sobotu, když jsme byli se všemi dětmi a Milďou v Legolandu v Německu, jsme měli štěstí, protože kolem se sice točily černé mraky a slejváky, ale nám se to vždycky nějak vyhnulo. Zato dneska na kole jsme si užili. Nejdřív nás to zahnalo hned ze dvora zpátky domů a vyjeli jsme místo ve dvě až ve čtyři. A pak jsme několikrát zmokli a mokré silnice udělaly taky svoje. Ale už to vypadá, že vlký vzduch potáhne do řiti a bude chvíli klid.


2. června 2016: Bouřky, lijáky, kroupy... takové počasí jsme měli na talíři celý týden. Ale byli jsme na tom ještě relativně dobře, neboť nikde to snad nenapáchalo rozsáhlejší škody. To na mnoha místech v Německu to odskákali víc. Například údolí řeky Ahr v Porýní zažilo údajně nejvyšší povodeň od počátku měření výšky hladiny. Padaly však rekordy v naměřené okamžité intenzitě srážek a v množství srážek za 1 hodinu. Ta zasr..á níže se prostě už skoro dva týdny drží ve střední Evropě a nechce se, spolu s tím skleníkovým vzduchem, který se kolem ní točí, hnout pryč.


28. května 2016: O víkendu pokračovalo bouřlivé počasí s přívalovými lijáky a kroupami. Těm se v oblasti tlakové níže nad střední Evropou zásobované vlhkým luftem z Atlantiku mimořádně daří. Tentokrát se to nevyhlo ani severu včetně Liberce a Jablonce, my jsme to ale nezažili, protože jsme už v pátek jeli na Kvíčalu na orienťácké závody, které se konaly na Odolově u Lotranda. Takže jsem viděl jen na radaru, jak se přes Jablonec a Liberec v sobotu ráno hnaly bouřky a byly v nich i zlověstné bílé fleky, které obvykle znamenají krupobití. V neděli už byl klid a tak jsem se k večeru ještě pěkně projel na kole do Jablonce. Klid zato neměli o kousek dál v Bavorsku. Některé záběry ze zasažených vesnic téměř přesahují rámec představivosti.


26. května 2016: Počasí se chová tak nějak divně. Dva dny trvaly silné bouřky, které zasáhly většinu území, nám se to však zcela vyhnulo a nespadla ani kapka. Na jednu stranu je to sice dobře, protože aspoň nám neodneslo střechu žádné tornádo, na druhou stranu ale je zase sucho. Za celý květen nespadl snad ani milimetr. Teď už je zas druhý den v nevýrazném tlakovém poli zataženo, mlhavo, vlhko, ale zase ani kapka.



23.května 2016: Léto a teplo to jsou i bouřky. Rozsáhlé pásmo bouřek zasáhlo dneska celou západní polovinu Čech a místy musely být hodně intenzivní, protože na radaru je i spousta bílé barvy. Ve zprávách pak ukazovali, že na některých místech napadla taková vrstva krup, že to vypadalo jako v zimě a ke slovu přišly i sněžné pluhy.


22.května 2016: Dneska se dostavilo léto. Slunce pálí a teplota na většině území překonala 25 stupňů. Cestou z Moravy auto dokonce chvíli ukazovalo 29. Kazí to jen velmi silný vítr. Ještě že takhle nefičelo včera, to by to na kole bylo asi utrpení. Je ale zase dost sucho. Přestože v květnu zatím nebylo počasí zrovna teplé, tak ale skoro nepršelo, takže zas chybí několik desítek milimetrů srážek.


21. května 2016: Služební cesta včera plynule přešla do víkendového pobytu v Perné. Dorazil jsem kolem jedenácté večer a ještě jsme chvíli poseděli. Počasí se docela umoudřilo a je hezky, takže jsem vytáhl z auta silničku a objel si 80km kolem Pálavy. Byly to rovinky a nefoukalo, takže jsem vytáhl průměr skoro ke 30km/h, což je hodnota v našich kopcovitých krajích nevídaná.



18. května 2016: Původně jsem myslel, že tady napíšu, že jsem si zase dneska udělal výlet kolem Jizery. Ale nikoli té co teče z Jizerek, ale té, co teče z Alp, tedy Isar. Vypravil jsem se totiž na školení do Freisingu poblíž Mnichova, kterým Isar protéká. A mělo být zas jednou docela hezky, tak jsem vyrazil už brzo, do Jeťáka jsem dal kolo a rozhodl se vyzkoušet, jak se jezdí po bavorském venkově... Inu jezdí se po něm pěkně, asfalt slušný, řidiči taky. Silnic vedlejších tříd všude bylo dost, takže se mi povedlo udělat 80km kolečko v oblasti chmelnic Bayerischer Hopfenland a v údolí řeky Amper. Řeku Volt nebo Ohm jsem při tom ale nenašel. Trochu prekérka nastala akorát chvíli poblíž Freisingu samotného, protože všude sice byly cyklostezky, ale polovina z nich typu strada bianca a jinak hlavní slinice, kde byl kolem páté provoz jako blázen. A z mapy ty štěrkovky člověk bohužel nevyčte, takže mi na několika místech nezbylo, než je zkousnout. Ale díky tomu jsem nakonec k té Isar nedojel a proto nemohu napsat, že to byl výlet k Jizeře...?


