Deník nejen o počasí

Archiv

29. prosince 2014: Vlády nad počasím v Evropě se ujala anticyklóna, takže teploty šly výrazně dolů. S anticyklónou ale nebývá spojené významnější sněžení a není tomu tak ani teď, spíš bylo polojasno a to mrazivé počasí ještě umocňovalo. Aspoň nám zamrznou rybníky a konečně vyzkouším brusle. Sníh tedy stále není téměř žádný, i když dnes v noci ho asi tak dva centimetry napadly a na Bedřichově prý bylo narvané parkoviště lidí toužících drhnout skluznice svých drahocenných prkének po kamenech.

26. prosince 2014: Přes noc trochu nasněžilo a přimrzlo. To mne dopoledne vylákalo do rádelského lesa na kolo. Bylo krásně, chvílemi i vykukovalo slunce, akorát to bahno po popraškem sněhu nestačilo úplně zmrznout, takže to místy klouzalo víc, než by bylo zdrávo...

25. prosince 2014: Sníh se vskutku objevil a nálada na Příchovicích už zas víc připomínala zimu.

24. prosince 2014: Štědrý den letos byl na většině území vyloženě jarní, stejně jako den předchozí. Skoro všude kromě našich severních krajů svítilo slunce a teplota na jižní Moravě vystoupala až na 12 stupňů. Prostě ideální počasí na vánoční projížďku na kole. Teď večer začalo pršet a mělo by se začít ochlazovat, takže už zítra by se na horách zas mohl objevit sníh.

22. prosince 2014: Počasí je hodně proměnlivé. Ještě v pátek bylo na horách několik stupňů nad nulou, včera se ale ochladilo a napadlo dokonce trochu sněhu. Dnes vydržela teplota v záporných hodnotách nebo kolem nuly a skalní nadšenci vyrazili na běžky. Dokonce prý těch 10cm utáhli skůtrem :-). Zítra už zas bohužel budou teploty stoupat hodně do plusu. Včerejší ochlazení bylo hodně bouřlivé a to doslova a dopísmene, protože mezi intenzivními sjeváky a sněhovými vánicemi střídanými chvílemi modré oblohy se vyskytovaly i bouřky. A při tom všem hodně fičelo.

19. prosince 2014: Včera večer slejvák jako hrom, od 600m n.m. mlha s viditelností pár metrů. Jízda autem byla utrpení. Dneska ráno jsem si připadal spíš jako někdy v září, protže vlahý vlhký vzduch o teplotě kolem 10 stupňů by tomu zářijovému ránu tak nějak odpovídal. Když už je tak teplo, tak škoda, že není sucho. Vytáhl bych nové hadříky od Elevenu a jel bych na silničku. O co by to bylo lepší než se potit v garáži na válcích.

16. prosince 2014: Ačkoliv je počasí všechno jiné než zimní, všiml jsem si dnes ráno při pohledu na synoptické mapy jedné věci. Dalo by se to popsat tak, že se trochu "normalizovalo" rozložení tlakových útvarů nad Evropou. Nad Azorami se vytvořila mohutná anticyklóna a naopak ta, která dlouho prudila nad východní Evropou se stáhla zpět na daleký východ. To dává naději, že by se snad i počasí mohlo trochu změnit.

14. prosince 2014: Minulý týden to vypadalo, že zima přecejen zachytila drápek. Hory už byly bílé, i když do lyžovatelného stavu bylo ještě dost daleko. I u nás níž bylo občas příjemně bílo a působilo to uklidňujícím dojmem. Jenže už je to zase fuč. Od pátku lezou odpolední teploty k osmi stupňům a mrholí nebo prší. Prostě hnus nejvyššího kalibru.

10. prosince 2014: V pondělí odpoledne se vyjasnilo a zůstalo jasno celou noc na úterý, takže ráno bylo velmi chladné. U nás -5°C, na Jizerce -15°C. Škoda, že takhle krásně nebylo o víkendu. Během noci na dnešek napadlo asi 2cm sněhu a protože se teplota udržela pod nulou, vytvořilo to příjemnou zimní atmosféru. Z hlediska podmínek pro zimní sporty je to ale naprosto bezvýznamné.

7. prosince 2014: Obvykle jsme touto dobou jezdívali k Urbánkům do Berouna. Tentokrát byla ale změna. Díky nějaké předsezónní slevě kombinované se slevou za včasnou rezervaci jsme za pár babek jeli do Špindlu do hotelu Esprit. Hotýlek to byl celkem fajn, byli jsme tam skoro sami, jen jsme měli tu smůlu, že hned proti nám bylela banda nějakých kazašských studentíků, kteří dělali v noci hrozný rambajs. Ačkoli by jiné roky touto dobou už sníh aspoň na hřebenech byl, letos bohužel ne. Bylo tam sice jakž takž bílo, ale jen od námrazy, která na trávě i kosodřevině vytvořila dlouhé bílé vlasy. Místo lyží jsme tedy šli na pěší výlet a i tak to bylo fajn. Za cíl jsme si dali Luční boudu, kde jsem chtěl ochutnat pivo z místního minipivovaru. Atmosféra na hřebenech byla příjemná, nefoukalo, trochu mlha a místy člověk tušil nad mlhou i slunce, ale jen opravdu chvilkami. Došli jsme na Špindlerovku, odkud jsme se dolů vrátili busem.

5. prosince 2014: Včera odpoledne se inverze na chvíli přerušila, obloha se vyčistila a ukázalo se slunce. Nemělo to ale dlouhého trvání a dneska máme zase klasiku. Je šedivo a mrholí při teplotách mírně nad nulou. Družicový snímek ukazuje zas tu hnusnou žlutou barvu nízké oblačnosti, kterou vídáme už téměř denně už několik týdnů. Ledovka z počátku tohoto týdne nakonec přerostla do kalamity středoevropského rozsahu. Tři dny nejezdily kvůli ledovému krunýři na trakčním vedení téměř žádné elektrické vlaky, v Praze a dalších městech dva dny nejezdily vůbec tramvaje. Tu a tam popadaly pod tíhou ledu dráty elektrického vedení a odneslo to i mnoho stromů.

2. prosince 2014: První sněžení této sezóny jsem potkal dneska cestou do Prahy u Brandýsa nad Labem. Zajímavý byl průběh teploty. V Liberci bylo -2 stupně, v Hradišti +2 a v Praze -0,5 stupně.

1. prosince 2014: Dnešek přinesl první letošní zimní kalamitu. Nebyla to však sněhová kalamita, nýbrž ledová. Od jihovýchodu totiž přecházelo ne zcela zanedbatelné srážkové pásmo teplé fronty, ze kterého kupodivu pršelo a tak to na zemi vytvářelo pěknou klouzačku. Našim krajům se to ale naštěstí zatím vyhnulo.

28. listopadu 2014: Teploty sice zůstaly relativně nízko, jen lehce nad nulou, nicméně stále 2-4 stupně nad průměrem. Zato se vráila.. kdopak asi? .. no přece kámoška inverze. Na chvíli si oskočila, aby se vrátila ještě silnější. Dnes vykukují už jen nejvyšší partie Šumavy, Kínovec a Sněžka. Frýdlanstko sice dneska jasou oblohu také nemá, ale Cu 6/8 v Hejnicích je pořád lepší než 8/8 nízké oblačnosti všude jinde.

26. listopadu 2014: Kdyby byl na horách sníh, tak by dnes bylo ideální počasí na ranní běžkovačku. Jasno, mrazivo a jiskřivo. Ráno jsem si jel do Elevenu vyzvednout nějaké hadříky na kolo a celou cestu tou nádherou jsem špekuloval, co by se dalo podniknout místo těch běžek. Na nic jsem nepřišel, ale ono stejně už bylo pozdě. Nezbývalo než se vrátit z oblasti snění zpět do reality, zasednout k pracovnímu stolu a pokračovat v nekonečném bádání nad nesmrtelností chroustů... Nutno ale přiznat, že zas na druhou stranu díky těm chroustům jsem si měl za co ráno koupit ty hadříky. Je to prostě začarovaný kruh filozofických otázek, na které stejně nikdy nenajdu odpověď.

23. listopadu 2014: Buď prokleta ta zatracená svinská inverze. Už je to zas mnoho dní, co jsme nespatřili slunce, a přitom stačí přesunout se jen kousek a vypadnout z té naší české kotliny, jejíž hranici tvoří od severu Jizerky. Už loni jsem si všimnul zajímavého jevu, že Frýdlantsko trpí na nízké oblačnosti jen velmi málo. A letos se to projevuje opravdu velmi intenzivně. Dneska byl jen další z mnoha dnů, kdy je kamera v Hejnicích prozářená sluncem a kamera na Bedřichově nevidí nic než bílé mléko. Prý že inverze... prdlajs, vždyť ta na Béďově je o dobrých 300 m výš...

19. listopadu 2014: Dnes bude v nejvyšších partiích Krkonoš asi nejpíš první nebo jeden z prvních dnů tohot podzimu, kdy se teplota udrží pod bodem mrazu. "Zimní atmosféru" doplňuje poprašek sněhu... Přestože se postupně přecejen ochlazuje, nezmění to nic na skutečnosti, že letošní podzim a zejména listopad bude teplotně silně nadprůměrný. Dokonce by prý měl být vůbec nejteplejší za uplynulých 50 let.

15. listopadu 2014: Na zahradě nám stále dozrávají divoké jahody.

12. listopadu 2014: Den za dnem pokračuje velmi teplé počasí a padají teplotní rekordy. Včera na Ostravsku téměř 20 stupňů, dnes večer v Liberci 14. Zima je zatím v nedohlednu a může za to obrovská anticyklóna nad východní Evropou.

10. listopadu 2014: Pokračuje teplotně nadprůměrné počasí. Včera ráno sice byl po nočním vyjasnění přízemní mráz, přes den ale teplota stoupala a to až do večera, kdy kolem desáté večer dosáhla denního maxima 11°C. V sobotu jsme byli s Emou, Jáchymem a Žofkou na Ještědu. Navzdory předpovědím bylo docela hezky, slunečno, jen vrchol Ještědu se střídavě halil do mraku. Když jsme tam dorazili, zrovna nebylo vidět na krok.

