Středa 7. května 2008

Sedíme ve vlaku do Bratislavy, kde odpoledne přesedneme na kola abychom po podunajské cyklostezce zdolali 80km do maďarského města Gyor, kde strávíme následující dva dny koupáním v termálních lázních a projížďkami po okolí.
V půl druhé vystupujeme z vlaku, přpevňujeme brašny a vyrážíme. Nejprve se za vydatné pomoci GPS vymotáváme z města na nám z loňska známou bruslocyklostezku a pak už frčíme po absolutní rovině podél vodní nádrže směr Gabčíkovo. Cestou se zastavujeme na pivo s kofolou a taky děláme několik fotozastávek, kromě jiného u říčního trajektu, kde si trochu připadáme jako u moře. Cesta po rovině ubíhá rychle, ale síly ubývají, přestože má člověk pocit, že "nic neujel". V Medveďove se ještě před opuštěním Slovenska posilujeme dalším pivem. Těsně za hranicemi přichází první nepříjemnost - na silnici je značka zákaz vjezdu traktorů, povozů a ... kol. Zkoušíme jakousi "cyklotrasu", ale kromě první značky není značená, takže porušujeme pravidla a jedeme po silnici. Nic jiného nám nezbývá, cyklisté jsou prostě diskriminováni. Do Gyoru to naštěstí není daleko a provoz není silný. Penzion ležící asi 6km za městěm nacházíme díky GPS snadno. Celkem jsme ujeli 93km za 4 hodiny a 10 minut.

Čtvrtek

Dneska jsme pojezdili po městě (asi 30km) a navštívili termální lázně. Za cenu lidovou, asi 150 Kč, jsme strávili tři hodiny v areálu s mnoha různými bazény, skluzavkami a bubláky. A taky barem. Jen tam bylo víc čechů, než jsem čekal. Večer jsme projeli úzkými uličkami centra města k obchoďáku, kde jsem za poslední peníze koupil pivo, víno, vodu a mrkev. Poté, co jsem obě piva venku na lavičce vypil, vydali jsme se zpět do penzionu na večeři z vlastních zásob. Samé dobroty zapíjené maďarským vínem to byly.

Pátek

Gyor není jediné místo, kde jsou termální lázně. Asi 30km směrem na Mosonmagyarovar je vesnička Lipod, kde by podle mapy měly mělo být také nějaké termální koupání, a tak jsme se tam dneska vypravili. Celá cesta vede po cyklostezce ba přímo cyklodálnici, která je ve větší části tvořena samostatnou asfaltovou cestou podél silnice se žlutou přerušovanou čárou uprostřed. Ještě že byla přerušovaná, jinak by se nedalo předjiždět ;-). Nejprve to vypadalo, že mají v lázních zavřeno, ale pak se ukázalo, že to je jen uvnitř málo lidí, a tak jdeme dovnitř. V areálu je několik bazénů s různě teplou vodou v rozmezí 27 až 37 stupňů, sauna, skluzavka a další atrakce. Kolem dokola spousta prostoru, posekaná tráva, sem tam strom. A lidi skoro žádný. No celkově mnohem lepší než včerejší lázně v Gyoru. Trávíme tu asi tři hoďky a pak se vracíme zpátky a všecho sotva stíháme, protože máme namířeno ještě do Dekáče něco si koupit, Rádě koupit nový plášť na zadní kolo a vyměnit ho a pak taky koupit domů láhev pětiputňového tokaje a čabajku. A kilometrů to máme zase dost, skoro 90.

Sobota

Pro cestu zpátky do Bratislavy jsme zvolili trasu po maďarské straně Dunaje, z části známou ze včerejšího výletu. Vyjíždíme brzo, už po půl osmé, abychom stihli být v Bratislavě po poledni a dát si ještě něco k jídlu a pivko. Díky tomu, že vítr nebyl vyloženě nepříznivý, jsme to zvládli v pohodě a 100km dlouhou cestu přes Mosonmagyarovár a Rajku jsme zvládli na něco přes 4 hodiny. V Bratislavě jsme v jednom z bufetů podlél bruslocyklostezky poobědvali "ribu na žaru" a před odjezdem vlaku stihli ještě i kafíčko se zmrzlinou. GPS byla tentokrát velký pomocník. Celkově jsme za čtyři dny najezdili 315km.