16. května 2016: Zas je zima jak v Rusku a na hřebenech Krkonoš leží poprašek sněhu.


13. května 2016: Pátek třináctého přinesl do střední Evropy tlakovou níži, kolem které se kroutí pásmo srážek a dokonce i bouřek. Ty od severovýchodu přicházejí i do Čech ale jsou plošně velmi různorodá a tak na některých místech už napršelo přes 10mm a jinde naopak ani kapka. V Liberci jsme měli celý den ještě polojasno až oblačno a první intenzivní přeháňka přišla až teď večer a neměla dlouhého trvání.


11. května 2016: Hezké počasí mělo vydržet i během první poloviny tohoto týdne a tak jsem se rozhodl, prahnouce po projížďce v rovinatějších krajích, jet do Prahy na úterní pracovní pobyt na kole. Vyrazil jsem v pondělí asi v půl čtvrté z Liberce a za cíl jsem si dal Lysou nad Labem. Neměl jsem totiž chuť se v odpolední špičce pracovního dne motat po úzkých silnicích vedoucích satelitními městečky kolem Prahy. Trasu jsem zvolil podobnou jako když jsme loni jeli do Poděbrad, to jest přes Kost, Dolní Bousov a Mcely. Následovala Loučeň, Krchleby a Milovice. Jelo se mi krásně, i když silný jihovýchodní vítr byl chvílemi protivný. Za spojence se změnil až v Krchlebech, odkud jsem až do Milovic valil 40km/h - tedy krom průjezdu obcí Straky, který byl po pavés. Celkem to bylo i s cestou z nádraží k Novákům, kde jsem přespal, 108km. V úterý jsem vyrážel ve tři z práce a měl jsem v úmyslu jet vlakem do Nymburka, abych se vyhnul 15km přímo proti větru (7m/s, nárazy 15m/s). Nějaké zmatky na dráze a související zpoždění způsobily, že jsem jel nakonec z Milovic. Zpáteční trasa byla tedy víceméně stejná jako trasa tam, protože nebyl čas na nějaké experimenty... byla ale rozhodně náročnější, protože nepříjemné kopce jako je Paceřák nebo Záskalí přišly na konec, kdy už jsem toho měl celkem dost. Navíc tentokrát nebyl vítr spojencem ani chvilku a úseky, kdy byl vyloženým nepřítelem, byly delší.


8. května 2016: Víkend sliboval slunečné počasí a teploty kolem dvacítky. Kolo zůstalo v garáži, protože byl v plánu byl dvoudenní výlet po Krkonoších. Naštěstí se počasí vylepšilo už ve čtvrtek a 95km na kole po Ráji jsem si mohl užít dopředu. V pátek, když jsme šplhali telefonkou na Voseckou, jsem byl překvapenej, kolik tam ještě bylo sněhu a hlavně vody, která se všude po ulehlé trávě valila. Goráč v botách se hodil. V sobotu jsme šli po hřebeni na Martinovku a přes Labskou zpátky. Bylo hezky, ale vítr studený, takže jsem šel celou cestu v bundě a šátku na hlavě. Krásné byly Sněžné Jámy, kde by se některé žlaby ještě daly jet na lyžích, stejně jako některé severní svahy hlavního hřebene. I na Labské louce bylo ještě firnu dost, že by se snad člověk dostal z Vrbatky až na Českou Budku bez sundavání lyží. Taky Labský vodopád byl díky vodě z tajícího sněhu pěkná podívaná. To v neděli už počasí tak přívětivé nebylo. Bylo skoro zataženo a hlavně ukrutná zima, kterou způsoboval silný ledový vítr, proti kterému byl tenvčerejší jen takový čajíček.


4. května 2016: Dnešek přinesl celý den zataženou oblohu a déšť. Srážkové pásmo zasáhlo celou republiku a napršelo v něm od několika mm až po 50mm na hřebenech Krkonoš. Na Jizerkách to bylo kolem 30mm.


2. května 2016: Víkend přinesl přecejen teplejší počasí, i když žádné vedro to nebylo a ani dvacítka nepadla. Cestou na Kvíčalu ale ještě svítily Krkonoše bíle jako v zimě. Dole v nižších polohách bylo ale díky slunci příjemně, jako třeba na louce u Trutnova, kde bylo shromaždiště dvoudenních celorepublikových orienťáckých závodů. Poprvé jsme letos mohli rozbalit židličky a karimatky a po závodě se rozvalit na slunci. Byly to krásné závody v nádherných lesích a skalách, kde díky studenému jaru nebylo ještě žádné roští a běželo se dobře. No, slovo "běželo" je možná nadnesené, protože ve strmých roklích jsem často spíš lezl po čtyřech nebo se klouzal dolů.