5. listopadu 2014: Dnes pravděpodobě vrcholí silná fénová situace, která v uplynulých dnech zapříčinila, že odpolední teploty šplhaly místy až na 19 stupňů (Šumava, Hejnice) a padaly teplotní rekordy. Poměrně výrazná fronta od západu svádí boj s mohutnou anticyklónou zasahující k nám z Asie. A tak se fronta nad střední Evropou vlní, kroutí se jako žížala, a na družicových snímcích to pak vytváří zajímavé obrazce. Taky u toho docela hodně fouká.

2. listopadu 2014: Tento víkend konečně nabraly věci ten správný směr. Když je inverze, má být v Praze deka, zima, hnusně a na horách teplo, slunečno, krásně. Přesně tak to oba víkendové dny bylo. Bylo to prostě jiné než mnohokrát v minulých dnech nebo spíš týdnech, kdy obyvatelé nížin se mohli ještě opalovat a my tady měli to šedivé svinstvo. Vyrazil jsem na krátký švih na silničce do hor. Projížďka to byla výborná a pivo na Královce pěkně venku bylo jako křen.

1. listopadu 2014: Ačkoli to ráno vypadalo na další šedivý den, nakonec to bylo zcela opačně. Vydali jsme se na dalo by se říct už tradiční podzimní výlet z Josefáče do Bílého Potoka přes vodopády Jedlové a Jizeru. Vyjasnilo se už hned když jsme vystoupili z vlakobusu (byla výluka) a pak už bylo exkluzivně a celkem teplo. Na vrcholu Jizery jsme se schovali proti větru za kámen a sluníčko hřálo tak, že se nám pak vůbec nechtělo dál.

30. října 2014: Odpoledne se nízká oblačnost trochu rozpustila a tak jsem se jel na chvíli projet po Harcovském hřebeni. Byla pěkná kosa a připadal jsem si jako na zimní vyjížďce, ale bylo to fajn. Koukal jsem jak vrána na to, co udělali s cestou z Maliníku k Hašlerově chatě. Místo staré kamenité a místy dost bahnité cesty je perková dálnice, kam bych se nebál vjet s autobusem a dokonce bych se tam na dvou místech s ním i ototčil.

29. října 2014: Ano, nízká oblačnost je opravdu vůl. Prodloužený víkend jsme strávili na Pálavě. Pan Šurín na nás tentokrát zapomněl, takže jsme nebyli s Bulířema v Perné, ale se všemi ostatními členy rodiny kromě Bulířů v Bavorech. Slunce svítilo v Liberci, v Krkonoších, na Kvíčale.. ale na jižní Moravě se neukázalo celé tři dny a byla zima jak v Rusku. Pálavské kopce a Mikulov jsou ale krásné i tak, takže to bylo fajn i přes relativní nepřízeň počasí. V sobotu jsme si udělali poněkud zajížďku a cestou tam navštívili oblast pískovcových skal "Toulcovovy maštale" poblíž Litomyšle. Je to moc hezká oblast, dobrý tip na kolo, ať už silničku nebo horáka. V neděli jsme šli pěšky do Mikulova a zpátky a navštívíli jsme tam poprvé Kozí Hrádek, odkud je snad ještě lepší výhled na město než ze Svatého Kopečku. V pondělí jsme opět vyšplhali z Bavor na "hřebenovku", ale pak jsme zamířili vlevo na Sirotčí Hrádek a Klentnici. Druhou polovinu hřebene Pálavy jsme ale obešli, nejprve po modré po západním úbočí a potom po zelené po východním až na Děvičky. Výhledy byly bohužel tentokrát bídné. Skončili jsme pak v Pavlově v hotelu na pozdním obědě. Všechny "túry" s námi statečně absolvovala i Mirka.

24. října 2014: Nízká oblačnost je vůl.

22. října 2014: V noci přecházela studená fronta, která přinesla trochu srážek ale hlavně velmi silný vítr. Za ní se dost ochladilo, takže dnes ráno je v nejvyšších polohách Krkonoš poprašek sněhu a -2°C. Podle všeho ale ochlazení nebude trvat dlouho a už o víkendu se prosadí vliv ruské anticyklóny a obrázek tlakového pole bude opět podobný tomu, co jsme vídali skoro celou minulou zimu - antickylóna nad východem zasahující svým chobůtkem až nad střední Evropu a vyhánějící frontální dění směrem na sever od nás. Vedle toho protáhlý pás nízkého tlaku táhnoucí se od Kanárských ostrovů až nad Skandinávii. Azorská tlaková výše v těžké defenzivě.

20. října 2014: Po "počasově" nepříliš vydařeném víkendu se na mne usmálo štěstí. K ránu sice přecházela slabá fronta se srážkami, ale dopoledne se za ní protrhala u nás na severu oblačnost až na skoro jasno a teplota se opět - už opravdu naposledy ;-) - vyšplhala k 18°C. Využil jsem této šance a vyrazil odpoledne na silničku na frýdštejnský okruh. Sice se potom docela rozfoukalo ale jinak to bylo skvělé. Díky tomu, že je dlouhodobě teplé počasí a dost vláhy, tak se daří veškeré vegetaci a i ozimé obilí je deset cenťáků vysoké. Takže chvílemi si člověk připadá trochu jako na jaře. V práci jsem si to pak odbyl večer za tmy.

19. října 2014: Uplynulý víkend bude půlka lidí hodnotit jako krásné dny babího léta. A druhá půlka jim bude oponovat a tvrdit, že víkend nestál za nic, vlhko, mlha, šeď. My patříme bohužel k těm druhým, protože na Kvíčale byly oba dva dny pod dekou nízké šedivé oblačnosti, zatímco Liberec i Praha měly minimálně včera azuro. Prostě pech.

17. října 2014: Když jsem včera po delší době aktualizoval meteozáznamy a podíval se na křivky průběhu průměrných teplot jednolivých měsíců za předchozí roky, všiml jsem si té výrazné odlišnosti letošního roku. Zatímco křivky předchozích let mají tvar klobouku "tyroláku", letošek vypadá jak rozšláplý slamák. I nadcházející víkend bude ve znamení teplého počasí a tak potvrdí tento trend, který se spíš hodí do středomoří než k nám.

Jel jsem vlakem na Kvíčalu a v Jaroměři mne potkal nevšední šotoušský zážitek. Náš motorový rychlík se rovnou po příjezdu skuploval se soupravou klasických vagónů tažených lokomotivou. To by nebylo nic divného, kdyby se ale vlaky neskuplovaly lokomotivami proti sobě. Až po chvíli jsem zjistil, že na druhém konci té elektrické soupravy je řídící vůz. Koukal jsem na to jako vrána, protože zatímco v zahraničí je to úplně běžné, u nás jsem něco takového na klasické soupravě s lokomotivou ještě neviděl.

14. října 2014: Víkend byl tak nějak napůl. Když vylezlo slunce, tak bylo dvacet, většinou bylo ale zataženo nízkou oblačností a kolem patnácti. Včera zřejmě vrcholil příliv teplého vzduchu, v sedm večer byla teplota venku ještě stále18°C. Na polovinu října je to docela dost. K ránu začalo celou republiku přecházet v souladu s modely srážkové pásmo, co už ale v souladu s modely nebylo, byl jeho rozsah a intenzita. Bylo totiž mnohem větší a silnější než se čekalo. Cesta dneska ráno do Prahy byla v tom slejváku naprostým utrpením.

9. října 2014: Včera byl slábnoucí vliv ruské anticyklóny nahrazen vlnící se frontou, která přinesla několik milimetrů deště. Za ní se proudění stočilo k jihozápadu až jihu a začala se vytvářet inverzní situace. Bylo to vidět už včera pozdě večer, kdy cestou z Prahy teplota vůbec neklesala, jak je obvyklé, a dneska ráno byla na hřebenech Krkonoš stejná teplota jako v nížinách středních Čech. Během dne sice bylo vesměs zataženo cáry nízké oblačnosti, ale odpoledne se to roztrhalo a bylo krásně. Teplota v Liberci kolem 20°C by za normálních okolností lákala spíš jet někam do nížin, protože na horách by člověk klepal kosu. Tentokrát to ale díky inverznímu rozložení teplot bylo jinak a mohl jsem bez obav do krásně zbarvených Jizerek vyrazit. Na některých místech republiky byl dneska dokonce zaznamenán letní den a to dokonce i na Šumavě ve výšce 800m n.m.

5. října 2014: Ani pátek nebyl nic moc, spíš oblačno až zataženo a vlhko jako prase. Chtěl jsem se projet po Jizerkách a promrznul jsem u toho na kost. Slunečného dne jsme se zas dočkali až včera. Nebylo už sice tak teplo jako minulou neděli, ale i tak to byla nádhera. Pociťoval jsem trochu zadostiučinění, protože na rozdíl od nás většina republiky měla zataženo a obvykle to bývá přesně naopak. Dneska už máme nízkou oblačnost taky, uvidíme, jestli se přes den rozpustí. Mohla by, potvora.

2. října 2014: Modely nám slibovaly týden babího léta s mírným přerušením ve středu rozpadající se frontou. Ve skutečnosti z toho zbylo jen pondělí. Od úterý je spíš zataženo, zas vlhko jak v prádelně a sem tam i trochu zapršelo. Snad zítra zas bude slunečno.

29. října 2014: Ještě v sobotu ráno to vypadalo, že výše nevýše u nás zůstane hnusně, protože zatímco všude okolo už se vyjasňovalo, u nás dopoledne stále sveřepě mrholilo. Nakonec ale zvítězily fyzikální zákony a oblačnost se rozpustila, takže odpoledne už bylo hezky. No a na včerejší den nemám v zásobě dost superlativů. Jednoduše nádhera, ideální na kolo. Projel jsem se přes Výpřež, Osečnou, Všelibice a Hlavice do Mohelnice a pak zpátky po mémě známých silničkách do Sychrova a Turnova. Na Koze jsem se občerstvil a na Vejminku jsem si vychutnal kávičku. Závěrem jsem to vzal přes Jablonec, abych se stavil u mámy. Dohromady asi 115km, převýšení 1700m. Ale kopce mi včera úplně dobře nejely.

26. září 2014: Sice se k nám pomalu nasouvá mohutná oblast vysokého tlaku, ale i přesto nás dnes ještě od severu ovlivňuje rozpadající se teplá fronta a způsobuje od rána hnusné intenzivní mrholení. Psa by člověk nevyhnal... Zajímavé je, že na radaru to není vůbec vidět. Buď jsou kapičky moc malé, nebo to vypadává z relativně nízké oblačnosti a tak to radar nevidí.