29. dubna 2016: Včera odpoledne a večer přecházelo přes naše území pásmo intenzivních aprílových přeháněk. U nás jedna z nich večer přinesla bouřkové jevy a na zemi po ní zůstala sněhová pokrývka. Pak se vyjasnilo, takže teplota klesla pod nulu a tak to dnes brzo ráno vypadá jako v zimě. Přelom dubna a května prozrazuje jen zelená tráva vykukující skrz sníh. To na horách je to od ledna úplně k nerozeznání...


26. dubna 2016: Je 6:30 ráno a venku hustě sněží. Sníh zůstává ležet. Letošní duben nebude teplotně nadprůměrný ;-). Na horách to vypadá jako v zimě, líp než třeba v prosinci...


24. dubna 2016: Dneska na orienťáku na Cukráku u Prahy sněžilo. Normální chumelenice.



23. dubna 2016: Čtvrtek a pátek rozhodně nebyly teplé dny, ale byly aspoň slunečné, takže když se člověk řádně oblékl, dalo se vyrazit na kolo. Dneska jsme jeli tradiční jarní Jizeru ze Spálova do Dolánek. Předpovědi byly bídné a měl jsem sto chutí to vzdát, protože mělo být zataženo s přeháňkami a teplota pod deseti stupni. Nakonec bylo ale počasí milosrdné a až do odpoledne slunce stále prosvítalo přes řídké mraky. Ani zima celkem nebyla, až potom, když jsme se v Dolánkách převlékali, začalo být syrovo apo chvíli, zrovna když jsme došli ke Koze, začalo pršet.


21. dubna 2016: Studený vzduch spolu s jasnou oblohou se postaral o studené ráno. Teplota klesla na mínus jeden stupeň a na Jizerce dokonce na mínus osm.


18. dubna 2016: Nemůžu neříct, že by počasí nebylo tak trochu schválnivé. Po šedivém propršeném víkendu totiž uvařilo v pondělí docela příjemný, i když chladný, polojasný den. A zůstat to tak má i po zbytek týdne. Ale bude zima, to zas ne že ne. Přední okraj anticyklóny nad Británií lifruje do Evropy od severu ledový vzduch. Přesně takovou situaci jsme čekali v zimě, ale nenastala snad ani jednou.



16. dubna 2016: Ani víkend nepřinesl změnu. V sobotu jsme na orienťák v Ralsku přijeli ještě za relativně hezkého počasí, ale pak začalo lejt a vydrželo to skoro celé odpoledne. Zato na Moravě, tam se mají. Teplota přes dvacet a beze srážek. Kontrast mezi teplým a studeným sektorem zvlněné fronty je deset stupňů.


14. dubna 2016: Duben je zatím na slunečné a teplé jarní dny spíš skoupý. Na začátku nás sice několika příjemnými a jedním letním dnem navnadil, ale pak spadla klec a kromě včerejška je převážně zataženo, občas prší a teploty se drží jen mírně nad desítkou. Na kolo nic moc..



9. dubna 2016: Zajímavý pohled nabízí dnes ráno družice MSG na oblačnost vlnící se fronty, ze které nad východními Čechami a částí Moravy intenzivně prší. Zvláštní je, že neprší v celé oblasti pokryté oblačností a kde prší a kde ne se podle vzhledu té oblačnosti nedá rozeznat.


8. dubna 2016: Teplé počasí rychle ukončila hned v noci na středu vlnící se fronta. A jak to se zvlněnými frontami bývá, neposouvá se pryč, nýbrž nad naším územím vytváří další a další vlny, které ale přinášejí výraznější srážky především východně od linie Praha-Liberec. U nás se to kromě středeční noci obešlo v podstatě beze srážek.


5. dubna 2016: Letní den nemusí být nutně jen v létě. Když se to sejde, tak i na začátku jara může být odpoledne v Polabí 25 stupňů, jako tomu bylo dneska.


3. dubna 2016: Včera ráno byl ještě mráz, takže na orienťák v Hodkovicích jsem se dost nabalil. Slunce ale mělo větší sílu a tak bylo nakonec docela teplo, takže jsem běžel celkem nalehko. Trať byla náročná - sice krátká, jen 4,3km, ale poměrně velké převýšení a 19 kontrol. Celkem jsem si hrábnul. Odpoledne v Praze už bylo teplo a dneska během cyklovyjížďky na Frýdlantsko teploměr na kole ukazoval dvaadvacet stupňů.


1. dubna 2016: Pracovní týden plný deště nebo spíš přeháněk zakončila dnes v noci studená fronta, na které se ochladilo a na hory se vrátilo sněžení. Vypadá to ale, že ochlazení nebude mít dlouhé trvání a už od soboty se nad námi vytvoří anticyklóna. Díky ní zavládne jasné počasí a teploty budou šplhat vzhůru až ke dvacítce a možná i maličko nad ní.


29. března 2016: Počasí nám připomíná, že se blíží apríl. Dneska se střídají intenzivní přeháňky se slunečnou oblohou, přičemž v přeháňkách dokonce i hřmí a padají malé kroupy.


27. března 2016: Velikonoce začaly v pátek celkem nevlídným a chladným počasím, na horách se sněžením. Letos poprvé je svátek i v pátek, ten jsme však strávili na Kvíčale likvidací následků živelní katastrofy. V celém podkroví totiž popraskaly trubky od topení a my jsme to s Jirkou hledali díru po díře, řezali díry do podlahy a měnili popraskané trubky a kolínka. Osm děr tam bylo... Včera večer jsme se vrátili domů a protože se dneska konečně udělalo jaro, vyjeli jsme na silničce do Ráje a najeli prvních letošních šedesát kilometrů.


21. března 2016: Tak máme podle kalendáře jaro. V údolí Innu to během našeho výletu do hor bylo už opravdu hodně jarní, kolem patnácti stupňů a vyloženě teplý vzduch. Však to taky vytáhlo spoustu silničářů a sem tam některý byl i poměrně nalehko oblečený. Zato tady u nás je to takové.. no syrové. Zataženo, sychravo a lehce na nulou. A tak to má údajně vydržet až do velikonočního víkendu.


14. března 2016: Ve středu jedeme na skialpy do Alpbachtalu, ale dovolenou jsem si vzal celý týden. Původně jsem totiž myslel, že bychom jeli ještě za Bulířema na Ručičky, ale pak se mi nějak zas nechtělo balit, vybalovat a zase balit. Byl jsem utahanej. Ale dostal jsem jiný nápad. Že bych vyvezl Mirku na Jizerku na běžky. Ona je jinak odkázaná jen na trasu Bedřichov - Hřebínek a tak pořád dokola a to je vopruz. Počasí si ale ráno s námi pohrávalo. V podhůří bylo všude jasno, ale na horách mlha, šedivo a nevábně. Postupně se vyjasňovalo všude okolo, ale Jizerka zůstávala stále v mlze. Vyrážel jsem skoro v deset a doufal, že než tam dojedem, tak se to rozpustí. Měli jsme kliku, rozpustilo. A bylo z toho pak nádherné jarní lyžování.



13. března 2016: Včera byl na Kosti první orienťák letošní sezóny. Bylo to hodně náročné, ale popasovali jsme se s tím celkem důstojně. Počasí bylo celkem příjemné a to díky zajímavé anomálii, která se opakuje i dneska. Spočívá v tom, že celá střední Evropa je potažená nízkou oblačností, avšak nad Českým Rájem je v ní díra a polojasná obloha...


9. března 2016: Březen aspiruje na to být nejlepším měsícem této lyžařské sezóny. Včera připadlo dalších pár centimetrů sněhu, takže už to v horách kromě okrajových částí vypadá jako v normální zimě. Dnes je středa a počasí příznivé, takže jsem vyjel na přejezd Jizerek. První půlka ale stála za starou belu, protože to nemělo vůbec žádný skluz a utavil jsem se. Na Knejpě jsem tedy zalezl do bufetu, který byl i přes dost pozdní hodinu otevřený, dal si pivo a chvíli si odpočinul. Druhá půlka už byla mnohem lepší. Vyjasnilo se a tak se výrazně zlepšil skluz a taky mi chytl čtvrtý válec. Atmosféra v horách byla krásná a dalo by se říct, že ani ne moc jarní.


6. března 2016: Dnes se počasí úplně otočilo. Noc byla díky oblačnosti poměrně teplá a k ránu začalo pršet, posléze se srážky změnily ve sněžení, ale mokré. Chvíli nám trvalo, než jsme se vykopali ven. Měli jsme v plánu kolečko přes Knajpu se zajížďkou na Milíř. Byla to ale zkouška lyžařské a sportovní odolnosti. Mokrý sníh nejprve skoro nedržel, pak to chvíli jakž takž šlo a pak, před Kasárenskou, začalo lepivé peklo. Po pár metrech bačkory, oškrábat, udělat několik kroků a zas bačkory. Až na Knajpu to bylo jak z komického filmu. Pak už to bylo lepší a i na Milíř jsme nakonec došli díky stopě, kterou tam zanechali nějací lovci tisícovek.