24. září 2014: Během včerejšího odpoledne se začalo vyjasňovat a i v noci bylo jasno. Díky tomu je dnešní ráno velmi chladné. Meteostanice ráno ukazovala 2°C a byl přízemní mráz. Na Jizerce bylo dokonce ráno -5°C.

22. září 2014: Víkend to příjemné počasí jaksepatří ukončil. Způsobem, který byl byl hoden vrcholného léta, to jest vichřicemi a přívalovými lijáky. Snad jen kroupy nikde nepadaly. První vlna přišla v noci na sobotu, druhá v noci na neděli. Po oba dva dny ale ještě zůstalo teplo, i když zataženo a vlhkost zase vystoupala na hodnoty deštného pralesa. Dnes v noci přešla ta opravdická studená fronta. Projevy na ní byly vzhledem k tomu, že končí září, taky dost divoké a hlavně se za ní zřejmě silně ochladí. Naštěstí model počítá od středy zase anticyklónu, tak se to zas snad zlepší.

19. září 2014: Celý týden bylo docela teplé a příjemné počasí babího léta. Vydrželo to až do dneška a to navzdory modelům, které původně už na dnešek předpovídaly od západu brázdu. Jedinou vadu na kráse to mělo, že foukalo jako blázen. Ale že jsem byl po týdnu dovolené odpočatý, při středeční vyjížďce na silničce jsem to ani tak nevnímal. Dneska jsem se ještě krásně projel na horáku po Jizerkách.

5. září 2014: Tak teď konečně máme to, co nám chybělo celý srpen, to jest dny, o kterých by se bez pochybností dalo říct, že jsou letní. Je teplo a jasno, beze srážek. Úplná nádhera, balzám na duši. Včera jsem to zapích v práci o něco dřív a dal si 90km odpolední vyjížďku přes Mnichovo Hradiště, Svijany, Turnov, Skalu a Jablonec. Překvapilo mně, že na loukách v nivě kolem Mohelky už kvetly ocúny. Ještě dneska toho musím využít a zajet si do Jizerek, protože už zítra odjíždíme vlakem na týden do Itálie do oblastí Marche a Abruzzo.

3. září 2014: Po čtyřech dnech téměř trvalého deště opět vyšlo slunce a udělalo se hezky. Anticyklóna nad Pobaltím vyhnala vlnící se frontu k jihozápadu. Zatím sice ještě není úplně teplo, ale i tak je fajn a zítra se má i ta teplota zvednout. Je taky příjemné, že vzduch od východu je sušší, ne jako ten skleník co byl ještě minulý týden.

1. září 2014: Nad střední Evropou se vlní fronta a tak jsme měli zatažený a deštivý víkend. Do zítřka to bude asi podobné, pak by snad měla dorazit ta slibovaná anticyklóna, která by měla měla přinést trochu babího léta. A hlavně sušší vzduch od východu. Konečně.

29. srpna 2014: At už jdou ty modely do hajzlu... jsem si říkal dneska odpoledne v Jizerkách na kole, když začalo pršet. Věc se totiž má tak: včera se díky tlakové výši udělalo docela hezky, to jest polojasno a v otevřené krajině teplota vystoupala na dvacet. Podle modelů měla dneska přicházející fronta buď zůstat nad Německem nebo se nad západem republiky rozpadat, takže jsem čekal, že i dneska snad bude celkem fajn. Jenže prd. Výše to zabalila a odstěhovala se na Balkán a tak se fronta bez problémů dostala do našich krajů včetně docela významného srážkového pásma, a to jak plošně tak intenzitou. Takže moje vyjížďka byla dost nepovedená - skoro celou dobu v dešti a šeru :-( . A modely mlčely...

28. srpna 2014: V úterý nám severozápadní proudění přineslo trvalé a plošně rozsáhlé srážky a další stupínek ochlazení. Naštěstí nás hned další den poctila svou návštěvou tlaková výše. Nejdřív strčila prstíček, který stačil na to, že ráno ještě kompaktní oblačnost se během dne pěkně roztrhala na polojasno, pak se u nás usadila celá a tak se v noci úplně vyjasnilo. Vzduch je ale zároveň studený, takže tyto dva faktory se postaraly o to, že ráno na Jizerce bylo -1,6°C. Přes den by ale sluneční paprsky měly vydráždit teploměr až na dvacítku.

24. srpna 2014: Včera bylo počasí podobné tomu pátečnímu. Nejdřív ráno jasno a na slunci teploučko, pak zataženo a docela zima a k večeru zas slunečno. Tentokrát jsme jeli na druhou stranu než včera, to jest na východ. Bloudili jsme hned na začátku při snaze dostat se lesními cestami na silničku mezi Strašínem a Javorníkem. Při tom jsme objevili kousek jakéhosi přírodního singletracku. Na úbočí Javorníku je vesnička Zuklín, ze které mají rozhled snad na celé jižní Čechy. Abychom se tím pohledem taky trochu pokochali, dali jsme si tam na louce sváču. To bylo ještě teplo. Potom jsme sjeli po modré do Rohanova, po silnici se prosmýkli do Zdíkovce a chtěli začít šplhat do kopců Šumavy. Jenže jsem opět zabloudil a tak jsme se správnou trasu museli dostat po louce. To už se začalo zatahovat a když jsme stoupali na Nové Hutě, byla už pěkná zima. Aspoň že jsme se zahřáli jízdou do kopce. Na rozcestí Pláně jsme si v malém penzionu dali pivo, kulajdu a bramborové placky. Trochu jsmě to přeťápli, takže druhé placky skončily v alobalu v batohu a dojídal jsem je ještě dneska k večeři. Po občerstvení jsme nastoupili zpáteční cestu, která byla úplně bez asfaltu. Prima svezení. Nejdřív jsme jeli směrem na Zlatou Studnu, ale kousek před ní to vzali vpravo a po kamenitých cestách vyznačených jako cyklotrasa jeli přes Churáňov do Nicova a na Krankoty. Opět jsme obkroužili Zdíkov, ale obráceně než včera a potkali jsme celou rodinu Malínských. Byli ubytovaní na Jeřabině. Jak je svět malej. Pak už jsme jen sjeli po lesních stezkách do Pohorska. Večer jsme se ještě byli projít u hřiště, kde hrála jakási kapela a bylo tam asi deset lidí. Dali jsme si Bernarda a kochali se výhledem do ztemnělého kraje.

22. srpna 2014: Na prodloužený víkend jsme vyrazili na Pohorsko. Když jsme sem ve středu večer přijeli, bylo zataženo a 12 stupňů. Včera ráno trochu pršelo, takže na kolo to nebylo a tak jsme jeli do Prášil autem a udělali si pěšky okruh přes Prášilské jezero a Poledník. Po krátkém slejváku na Poledníku se pak odpoledne udělalo docela hezky a večer se pak vyjasnilo úplně. Dneska si s námi počasí hraje. Ráno jasno, na slunci celkem teplíčko, snídaně venku. Ale sotva se jdeme převlíct že vyrazíme na kolo, je tu totální deka a kosa na teplou mikinu. Později se to ale přece trochu zas protrhalo a tak jsme si výlet docela užili. Obkroužili jsme po lesních cestách a vedlejších silničkách Kašperk, navštívili Humpolec a v Kašperkách si dali dokonce na zahrádce oběd. Pak jsme sjeli na jih do údolí jakéhosi potoka a podél něj najprve po nějaké naučné stezce a pak po modré turistické značce zas šplhali směrem na Stachy. Tam jsme ale nedojeli, neboť jsme to pak vzali vlevo a po silnici přes Tejmlov jsme dojeli do Javrníku. Posilněni pivem a Kofolou jsme potom ještě pojezdili po Javornickém hřbetu než jsme sjeli dolů do Pohorska. Přitom jsme stihli jednou zabloudit a nasbírat pytel hub.

20. srpna 2014: Ve výběžku vyššího tlaku máme sice frišné ale nádherné ráno. Víc takových, dodává to člověku energii. Ani včerejší den nebyl k zahození. Sice to chvíli vypadalo, že mne počasí trestá za nějaké hříchy, protože sotva jsem odpoledne sedl na silničku, zatáhlo se udělala pekelná zima, ale pak se to zas rozpustilo a pivko jsem na přehradě pil hřejíce se na slunci pomalu klesajícím k Ještědu.

16. srpna 2014: Nad severním mořem se prohloubila tlaková níže, která jako kdyby chtěla ukončit toto léto. Po přechodu další fronty včera večer a v noci se ještě víc ochladilo, takže je jen kolem 15°C a chvílemi prší. Modely naznačují, že by její vliv na naše počasí měl setrvat po celý příští týden, minimálně v tom smyslu, že bude chladno. Občasné výběžky vyššího tlaku nám snad nějaké to slunce mezi jednotlivými srážkovými pásmy dopřejí.

14. srpna 2014: Fronta se táhne od severu na jih skoro přes celou Evropu a vlní se. Na jedné vlně se včera vytvořilo samostatné jádro nízkého tlaku, přímo nad naší republikou, a přineslo další výrazné srážky.

11. srpna 2014: Od jihozápadu na severovýchod přechází přes Čechy fronta s rozsáhlým srážkovým pásmem. Za ní se ochladí.

10. srpna 2014: Víkend byl docela fajnový, až na to každodenní dusno. Vlhkost vzduchu je i nadále vysoká a každý den tak dochází při konvekci k intenzivním lijákům. Cestou domů jsme dneska jeden takový chytili, slejvák, že jsem musel zastavit, a do toho kroupy. Kvíčala má ale jakousi "anomálii", jelikož téměř veškeré srážky se jí vyhýbají. Po oba dva dny jsme si tak celkem nerušeně mohli pojezdit po jestřebských stezkách a doplnit v tom dusnu rapidně mizející tekutiny Krákorou na Brendách.

8. srpna 2014: Minulý týden, když jsme byli na Pomezkách autem, jsem pojal myšlenku dát si výjezd z polské strany na silničce. Protože to vypadalo celý týden tak, že dneska bude hezky a beze srážek, naplánoval jsem si trasu přes Raspenavu, Nové Město, Sklarzskou Porebu a Kowary na Kvíčalu. Včera sice model počítal nějaké srážky právě nad Krkonošemi, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Vyšlo mi to výborně, ale model Medard vyšel taky výborně, takže celou cestu po pod horami jsem sledoval, jak nad hřebenem Krkonoš leje. Naštěstí pak přestalo, takže nahoru jsem jel jen v mokru, ale ne dešti. Když jsem po občerstvení na Pomezní boudě sjížděl dolů k Trutnovu udělalo se zas hezky. Do Úpice jsem to vzal přes Rokytník a protože byl ještě čas, prodlužil jsem si trasu zajížďkou přes Rtyni a Strážkovice na Odolov k Lotrandovi. Stejnou cestou jsem se pak vrátil do Batňovic. Počítadlo se zastavilo na 170km a 2300m převýšení. Překonal jsem osobní rekord.