5. března 2016: Ráno bylo příjemné a klidné, ale nic nenasvědčovalo tomu, že bude další krásný den. Bylo totiž zataženo a slunce jen trochu prosvítalo přes mraky. Vyrazili jsme po stopách jizerské žuly. To je něco jako tisícovky, ale nám nevadilo, že to které skalisko tisícimetrové výšky nedosahuje. Začali jsme na Sněžných věžičkách. Pak jsme sjeli mezi smrčky na cestu a přes Smědavu jsme zdolali další vrchol - Jizeru. V tu chvíli už bylo nádherně jasno, bezvětří, prostě paráda. Z vrcholu jsme pokračovali mírně z kopce na východ a sjeli jsme volným terénem na Kasárenskou cestu. Na Pyramidě jsme si dali oběd a pak jsme ještě projeli střední hřeben přes Pytlácké kameny.


4. března 2016: Dneska byl exkluzivní předjarní den. Ráno mírně mrazivé, odpoledne osm stupňů. A slunečno. V půl čtvrté jsme vyráželi od auta zaparkovaného v Josefáči směrem na Mariánskohorské boudy. Po odložení těžkých báglů plných jídla a pití jsme si ještě za soumraku objeli kolečko na Knajpu, Kasárenskou dolů a pak kolem Protržené přehrady zpátky.


2. března 2016: Italská níže putovala k severovýchodu a zasypala v pondělí některé oblasti naší republiky těžkým mokrým sněhem. Na jihozápadním okraji Prahy prý bylo 15cm sněhu, což je víc než na Béďově ;-). Tvůrci televizních zpravodajství měli žně. Rozeslali reportéry do všech možných Řití a dva dny zaplnili hlavni relace zprávami kde spadl jaký strom a která ves je zrovna bez proudu.
U nás toho ale moc nespadlo a tak jsem dneska moc váhal, jestli mám zkusit přejezd do Kořenova. Mělo být lehce nad nulou, déšť a vítr. Ideální počasí. Ale já jsem do toho šel hlava nehlava, déšť nedéšť. On taky žádný nebyl, pršet začalo až když jsem nasedal do vlaku. Sněhu bylo na Bedřichově směšně málo, ale díky lednové padesátce je výjezd na Šámalku v pohodě sjízdný. V centrálních partiích hor je naopak sněhu překvapivě hodně.


29. února 2016: V sobotu to prý bylo dobré na běžky... no já jsem s ničím takovým nepočítal a tak jsem vyrazil radši do Krkonoš, kde na hřebenech slibovali metr sněhu. A vzal jsem tentokráte skialpy. Ráno bylo azuro, ale sotva jsem na poprašku sněhu začal šplhat z Rokytnice na Dvoračky tak se zatáhlo. Rozumné množství sněhu začínalo až tak kolem 900m n.m. a nad 1200m už bylo sněhu docela hodně a hlavně slušná vrstva prašanu. Doplahočil jsem se až na Vilolík, kde fičela vichřice a zvířený sníh bodal do tváří. Zpátky jsem to vzal stejnou cestou, akorát pro sjezd jsem vybral řídký lesíček z Lysé na Dvoračky, kde jsem si v prašanu mohl chvíli připadat jako v Alpách. Co se počasí týká, tak teď nás čeká snad ještě trochu zimy, protože nad severem Itálie se vytvořila obvyklá níže a bude putovat na sever. Takže by mohl přinést vydatnější sněžení.


24. února 2016: Aprílové počasí. Chvíli slunce, chvíli chumelenice "polystyrenových" kuliček. Radarový snímek je jak kropenatá slepice.


23. února 2016: O zmrtvýchvstání Azorské anticyklóny byla řeč už minulý týden. Teď se to potvrzuje a je už skoro jisté, že její vliv na naše počasí bude v nejbližsích dnech a možná i týdnech významný. Mělo by to znamenat to, že bude docházet k častějším vpádům studeného vzduchu od severozápadu nebo severu a tak se snad ještě dočkáme nějakého sněhu na horách. Dnes se kupříkladu ochladilo skoro o 10 stupňů a ráno sněžilo i v Praze.


21. února 2016: Od sobotního odpoledne leje, a to až do nejvyšších poloh. Dneska se k tomu přidal ještě i silný vítr.


18. února 2016: Včerejší sněžení a noční úprava magistrály mne vylákaly na lyžovačku. Odpoledne jsem jel z Prahy, kde bylo celý den slunečno a po mrazivém ránu vylezla teplota na 8 stupňů, rovnou na Polubný. Za Turnovem se obloha zatáhla a na Jizerkách bylo vyloženě hnusně. Teplota lehce na nulou, mrholení a mlha. Ale skluz byl celkem dobrý, takže svezení prima. Nakonec i mrholit přestalo. Ale sněhu je tedy málo, moc málo. V centrálních partiích hor jsou sice místa, kde je tak 30cm, ale jinak je většinou do 20cm a v okrajových částech už jsou sněhu spíš jen zbytky, resp. jen to, co napadlo včera a nestačilo roztát.