5. srpna 2014 Už dlouho předlouho leží střední Evropa na bojišti dvou tlakových útvarů - níže nad severním Atlantikem a výše nad Ruskem. Na tomto bojišti se téměř permanentně vlní frontální rozhraní, tu se šoupne kousek sem, pak zas tam a protože vzduch od jihovýchodu je velmi vlhký a teplý, tak při tom denně zalévá prudkými slejváky nějakou část naší republiky. Následky jsou opět lokální záplavy, poškozené silnice a tak různě. Do konce týdne by měla být situace lepší, nevýrazná výše by se totiž měla zformovat i u nás. Dnešní ráno by tomu trochu nasvědčovalo, vytvořila se mlha, která se ale brzo začala rozpouštět a navodila dojem časně podzimního rána.

3. srpna 2014: V pátek bylo ještě zataženo a relativně chladno, tak jsem to využil k zápolení s křovinořezem a na kolo jsme se jeli projet až odpoledne. Dali jsme si okruh přes Havlovice, Kostelec a po Jestřebkách zpátky se zastávkou na Řehačce. Včera už bylo zase slunečno a horko. Napadlo mě, že bychom mohli zkusit okruh přes Pomezky. Tam přes Žacléř a lesními cestami po polské straně, zpátky přes Albeřice nebo Rýchory. Zvládli jsme to, ale bylo to náročné. Některé úseky značených cyklotras byly na hranici jetelnosti - kamenité a sklon někde i přes 16%. Pivo a guláš na Pomezni boudě a krásné rozhledy všechny dosavadní útrapy vynahradily. Paradoxně ale nejhorší úsek bylo těch 20km po rovné silnici do Trutnova. Bylo to totiž proti větru a to tak že dost. Celkem dal výlet i s poslední zajížďkou na "Trutnovské stezky" u Čížkových kamenů 90km a 1700m převýšení.

31. července 2014: Včera jsme nikde na kole nebyli. Počasí bylo opět horké, dusné a hrozilo bouřkami. Jeli jsme se podívat do hornického skanzenu v Žacléři a pak přes Polsko zadem na Pomezky. Výjezd je to parádní a už jsem si vymyslel okruh na silničku, do kterého ho zařadím. Dneska ráno přecházela fronta a pršelo. Na Kvíčale nespadlo nijak významné množství deště, na některých místech republiky ale přinesla fronta až 60mm a lokální záplavy, například na jižní Moravu.

29. července 2014: Dnešní den byl jako přes kopírák ten včerejší. Vedro, dusno a bouřky. Tentokrát nás ale lijavec trefil a museli jsme se při sjezdu z Jestřebek do Svatoňovic schovávat v lese. Byli jsme na kole v Adršpachu. Jeli jsme tam přes Markoušovice a Chvaleč, objeli jsme velkým okruhem nekonečnými pastvinami Křížový vrch a vraceli jsme se přes Skály, Jívku, Radvanice a Paseku. Paseka je opravdu krásné místo, jak oáza v poušti. Člověk stoupá několik kilometrů rozbitou cestou lesem a pak se najednou ocitne na hřebenové louce plné zlatavé horské trávy a se shlukem několika chalup.V zimě přístupné jen na lyžích nebo sněžném skútru. Další civilizace široko daleko žádná.

28. července 2014: Před tlakovou níží nad Německem k nám proudí od jihovýchodu vlhký a teplý vzduch, takže je horko, dusno a bouřky rejdí už od dopoledních hodin po celém území. Jablonec jich nejspíš dneska chytil několik včetně jedné červené, kolem nás na Kvíčale to taky řádilo ale my zůstali ušetřeni a to i během odpolední terénní vyjížďky po Jestřebských stezkách. I když jednu chvíli to už vypadalo, že nás to taky dostane.

27. července 2014: Opět se oteplilo, ale jelikož se k nám dostává výrazně vlhčí vzduch, má to sklon k bouřkám. Včera se nám to ještě vyhnulo, což bylo moje štěstí, protože jsem byl celé odpoledne na kole kolem Jizerek. Bylo děsné dusno, jen nahoře v Jizerkách bylo líp. Měl jsem skvělý nápad jet z Nového Města nahoru po asfaltce kolem Nebeského Žebříku. Bylo to tam fajn, mimo jiné díky tomu, že jsem měl novou kazetu s největším pastorkem 30 zubů. Dneska jsme jeli na Kvíčalu a zrovna když jsme vyjížděli, přehnala se nad Jabloncem průtrž. Na radaru to nevypadalo zas tak extrémně, ale extrémní to bylo, protože Nisa ve Vratislavicích se během půl hodiny změnila z potůčku v dravou řeku a zaplavila blízké zahrady.

24. cervence 2014: Dneska počasí změnilo. Celý den bylo zataženo a mrholilo, zatímco od Turnova na jih bylo hezky. Způsobila to okluze táhnoucí se ve směru rovnoběžky podél naší severní hranice.

18. července 2014: Tropická noc následovaná ranním krátkým avšak intenzivním slejvákem vytvořila po ránu nepříjemný pocit, jako by byl člověk ve skleníku. Během dne pak pokryla celou republiku velmi rozsáhlá oblačnost se srážkami, nám na severu se to ale v podstatě vyhnulo. Celá ta situace hodně odpovídala tomu, co spočítal včera model Medard. Doufejme, že mu to vyjde i na zítra.

17. července 2014: Máme za sebou opravdový letní víkend. Před frontou, která se vlní nad Německem, se k nám dostává od jihu teplý vzduch a teploty tak stoupají přes třicet. Včera jsme se jeli vykoupat na Berzdorfer See. Tam jsme jeli přes Žitavu a po cyklostezce podél Nisy. Na jejím začátku v Haggenu byl sice zákaz vjezdu, ale protijedoucí cyklisti nás ujistili, že to projet jde. A taky že šlo, kromě asi 1km štěrku a jedné malé překážky byl všude nový parádní asfalt. Zpátky jsme jeli kousek přes ošklivé Polsko a pak podél Smědé do Frýdlantu. Oblast kolem Předlánce, následující úsek do Frýdlantu a Frýdlant samotný mně příjemně překvapily. Hezká krajina, upravené vesničky.. no prostě tam bylo hezky. Výlet jsme uzavřeli přes Oldřichovské sedlo. Dneska jsme si užívali doma a jen odpoledne jsem se na silničce jel vykoupat na přehradu. Je teplá, ale pořád krásně čistá.

14. července 2014: Dneska se přes severozápad republiky přehnaly další bouřky, z nichž jedno malé jadérko zasáhlo Liberec přesně v době, kdy jsem jel na motorce domů. Byl to slejvák jako sviň, na silnici dva centimetry vody, do helmy mi bušily malé kroupy. Měl jsem kliku, že jsem to kvůli aquaplanningu nepoložil.

13. července 2014: V pátek jsem měl silné nutkání někam vyrazit na kole na celý víkend. Napadaly mně cíle jako Česká Lípa, Jičín nebo Mělník, ale pak jsem dostal lepší nápad, a sice že si uděláme výlet do Prahy. Půjčili jsme si tedy klíče od Nováků a v sobotu po obědě vyjeli. Počasí stálo za prd, bylo zataženo, mlhavo a studeně foukalo. Ale když jsme se přehoupli přes Rašovku, začalo se to postupně zlepšovat a v Mnichově Hradišti už bylo hezky, téměř idelálně. Teplo, ale ne horko, a moc nefoukalo. V Klášteře jsme zahlédli plakát lákající do pivovarské hospody "Skála". Nemohli jsme to najít, až si Ráďa všimla, že se musí do zadního traktu jakéhosi právě opravovaného areálu a tam je díra do skály s vývěsním štítem. Vlezli jsme tam a po asi dvaceti metrech chodby ve skále jsme se ocitli v hospodském sále s dřevěnými stoly, pípami a barem. Měli dobré pivo a mexické hody, tak jsme si dali polívku a tortilu. Mezi Bakovem a Boleslaví jsme jeli po známé silničce podél trati, když se zezadu přiřítil peloton asi dvaceti cyklistů. Prý ať se zavěsíme. Zkusil jsem to a byl to zajímavý zážitek. Najednou jsem to valil bez jakékoliv křeče čtyřicítkou a úplně mne to pohltilo. Jel jsem s nimi několik kilometrů až do Debře, kde jsem pak počkal na Ráďu. Zbytek cesty po okreskách utekl jako nic a po necelých pěti hodinách a 120km jsme zastavili na dvě piva v Ďáblicích U Zvonečku. Před odchodem na hotel jsme ještě zajeli do Kaufu nakoupit něco k večeři a snídani.

Dneska jsme si pospali dlouho. Nepamatuju si, kdy naposledy bych spal do devíti. Takže jsme vyráželi až v půl jedenácté a nejdřív si projeli Ďábličákem, abychom zavzpomínali na staré časy. Dál jsme to namířili na Mělník, ale ne po hlavní silnici, nýbrž po různých okreskách přes různé vesnice s podivnými jmény, co měly každá na sobě přilepené neuspořádané shluky satelitních domků. V Zálezlicích jsme přejeli Vltavu, vlastně spíš přenesli, protože lávka je několik metrů vysoko a musí se na ní po schodech. Zbytek cesty do Mělníka jsme pak nakonec jeli po perfektní asfaltové cyklostezce. Mělník svojí krásou starého města a náměstí nezklamal, tak jsme chvíli pobyli. Já jsem konečně ochutnal svijanskou čtyřistapadesátku a pak jsme si dali výbornou točenou zmrzku z čerstvého ovoce. Náš po Mělníku další cíl byl Kokořínský Důl. Zatáhlo se a od jihu se začaly přibližovat bouřky a ve vlhkém údolí mezi skalami nebylo moc příjemně, spíš dosti potivo. A tak jsem byl rád, když jsme zas vyjeli kus před Doksy do otevřené krajiny. Mezi tím začalo trochu poprchávat, ale nic vážného, tak jsme pokračovali dál. Z Doks nám nezbývalo, než jet po hlavní silnici na Mimoň. Měl jsem z toho trochu obavu, ale nakonec se se to ukázalo jako úplně v pohodě, provoz malý a cesta mezi borovými lesy byla krásná. Za Mimoní jsme na pumpě dotankovali tekutiny, protože už jsme byli na suchu. Zbytek cesty přes Stráž, Křižany a Kryštofák jsme museli bohužel jet po silnici místy dosud hodně mokré od předchozí bouřky, takže jsme nakonec přijeli domů pěkně zasvinění, zejména Ráďa, protože naschvál rozjížděla odporné slimáky vyrojivší se v tisícových hejnech na mokrou silnici. Doma jsme zastavili se 140km na tachometru a pocitem nádherně stráveného víkendu.

10. července 2014: Střed tlakové níže zůstává nad naším územím a s ní spojená fronta se vlní nad naší severní hranicí. Ve výsledku to znamená, že nad severní polovinou Čech a Moravy, jižním pohraničím Polska a jižním pohraničím Německa se táhne od včerejšího večera ostře ohraničený dlouhý pás intenzivního deště. V jizerkách silně prší už asi 18 hodin s průměrnou intenzitou 2-4mm/h.

8. července 2014: Tak včera to ještě klaplo. Bouřky se sice začaly tvořit už brzo odpoledne, ale nejprve vznikaly v prosoru našeho podhůří a sílily až při posunu dál na sever. I když mám trochu podezření, že například na rozhraní Vratislavic a Rochlic se přehnal nějaký vzdušný vír, protože alej u rušičky byla plná polámaných větví, z nichž jedna měla dobré dva metry a 10cm v průměru. Navečer byl pak klid a další bouřky přišly až v noci. Dneska už bouřky zahájily aktivitu mnohem dřív a vydr6elo to celý den až do pozdních nočních hodin. Bylo stále hodně teplo a vlhkost byla přes devadesát, takže hodně nepříjemný počas. V poledne se přes Prahy přehnaly i kroupy.

6. července 2014: V sobotu přes nás přecházelo pásmo bouřek, ale víceméně se nám to vyhnulo, pršelo jen trochu po obědě a pak v noci. Neděle byla hodně teplá a slunečná, což vybízelo k výletu do vyšších nadmořských výšek. V praxi to znamenalo, že jsme se vlakem popovezli do Harrachova a pak to přes polskou i naší část Jizerek vzali domů. Cestou jsme dali koupel jak v Jizeře před hraniční lávkou, tak potom večer v přehradě. V obou případech byla voda krásně osvěžující. Doufám, že předpovídané dnešní bouřky se udrží víc na západě a budu moc na přehradu zajet ještě jednou. Pak se má totiž vytvořit tlaková níže přímo nad střední Evropou, takže bude na čas po ptákách.

5. července 2014: Teploty během týdne skutečně stoupaly a počasí se vylepšovalo. Ještě ve středu jsem klepal kosu, když jsme se s Ráďou potkali během podvečerní vyjížďky u přehrady na pivu. Další den jsme byli večer v divadle pod širým nebem na Kosti a bylo už jasno a výrazně tepleji. Včera už byl teplý letní den, který ale znepříjemňoval silný jihozápadní vítr. Dal jsem si podvečerní okruh na silničce přes Kozákov a Kozu, celkem 85km. Při závěrečném dvoukilometrovém stoupání na Kozákov, které je opravdu výživné, jsem si říkal, že vlastně nevím, jestli bych třeba takový Solkpass na kole vůbec dal. No, musím zjistit, jaký to má na tom Kozákově sklon.

2. července 2014: V sobotu, když jsme se vraceli z Rakouska, byl u nás krásný teplý letní den. Ale už večer se přihnaly první bouřky, spadlo něco málo deště a vzduch se změnil v prádelnu. V neděli už bylo zataženo a pršelo, v pondělí jakbysmet a teploty šly pod dvacet. Až včera se odpoledne zase udělalo hezky a mohl jsem vyrazit na silničku. Chtělo to sice rukávy, ale jinak prima vyjížďka. A postupně by mělo být stále lépe, resp. tepleji.

23. června 2014: Vyjeli jsme s Emou a Jáchymem na dovču do Tamswegu k paní Moser. Cesta včera byla dlouhá a abychom si jí trochu zpestřili, zastavili jsme se u Mondsee. Ale ne jen u motorestu jako jindy, ale sjeli jsme z dálnice k jezeru, zaparkovali auto a šli jsme se projít. V jednom parčíku jsme objevili půjčovnu elektrických člunů a tomu jsme nemohli odolat, takže jsme nakonec hodinu brázdili vody jezera. O trochu víc počtení je v samostatném deníku.

19. června 2014: Teploty postupně trochu stoupaly a bylo vesměs polojasno, takže celkem fajn počasí. V duchu lonňské tradice kozích střed jsem včera na Kozu vyrazil. Na koupání to teda nebylo, ale sedělo se na sluníčku příjemně a nemohl jsem se odtamtud vypakovat. A když už se mi to pak povedlo, tak to vůbec nejelo. Chytlo se to až v kopci na Záskalí.

16. června 2014: Vysoké teploty jsou už dávno minulostí. V sobotu ráno nás přešla slabá a rozpadající se fronta a za ní k nám mezi tlakovou níží nad Skandinávií a výší nad Británií zafoukalo studeně. V sobotu jsme s Davidem jeli na kole na Kvíčalu. Ráno to na té frontě vypadalo dost hnusně - šedivo, přeháňky a deset stupňů. Ale sotva jsme se na Frýdštejně překulili směrem k Jizeře počasí se vylepšilo a bylo polojasno až oblačno a celkem příjemně. I když triko s dlouhým rukávem a návleky jsem si nechal celý den. Včera jsme jeli jen na menší výlet a chtěli jsme to vzít Panskou cestou nahoru, ale ouha. Od Pokra dál na ní byla vrsva kamení připravená na generální opravu. Takže jsme improvizovali a jeli na Odolov po silnici a vzali to na hřebenovku z druhé strany. Do Svatoňovic jsme pak sjeli po stráních mezi chalupami po červené.

11. června 2014: Včera večer přešla studená fronta a ochladilo se. Množství srážek na ní se lišilo místo od místa, například zatímco v Hanychově pršelo kolem 16h dost, v Proseči nespadla skoro ani kapka a v některých místech Jablonce taky ne. V centru Liberce pršelo trochu a to mělo za následek, že jsem na posmrkaných tramvajových kolejích poprvé v životě položil silničku. Kromě jelita na zadku a ulomené krytky na brzdové páčce se to ale obešlo bez následků.

10. června 2014: Ačkoliv modely vznik konvektivních srážek včera nepředpovídaly, vytvořilo se několik pěkných jader bouřek "z tepla". Jedno z nich se rychle objevilo kolem čtvrté odpoledne nad Tanvaldem, během hodiny dosáhlo vrcholu své kariéry a za další hodinu bylo po něm.

9. června 2014: Máme za sebou teplý až horký letní víkend. Sobota byla ještě pouhý letní den, včerejšek už byl tropický s maximem 33°C. Oba dva dny byla nízká vlhkost vzduchu, takže perfektní počasí na kolo. V sobotu jsem jel na silničce Giro di Monti Iserane, to jest takové 130km kolečko kolem Jizerek a Pojizeří. Závěr byl na Frýdštejně, kde měla Ráďa takový malý tenisový turnaj. Včera jsem vyrazil až odpoledne na horáku do kopců podívat se poprvé letos na sedlo Holubníku. Večer jsme pak dali pivko na Baště a pak koupel v krásně osvěžující přehradě. Pravděpodobně nás čekají ještě dva horké dny a pak se zas ochladí.

6. června 2014: Během týdne v počasí nenastala žádná změna, to jest oblačno, vesměs beze srážek a teploty do dvacítky. Dneska už bylo o něco tepleji, takže jsem se odhodlal jet odpoledne na projížďku"nahoru" namísto "dolů". Do úterý má teplota vyšplhat postupně ke třicítce a konečně se tedy pěkně ohřejeme.

1. června 2014: O víkendu bylo počasí milosrdné. I když nebylo zrovna vedro, rtuť teploměru jen zespoda lechtala dvacítku, tak ale bylo vesměs slunečno a bez deště. Včera jsme si přes poledne dali 60km švih na silničce kolem Ještědu a dneska byl orienťák kolem Mojžíšova pramene. To byla moc povedená akce, pěkné tratě a hlavně mě pak nebolelo koleno, což je skvělé. Odpoledne jsem si ještě jel prozkoumat nové stezky z ranního orienťáku a zvlášť jedna se moc povedla, skoro takový singl.

28. května 2014: V prostoru Ukrajiny a Polska se formuje tlaková níže, která by nás svojí přítomností měla oblažovat několik následujících dní. Takže nic moc, je to jako loni na jaře, kdy se tato situace opakovala stále dokola a tak bylo furt zima a déšť. No snad to tentokrát bude opravdu jen na pár dní.

Počasí je ale divoké už od pondělí. Téměř stále nad naším územím řádí intenzivní a dlohotrvající bouřky, ve kterých během velmi krátké doby může spadnout několik desítek mm srážek. Díky tomu jsou místy lokální toky na trojce a některé vesnice pod vodou. Dneska jeden slejvák spláchl kus trati 070 mezi Boleslaví a Bakovem.

25. května 2014: V pátek večer ukončila velmi teplé období studená fronta, která přinesla silné a trvalé srážky. Přicházela velmi pomalu, takže jsem stihnul projížďku po Jizerkách, ale zato pak intenzivně lilo celou noc. Včera ještě doznívaly její projevy a dneska zas bylo hezky, i když o trochu chladněji, což ale nebylo nepříjemné. Byli jsme na kole v Ráji. Údolím Mohelky jsme jeli do Hradiště, kde jsme si dali oběd. Pak jsme se stočili zpět k severu a přes Branžež, Libošovice, Hrubou Skálu pokračovali pod Kozákovem do Koberov a sjeli podél Sušek do Skály. Chtěl jsem vyzkoušet kus nové silnice, kterou tam loni na podzim opravili. V bufetu jsem si dal výborné pivo z předmraženého půllitru. Okruh jsme uzavřeli nejkratší cestou přes Frýdštejn a Záskalí a počítadlo se zastavilo na 120km.

21. května 2014: Dnes bylo ještě tepleji a na některých místech překročila teplota třicítku. Takže tam po prvním letním dnu následoval hned první tropický den.