17. února 2016: Během dne napadlo minimálně 10cm sněhu. Odpoledne ale teplota opět vyšplhala nad nulu, takže to taje a teče.


16. února 2016: Cirkulace nad Evropou a severním Atlantikem se opravdu změnila a to zejména díky Azorské anticyklóně, kterážto zmohutněla a vysunula se víc k severu. Dnes spadlo několk sněhových vloček a zítra by snad mělo sněžit trochu víc díky mělké níži, která se bude stěhovat z Itálie nad Německo, kde podle všeho hodlá vypustit duši.


15. února 2016: Spadlo toho málo, s bídou aby to zakrylo led, který ve stopách ještě zbýval. Navíc se znovu výrazně oteplilo. Ve vnitrozemí bylo včera až 12 stupňů a slunečno, takže počasí vyloženě na kolo. U nás bylo dopoledne super hnusně, mrholilo až pršelo, ale odpoledne se taky vyčasilo. To mne zlákalo jet do fitka na kole, nicméně byl to pitomý nápad. Mokro a bahno byly všude a kvůli půlhodinové projížďce jsem pak musel pucovat kolo papírovými kapesníky, abych ho vůbec mohl dát v bazénu do kočárkárny, a všechny hadry jsem musel vyprat.


11. února 2016: První polovina týdne proběhla opět ve znamení velké oblevy zasahující až do hor. A zase jako minulý týden přichází ve čtvrtek ochlazení a do hor nové sněžení. Uvidíme, kolik toho spadne a jestli to zas bude na lyžovačku.


7. února 2016: V noci bylo jasno, ale vichr cloumal celou boudou, že se nedalo spát. Jakž takž se utišil až ráno a na hřebeni ještě později. Když jsme po něm šplhali na Vysoké kolo, přelévala se přes vršky tak porůznu mlha, takže jsme chvíli měli azuro a chvíli zas mlíko. Nakonec se ale mlha stáhla do nižších partií a bylo krásně. Vystřídaly se nám snad všechny druhy sněhu - místy ještě i celkem suchý jemnozrnný, místy natátý a zas zmrzlý sníh a místy už jarní firnová břečka. Vraceli jsme se přes Dvoračky, Kládovou, Krakonošovu snídani a Terex a na posledním jmenovaném místě už to bylo jen na soupaž. Nic jiného se jet nedalo. Ale byl to vydařený víkend.


6. února 2016: Vzdor oblevě, která dorazila i do nejvyšších poloh, jsme vyrazili do Krkonoš na Voseckou. Jeli jsme jako vždy vlakem do Harrachova a namířili si to nejprve do Jakuszyc. Čekal jsem, že máza na tom čerstvém mokrém sněhu bude problém, ale kupodivu červené Skivo drželo jak helvétská víra, možná líp než kdejaký Swix. Horší to bylo až na Terexu, kde byla stopa zledovatělá a to už ani Skivo nebere. Nakonec jsme odbočili na Telefonku a pak ještě do volné severské tajgy hřebenů našich nejvyšších hor, abychom vyšplhali až nahoru a mohli se pokochat výhledem z vrcholu Szrenice. Sněhu bylo u můstku docela hodně, tak 70cm.


5. února 2016: Napadlo tak po různu od 2 do 20cm sněhu. Nejvíc toho asi chytly východní Jizerky a přilehlý kus Krkonoš. Ráno to projeli rolbou a protože se celý den udržela teplota pod nulou, bylo z toho příjemné večerní svezení z Polubného na Smědavu a zpátky.


4. února 2016: Od pondělí do středy bylo zas hodně na nulou, v Praze to v úterý bylo spíš jak v dubnu. Včera se po přechodu fronty proudění změnilo na severozápadní mezi nevýrazným hřebínkem vysokého tlaku nad Severním mořem a níží nad Skandinávií. Trochu se ochladilo a dnes sněží, uvidíme kolik toho napadne. Od soboty bohužel modely očekávají zánik toho hřebene a naopak mohutnou níži s několika jádry, která se vyprdelí pod celém severním Atlantiku od Grónska přes Island až nad Španělsko a přinese opět teplé jihozápadní proudění.


31. ledna 2016: Sobota byla opět hodně teplá, odpoledne bylo kolem sedmi stupňů. Večer dorazila studená fronta s poměrně výraznými projevy v podobě silného větru a slejváku. Pršelo i v nejvyšších polohách, ale během noci se ochladilo pod nulu a srážky přešly ve sněžení, takže napadlo něco málo nového sněhu. Myslel jsem si, že večerní déšť už zlikvidoval i poslední zbytky starého sněhu na horách, takže i přes tu trochu nového sněhu to na kloudné lyžování už nebude, ale spletl jsem se. Odpoledne jsme přecejen vyjeli zas do Polubného a svezení bylo až na malý kousek u Václavíkovy studánky skvělé. Těch 20cm firnu tam většinou stále je a pět čísel nového to zas trochu vylepšilo, takže celkově lze svezení hodnotit známkou 1.