20. května 2014: Dnes byl u nás první letní den, to jest maximální teplota odpoledne překročila pětadvacet stupňů.

18. května 2014: Je to asi tak tři dny co drží vládu nad počasím nejen u nás tlaková níže se středem někde nad jihovýchodní Evropou. A jak tak točí svými frontálními systémy, způsobuje záplavy. Vážná situace je v Bosně a Srbsku, ale ani nám se to nevyhnulo. Na Ostravsku a v Krkonoších některé toky překročily 3.SPA. Situace by se ale měla rychle zlepšovat a díky vlivu anticyklóny by nás měl naopak čekat týden hezkého počasí. Tak snad to vyjde.

16. května 2014: Fouká velmi silný vítr a je zima, jen lehce přes deset. Už od brzkého rána lze na obloze pozorovat širokou škálu velmi zajímavých mraků. Ráno u Turnova byly některé jako černá pivní pěna, jiné měly tvar podélných světlých jakoby učesaných cárů. Něco z toho se mi povedlo vyfotit, ale zdaleka to nezachycuje celou tu zvláštní a dramatickou atmosféru, která v tu chvíli byla. Být jiná doba, lidé by v takovou chvíli nejspíš mysleli, že se bůh chystá sestoupit na zem.

13. května 2014: Dnešní pohled na radarové snímky připomínal kopenatou slepici. Celá republika byla totiž pokryta stovkami malých ale intenzivních srážkových odrazů. Pohled na oblohu u Mladé Boleslavi cestou z Prahy byl úplně strašidelný, temně modročerná barva bez jediného stínu a pod ní cáry bílých mraků. Chyběl jen chobot nějaké tromby snášející se k zemi.

12. května 2014: Zatímco všechny předchozí měsíce tohoto roku byly teplotně silně nadprůměrné, květen zatím vypadá, že se rozhodl zapracovat na vyrovnání ročního průměru. Je totiž hodně studený a podle modelů to vypadá, že následující dekáda bude díky severnímu proudění mezi tlakovou výší nad Anglií a níží nad Skandinávií ještě chladnější. Takže jsme vlastně měli štěstí, že až na ten pitomý vítr jsme tady na Pálavě měli hezky a aspoň těch dvacet stupňů.

10. května 2014: Nakonec jsem se ještě ve čtvrtek vzchopil a byli jsme se projet na příhraniční cyklostezku a přes Mikulov zpátky. Včera jsme se jeli autem podívat na nejstarší slovanské hradiště v Mikulčicích. Ráďa pak jela na kole zpátky, já jsem se byl ještě podívat v Hodoníně v muzeu ropy. Večer jsem se pak přece jel na chvíli projet na kolo, ale hodně foukalo, tak to byla dost dřina. Dneska ale fičelo ještě víc, to jsem v jednom místě nahlas sprostě nadával, když jsem po rovině přímo proti větru jel s vypětím sil 20km/h. Jeli jsme nejdřív směrem na Znojmo, pak na jih do Laa a po rakouské straně hranice zpět do Mikulova. Nakonec jsme si ještě zajeli přes Milovice a Pavlov, abychom si v Klentnici dali pivo a pak užili sjezd dolů do Perné. Nejlepší úsek byl z Litobratřic do Hrušovan přes Břežany. Okreska, ale široká a s perfektním asfaltem. A hlavně ne přímo proti větru.

8. května 2014: Jsme zase na Moravě v Perné. Včera jsme sem jeli ještě za nepříliš vábného počasí, dneska je tu ale od rána hezky teplota by měla jít až ke dvacítce. Boužel si to asi dneska moc neužiju, protože včera do mně vlezl nějaký bacil a v noci jsem se třásl zimnicí. No třeba se ještě oklepu a odpoledne na chvilku vyjedu. Aspoň do Mikulova a přes Pálavu zpátky.

4. května 2014: Včera bylo celý den zataženo a jen kolem pěti stupňů. Večer se pak vyjasnilo a tak klesla ráno ve studeném vzduchu teplota pod bod mrazu. Auta i tráva byly namrzlé a na Jizerce naměřili dokonce -8°C.

2. května 2014: Na Prvního Máje skončila perioda teplého a bouřkového počasí. Ve středu bylo ještě krásně a i bouřky se držely dál od nás, takže jsem se odpoledne krásně projel na Kozu. Včera kolem poledne ale přišla zněna a dneska je chladno, mlha a chvílemi prší.

27. dubna 2014: Celý týden panovalo bouřkové počasí, ale tentokát modely Medard i Aladin dávaly použitelné výsledky, takže ve středu správně vypočítaly, že se bouřky budou držet spíš na východě. Díky tomu jsem si mohl udělat odpolední sedmdesátikilometrovou vyjížďku na silničce. Včera jsme jeli tradiční Jizeru, ale tentokrát se změněnou trasou - ze Skály do Svijan. Vody bylo málo, ale jet se jakž takž dalo. Ale hlavně jsme měli obrovskou kliku, protože zatímco v Jablonci napadlo několik cm krup a bouřky kolem nás kroužily, nakonec se nám všechno vyhnulo. Dneska se počasí opět obešlo u nás bez bouřek, a tak se orienťák ve Mšeně moc vydařil a navečer jsem si ještě zas mohl objet frýdštejnské kolečko.

23. dubna 2014: Včera včera večer se nad Čechami přehnalo pásmo velmi intenzivních bouřek, na některých místech údajně i s kroupami.

21. dubna 2014: Modely nás dneska docela vypekly. Podle všeho mělo být dopoledne hezky a srážky měly mít klasický bouřkový denní chod. Ve skutečnosti to ale bylo úplně jinak. Zatáhlo se černými mraky hned ráno a začal foukat studený vítr. Nepršelo nakonec skoro vůbec a k večeru se naopak začalo vyjasňovat.

20. dubna 2014: Na běžky to už nebylo, ale ještě ve čtvrtek jsem odpoledne při vyjížďce na silničce mohl v průzračném vzduchu pozorovat celé bílé hřebeny Krkonoš. Velikonoční víkend přinesl oteplení a sem tam bouřky, nám se ale úplně vyhnuly. Tedy když nepočítám těch pár kapek, které spadly včera večer když jsme se vraceli z Vikárky na penzion. Byli jsme totiž i s mamkou na výletě v Litoměřicích. Nejprve jsme se cestou stavili ve Skalce u Úštěka a pak jsme chtěli jet rovnou do Litoměřic, ale v Úštěku byl veliký jarmark a tak jsme se tam na chvíli podívali. Bylo to tam příjemné, samé správné jarmareční zboží, žádné cetky, hadry a jiné blbosti. Pak jsme se už museli jet ubytovat do penzionu Dubina v Litoměřicích, museli jsme to stihnout do čtyř. Navečer jsme pocourali po starém městě a pak zašli na večeři do Vikárky. Dobře vyspalí (aby ne po dvou lahvích žernosecké Milerky) jsme dopoledne ještě znovu prošli pitoreskní uličky starého města. Potom jsme zajeli do Žernosek, jednak se v naději, že tam seženeme nějaké víno, a pak taky projít se kousek po stezce směrem na Porta Bohemica. Než jsme se vydali na cestu domů, zastavili jsme ještě pod Radobýlem a vylezli na tento kopec pokochat se nádherným rozhledem na Litoměřice, Labe, Středohoří a vůbec všechnu tu krásu okolo.

15. dubna 2014: Dnes ráno všude směrem na sever od Turnova hustě chumelilo při teplotě kolem nuly. Hory se opět celé pokryly sněhem. Že by to bylo ještě na běžky?

14. dubna 2014: Evropské počasí určuje teď tlaková výše nad Anglií, po jejíž přední straně k nám začal proudit studený a vlhký vzduch od severu. V něm se tvoří spousta přeháněk, některé jsou sněhové nebo ledové krupky. Prostě apríl. Na tento druh cirkulace jsme čekali celou zimu, ale nepřišla ani jednou.

13. dubna 2014: Víkend byl docela příjemný. Nebylo sice žádné vedro, jen tak 12-15°C, ale bylo polojasno, pršelo jen na frontě přecházející v noci na neděli. Dneska jsme byli na orrienťáku v Jevanech a bylo to velmi náročné.. Ráďa absolvovala svojí první samostatnou trasu s mapu a busolou ;-)

11. dubna 2014: Včera a předevčírem bylo chladno, větrno a deštivo. Na hřebenech Krkonoš napadl opět sníh a teplota se tam udržovala celý den pod nulou. Něco napadlo i na Jizerce, ale na rozdíl od Krkonoš to zase hned roztálo. Dnes v noci se vyjasnilo a ráno bylo krásně čiré a jiskřivé, ale díky tomu vyjasnění hodně studené, takže byla námraza a jinovatka.

8. dubna 2014: Vypadá to, že předčasné jaro nám skončilo a místo něj nastupuje normální jaro. Po mírně chladnějším a oblačnějším víkendu se včera sice vyjasnilo a odpolední teplota ještě vyšplhala opět ke dvacítce, dneska ale přecházela fronta a čeká se ochlazení o deset stupňů.

5. dubna 2014: Zajímavý pohled se dnes ráno naskytl družici MSG při pohledu na oblačnost nad střední Evropou. Jednolitá struktura připomínala pěnu na pivu :-). Nad střední Evropou se totiž rozpadá několik front a tak je slunečné počasí fuč a sem tam trochu prší. Však nevadí, je to potřeba. Teplo je ale stále, důkazem jižního proudění budiž opět písek ze Sahary barvící dešťové srážky do oranžova, letos už podruhé.

3. dubna 2014: Po dvojitém intermezzu severozápadního proudění během dvou víkendů na konci března se opět vrátilo suché, spíš slunečné a teplotně nadprůměrné počasí. Dneska se ale objevily relativně nečekaně přeháňky a bouřky. Relativně píšu proto, že GFS model je sice naznačoval, ale veškeré slovní předpovědi to víceméně ignorovaly a tak by se dalo říct, že je nikdo moc nečekal. Jedna taková bouřka způsobila, že jsem mohl při návratu z projížďky po Jizerkách nejprve vyfotit zajímavý pohled z Proseče na Ještěd, ale posléze v lijáku zmoknul do poslední nitky.