29. ledna 2016: Včera večer se vyjasnilo a trochu se i ochladilo, takže noc byla lehce mrazivá. OPS upravila ty zbytky sněhu, co ještě v horách jsou, a tak jsem se přemohl, přivstal si a ráno vyrazil. Bylo krásné počasí, jelo to rychle, a podmínky byly hodně rozdílné. Místy to bylo na jedničku s hvězdičkou, například celý úsek od blatňáku nahoru k Čihadlům, a jinde zas na čistou kouli, to třeba kolem Máří. Za moc to nestálo taky v některých úsecích, kde sněhu sice ještě je dost, ale večerní lyžaři upravenou trať rozryli dřív, než stačila zmrznout a tak tam ráno bylo zmrzlé oraniště. Celkově ale fajn projížďka připomínající konec sezóny někdy na přelomu března a dubna.


26. ledna 2016: Dorazila úplně brutální obleva. Odpolední teploty jsou místy i dvouciferné a sníh mizí jak pára nad hrncem. Cirkulace se opět vrátila do tvaru jaký měla před Vánoci a během nich, to jest izobary téměř ve tvaru přímek táhnoucích se od jihozápadu na severovýchod. Azorská anticyklóna opět vyklidila pole na západ.


25. ledna 2016: Včera byla na horách obleva ještě jen velmi mírná a k večeru se navíc vyjasnilo, tak jsme se jeli ještě večer při měsíčku sklouznout. Auto jsme nechali na Polubném a zajeli jsme na Smědavu a Sněhuláka. Byla to špica, přimrzlý sníh jel jako ďas a jízda chvílemi přpomínala let galaxií :-). Maličkou vadu na kráse způsobil rolbař z jizerky, který z nejasných důvodů všechny vedleší trasy projel se dvěma stopaři na jedné straně, takže pro bruslení zbylo na straně druhé jen s bídou metr a půl místa, které se navíc na krajích místy bořilo. Tak jsme museli jet přes stopu a přemýšleli jsme, co tím ten člověk chtěl říct...



23. ledna 2016: Dnes je zřejmě poslední mrazový den a čeká nás obleva. Ráno bylo ale stále hodně chladné, -8 stupňů, a sněžilo. Sněžení vydrželo v podstatě celý den a až večer se dostavil mrznoucí déšť. Teplota celý den vytrvale stoupala, takže večer už bylo skoro dva stupně nad nulou. Na víkend k nám přijela Emča a původně jsme měli v plánu Krkonoše s přespáním na Vosecké, nicméně kvůli počasí jsme to změnili a vyrazili jsme jen do polských Jizerek. Bylo ještě krásně, chumelilo ale nefoukalo, a moc pěkně to jelo. Až cestou z chatky Gorzystow najednou začal padat mrznoucí déšť a v mžiku nás obalil ledem. Rádě dokonce visely z kalhot rampouchy. U Orlete se to ale kupodivu změnilo zas ve sněžení a to pak vydrželo celou cestu až domů.


20. ledna 2016: Včera ráno bylo v mrazových kotlinách pod -30°C, minimum měla Rokytská slať 32,3°C. I přes velkou zimu jsem si dneska dal přejezd Jizerek z Béďova do Kořenova. Proti loňsku se změnily časy autobusu i vlaku, takže jsem musel jet z Liberce už ve tři a z Kořenova zpátky v sedm. Abych vypustil přebytečný čas, prodloužil jsem si trasu přes Smědavu a Promenádní. Podmínky byly náročné, protože celou dobu sněžilo a na tratích byl poměrně hluboký prašan, hlavně pak ke konci před Václavíkovou studánkou. Za dnešek napadlo minimálně 10cm nového sněhu.


18. ledna 2016: Pěkně nám přituhlo. Už včera, když jsme přejížděli na běžkách z Kořenova do Bedřichova, bylo na Jizerce odpoledne ve stínu pěkně mrazivo a sníh vrzal až praštěl a moc nejel. Naštěstí v západních částech hor se pak zatáhlo a díky tomu bylo o něco tepleji, takže tam byl zase skluz perfektní. Dneska ráno klesla na mnoha místech teplota na dvouciferná mínusová čísla a v obvyklých mrazových kotlinách i pod -20°C.


16. ledna 2016: Tak už máme zimu i v nižších polohách. Během včerejška a dneška napadlo tak kolem 10cm sněhu.


15. ledna 2016: Tak jsme včera večer na lyže vyrazili. Dali jsme si klasiku z Louky na Knajpu a zpátky. Úprava tratí ještě neproběhla, ale množství lyžařů se postaralo o dokonalé ujetí placky, ovšem bez stopy. Stopa se objevila až za Tetřeví boudou a pak už byla pěkně vyšláplá až na Knejpu. Během týdne nasněžilo celkem hodně, tak mezi 15-35cm podle nadmořské výšky, tak to už snad vydrží. Byla to krásná zimní jiskřivá idylka.