29. března 2014: Dalo by se říct, že letošní zima trvala čtyři dny - od soboty do úterý. Pak se vrátilo slunečné jaro, které jsme měli kromě pár dnů od začátku roku. Dneska jsem vyrazil na silničku do Ráje. Nejdřív do údolí Mohelky, pak do Svijan na oběd, na Kost, do Vyskře, na Kozu a přes Frýdštejn domů. Dalo to skoro 120km a kvůli bolavému kolenu jsem toho měl na konci plné zuby. Ale bylo to krásné, Ráj....

27. března 2014: Jizerky, sníh, jiskřivé mrazivé ráno... že něco takového v březnu přijde jsem věřil celou zimu nezimu. Ale když jsme minulý týden odjížděli na skialpy, už jsem to vzdal a běžecké boty jsem uklidil do krabic. Chyba, včera to totiž nastalo. Od neděle do úterý totiž napadlo mezi 20 a 40cm sněhu a hned poté se vyjasnilo. OPSka upravila část magistrály a tak jsem vyrazil včera odpoledne na skate a dneska ráno na klasiku. Kvalita sněhu byla různá, od ledu (včera odpoledne spíš kaše) mezi Novou Loukou a Hřebínkem až po nádherný sníh mezi točnou a Bílými buky. Cesta na Máří upravená nebyla, byla tam jen stopa od lidí, a tak jsem tam byl až dneska na klasičkách. Bylo to skvělé.

24. března 2014: Ochladilo se opravdu výrazně, takže i v Liberci dnes celý den sněžilo. Na Jizerkách leží souvislá několikacentimetrová pokrývka, v Krkonoších pravděpodobně o dost víc. Že by to bylo ještě na běžky?

23. března 2014: Celou druhou polovinu týdne jsme strávili ve Stubaikách na Skialpech. Bydleli jsme v údolí Inu ve vesnici Inzing a jezdili každý den do hor. Shodou okolností kromně prvního dne jsme vždycky skončili v údolí Praxmaru. Bylo téměř letní počasí, slunce smažilo jako blázen, ale užili jsme si to pěkně. A6 v noci na dnešek začalo silně pršet, ochladilo se a lilo celou cestu až domů. Když jsme přejíždeli Karwendel, leželo všude několik centimetrů nového sněhu.

17. března 2014: Během víkendu foukal na našem území velmi silný vítr, na hřebenech Krkonoš dosahoval rychlosti 110-140km/h, a dočkali jsme se asi 10-30mm srážek, které byly sněhové jen v nejvyšších polohách.

15. března 2014: Konečně prší. A to tak že dost. Měli jsme jet vyzkoušet si zaběhnout orienťák, ale v tomhle nevim nevim. Ještě cestou na Kost, kde se závody konaly, jsem si byl skoro jist, že na to kašlu, ale když jsem pak viděl odhodlání dětí běžet déšť nedéšť, nechtěl jsem se nechat zahanbit. A dobře jsem udělal, protože během závodu pršet přestalo a bylo to fajn. Jen mi chyběla buzola a taky les vyznačený bíle nebyl pro mne úplně to pravé, takže než jsem si na to trochu zvykl, stálo mne to dost času a zbytečných kilometrů.

9. března 2014: Dnešní den by docela dobře slušel i první dekádě dubna. Ráno sice díky jasné noci mrzlo, ale celkem rychle se oteplilo, takže jsme mohli v deset hodin vyrazit na silničce na Kozu. Myslel jsem si, že návleky a šustku beru jen pro sichr, ale nakonec jsem měl obojí na sobě skoro celý den. Kolem Jizery ale stejně už kvetly fialky, devětsily a na Kopanině to stejné bledulové pole, které jsem tam loni fotil 15. dubna.

7. března 2014: Firemní akce se tento rok koná opět v březnu a opět ve Svobodě nad Úpou. Nevzal jsem si žádné sportovní náčiní a rozhodl se vyrazit na hřebeny pěšky a zavzpomínat si na dětství, kdy jsme jezdili na "Lucku". Svezl jsem se skibusem do Pece a kolem známých bud vyšplhal na bufet. Zatímco dole v Peci nebyl na loukách sníh žádný a šedá nízká oblačnost zakrývala výhled na oblohu, na hřebenech něco málo sněhu bylo a pražilo slunce. Posliněn výbornou kvasnicovou desítkou jsem rychlým tempem dobyl v půl jedné Sněžku. Záhy jsem usoudil, že jít dolů zase pod lanovkou jako vždycky by byla pitomost a tak jsem se vydal zpátky přes Luční na Bufet. Tam jsem si zopáknul kasnice a přidal výbornou polívku. Dobře naladěn jsem se rozhodl dojít až do Svobody a tak to nakonec dalo pěknou zimní túru, dobrých 35km. Sníh nahoře byl, takže by to bývalo šlo i na běžkách, i když s občasným přenášením. Pakárna by ale byla dostat se v běžkových botách nahoru, takže jsem nelitoval, že jsem bez lyží.

6. března 2014: V podstatě každý den sleduju model GFS v naději, že se ještě globální cirkulace změní a trochu nasněží, aby bylo aspoň trochu jarní lyžovačky. Už tak dva týdny je taková změna vždy na konci modelu naznačená, jenže se to neustále posouvá. Nicméně k určité změně přecejen dochází. Ruská anicyklóna vyplázla jazyk nad Evropu a vypadá to, že se z něho vegetativně rozmnoží. Chvíli by nám tenhle její potomek měl vládnout, ale pak by se měl přesunout nad Azory, kam patří, a navíc se trochu roztáhnout na sever. Tím by vyštval cyklóny přicházející z Atlantiku na severní dráhu a ... v druhé půlce března by pak mohlo nakonec ještě sněžit. No uvidíme, je to daleko. Abychom pak zas díky tomu neměli ve Stubaikách hnusně a lavinovou čtyřku...

2. března 2014: Letošní divná zima má i svá pozitiva. Zatímco loni jsme sice měli sněhu fůru, ale zase téměř vůbec nesvítilo slunce, což bylo hodně nepříjemné. To letos máme sluníčka spoustu. Tento víkend byl přmo ukázkový, oba dny bylo skoro deset stupňů a skoro jasno. Využil jsem toho jak k práci na zahradě, tak k vyjížďkám na kole. Včera jsem byl v Rádelském lese a u Šámalů, dneska pro změnu v Jizerkách. Až ke Krásné Máří to bylo v podstatě bez sněhu, zato kolem Bílých buků jsem jel asi 2km v souvislé sněhové kaši, což bylo dost náročné.

25. února 2014: Odpoledne jsem se byl projet v Jizerkách na kole. Cesty na Harcáku byly vesměs suché, voda a zbytky sněhu přišly až ve druhé polovině bedřichovského kanálu. Přehrada je stále slušně zamrzlá a nejspíš by se na ní v některých místech brusle vyzkoušet daly. Ale je to přecejen dosti z ruky.

24. února 2014: Nevím kolikátá už to je letos cyklóna, která se opět sune nad Anglii a vysouvá chapadlo až nad Španělsko. Díky tomu mají jižní části Alp někde až 5m sněhu (například na sedle Vršič je prý 3m), zatímco u nás je místo sněhu hotové jaro a létají včely. Akorát chudinky nemají co žrát.. protože přecejen v únoru nic nekvete.

22. února 2014: Stahování záznamů z meteostanice teď poněkud zanedbávám, takže jsem se k tomu dostal v únoru poprvé. Když jsem dal data do grafu, vynikla podivnost letošního měsíce února v celé "kráse" - křivka teploty se v podstatě vůbec nedostává do záporných hodnot a v grafu srážek se nesměle krčí několik maličkých žlutých sloupečků, které naznačují, že pouze tu a tam spadlo půl nebo jeden milimetr. A kdo ví, jestli to jen to srážkoměru nenasral pták ;-). Na suchém počasí nic nezměnila ani včerejší večerní fronta, na které spadlo v Jizerkách do 3mm deště.

18. února 2014: Navzdory teplé cirkulaci se noční vyjasnění a utišení větru postaralo o docela mrazivé ráno. Prochlazený vzduch zatekl do údolí a vznikly tak velké rozdíly teplot, například Liberec -2,5°C, silnice mezi Javorníkem a Záskalím +0,5°C a dálnice z Hodkovicemi -3°C. V mrazových kotlinách byly hodnoty dvouciferné, například Jizeka rašeliniště -11,1°C.

17. února 2014: Zima nepřišla ani o víkendu. Když jsme v neděli káceli stromy na Kvíčale, měl jsem spíš pocit, že jsou velikonoce. Bylo sice pod mrakem, ale při sedmi stupních nad nulou to vonělo venku vlhkou půdou a jarem. Dneska se přidalo slunce a tak jsem si přes poledne dal silniční kolečko přes Záskalí, Frýdštejn a Jablonec.

12. února 2014: Objevil jsem zajímavou stránku s meteorologickou tématikou www.infomet.cz. Zajímavý je například článek shrnující veškeré zajímavé meteorologické jevy a události u nás v minulém roce.

11. února 2014: V noci přešly v rychlém sledu a sebou teplá a studená fronta, na kterých spadlo trochu srážek. Ve vyšších horských polohách byly dokonce sněhové.

9. února 2014: Nakonec by se to bývalo dalo i s lyžemi. Kupodivu totiž ve čtvrtek nebo pátek napadlo asi 5-7cm nového sněhu, díky kterému byly v sobotu horní partie Jizerek poměrně dobře (na letošní poměry) sjízdné. To ale nikdo nemohl tušit... V sobotu bylo krásné počasí, když jsme dorazili na boudu, byla teplota kolem nuly. Celé okolí boudy bylo čerstvě prokácené, čímž se to všude hodně prosvětlilo, i uvnitř, což bylo příjemné. Odpoledne jsme šli pěšky s Ráďou a Pavlem na Jizeru. Nechtělo se nám jít po cestě, kde se celkem dalo lyžovat, tak jsme to vzali na Knejpu přes hřeben Milíře. Po občerstvení pivem a horkou griotkou v příjemné atmosféře kiosku jsme průsekem vyšlápli na Jizeru. Pěkně tam fičelo, a to až tak, že ani drak už v tom nechtěl létat. Nejhezčí část výletu přišla s návratem zpět. Vzali jme to totiž přímým směrem cestou necestou, lesem nelesem, přímo podle amerického přístroje. Normálně bychom k takové cestě potřebovali sněžnice, ale teď to šlo v pohodě bez nich. Pod Kasárenskou cestou jsme v oblasti pramenů Bílé Desné objevili krásná zákoutí severské tajgy, kde to za soumraku působilo úplně mysticky. Dneska bylo zataženo a nad nulou. Šli jsme se jen podívat na Protrženou přehradu a Tetřevku. Celé okolí hráze přehrady bylo vykácené, takže jsme poprvé viděli celou hráz včetně díry. Vypadalo to, jako kdyby se to stalo před pár dny.