13. ledna 2016: Je mírná obleva. To málo sněhu co v nižších polohách bylo, už je pryč, ale na horách to jakž takž zůstalo. Dneska se zas trochu ochlazuje a začalo sněžit. Možná to zítra půjde na lyže.


9. ledna 2016: Zima celkem je, ale sněží jen velmi málo, takže na běžky to pořád není. Tak jsme vyrazili na skialpy :-). Na 5-10cm poprašku jsme vyšplhali sjezdovku na Ještědu a po jiné, technicky vysněžené, jsme se sklouzli dolů. Bylo polojasno a špičková viditelnost. Krkonoše jako na dlani, včetně Sněžky.


4. ledna 2016: Přetrvává chladné počasí zcela odpovídající počátku ledna. Dokonce i trochu sněží, ale málo na to, aby se dalo jít na běžky. Jizerská 50 se asi v neděli pojede na 4km okruhu na technickém sněhu, ve vlnách po 400 lidech. To bude ďábelské, ale dobré je, že díky tomu vznikne kolečko pro noční lyžování. Kdyby ty mrazy vydržely, tak by taky mohl konečně zamrznout nějaký rybník na nordické brusle.


1. ledna 2016: Nový rok nás přivítal bíle. Napadl poprašek sněhu a lehce snežilo skoro celý den, takže to aspoň navodilo zimní atmosféru. Byli jsme se podívat v Patzeltce, kterou jsme tentokrát našli celkem bez potíží. Vlhčí podzim se na stavu vody docela projevil, hladina byla aspoň o metr výš, možná i o víc. Prozkoumali jsme jeden potenciální skialpový výstup a cestou zpátky jsme se zastavili podívat na vodopády. Litovali jsme, že nemáme sirky, protože pod vodopády byl nový přístřešek včetně krbu a trocha ohně na ohřátí by se bývala hodila.


31. prosince 2015: Cirkulace se stočila k východu a přišly celodenní mrazy. Je jasno, slunečno a větrno, sníh bohužel zatím žádný. No kdyby to pár dní vydrželo, tak aspoň možná zamrznou rybníky a bude se dát bruslit. Včera jsme jeli vlakem do Těchonína. Nejprve jsme jeli rychlíkem do Hradce, tam nám navazoval asi za půl hodiny rychlík do Letohradu a poslední kousek jsme absolvovali osobákem. Dva ze tří vlaků stojí za zmínku. Rychlík do Letohradu, který zastavoval v každé zapadlé zastávce a pak poslední osobák, jenž jel až do Wroclawi a byl to starodávný panťák EN57 polské provenience. Dneska jsme podnikli každoroční silvestrovský výlet na Severomoravskou chatu a na Jeřáb. Bylo krásně, ale díky vichru příšerná zima. Vrcholová knížka byla na kost zmrzlá.



27. prosince 2015: 60km na kole, silnice a cyklokros dohromady. Aspoň k něčemu jsou ty nové cesty v Jestřebích horách dobré, že se tam dá na té krosce jezdit. Na Řehačcce bylo spousta lidí a měli dobré pivo, přestože to byl Krákora. Počasí spíš velikonoční, i když tak teplo jako včera odpoledne zas nebylo. A bylo hodně mokro a bahno. Nicméně vyjížďka skvělá.



26. prosince 2015: Letošní Vánoce trávíme na Kvíčale. Na Štědrý den jsem byl na kole, včera jsme zašli okouknout rozhlednu nad Markoušovicemi a taky jsme byli s Emískem běhat. Bylo spíš inverzně.mlhavo a nevlídno. Zato dneska bylo hezky a užili jsme si krásné výhledy ze skalního labyrintu Hejšovina kousek od Bledných skal. Labyrint je snad ještě větší a hlavně je tam velké převýšení, protože se leze nahoru a dolů spoustou skalních propastí. A celá oblast je sama o sobě vysoko, přes 900m n.m. Máma to.celé absolvovala se svým ocelovým kolenem s námi, což byl od ní heroický výkon.


22. prosince 2015: Počasí venku nemá se zimou nic společného. Na některých místech kvetou stromy.


20. prosince 2015: Inverze, nízká oblačnost, mlha. Teplota kolem pěti stupňů. Včera to tak bylo celý den, dneska ráno to vypadalo líp, ale během dopoledne se zase mlha nasunula a zakryla co mohla. V Jablonci to vydrželo o chvíli déle, tak jsme aspoň stihli si v posledních paprscích zaběhat, pak už přišla zas jen šeď. V Hejnicích ale mají, jako obvykle, 13 stupňů a jasno.