8. února 2014: Typický obrázek tlakového pole v letošní nezimě - mohutná oblast nízkého tlaku nad celým severním Atlantikem, zasahující dost hluboko na jih. A tak máme zas venku jarní den. Na MHB jedeme bez lyží....

4. února 2014: O víkendu foukalo, to jo, ale nebyl to žádný extrém. Ostatně foukalo dost i dneska. V noci na pondělí napadl asi centimetr nebo dva sněhu a pak se začal opět projevovat vliv tlakové výše, takže se vyjasnilo a ukázalo se slunce. Aspoň že je hezky, řekl jsem si, napsal si den dovolené a vyrazil do Krkonoš, kde je přece trochu sněhu. Už dlouho jsem se chystal prozkoumat oblast hřebene na západ od Szrenice a dneska jsem to uskutečnil. Auto jsem nechal u bývalé celnice v Novosvětském průsmyku a vyšplhal zadní cestou po modré k Alfrédce. Tam bylo sněhu celkem dost. Pak jsem se jakousi jinou cestou přiblížil k hranici a podél hraničních kamenů jsem průsekem pohodlně vyšplhal (spíš vyšel, měl jsem na lyžích totiž pásy) na hlavní hřeben nad Voseckou. Sněhu bylo celkem minimálně a spíš led. A taky začalo foukat, pořádně. U České budky jsem to zalomil do vnitrozemí, protože jižní vítr na hřebeni byl na tom ledu k nevydržení. Aspoň že nebyl studený. O kousek níž už to bylo lepší. Došel jsem si na Vrbatku na pivo a pak jsem se přes Voseckou, telefonku a Terrex vrátil k autu. Celý Terrex jsem dal kombinací soupaž a bruslení, jinak to tam nešlo. Celkově to bylo moc fajn, ale podmínky o dost horší než ten minulý víkend, kdy jsme spali na Martinovce.

31. ledna 2014: Oteplilo se mírně nad nulu a žene se na nás nějaká vichřice nebo co. U nás i nadále bez vyhlídek na sněžení, zato v okolních zemích chumelí až až - Rakousko, Slovinsko, Srbsko, Polsko....

30. ledna 2014: Teploty zůstávají i během dne kolem nuly nebo pod nulou, což lednu přecejen sluší víc. Ale kromě pondělí, kdy napadlo asi 5cm sněhu, nic dalšího nepadalo, takže na situaci v Jizerkách co se běžek týká se nic nezměnilo. A slunce se od víkendu už taky neukázalo.

26. ledna 2014: Ráno bylo plus devět.... opravdu, když jsme asi v půl deváté šli zjistit, jak je venku, žádné arktické ráno kdy se mrazem slepují nosní dírky se nekonalo. Slunce hřálo a bylo příjemně. Po snídani jsme vyrazili na Labskou a Vrbatku, kde jsme se potkali s Pavlem Rohanem a dali si pivoa polívku. Pak jsme různě kroužili po náhorní plošině kolem Labské a krásné na tom bylo to, že jsme mohli všude, kam jsme chtěli. Pláně byly hladké a tvrdé s trochou prašanu na povrchu, což je ideální. Pak jsme sjeli na Voseckou, rozloučili se s Pavlem a po telefonce a Terrexu se vrátili do Harrachova. Sjet se dalo skoro až dolů a vyšlo nám to ideálně, protože sotva jsme se doklopýtali ke sklárně, jel autobus do Kořenova k vlaku.

25. ledna 2014: Už od úterý se ochladilo natolik, že ani odpolední teploty nepřekračovaly nulu. Trochu sněžilo, ale ne moc, jen několik centimetrů, což sice stačí na navození zimní atmosféry, ale nestačí na lyžování. V Jizerkách se tedy nadále lyžovat víceméně nedá. Dneska k nám Rus fouknul sibiřský luft, takže se ochladilo ještě víc a vyjasnilo. Vyrazili jsme do Krkonoš na Martinovku, kde přecejen trochu sněhu je. Počasí je špicové a přestože sněhu je minimum, na hřebeni je to možná nejlepší, co jsme kdy zažili. Nefouká a díky slunci je mráz -14°C snesitelný. Uvidíme, kolik bude ráno.

21. ledna 2014: V noci přecházela studená fronta, za kterou se poměrně výrazně ochladilo, takže denní teploty zůstaly kolem nuly a během dne ještě trochu klesaly. V noci padal přechlazený déšť, který namrzal a vytvořil na autech milimetrovou vrstvu ledu. S náledím to ale díky prohřáté zemi nakonec nebylo tak zlé. Během dne pak sněžilo, takže kalamitka nakonec byla. Silničáři ukolébaní dlouhotvajícím jarním počasím zřejmě zapomněli, kde mají sklady posypu. Nenasněžilo ale moc, u nás jen tak 2-3cm. Težko říct, jestli to na horách nějak změní situaco pokud jde o běžky.

19. ledna 2014: S tou změnou to nebylo zase tak horké. Včera se po rozpuštění ranní nízké oblačnosti udělal nádherný teplý den, takže jsem zas vyrazil na chvíli na kolo. Tentokrát do rádelského lesa, kde jsem objevil jakysi malý singletrečík, což bylo příjemné zpestření. Akorát na ty mokré kořeny bylo třeba dávat bacha. Vydržel bych na kole i dýl, kdybychom neměli objednaný tenisový kurt. I toho bláta nebylo zas tak moc, kolikrát v létě to bylo horší. Odpoledne jsme se pak ještě šli projít na Proseči na mezi bylo tak teplo, že jsme si i vlčí pohodu chvíli udělali. Dneska bylo slunce zastřené řídkou oblačností a trochu víc foukalo, ale jinak bylo taky krásně. Jeli jsme tramvají a busem do Pulečného a pak šli pěšky přes Kopaninu, Frýdštejn a Drábovnu do Turnova na vlak.

15. ledna 2014: Celková povětrnostní situace nad Evropou se přecejen trochu změnila, což přineslo změnu převládajícího proudění na západní až severozápadní a tudíž mírné ochlazení. Dneska ráno jsem odjížděl do Prahy za silné chumelenice při teplotě na nule. Uvidíme, jestli se situace na horách díky tomu trochu nezlepší.

12. ledna 2014: Dneska v noci napadl na studené frontě na horách po dlouhé době zase poprašek nového sněhu.

8. ledna 2014: Včera i dneska máme další krásné a slunečné jarní dny. Dneska ráno se sice přehnala fronta a docela dost na ní zapršelo, ale rychle odtáhla pryč a zase se vyjasnilo. Tak to má být, má svítit slunce, občas se zatáhnout, zapršet a rychle zase slunce :-). Včera jsem zmáknul přes poledne 55km na silničce a bylo to skvělé.

6. ledna 2014: O víkendu bylo zataženo, občas docela vydatně zapršelo a bylo nadále teplo. Dnes ráno vylezlo slunko a vypadalo to na hezký dubnový den, tak jsem vzal kolo a dopoledne se jel projet na Béďov a do Harcáku. Bylo krásně, tak coby ne. Na stadionu stála na rozhrabané hromadě technického sněhu rolba a kolem se mrcasilo pár našťastníků na lyžích. Všude okolo hnědá tráva, v lese po sněhu ani památky a ani moc bahna nebylo, to na podzim to kolikrát bylo horší.

3. ledna 2014: Po rozpuštění ranní nízké oblačnosti se udělalo nádherně. Být sníh, tak to zabalím a mažu na lyže. Jenže není :-(. Místo sněhu nám na zahradě kvete jakési roští.

2. ledna 2014: Počasí je beznadějně stejné. Mohutná oblast nízkého tlaku nad Anglií a všude okolo tlak relativně vysoký. To způsobuje západní až chvílemi jihozápadní proudění, které je teplé a srážek v něm není moc. Nějaké zbytky sněhu leží na hřebenech Krkonoš, ale jinak nikde nic.

30. prosince 2013: Anticyklonální situace opět zavládla nad střední Evropou a díky ní jsme měli krásný slunečný den. Vyšlápli jsme si na Žaltman a na Řehačku, přičemž jsme tentokrát zkusili zajít i do vedlejší hospody Čepelka. Ale na Jestřebí boudě to je lepší. Výhledy na Krkonoše, jediný sníh široko daleko, byly překrásné.

26. prosince 2013: Jaro. Barva převládá zelená a hnědá. Teplota deset stupňů, přes řídké mraky prosvítá slunce. Asfalt už trochu oschl a tak jsem neodolal a dal si 30km kolečko na silničce. Zdaleka ne všude v Evropě mají ale takto "poklidné" počasí. V některých částech Alp vydatně sněží a napadlo během svátků snad prý až 2m sněhu, v severní Itálii vydatně prší a mají tam povodně, na Britské ostrovy se řítí jedna hlubší cyklóna než druhá (ta poslední měla 945hPa), přinášejíce vítr o rychlosti přes 150km/h.

25. prosince 2013: Venku je 7°C a nic nepřipomíná zimu. Na Jizerkách jsou jen zbytky sněhu, na kterých skalní lyžaři stále prohánějí svá prkýnka. Mně to už teda neláká.

22. prosince 2013: Po zbytek týdne panovala částečná inverze a až v pátek došlo ke změně. Odpoledne najednou začalo sněžit. Zbytek území republiky zažíval spíš ledový masakr z mrznoucího deště, nám ale napadlo několik centimetrů sněhu. V šatně v posilce jsem zaslechl bavit se dva chlapíky o úpravě magistrály, což mi nejprve přišlo jako nesmysl, ale nakonec jsem se přece podíval na web. A ejhle, prý že upraví strojem magistrálu, že zaházeli lopatami místa, kde už nebyl sníh. A protože pár centimetrů připadlo, řekl jsem si, že to zkusíme. Byli jsme tam hned ráno, když ještě trochu mrzlo, a bylo to docela fajn. Kromě úseku kolem Krásné Máří, kde to bylo opravdu dost špatné, se nikde o asfalt nebo kameny nedrhlo. Ale sněhu teda bylo fakt málo. Dneska už se silně oteplilo, takže je konečná.